velikost textu

Analýza ANO 2011 a SPD podle teorie politických stran a jejich marketingové strategie v parlamentních volbách

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Analýza ANO 2011 a SPD podle teorie politických stran a jejich marketingové strategie v parlamentních volbách
Název v angličtině:
Analysis of ANO 2011 and SPD according to the theory of political parties and their marketing strategy in parliamentary elections
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Adéla Zimmermannová
Vedoucí:
doc. Michel Perottino, Ph.D.
Oponent:
PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
Id práce:
203260
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra politologie (23-KP)
Program studia:
Politologie (N6701)
Obor studia:
Politologie (P)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
17. 6. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně (B)
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Podnikatelská strana, politický marketing, ANO 2011, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, Svoboda a Přímá demokracie – Tomio Okamura
Klíčová slova v angličtině:
Business firm party, political marketing, ANO 2011, Dawn of the Direct Democracy Tomio Okamura, Freedom and Direct Democracy - Tomio Okamura
Abstrakt:
Abstrakt Tato předložená diplomová práce si kladla za cíl shrnout a zhodnotit dosavadní poznatky o dvou politických subjektech, kterými byly hnutí ANO a SPD i předchůdce druhého zmíněného, tedy hnutí ÚSVIT. Analýza těchto subjektů byla následně podrobena v práci rozvedené teorii. Nejdříve bylo zapotřebí vypořádat se v tématem nových politických stran. Jako klíčové byly pro práci vybrány teorie Paula Lucardieho (2000) a Allana Sikka (2005). Zejména podle teorií těchto autorů byla hnutí ANO a SPD identifikována jako nové strany a následně byla i detailněji rozdělena do jednotlivých typů. Teoretická část se pak zabývala dalším fenoménem mezi novými stranami poslední doby, a to pojmem podnikatelská strana (Kopeček, Hloušek, Chytilek, Svačinová, 2018). Tento pojem byl identifikován v první řadě podle teorie Jonathana Hopkinse a Cateriny Paolucci (1999), kteří takové strany popisují, jako jinou formu podnikání. Svým základním definičním minimem ke zhodnocení podnikatelské strany v této práci přispěli i autoři Kopeček, Hloušek, Chytilek a Svačinová (2018: 37–38). Díky těmto výše zmíněným autorům tak mohly být subjekty ANO a SPD hodnoceny jako úspěšné politické podnikatelské projekty. Hnutí ÚSVIT, jako předchůdce SPD, bylo také klasifikováno jako podnikatelská strana. Pro podnikatelské strany je však také typická organizační struktura strany, jejich celkové řízení a členství. K rozpoznání a identifikaci stranické organizace nám z jedné části pomohl autor Maurice Duverger (2016) a na druhé straně pak definice organizační struktury podnikatelských stran od již zmiňované dvojice, tedy Hopkin a Paolucci (1999: 334-335). Z českých autorů v této části práce svými komentáři ke členství v podnikatelské straně přispěl Vít Hloušek (2012: 325). Jak už bylo řečeno, organizační struktura podnikatelských stran je poněkud odlišná oproti běžným stranám. Oba zkoumané subjekty jsou silně centralizované. Centrum stran hraje hlavní roli v určování pozice jednotlivých funkcionářů. Nejsilnější pozici má lídr strany, a to jak v případě ANO, tak v hnutí SPD, což je prokazatelné ve stanovách obou hnutí (Stanovy ANO 2017 a Stanovy SPD 2016). Tyto mechanismy jsou podle Duvergera (2016: 83) důležitým prostředkem pro udržení jednoty, kontroly a homogenity ve straně. Poslední teorií, která musela být v práci zmíněna, je politický marketing, který je neodmyslitelnou částí konceptu podnikatelské strany i obou zkoumaných politických hnutí v diplomové práci. Díky nejčastěji užívaným modelům a konceptům politického marketingu bylo možné u ANO i SPD identifikovat jejich přesné zařazení v této oblasti. Podle nejčastějšího modelu autorky Lees-Marshmentové (2000) byly obě strany hodnoceny jako tržně orientované (MOP – Market oriented party). Dle autorů Newmana (1994) a Ormroda (2005) pak byly rozebrány i další prvky a strategie jednotlivých kampaní. Cílem této diplomové bylo shrnout a zhodnotit, zda oba subjekty spadají obecně do kategorie podnikatelských stran, následně analyzovat marketingové strategie obou politických hnutí a v závěru komparovat oba zkoumané subjekty a zařadit je do českého stranického systému, respektive je případně zařadit do podkategorie podnikatelských stran. I přes to, že je možné oba analyzované subjekty, tedy hnutí ANO a hnutí SPD, klasifikovat jako podnikatelské strany, dají se mezi nimi najít rozdíly jak v marketingových či organizačních strategiích, tak v podobě jejich politického poselství. Hnutí ANO se dá klasifikovat, jako politická formace, která vznikla de facto proměněním části holgingu Agrofert. Jedná se tedy o typ podnikatelské strany, která podle Hopkinse a Paolucci (1999: 333), vznikne oddělením nebo proměněním části firmy. O takové politickém uskupení by se dalo hovořit i jako o straně, která vznikla jako nástroj dobytí moci. SPD pak zastupuje druhý typ podnikatelské strany (Hopkin – Paolucci 1999: 333), tedy nově vzniklou stranu, která funguje podle vzoru firmy. Oba Okamurovy celky ale představují spíše podnikatelský záměr, nežli cíl vybudovat úspěšný a dlouhodobě fungující politický subjekt. Zajímavým faktem ale je, že se obě hnutí dají zařadit pod typ podnikatelské strany Michelangela Verseciho (2015), který o těchto stranách hovoří jako o vlastnických stranách či stranách vlastníků (owner party). V tomto konceptu ztotožňuje lídra s vlastníkem strany, to se promítá i na majitelově stranické pozici, což můžeme pozorovat jak u Babiše tak u Okamury. Personální vedení a vnitřní organizace pak jasně směřují k zachování dominantní pozice obou lídrů hnutí.
Abstract v angličtině:
Abstract The aim of this diploma thesis is to analyze and then to compare two political subjects, namely ANO 2011 and Svoboda a přímá demokracie (previously Úsvit přímé demokracie). The aim of this work is to find out if these political subjects are new political parties and business firm parties according to necessary criterions. The main point of the business firm party is political marketing and political strategies for campaigns of these parties. That is the reason why this diploma thesis makes analyze of marketing strategies in parliamentary elections at the year 2013 and 2017. The main aim is to figure out if both parties works and act as marketing product that follows the rule of supply and demand. Or, if parties work as enterprise which benefits from state subsidies. Thank to this research I possible to see the differences between these two political subjects and others established political parties in the Czech Republic. The research proved that ANO 2011 and Svoboda a přímá demokracie (previously Úsvit přímé demokracie) are new political parties and even are business firm parties. Even through are both subject part of concept business firm party, they are not the same type. Both political movements have many differences between themselves. Differences as stronger leader management position at political organization, less personalization, stronger marketing and campaigns etc. Thanks to this analyze and research this thesis figures out that ANO 2011 is business firm party. Thanks to success of this movement can leader of ANO protect his own business from first line of state policy and his party is a tool for gaining power. Compared to that Svoboda a přímá demokracie (previously Úsvit přímé demokracie) is business plan of Tomio Okamura whose doesn’t matter how long will his party exist. The primary is profit from elections and state contributions.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Adéla Zimmermannová 1.82 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Adéla Zimmermannová 645 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Adéla Zimmermannová 271 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Adéla Zimmermannová 256 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. Michel Perottino, Ph.D. 256 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. 422 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. 152 kB