velikost textu

Akademická spolupráce mezi Univerzitou Karlovou v Praze a Univerzitou Hamburk v období tzv. normalizace

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Akademická spolupráce mezi Univerzitou Karlovou v Praze a Univerzitou Hamburk v období tzv. normalizace
Název v angličtině:
The Academic Cooperation between Charles University in Prague and University of Hamburg during the Period of the So-called Normalization
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Kateřina Kuklíková
Vedoucí:
PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D.
Oponent:
PhDr. Václav Šmidrkal
Id práce:
202665
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
Program studia:
Mezinárodní teritoriální studia (N6702)
Obor studia:
Mezinárodní teritoriální studia (NMTS)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
18. 6. 2020
Výsledek obhajoby:
Výborně (A)
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Univerzita Karlova, Univerzita Hamburk, akademická spolupráce, meziuniverzitní smlouva o spolupráci, tzv. normalizace, československo-západoněmecké vztahy
Klíčová slova v angličtině:
Charles University, The University of Hamburg, academic cooperation, inter-university cooperation agreement, so-called normalization, Czechoslovak-West German relations
Abstrakt:
Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem akademických kontaktů mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo v období tzv. normalizace, tedy od počátku sedmdesátých let až do pádu tzv. železné opony. Hlavním předmětem zájmu je meziuniverzitní partnerství mezi Univerzitou Karlovou v Praze a Univerzitou Hamburk, které bylo dojednáno v Praze v roce 1980 a úspěšně funguje dodnes. Jednalo se o vůbec první smlouvu, kterou Karlova Univerzita uzavřela se západoněmeckou univerzitou v období studené války. Práce sleduje, jakým způsobem se k partnerství obě univerzity postavily a jak se mohla vzájemná spolupráce prakticky realizovat. Na konkrétních příkladech zkoumá, kde nastaly překážky a čím naopak bylo partnerství přínosné. Cílem práce je zjistit, jakou dynamiku partnerství ve sledovaném období postupně nabylo a zda dokázalo i v tehdejších vnitro- a zahraničněpolitických podmínkách překonat původní očekávání hlavních aktérů. Sledovaná spolupráce je zasazena nejen do širšího kontextu vývoje vztahů mezi Československem a Spolkovou republikou Německo, ale i do událostí mezinárodní politiky. Uzavření partnerství bylo umožněno díky bilaterálním smlouvám upravující rozvoj československo-západoněmeckých kulturních a akademických vztahů. Konkrétně se jedná o tzv. Pražskou smlouvu z roku 1973 a o vzájemnou Dohodu o kulturní spolupráci z roku 1978. Významnou roli hrála i tzv. nová východní politika Spolkové republiky Německo a opatření, ke kterým se oba bloky postupně zavazovaly během implementačních rozhovorů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. V této souvislosti se práce blíže věnuje hamburskému Vědeckému fóru KBSE. Zde se v roce 1980 setkali vědci z obou bloků, aby debatovali o kvalitativním zlepšení vzájemné spolupráce, a to i v akademické sféře. Z teoretického hlediska práce klade ve studiu mezinárodních vztahů důraz na jejich tzv. nové dějiny, tedy na rostoucí úlohu veřejné diplomacie či zahraniční kulturní politiky. Práce došla k závěru, že obě sledované univerzity a zapojené akademiky lze na základě výzkumu považovat za svébytné, ale limitované aktéry mezinárodních vztahů. I přes rozdíly v očekávání obou stran partnerství přispělo k vybudování společné sítě odborníků, ke zlepšení bilaterálních kulturních vztahů či k rozvoji dialogu mezi Východem a Západem. Text je tak příspěvkem do diskuze o možnostech kontaktu mezi oběma bloky navzdory tzv. železné oponě.
Abstract v angličtině:
Abstract This master thesis deals with the development of the academic relations between the Czechoslovak Socialist Republic and the Federal Republic of Germany during the so-called normalization, so from the beginning of the 1970s to the fall of the so-called Iron Curtain. The main focus lies on the inter-university partnership between Charles University in Prague and the University of Hamburg, which was concluded in Prague in 1980 and is successfully carried out till today. It was the first cooperation agreement Charles University made with a West German university during the period of the cold war. The thesis analyses, in which way both universities approached the partnership and how the cooperation could be put into practice. The main objective of the text is to find out which dynamics the partnership in the observed period gained and if the cooperation even managed to overcome the original expectations of the main actors considering the given conditions within the domestic and international politics. The examined cooperation is put into a broader context, not only of the development of the Czechoslovak-West German relations but also of the situation within international politics. The partnership was possible to negotiate thanks to bilateral agreements, which arranged the further development of the Czechoslovak-West German cultural and academic interaction. Namely, thanks to the so-called Prague Treaty negotiated in 1973 and to the mutual Agreement on cultural cooperation signed in 1978. On the other hand, the so- called new eastern policy of the Federal Republic of Germany and the progressive commitment of both blocs to the measures taken within the Organization for Security and Co- operation in Europe meetings played an important role as well. In this context, the thesis focuses on the Science Forum, which took place in Hamburg. In 1980 scientists from both blocs met to discuss qualitative enhancement of mutual cooperation, which was related to the academic sphere as well. Regarding the theoretical framework, the text stresses within the research of international relations the increasing relevance of public diplomacy and international cultural politics. The thesis concluded that both examined universities, as well as the engaged academicians, can be regarded as both significant and limited actors of international relations. Despite the differences in expectations of both sides, universities and scholars engaged in establishing a mutual network of experts. Furthermore, they contributed to the development of bilateral cultural relations and to the dialogue between the West and the East. This thesis therefore contributes to the discussion about the possibilities and limits for communication through the so-called Iron Curtain.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Kateřina Kuklíková 11.56 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Kateřina Kuklíková 190 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Kateřina Kuklíková 360 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D. 123 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Václav Šmidrkal 150 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby PhDr. Ota Konrád, Ph.D. 152 kB