velikost textu

Elizabeth Bishop: The Map of Her Life and Work

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Elizabeth Bishop: The Map of Her Life and Work
Název v češtině:
Obraz života a díla Elizabeth Bishop
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Bc. Lucie Nováková
Vedoucí:
Mgr. Pavla Veselá, Ph.D.
Oponent:
doc. Justin Quinn, Ph.D.
Id práce:
202628
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav anglofonních literatur a kultur (21-UALK)
Program studia:
Anglistika - amerikanistika (B7311)
Obor studia:
Anglistika - amerikanistika (AAA)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
5. 2. 2019
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
Elizabeth Bishop|americká poezie|autobiografie|North & South|A Cold Spring|Questions of Travel|Geography III
Klíčová slova v angličtině:
Elizabeth Bishop|American poetry|Autobiography|North & South|A Cold Spring|Questions of Travel|Geography III
Abstrakt:
Abstrakt Bakalářská práce si klade zdánlivě jednoduchý cíl, a tím je čtení vybraných básní Elizabeth Bishopové skrze optiku dvou vztahů, které byly v jejím životě nejvíce formativní. Jedná se o vztah s modernistickou básnířkou Marianne Moorovou a Bishopovým současníkem Robertem Lowellem. První část práce je věnovaná vztahu s Marianne Mooreovou, kterou Bishopová potkala při svých studiích na Vassar College a která ji provázela životem až do své smrti v roce 1972. Od statusu učitelka-žačka se básnířky posunuly na rovinu vzájemně se respektujících přítelkyň. Bakalářská práce představuje jejich vztah pomocí vybraných pasáží z dopisů a rozhovorů a pro lepší ilustraci si na pomoc bere dvě básně: „Roosters“ a „Invitation to Miss Marianne Moore“. První báseň ukazuje, jakým způsobem se Bishopová vymanila z vlivu Moore a také předkládá tento důležitý krok jako spojnici k druhé části bakalářské práce. Druhá báseň představuje jakési usmíření a urovnání jejich přátelství a také milník, který značící konec paradigmatu učitelka – žačka a který nastoluje novou fázi jejich vztahu. Ve druhé části se seznamujeme s Robertem Lowellem, který je tou již zmíněnou spojnicí mezi první a druhou kapitolou, jelikož to byl právě on, který pomohl Bishopové přijmout nový způsob její tvorby, a který tak svým způsobem umožnil napsání „Invitation to Miss Marianne Moore“. Nicméně jeho vliv byl mnohem hlubší a pro ilustraci, jakým způsobem se setkání s ním promítlo do tvorby Bishopové, byla vybrána báseň „In the Waiting Room“, ve které se střetává vliv Moorové i jeho. Do této básně se promítl jak deskriptivní, tak i konfesionální aspekt, jež jsou klíčové k porozumění toho, co je dnes známo pod pojmem „Elizabeth Bishopová“. Nicméně vliv, který měla Bishopová na Lowella, je viditelnější než ten, který nepochybně měla na Moorovou, proto je zde prostor věnován i druhé straně mince, a tím jsou básně „The Armadillo“ a „Skunk Hour“. „Pásovec“ Bishopové sloužil jako vzor pro Lowellova „Skunka“ a stejně tak způsob, jakým Bishopová pracuje s rytmem a verši. Lowell sám přiznal, že to byl právě „Pásovec“, který ho přiměl se odklonit od zkostnatělých vzorců a začít psát poezii, která je dnes známá pod pojmem „konfesionální“. Nicméně jejich vztah byl vždy vyvážený, a proto se práce zabývá i aspektem válečného protestu, který Lowellovi nebyl cizí a který možná inspiroval Bishopovou k tomu, aby i ona vyjádřila svůj nesouhlas svým vlastním způsobem. Celou kapitolou se vinou úryvky z jejich korespondence, která představuje umění sama o sobě a která by si rozhodně zasloužila větší prostor, než jí tato práce umožňuje. Na závěr je představená elegie „North Haven“, kterou se Bishopová rozloučila se svým zesnulým “smutným přítelem” a která, dá se říci, představuje pomyslnou tečku za jejich vřelým a formativním vztahem. Ten si prošel vzestupy a pády, ale nepochybně po něm zůstala pouze pachuť smutku z Lowellovy smrti bez pocitů hořkosti či zášti a který, doufejme, vyvolával po dva zbývající roky života Bishopové úsměv na její tváři.
Abstract v angličtině:
Abstract The aim of the thesis is straightforward: to provide readers with a glimpse into the life of Elizabeth Bishop but not to put emphasis on biographical details. The focus lies on her two most formative relationships with her fellow poets, namely Marianne Moore and Robert Lowell. The thesis aims to present five selected poems and to read them with acknowledging the mutual influences and, at the same time, it strives to provide specific instances of such influences. The first part of the thesis is dedicated to the relationship with Marianne Moore. The two poets met during Bishop´s Vassar years and their friendship lasted until Moore´s death in 1972. From the teacher – mentored paradigm, their friendship evolved into an affectionate companionship. The thesis introduces their relationship while using selected letters, interviews and, to illustrate the matters more clearly, two of Bishop´s poems, “The Roosters” and “Invitation to Miss Marianne Moore.” The first poem captures the breaking free from Moore´s direct influence and additionally serves as a link to the second part of the thesis. The later poem is used to illustrate their reconciliation and to present the milestone that marks the shift of paradigms. The second part of the thesis presents Robert Lowell, who is the already mentioned link between these two chapters; it was him who helped Bishop to embrace her new poetic style and who might have inspired Bishop to write “Invitation to Miss Marianne Moore.” Notwithstanding, his influence on Bishop´s poetry was more profound and in order to illustrate how meeting him and reading him shaped Bishop herself, the poem “In the Waiting Room” was selected for closer analysis. The poem bears visible traces of both Moore´s and Lowell´s style, descriptivism and confessionalism, both of which are key aspects to understanding what constitutes what we see under the name “Elizabeth Bishop.” Nevertheless, Bishop´s influence on Lowell was more pronounced than hers on Moore, hence one must pay attention to the reciprocity visible in “The Armadillo” and “Skunk Hour.” Lowell´s “Skunk Hour” was modelled on Bishop´s “The Armadillo” and it drew from Bishop´s use of rhythm and verse. Lowell himself confessed that it was “The Armadillo” that made him avert his focus from rigid poetry, hence he started to focus on what will later be known as “confessional poetry.” As their debts were always two-way, the thesis deals with the aspect of protest. Robert Lowell was a conscientious objector and perhaps it was his principles that made Bishop more vocal about her stances. The chapter is held together by selected excerpts from their letters that have great artistic value and that would deserve more attention. In the elegy called “North Haven,” Bishop is bidding farewell to her “sad friend” and at the same time the homage serves as a closing line after the years of their warm and formative friendship. Undoubtedly, there were many ups and downs, but no feelings of malice remained, only the bitter aftertaste of outliving your best friend. One can only hope that the memories of the discussed relationship put a smile on Bishop´s face in the two remaining years she lived.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Lucie Nováková 858 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Lucie Nováková 132 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Lucie Nováková 129 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Pavla Veselá, Ph.D. 208 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Justin Quinn, Ph.D. 447 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. Justin Quinn, Ph.D. 152 kB