velikost textu

Pomoc bez hranic? Humanitární asistence v rámci mezinárodního humanitárního práva

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Pomoc bez hranic? Humanitární asistence v rámci mezinárodního humanitárního práva
Název v angličtině:
Help without Borders? Humanitarian Asistance under International Humanitarian Law
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Šárka Ošťádalová
Oponent:
JUDr. Věra Honusková, Ph.D.
Id práce:
204054
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
20. 12. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
ozbrojené konflikty, Ženevská úmluva, humanitární pomoc, mezinárodní humanitární právo
Klíčová slova v angličtině:
Armed Conflicts, Geneva Conventions, Humanitarian Assistance, International Humanitarian Law
Abstrakt:
Abstract (Czech) Diplomová práce se věnuje problematice humanitární pomoci v rámci mezinárodního humanitárního práva. Téma práce bylo vybráno s ohledem na jeho aktuálnost a také na základě osobního a dlouhodobého zájmu autorky. Práce se zaměřuje na právní prameny, z kterých koncept humanitární pomoci vychází. Dále se věnuje samotné historii humanitární pomoci a jejímu modernímu vývoji a principům, na kterých je založena. Samostatná kapitola je věnována taktéž otázce poskytovatelů a příjemců humanitární pomoci. Speciální pozornost je dána problematice souhlasu s poskytování humanitární pomoci a tomu, zda je takovýto souhlas vyžadován a od koho. Velká část práce se soustředí taktéž na poskytování humanitární pomoci, její distribuci a povinnosti třetích států. První kapitola práce je věnována úvodu, definici samotného pojmu „humanitární pomoci“, vymezení cílů práce, hlavních otázek a také způsobů a zdrojů, na základě kterých bude práce zpracována. Druhá kapitola podrobně rozebírá jednotlivé právní prameny, s kterými bude práce pracovat. Nejdříve se zaměřuje na smluvní právo - tedy především na příslušná ustanovení Ženevské úmluvy IV., Dodatkového protokol I a Dodatkového protokolu II. Pozornost je věnována taktéž Haagským úmluvám z roku 1899 a 1907 a Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu. Následně pojednává o právu obyčejovém – zde se zaměřuje hlavně na Studii obyčejového mezinárodního humanitárního práva vypracovanou Mezinárodním Výborem Červeného kříže. Třetí kapitola práce krátce představuje historii a vývoj humanitární pomoci. Začíná krátkým přiblížením období starověku a středověku a následně se věnuje dění v 19. a 20. století. Především pak vyzdvihuje následky iniciativy Henryho Dunanta po bitvě u Solferina a také zásadní změny, které přineslo přijetí Čtvrté ženevské úmluvy v roce 1949. Čtvrtá kapitola práce se zaměřuje na podmínky, které je nezbytné splnit k tomu, aby mohla být příslušná pravidla mezinárodního humanitárního práva upravující humanitární pomoc aplikována na konkrétní situaci – situaci mezinárodního konfliktu, neposkytnutí dostatečné humanitární pomoci primárním aktérem a stav, ve kterém se nachází civilní obyvatelstvo. Pátá kapitola rozebírá poskytovatele a příjemce humanitární pomoci. Věnuje se jejich konkrétnímu vymezení a v případě poskytovatelů uvádí i pozitivní a negativní aspekty jejich zapojení. Šestá kapitola pojednává o povaze humanitární pomoci a jednotlivých principech, na základě kterých je tento institut založen. Přibližuje také význam a aplikaci principů humanity, nestrannosti a neutrality. Sedmá kapitola práce je věnována problematice souhlasu. Klade si otázku, kdy a za jakých podmínek je udělení souhlasu zapotřebí, kdy je možné jeho udělení odepřít a kým má být udělen. Předposlední, kapitola se dopodrobna zabývá otázkou poskytování a distribuce humanitární pomoci – jejímu materiálnímu vymezení, povinnosti států a nestátních aktérů umožnit přístup k humanitární pomoci a její distribuci. Zároveň rozebírá povinnosti třetích států v souvislosti s poskytováním humanitární pomoci. Poslední, devátá, kapitola je věnována závěru.
Abstract v angličtině:
Abstract (English) The thesis focuses on the issue of humanitarian assistance under international humanitarian law. The topic was chosen based on the personal interest of the author of the thesis and also based on the fact that it is a current and very discussed issue. The thesis is concerned with the legal sources governing the concept of humanitarian assistance. It also focuses on the history of the concept paying special attention to its modern development and to the principles on which it is based. Individual chapter is dedicated to the issue of providers and beneficiaries of humanitarian assistance. Special attention is also given to the issue of consent with the facilitation of humanitarian assistance, whether it is necessary to sough such a consent and from whom. Significant part of the thesis focuses on the facilitation and distribution of humanitarian assistance and the obligations of the third states. The first chapter of the thesis is dedicated to the introduction, definition of the term “humanitarian assistance”, aims and goals of the thesis, and also to the methods and sources. The second chapter focuses in a great detail on legal sources relevant to the thesis. First, it pays attention to the treaty law. Thus, it describes the relevant provisions of the Geneva Convention IV, the Additional Protocol I, and the Additional Protocol II. It discusses also The Hague Conventions 1899 and 1907, and Rome Statute of the International Criminal Court. Secondly, it deals with the customary law paying special attention to the ICRC Customary Study on International Humanitarian Law. The third chapter of the thesis briefly introduce the history and development of humanitarian assistance. It goes back to the ancient and medieval times and then focuses on the development in the 19th and 20th century. It highlights especially the consequences of Henry Dunant’s initiative and also the major changes caused by the adoption of the Geneva Convention IV. The fourth chapter is interested in the conditions which it is necessary to fulfil in order for the relevant provision governing humanitarian assistance to be applicable on a particular case: a situation of armed conflict, inability of the primary actor to provide the assistance by itself, and certain level of suffering of the civilian population. The fifth chapter deals with the providers and beneficiaries of humanitarian assistance. It focuses on their identity and definition. Regarding the providers, it is interested also in the pros and cons of their involvement. The sixth chapter focuses on the character of humanitarian assistance and also on the principles on which the concept is based. Thus, it discusses the relevance and the application of the principles of humanity, impartiality, and neutrality. The seventh chapter examines the issue of consent. It poses the question when and from whom it should be sought, and when it is possible to deny it. The eight chapter focuses in a great detail on the issue of facilitation and distribution of humanitarian assistance: its material scope, the obligations of state and non-state actors, and the obligations of the third states. The last chapter is dedicated to the conclusion.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Šárka Ošťádalová 1.37 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Šárka Ošťádalová 186 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Šárka Ošťádalová 186 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Věra Honusková, Ph.D. 111 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 333 kB