velikost textu

Zařízení pro děti – cizince: aktuální situace v péči o nezletilé cizince bez doprovodu se zaměřením na práci speciálního pedagoga

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Zařízení pro děti – cizince: aktuální situace v péči o nezletilé cizince bez doprovodu se zaměřením na práci speciálního pedagoga
Název v angličtině:
Institution for children - foreigners: current situation in the care of unaccompanied minors focused on the work of a special pedagogue
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Vendula Brožová
Vedoucí:
doc. PaedDr. Eva Šotolová, Ph.D.
Oponent:
Mgr. Marie Mlčková, Ph.D.
Id práce:
201564
Fakulta:
Pedagogická fakulta (PedF)
Pracoviště:
Katedra speciální pedagogiky (41-KSP)
Program studia:
Speciální pedagogika (N7506)
Obor studia:
Speciální pedagogika (N SPPG)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
28. 5. 2018
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Cizinci Nezletilí Migrace Integrace Ústavní výchova Speciální pedagogika Uprchlík
Klíčová slova v angličtině:
Foreigners Minors Migration Integration Institutional care Special education Refugee
Abstrakt:
Universita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Diplomová práce Zařízení pro děti – cizince: aktuální situace v péči o nezletilé cizince bez doprovodu se zaměřením na práci speciálního pedagoga Institution for children - foreigners: current situation in the care of unaccompanied minors focused on the work of a special pedagogue Vendula Brožová Vedoucí práce: Doc. PaeDr. Eva Šotolová, Ph.D. Studijní program: Speciální pedagogika Studijní obor: Speciální pedagogika 2018 Odevzdáním této diplomové práce na téma Zařízení pro děti – cizince: aktuální situace v péči o nezletilé cizince bez doprovodu se zaměřením na práci speciálního pedagoga potvrzuji, že jsem ji vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále potvrzuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, 19. 4. 2018 Děkuji paní Doc. PaeDr. Evě Šotolové, Ph.D. za odborné vedení práce a podnětné myšlenky Dále děkuji vedení ZDC a mému hlavnímu vychovateli, za možnost použít příběhy jednotlivých klientů do této práce a mým kolegům za konzultace a pomoc se zpracováním tématu. A také děkuji všem "svým" klientům, bez nichž bych neměla cenný materiál pro tuto práci, a můj život by nebyl tak bohatým. V neposlední řadě děkuji i své rodině za podporu v průběhu celého studia. ABSTRAKT Tématem diplomové práce je popis systému péče o nezletilé cizince bez doprovodu v České republice a zmapování speciálně pedagogických metod používaných v rámci tohoto systému. Ve vlastním šetření ukazuji na příkladech konkrétních případových studií, jak jednotlivé formy výchovné a speciálně pedagogické péče napomáhají nezletilým bez doprovodu v úspěšné integraci do většinové společnosti. Cílem práce je nejen popis současného stavu péče o nezletilé a využívaných speciálně pedagogických metod, ale také jeho evaluace. Na základě kritického zhodnocení případových studií se snažím nastínit možnosti dalšího rozvoje péče o nezletilé bez doprovodu v ČR z pohledu speciální pedagogiky. KLÍČOVÁ SLOVA Cizinci Nezletilí Migrace Integrace Ústavní výchova Speciální pedagogika Uprchlík ABSTRACT The topic of the diploma thesis is description of care system for unaccompanied minors in the Czech Republic and mapping of special pedagogical methods used within this system. In my own research I show examples of concrete case studies how individual forms of educational and special pedagogical care help unaccompanied minors in successful integration into the major society. The aim of the thesis is not only to describe the current state of care for minors and special pedagogical methods used, but also its evaluation. Based on the critical assessment of the case studies, they try to outline the possibilities of further development of care for unaccompanied minors in the Czech Republic from the perspective of special pedagogy. KEYWORDS Foreigners Minors Migration Integration Institutional care Special education Refugee Obsah Úvod a vymezení cíle práce 8 1. Legislativní vymezení tématu 10 1.1 Pojem nezletilí cizinci bez doprovodu 10 1.2 Uprchlíci / Azylanti 12 1.3 Migrace 15 1.4 Mezinárodní ochrana 16 2. Sociálně – právní ochrana nezletilých cizinců bez doprovodu 17 3. Aktuální situace v oblasti migrace 21 3.1 Legislativní změny 21 3.2 Počty příchozích 22 3.3 Rizika migrace a změny nálad ve společnosti 26 3.4 Stanovení a posouzení biologického věku v ČR a EU 28 3.5 Zahraniční zkušenost 29 4. Aktuální stav péče o nezletilé bez doprovodu v ČR 34 4.1 Cíle a metody práce 34 4.1.1 Vymezení cílové skupiny 35 4.1.2 Použité metody 36 4.2 Zařízení pro děti – cizince 37 4.2.1 Vznik a charakteristika zařízení 37 4.2.2 Diagnostický ústav 38 4.2.3 Základní škola 40 4.2.4 Středisko výchovné péče 41 4.3 Nově vzniklá oddělení péče o nezletilé cizince bez doprovodu 41 4.4. Vymezení klientů ZDC 42 6 4.4.1 Důvody umístění v ZDC 42 4.5. Aktuální situace v Zařízení pro děti cizince 45 4.5.1 Charakteristika klientů z psychologického a speciálně pedagogického pohledu 46 4.6 Speciálně pedagogická činnost v ZDC 48 4.6.1 Etoped 48 4.6.1 Odborný vychovatel 49 4.7. Případové studie 51 Případová studie č. 1 – Socializace 51 Případová studie č. 2 – Podprůměrná inteligence 56 Případová studie č. 3 - Prevence závislostí 60 Případová studie č. 4 - Sexuální vzdělávání, gendrové stereotypy 63 Případová studie č. 5 – Absence školních návyků 68 Případová studie č. 6 – Orientace ve společnosti, finanční gramotnost 71 Případová studie č. 7 - Nevhodné rodinné zázemí 75 4.8. Reflexe případů, 78 4.9. Návrhy a doporučení 82 5. Závěr 83 Seznam použitých informačních zdrojů 85 7 Úvod a vymezení cíle práce "In 2015, 88 300 asylum seekers applying for international protection in the Member States of the European Union (EU) were considered to be unaccompanied minors. While their number always stood between 11 000 and 13 000 in the EU over the period 2008- 2013, it almost doubled in 2014 to reach slightly more than 23 000 persons, then nearly quadrupled in 2015."1 „V roce 2015 bylo 88 300 žadatelů o mezinárodní ochranu na území členských států Evropské unie považováno za nezletilé bez doprovodu. Zatímco v letech 2008 – 2013 se toto číslo pohybovalo mezi 11 000 a 13 000 v celé EU, v roce 2014 se téměř zdvojnásobilo a dosáhlo hodnoty lehce nad 23 000 osob a následně téměř zčtyřnásobilo v roce 2015.“2 Nezletilých bez doprovodu rodičů nebo jiných rodinných příslušníků je v Evropě stále více. S tím také nabývá na důležitosti otázka, co s nimi. Podle Mezinárodní organizace pro migraci humánní a spořádaná migrace prospívá migrantům i společnosti. Všichni tak nějak obecně vědí, čím by měli migranti prospívat nám, málokdo se již zajímá o to, čím může naše společnost přispívat jim. V České republice není nezletilých migrantů bez doprovodu mnoho a možná právě pro to, zde existuje jeden z nejpropracovanějších systémů péče o nezletilé cizince bez doprovodu v Evropě. Česká republika si může dovolit poskytnout těmto dětem, a nejen jim, víc, než je standardem v okolních zemích, protože nemusí řešit samotnou existencionální otázku. Proto bych v této práci chtěla poukázat na komplexnost, metodickou jednotu a odbornost péče, kterou v České republice poskytuje Zařízení pro děti – cizince. Zařízení pro děti – cizince pomáhá najít vlastní cestu dětem bez české státní příslušnosti a bez rodinného zázemí již 13 let. Jeho historii, metodiku, problémy i aktuální situaci sleduji v této diplomové práci. Ta je v teoretické části zaměřena na stručný popis a posouzení současného stavu celého systému. Hlavní zaměření práce je pak na postavení speciálně pedagogických pracovníků 1 Eurostat pressrelease 87/2016. [online] 2 May 2016 [cit. 15. 3. 2017]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7244677/3-02052016-AP-EN.pdf/ 2 Vlastní překlad autorky diplomové práce 8 v ZDC, jejich činnost v rámci pedagogicko-výchovné péče o nezletilé cizince bez doprovodu v ČR a možnosti jejich dalšího rozvoje. V samostatném šetření vycházím z téměř tříleté praxe vychovatele v ZDC a na jednotlivých příkladech ilustruji konkrétní práci speciálních pedagogů – vychovatelů i problematické momenty, se kterými se musí vypořádat. Popisuji příklady „dobré praxe“, ale také navrhuji další možnosti, jak s cílovou skupinou pracovat, jaké další specialisty nebo zaměření by bylo vhodné v ZDC využít a kam směřovat jeho další vývoj. 9 1. Legislativní vymezení tématu Uvedení základního legislativního rámce je nezbytné pro pochopení všech souvislostí tématu. A to nejen objektivních dat, ale i hlubších, více méně subjektivních stránek práce. Takové vymezení je potřeba hledat v několika právních dokumentech, protože jednotná úprava neexistuje. Asi nejdůležitější dokumenty, které se k dané problematice váží, jsou Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních. Které přímo ovlivňují samotný chod Zařízení pro děti - cizince a práci jeho zaměstnanců Dále jsou to např. Úmluva o právním postavení uprchlíků, Ženevská konvence z roku 1951, nebo Směrnice politiky a postupů při jednání s dětmi bez doprovodu žádajícími o azyl, UNHCR 1997 a samozřejmě Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nesmíme opomenout ani dokumenty, které obecně zajišťují lidská práva a jež jsou nadřazeny všem ostatním právním dokumentům. Jedná se o Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, vyhlášená předsednictvem České národní rady dne 16. 12. 1992 jako součást ústavního pořádku české republiky, ve znění pozdějších předpisů a Sdělení č. 104/1991 Sb., Úmluva o právech dítěte. Mohla bych jmenovat velké množství dalších právních předpisů, ale moje diplomová práce není zaměřená na legislativní stránku věci, proto zmiňuji opravdu jen ty nejdůležitější. Ani další podkapitoly nebudou z tohoto hlediska vyčerpávající. 1.1 Pojem nezletilí cizinci bez doprovodu Vzhledem k poslání Zařízení pro děti – cizince, které je určeno pro děti od tří do osmnácti, resp. dvaceti šesti let, bez české státní příslušnosti a (většinou) bez rodičů nebo 10 jiných příbuzných, bude se i tato práce zabývat primárně postavením a situací těchto nezletilých. Vzhledem k jejich specifické situaci se pro tyto děti zavedl mezinárodní termín nezletilí bez doprovodu (dále jen NBD). Tzv. Azylový zákon ČR definuje tuto skupinu v Hlavě 1., §2, odst. 1, písmeno h) a i) takto: h) nezletilou osobou bez doprovodu osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby mající ji v péči, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území21), i) zranitelnou osobou zejména nezletilá osoba bez doprovodu, rodič nebo rodina s nezletilým dítětem nebo rodič nebo rodina se zletilým dítětem se zdravotním postižením, osoba starší 65 let, osoba se zdravotním postižením nebo s vážným onemocněním, těhotná žena, oběť obchodování s lidmi nebo osoba, která byla mučena, znásilněna nebo podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického nebo sexuálního násilí,3 NBD požívají podle současného práva jisté výhody, mezi které patří například to, že: (4) Nezletilé osobě bez doprovodu nelze žádost (o udělení mezinárodní ochrany) zamítnout jako zjevně nedůvodnou.4 Také jsou zvýhodněni v procesu získávání trvalého pobytu. NBD do 15 let získávají automaticky trvalý pobyt na neomezenou dobu. Po dosažení 15 let jim je vydán dokument s platností do dovršení věku 18 let. Po dosažení plnoletosti musí žádat o udělení trvalého pobytu sami a prochází klasickým řízením s pohovory a svou žádost dokládají podpůrnými dokumenty ZDC, OSPOD, případně dalších organizací, v našem případě se jedná hlavně o Organizaci pro pomoc uprchlíkům (dále jen OPU). 3 Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 4 tamtéž 11 1.2 Uprchlíci / Azylanti V případě termínu uprchlík se jedná se o relativně novodobý statut, který pojmenovává cizince, kteří se vyskytli na území cizího státu z důvodů politického, náboženského, národnostního a jiného pronásledování ve své vlasti nebo z důvodů vojenského, resp. ozbrojeného konfliktu v zemi původu, který přímo ohrožuje zdraví a život těchto konkrétních osob. Slovníček základních pojmů z oblasti migrace Ministerstva vnitra ČR definuje uprchlíka takto: uprchlík - osoba, která splňuje definiční znaky uprchlíka ve smyslu Ženevské úmluvy. V ČR je osoba, které bylo přiznáno postavení uprchlíka, označována jako azylant5 Z této definice jasně vyplývá, že v českém právním prostředí se pojem uprchlík neužívá a je nahrazován, resp. ztotožňován s termínem azylant. Ani ten však není ve zmíněném Slovníčku MV ČR příliš konkretizován a pro jeho alespoň minimální pochopení je zapotřebí citovat i další pojem, kterým je samotný azyl. azylant - cizinec, kterému byl udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu azyl - ochranný status, který stát poskytuje státnímu příslušníku třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti v souvislosti s rizikem jejího pronásledování z důvodů přesně vyjmenovaných v mezinárodních i národních právních nástrojích (v ČR jsou důvody udělení azylu specifikovány v zákoně o azylu)6 Ženevská úmluva z roku 1951 definuje uprchlíka jako osobu, která: „… se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým 5 Slovníček pojmů, Slovníček základních pojmů z oblasti migrace, Terminologický slovník [online] 2016 [cit. 15. 10. 2017]. Dostupný z: http://www.mvcr.cz/migrace/clanek/slovnicek-pojmu.aspx 6 Slovníček pojmů, Slovníček základních pojmů z oblasti migrace, Terminologický slovník [online] 2016 [cit. 15. 10. 2017]. Dostupný z: http://www.mvcr.cz/migrace/clanek/slovnicek-pojmu.aspx 12 společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti; totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit. V případě osoby mající několik státních občanství, pojem "země jeho státního občanství" se týká všech zemí, jejichž je státním občanem; žádná osoba však nebude považována za zbavenou ochrany země své příslušnosti, pokud se bez závažného důvodu založeného na oprávněných obavách vzdala ochrany jedné ze zemí svého státního občanství.7 Zatím co pravidla pro přiznání národního statusu azylanta si každý stát určuje sám, v případě uprchlíků je to odlišné – příslušná pravidla jsou totiž obsahově určena ustanoveními výše zmíněných mezinárodních smluv: Úmluvy o právním postavení uprchlíků (1951) a k ní se vážícího Newyorského protokolu (1967), tzv. Ženevská úmluva. Institut uprchlictví je vlastně novodobá mezinárodní instituce a je smluvní povahy (státy se k poskytování ochrany zavázaly). Úmluva stanoví jen minimální principy a podmínky pro uprchlíky, které má přijímající stát uprchlíkům poskytnout. Je na vůli konkrétního státu, zda tyto podmínky naplňuje pouze na základní úrovni nebo uprchlíkům přiznává lepší postavení. Úmluva však také stanoví i povinnosti uprchlíků, jako například dodržovat předpisy země, v níž se nacházejí. Oproti tomu azyl je institut spadající pod vnitřní kontrolu suverénního státu a ten má také právo postavení azylanta konkrétní osobě přidělit nebo její žádost zamítnout. Česká legislativa mezi pojmy azyl a uprchlictví nerozlišuje. Oba pojmy jsou zahrnuty pod jednotný pojem mezinárodní ochrana a jedná se o individualizovaný správní akt. Institut azylu Česká republika zakotvuje v čl. 43 Listiny základních práv a svobod. Hlava první Obecná ustanovení Článek 3 7 Úmluva o právním postavení uprchlíků, OSN, [online] 2016 [cit. 15. 10. 2017]. Dostupný z: https://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/uprchlici.pdf 13 (1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.(2) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování. Hlava šestá Ustanovení společná Článek 42 (1) Pokud Listina používá pojmu "občan", rozumí se tím státní občan České a Slovenské Federativní Republiky. (2) Cizinci požívají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům. (3) Pokud dosavadní předpisy používají pojmu "občan", rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství. Článek 43 Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami. 8 Česká republika jako člen Evropské unie se mimo jiné zavázala ke spolupráci v oblasti azylu a uprchlictví. Azyl spolu s doplňkovou (subsidiární) formou ochrany spadají pod pojem mezinárodní ochrana a jsou jak pro Evropskou unii, tak i pro Českou republiku stálým a velmi aktuálním problémem. V této souvislosti členské státy Evropské unie již dvacet let usilují o sblížení svých politik směrem ke společnému a efektivnímu azylovému systému.9 8 Listina základních práv a svobod, ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č.162/1998 Sb. 9 Azyl a uprchlictví. [online] 2018 [cit. 12. 3. 2018]. Dostupný z: 14 Lídři všech států OSN se zavázali, že v roce 2018 přijmou Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a regulérní migraci. Společným cílem je, aby migrace byla prospěšná pro všechny.10 1.3 Migrace Je pohyb obyvatelstva z místa na místo. Z hlediska směru pohybu se rozlišuje emigrace a imigrace, tedy pohyb ven přes hranice určitého státu nebo naopak dovnitř na jeho území. Z časového hlediska se mluví o migraci krátkodobé či dočasné, dlouhodobé a trvalé. Z hlediska dodržování zákonů dané země lze hovořit o migraci legální a nelegální. Z hlediska příčin a motivů se mezinárodní migrace rozděluje na migraci dobrovolnou a nucenou. O dobrovolné migraci se hovoří jako o migraci ekonomické; tím se rozumí, že se člověk sám rozhodl opustit svou zemi s úmyslem zlepšit svou ekonomickou situaci či situaci své rodiny. Opakem je migrace nucená, která má příčiny ve vnějších faktorech jako jsou válečné konflikty, pronásledování z důvodů rasových, politických či náboženských, přírodní katastrofy, porušování lidských práv.11 Ilegální migrací se rozumí případy nelegálního vstupu osob přes státní hranice na území daného státu z různých důvodů, případy nedovoleného způsobu opuštění státu, ale i případy nelegálního pobytu – porušení zákonem předepsané podmínky pro pobyt cizince.12 Migrant je tedy každá osoba, která nežije v zemi, kde se narodila nebo jíž je občanem. Dobrovolná, tzv. ekonomická migrace je nejčastější formou migrace vůbec a je v hojné míře praktikována např. v rámci EU. Ekonomická migrace nezakládá právo na poskytnutí mezinárodní ochrany, resp. jej vylučuje. Naopak nucená migrace je méně častá, zato velice naléhavá a osobám, které migrují kvůli obavám o své zdraví nebo o svůj život je státem, do http://www.mvcr.cz/clanek/azyl-migrace-a-integrace-azyl.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d 10 GUTERRES. Migranti jsou ekonomickým, sociálním i kulturním přínosem. [online] 2018 [cit. 18. 12. 2017]. Dostupný z: https://www.osn.cz/guterres-migranti-jsou-ekonomickym-socialnim-i-kulturnim-prinosem 11 ŠIŠKOVÁ, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 203 s. ISBN 80-7178-285-8] 12 Zpráva o situaci v oblasti migrace na území České Republiky za rok 2003. 1. vyd. Praha: MV ČR, 2004.187 s. ISBN neuv. 15 kterého taková osoba přichází přiznávána zvláštní ochrana. V našem právním systému se používá pojem mezinárodní ochrana. 1.4 Mezinárodní ochrana Mezinárodní ochrana je termín, pod který se začleňují některé instituty humanitárního práva, jako je institut azylu a doplňkové ochrany. Ty mají za úkol chránit životy a zdraví tzv. nucených migrantů, ať už se na území ČR nacházejí v jakémkoliv právním postavení. V některých zákonem stanovených případech toleruje a ve své podstatě legalizuje pobyt nelegálních migrantů na území ČR. O mezinárodní ochranu má na našem území právo požádat jakýkoliv cizinec bez rozdílu. Pokud cizinci není přiznán status azylanta, může mu být poskytnuta ochrana formou tzv. doplňkové (subsidiární) ochrany, která je limitovaná dobou, po kterou ohrožení dané osobě trvá. S termínem Mezinárodní ochrana se pojí několik dalších pojmů, jako je Bezpečná země původu, Bezpečná třetí země, První bezpečná země, nebo První země azylu. Tyto termíny vykládá Azylový zákon takto: k) bezpečnou zemí původu stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, 1. ve kterém obecně a soustavně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, 2. který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a, 3. který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a 4. který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv, l) bezpečnou třetí zemí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval a vytvořil si vazby před vstupem na území a 1. do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy, 16 2. ve kterém nebude vystaven pronásledování nebo hrozbě vážné újmy a 3. ve kterém je dodržována zásada nenavracení a zákaz vyhoštění, představuje-li to porušení zákazu mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, jak je stanoven mezinárodním právem, m) evropskou bezpečnou třetí zemí se pro účely tohoto zákona rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, který 1. ratifikoval bez zeměpisného omezení mezinárodní smlouvu upravující právní postavení uprchlíků a dodržuje její ustanovení, 2. ratifikoval a dodržuje Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, 3. má zákonem upravené azylové řízení,a bylo zjištěno, že cizinec neoprávněně vstoupil nebo chtěl vstoupit na území z tohoto státu, n) státem posledního trvalého bydliště stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy, o) první zemí azylu stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jiný než stát jejího posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území, udělil-li mu tento jiný stát postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy, může-li cizinec této ochrany nadále požívat a může- li se cizinec do tohoto jiného státu bezpečně vrátit,13 2. Sociálně – právní ochrana nezletilých cizinců bez doprovodu Stejně, jako všem dětem v ČR, je i nezletilým bez doprovodu garantována ochrana ze strany státu. Pracovníci odborů sociálně právní ochrany dítěte (dále jen OSPOD) jsou nedílnou součástí procesu zajištění adekvátní péče o NBD v České republice. Od roku 2016 se automaticky stávají kolizním opatrovníkem každého příchozího NBD, který je umístěn v Zařízení pro děti – cizince. V předchozí právní úpravě se kolizním opatrovníkem 13 Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 17 mohl stát kdokoliv a doba pro ustanovení takového opatrovníka se zbytečně prodlužovala. Tím se také prodlužovaly termíny pro všechny ostatní sociálně-právní úkony a nejistota klientů se zbytečně protahovala. Současná praxe je mnohem jednodušší, jasnější a hlavně je možné okamžitě nastartovat další procesní úkony. Dle zákona č. 359/1999 Sb. o Sociálně-právní ochraně dětí je cílem poskytované sociálně-právní ochrany nejlepší zájem dítěte. Sociálně-právní ochrana je poskytována dítěti bez jakékoliv péče, nebo je-li jeho život či příznivý vývoj ohrožen nebo narušen. Podle §6 písmeno h) zákona se sociálně-právní ochrana přiznává mimo jiné dětem: h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu; pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. 14 Stát tím chrání práva a oprávněné zájmy nezletilých dětí a to bez rozdílu. Z postavení NBD vyplývá, že se NBD ocitl na území republiky bez jakékoliv péče a tím je jeho příznivý vývoj, resp. život ohrožen. Proto ve chvíli identifikace NBD na území ČR nastupuje státem garantovaná sociálně-právní ochrana dítěte a to ve dvou fázích. Nejprve je uplatňována tzv. ochrana nezbytného rozsahu: * ustanovení kolizního opatrovníka * podání návrhu na nařízení předběžného opatření nebo * podání návrhu na ústavní výchovu dítěte * pokud z dané situace vyplývá potřeba, pak se jedná také o * podání návrhu na ustanovení poručníka nebo opatrovníka dítěte * zprostředkování umístění dítěte v azylovém zařízení Kolizním opatrovníkem se v případě nezletilých bez doprovodu stávají pracovníci místně příslušného Oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Ti také okamžitě podávají návrh 14 Zákona č. 359/1999 Sb. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 18 na předběžné opatření na umístění dítěte do Zařízení pro děti – cizince, jakožto jediného zařízení ústavní výchovy, které nezletilé děti do 18 let bez české státní příslušnosti může v České republice přijmout. Současně s podáním návrhu nebo v průběhu trvání předběžného opatření pak podává návrh na ústavní výchovu, zpravidla také do ZDC. V případě, že nezletilý nemá v době nařízení předběžného opatření zákonného zástupce, je mu soudem bezprostředně po nařízení předběžného opatření ustanoven poručník nebo opatrovník. Ten je povinen chránit zájmy nezletilého způsobem a v rámci vymezeném mu soudem. Dle zákona o rodině může být poručníkem nebo opatrovníkem dítěte příbuzný dítěte, nebo jiná vhodná osoba, případně orgán sociálně-právní ochrany dětí. Aktuálně je to ve většině případů místně příslušný OSPOD, konkrétně pracovníci OSPOD pro Prahu 5. V současné praxi se tato situace vyskytuje jenom ojediněle, a to ve chvíli, kdy se zjistí, že NBD již nemá žádného z rodičů ani v zemi původu. Pokud alespoň jeden z rodičů žije, i když mimo území ČR, poručník ani opatrovník se takovému nezletilému nepřiděluje. V tomto případě může v běžných záležitostech převzít zodpovědnost plynoucí z práv a povinností zákonného zástupce nezletilého dítěte ředitel Zařízení pro děti – cizince. Poslední z výše jmenovaných úkonů, tedy zprostředkování umístění dítěte do azylového zařízení se uplatní v tom případě, kdy nezletilá osoba mladší 18 let má příbuzného v azylovém zařízení a chce s ním být v tomto zařízení umístěna. Nejedná se tedy o rodiče, protože v takovém případě se rodina nedělí a zůstává pohromadě v azylovém zařízení automaticky. Nejčastěji tato situace nastává ve chvíli, kdy jsou na území ČR zajištěni sourozenci, z nichž jeden již dosáhl dospělosti a druhý je mladší 18 let. Tyto prvotní korky orgánů sociálně-právní ochrany dítěte vedou k bezprostřední ochraně života a zdraví nezletilého, zajištění základní péče o jeho osobu a uspokojení jeho základních potřeb včetně zdravotní péče, případně v zajištění psychologické či jiné nutné odborné pomoci. Podáním návrhu na ústavní výchovu dítěte se nezletilý bez doprovodu automaticky stává osobou oprávněnou trvale pobývat na území České republiky, resp. legálně pobývat na území ČR po dobu trvání ústavní výchovy. Z tohoto postavení pro něj plynou další práva a nárok na sociálně-právní ochranu plného rozsahu. 19 V situaci, kdy se orgán sociálně-právní ochrany dětí dozví, že se v rámci jeho správního obvodu nachází NBD, který nemá zajištěnou žádnou péči, nebo se nachází v situaci, kdy může být ohrožen jeho vývoj, podá OSPOD neprodleně návrh soudu na nařízení předběžného opatření. Tato situace může nastat různým způsobem. Nejčastěji kontaktuje OSPOD jiný státní orgán např. policie, nebo jej kontaktuje pracovník nevládní organizace, pokud s NBD přišel do styku, nebo OSPOD vyhledá sám nezletilý, někdy je NBD identifikován až v azylovém nebo detenčním zařízení. Vzhledem k tomu, že nezletilý nesmí být policií zadržován déle než 48 hodin, je nutné podat návrh na předběžné opatření okamžitě a o takovém návrhu rozhoduje soudce v kteroukoliv denní i noční dobu. Stejně tak má ZDC povinnost nezletilého bez doprovodu přijmout ihned po rozhodnutí soudu o předběžném opatření. V praxi se tak stává, že jsou klienti do ZDC umisťováni v noci, na výjezdech, ve dnech státních svátků apod. Předběžné opatření je nařizováno na základě Zákona č. 452 Sb. o zvláštním řízení soudním. Předběžné opatření se vydává zpravidla s platností jednoho měsíce (některé soudy však používají ustanovení o mezinárodním prvku, kdy může být předběžné opatření nařízeno s platností až šest měsíců) a jeho platnost může být opakovaně prodloužena. Většina NBD z třetích zemí na území ČR nemá žádné blízké osoby, předběžným opatřením je svěřena do péče školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, tedy do péče Zařízení pro děti-cizince. Poté zpravidla podá OSPOD návrh k soudu na nařízení ústavní výchovy. V rámci sociálně-právní ochrany a nejen v této oblasti zůstává problematické, že v některých situacích jsou zaměstnanci ZDC vyřazeni z účasti na řízení nebo nemohou ve prospěch dítěte rozhodnout sami v co nejkratším čase. V praxi nemá zaměstnanec ZDC vůči klientovi žádná práva. Pokud by se např. externí škola rozhodla neposkytnout nám informace o klientově chování a prospěchu, museli bychom žádat o součinnost pracovníky OSPOD. Případně jednat přes ředitelku zařízení, která může v některých případech vykonávat roli zákonného zástupce, ale ani toto řešení není pro běžnou praxi ideální. 20 3. Aktuální situace v oblasti migrace Ani České republice se nevyhnula tzv. migrační krize, ovšem v porovnání s ostatními evropskými státy, se v ČR nedá hovořit o krizi. Počty příchozích jsou malé a těch, pro které je Česká republika cílovou zemí je minimum. I přes tuto skutečnost se vláda v roce 2015 rozhodla k některým krokům, které měly zajistit bezproblémové zvládnutí největšího náporu migrantů, který se očekával. Již před tímto rokem byly navrhovány změny Azylového zákona, které se nakonec podařilo prosadit na sklonku roku 2015. 3.1 Legislativní změny Důležitou změnou v oblasti migrační politiky je změna některých legislativních předpisů. Nejzásadnější změny proběhly většinou v neprospěch migrantů, nicméně obecně se zákon snaží zvýšit bezpečnost státu a navýšit a rozšířit podporu obcí ve snahách o integraci cizinců. Jedná se hlavně o změny v zákoně o azylu, který v prosinci roku 2015 prošel novelizací. Aktuálně je platná Novela č. 314/2015 Sb., která zpřísňuje podmínky pro získání azylu, zjednodušuje možnost zastavení řízení nebo jeho zamítnutí, umožňuje žadatele o azyl zadržet, pokud představuje nebezpečí pro bezpečnost státu, apod. Zároveň však přiznává podporu všem obcím, na jejichž území se nachází zařízení pro zajištění cizinců, propuštěným cizincům bez finančních prostředků umožňuje poskytnout jednorázovou finanční pomoc na vycestování ve výši 400,- Kč. Z pohledu speciálně pedagogického je nejdůležitější změnou zkrácení doby, po kterou žadatelé o azyl nemohou v české republice pracovat z původních dlouhých 12 měsíců na současných 6 měsíců od podání žádosti o azyl. Tato změna významně přispívá k co nejrychlejšímu zapojení příchozích do pracovního procesu, jejich přirozené začlenění do většinové společnosti, zvýšení jejich vlastní hodnoty v očích vlastních i okolí a dává jim možnost odpoutání se od pomoci státu. 21 3.2 Počty příchozích Podle Českého statistického úřadu15 pobývalo k 31. 12. 2016 legálně na území České republiky celkem 496 413 cizinců, z toho 271 957 (54,8 %) na základě uděleného povolení k trvalému pobytu, mezi které patří i větší část NBD aktuálně pobývajících v ČR. Dalších 221 484 osob pobývalo k uvedenému datu v ČR na některý z typů přechodného pobytu, jak občané tzv. třetích zemí, tak občané EU a jejich rodinní příslušníci. Jedná se o dlouhodobá víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k přechodnému pobytu. Zbytek, tj. 2 972 osob, tvořili cizinci, kterým byl na území České republiky udělen azyl. To je pouhých 0,6% z celkového počtu všech cizinců legálně pobývajících v ČR. 16 Od roku 2013 se obrátil poměr mezi cizinci mající některý z přechodných pobytů a cizinci s povoleným trvalým pobytem, kdy začali převažovat právě cizinci, kteří jsou držitelé trvalého pobytu. Počty cizinců s přechodným pobytem mezi lety 2012-2014 klesaly, od roku 2015 je však i u kategorie cizinců s přechodným pobytem zaznamenám opětovný růst. Počet cizinců, kteří v ČR získali azyl nebo dočasnou ochranu, vzhledem k nízkým počtům kladně vyřízených žádostí, rostl v posledním období pouze pozvolně. 15 Život cizinců v ČR – 2017 [online]. © Český statistický úřad: Praha, 2017 [cit. datum citování]. ISBN 978-80-250-2782-0. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cizinci-v-cr-2017 16 tamtéž 22 Cizinci v ČR podle kategorie pobytu ve vybraných letech (stav k 31. 12. 2016) 17 2014 2015 2016 Celkem 451 923 467 562 496 413 Trvalý pobyt 249 856 260 040 271 957 Přechodný pobyt občanů EU 113 252 120 772 129 110 Dlouhodobý pobyt 79 863 77 850 79 227 Dlouhodobé vízum 6 396 6 008 13 147 Azyl 2 556 2 892 2 972 Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie Z praxe péče o NBD je patrné, že se příchozí cizinci raději pokusí získat trvalý pobyt, než aby procházeli velmi náročným a hlavně velice nejistým procesem přiznání azylu. Předpokládám, že vývoj v organizaci pobytových záležitostí NBD pouze kopíruje tuto situaci mezi nově příchozími dospělými cizinci. Podíl státních příslušníků třetích zemí na celkovém obyvatelstvu České republiky dosáhl 2,3 %. Jejich podíl mírně klesá. Zvyšuje se naopak podíl občanů EU a jejich rodinných příslušníků, kde je rozdíl za posledních deset let poměrně výrazný a činí téměř celých deset procentních bodů. Cizinci podle státní příslušnosti jsou nejčastěji občany Ukrajiny (110 245 osob), Slovenska (107 251) a Vietnamu (58 080). Následovaní Rusy (35 987), Němci (21 216) a Poláky (20 305). Z tradičních zemí k nám stále přichází větší počet Bulharů (12 250), Rumunů (10 826). Občané USA a Velké Británie v počtech legálně pobývajících cizinců 17 Život cizinců v ČR – 2017 [online]. © Český statistický úřad: Praha, 2017 [cit. datum citování]. ISBN 978-80-250-2782-0. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cizinci-v-cr-2017 23 na území ČR tvoří skupinu s občany třetích zemí, jakými jsou Mongolsko, Čína, Kazachstán atd. Počet jejich státních příslušníků variuje mezi přibližně 5 000 a 8 500. Mírně stoupá počet žen, jejichž procentní podíl se za posledních deset let zvedl o téměř čtyři procentní body. Ženy představují významnou skupinu cizinců žijících v České republice. K 31. 7. 2015 jejich počet dosáhl počtu 124 194 osob ( 46,5 %). Z hlediska věkové struktury mezi cizinci ze třetích zemí jednoznačně dominují osoby ve věku 20 – 64 let (přes 83 % z celkového počtu cizinců ze třetích zemí). Nezletilé osoby se na celkovém počtu cizinců ze třetích zemí podílejí 16,3 % (43 629 osob), převažují děti povinné základní školní docházkou (více než 21 tisíc osob), děti v předškolním věku (mladší 6 let) dosahují počtu přes 15 tisíc (téměř 1/3 z nich je ve věku do 2 let). Počty migrantů v roce 2017 zatím ještě nejsou k dispozici. Předpokládám však pokles příchozích ze třetích zemí spojených s poslední migrační krizí, tedy z Afghánistánu, Sýrie nebo Iráku a některých afrických zemí. Důvody poklesu můžeme spatřovat převážně v „uzavření“ hlavních migračních tras, přísnější zadržování migrantů v prvních bezpečných zemích a také větší podpoře řešení uprchlické problematiky přímo v regionech odkud většina migrantů v současné době pochází. Bylo by mylné se domnívat, že s klesající migrací v západní Evropě se úměrně zlepšuje situace v oblastech ozbrojených konfliktů na blízkém východě, bezpečnostní situace v Afghánistánu nebo ekonomická, sociální a bezpečnostní situace v Africe, především pak v subsaharské oblasti. Odborníci na bezpečnostní situaci a migraci naopak předpokládají novou, i když ne tak masivní vlnu migrace právě z oblasti Afriky. Případně pak i z Blízkého východu, v případě eskalace napětí mezi tamními velmocemi a EU a USA a tím ohrožení dohod o zajištění uprchlíků přímo v dané oblasti, které v současné chvíli zajišťují hlavně Turecko a bohaté arabské státy. V oblasti nelegální migrace situace více kopíruje aktuální světové a geopolitické dění. Většina nelegálních migrantů se řadí mezi uprchlíky dle Ženevské konvence a proto je logické, že počty příchozích i země původu se budou v čase více měnit. Výše zmíněný posun je patrný na dvou uvedených grafech, které zobrazují procentuální zastoupení nelegálních migrantů podle zemí původu v roce 2015, tedy v době největší 24 migrační krize a v roce 2016, kdy tato krize již pomalu ustupovala. Patrný je rozdíl hlavně v počtech příchozích ze Sýrie, kteří v roce 2015 činili téměř čtvrtinu všech nelegálních migrantů, zatím co v roce 2016 již spadají pod oblast Ostatní. Podobný, i když ne tak markantní rozdíl můžeme sledovat u nelegálně příchozích z Afghánistánu (7% v roce 2015 a 3% v roce 2016) a z Iráku (5% v roce 2015, mazi Ostaními v roce 2016). 18 Graf na následující straně ukazuje změnu, ke teré došlo v roce 2016. 18 Život cizinců v ČR – 2017 [online]. © Český statistický úřad: Praha, 2017 [cit. datum citování]. ISBN 978-80-250-2782-0. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cizinci-v-cr-2017 25 19 3.3 Rizika migrace a změny nálad ve společnosti V české společnosti nikdy nebyli cizinci přijímáni příliš vstřícně. Větší migrační vlny, které byly širokou společností poměrně dobře přijaty, jako byli řečtí političtí uprchlíci po komunistickém převratu v šedesátých letech nebo váleční uprchlíci z Balkánu v devadesátých letech, mezi nimiž přišlo i velké množství muslimů, byly spíš světlou výjimkou. V současné době panuje ve společnosti poměrně rozšířený názor, že s přibývajícím počtem cizinců – muslimů nastane muslimizace České republiky a celé Evropy, bude nastoleno právo Šaría a křesťanská společnost bude vyhlazována, nebo alespoň podrobena, ženy zotročeny apod. Vzhledem k relativně častým teroristickým útokům na západní cíle v posledních letech se tato obava zdá jako podložená. Nicméně sami čeští muslimští migranti tyto skutky ve své komunitě odsuzují. Stejně tak, jako snahy některých islamistických skupin o nastolení 19 Život cizinců v ČR – 2017 [online]. © Český statistický úřad: Praha, 2017 [cit. datum citování]. ISBN 978-80-250-2782-0. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cizinci-v-cr-2017 26 práva Šaría i ve vlasti jejich původu. Česká republika je v této oblasti stále bezpečnou zemí, radikalizace místních muslimů se zatím jeví jako problém, který se naší společnosti v tuto chvíli netýká. Pokud některý z klientů, se kterými mám možnost komunikovat velice často a poměrně otevřeně, má tendenci dodržovat zažité zvyklosti např. v oblasti rodiny, pak vždy volí variantu založení tzv. tradiční rodiny se ženou stejného vyznání a stejné kulturní tradice. Zájem na muslimizaci evropských dívek a nastolení muslimských tradičních hodnot a zvyků v rámci smíšených partnerství podle mých zkušeností není prioritou. Současný trend ovlivňování médií i běžných obyvatel na sociálních sítích atmosférou strachu z nového neznámého má však jistý pozitivní prvek, který spatřuji v posunu postavení pro Českou republiku tradičních migrantů, jako jsou Vietnamci, Ukrajinci a Rusové. Zdá se mi, že se zlepšilo vnímání „naší“ romské menšiny a se snahou odmítat pomoc vzdáleným potřebným se, alespoň v rétorické rovině, pozornost zaměřila na ohrožené skupiny české společnosti. Jak uvádí Gabal20 již v druhé polovině devadesátých let dvacátého století byla česká společnost naladěna velmi negativně vůči migrantům i vůči menšinám obecně. V této době nebyly ojedinělé ani útoky na celé rodiny příslušníků menšin v jejich domech, nemluvě o relativně „běžných“ verbálních i fyzických útocích a to nejen ze strany organizovaných členů nacionalistických uskupení. Aktuální atmosféra, politická podpora extrémně pravicových myšlenek a názorů, bagatelizace podobných projevů na sociálních sítích by mohly vést k podobným rasově a kulturně orientovaným tendencím. V těchto souvislostech je bezpodmínečně nutné zvyšovat povědomí široké veřejnosti o příchozích a jejich kulturních a sociálních odlišnostech, zvycích a tradicích. Stejně tak, jako nově příchozí seznamovat s kulturou naší a snažit se o jejich co nejlepší integraci. Je patrné, že kulturní sbližování českých občanů s cizinci je možné za předpokladu delších časových celků, kdy si jsme schopní na cizí prvky „zvyknout“ a akceptovat, stejně, jako se to nyní děje např. s Vietnamskou komunitou. Tu již větší část české populace přijala „za svou“ a jejich postavení, jako menšiny, či ekonomických migrantů již nebudí takové vášně, jako v minulosti, kdy byly útoky i na ně poměrně běžné. 20 GABAL, Ivan. Etnické menšiny ve střední Evropě: Konflikt nebo integrace. Praha: G plus G, 1999. ISBN 80-86103-23-4 27 3.4 Stanovení a posouzení biologického věku v ČR a EU Aktuálně velice silně diskutovaná otázka posouzení a stanovení biologického věku nezletilého bez doprovodu vyvolává smíšené reakce mezi odbornou veřejností, ne zcela pochopena je diskuze k tomuto tématu laickou veřejností. Argumenty strany, která věkové zkoušky zastává, jsou jasné a zcela legitimní. Pomineme-li vlastní motivaci široké veřejnosti k požadavku nezavedení zkoušek věku, pak je snadno obhajitelná myšlenka, že by se český stát neměl nechat obelhávat lidmi, kteří o svém věku lžou pro svůj osobní prospěch, někteří poukazují na fakt, že ústavní péče je drahá, jiní argumentují problémy České republice a jejím obyvatelům vlastními. V minulosti se častěji vyskytoval problém s účelovým „zplnoletňováním“ nezletilých. V posledních deseti letech se do popředí dostává problematika snižování biologického věku NBD. Tímto postupem si osoba zajistí status nezletilý bez doprovodu a z něj plynoucí výhody, Pokud do České republiky přicestuje občan cizí státní příslušnosti bez dokladů, svůj věk uvádí pouze v čestném prohlášení. V případě pochybností může Policie ČR nebo OSPOD podat soudu podnět k nařízení zkoušky věku. Zkoušky věku se v ČR provádějí na základě analýzy osifikace kostí z rentgenového snímku ruky. Této problematice se věnuje oddělení klinické antropologie FN v Motole. Zkouška osifikace kostí je založena na hodnocení tvaru, velikosti a prostorových vztahů kostí ruky. Za normální variabilitu kostního zrání je považováno pásmo plus- mínus dva roky (časně, resp. pozdě zrající). Kostní věk vyšší, resp. nižší, o dva roky než kalendářní věk je podezřelým. Zákon o ústavní výchově připouští, aby ředitel Zařízení pro děti - cizince v odůvodněných případech požádal specializované zdravotnické pracoviště o určení skutečného věku cizinců, a to na náklady zařízení. Blíže však zákon průběh zkoušek neustanovuje. 28 3.5 Zahraniční zkušenost V této kapitole velice stručně popisuji zkušenosti s péčí o NBD v německém Berlíně a v italském Římě. Záměrně uvádím pouze tato dvě města a ne zemi jako takovou, protože jejich systémy péče o NBD nejsou centralizovány a unifikovány. Veškeré informace byly získány přeneseně, jednak díky rozhovoru s bývalým klientem ZDC, kterého jsem měla možnost potkat při mé návštěvě Berlína a jednak díky studijní stáži zaměstnanců ZDC v Itálii. Ani v jednom případě se nejedná o popis detailní a vyčerpávající ani podložený oficiálními dokumenty a daty. Cílem této podkapitoly je nabídnout (povrchní) pohled na jiný systém péče. Německo Stejně jako ve většině evropských zemí, je péče o NBD v Německu organizována rozdílně podle pravidel jednotlivých spolkových zemí. Proto je důležité si uvědomit, že popisuji zkušenosti příjemce péče o NBD v Berlíně, který je specifický svým postavením hlavního města. Jak jsem již zmínila, vycházím pouze z informací získaných v rozhovoru s jedním z mých bývalých klientů, který se v současné době nachází v německém hlavním městě Berlíně. Tam utekl za vzdáleným příbuzným, poté, co v ZDC čekal na oficiální sloučení s rodinou, bohužel, bez jakéhokoliv posunu v průběhu více než půl roku. Jedná se tedy spíš o popis individuální zkušenosti s poskytovanou péčí než o teoretický a objektivní popis systému. Po příchodu do Německa byl zajištěn policií a vzhledem k tomu, že nebyl blízkým příbuzným osoby, za kterou do Německa odešel, byl zařazen do systému péče o NBD. Ve věku 16 let mu bylo poskytnuto ubytování v bytě běžného nájemního domu v Berlíně, který obývá ještě s jiným nezletilým bez doprovodu. Také mu byla přidělena „Patronka“, předpokládám, že se jedná o sociální pracovnici, za kterou má povinnost pravidelně docházet do zařízení, ve kterém jsou k dispozici jak tito Patroni, tak prostor pro trávení volného času a další poradenské služby. Patronka s klientem řeší veškeré sociální i pobytové záležitosti, stará se o jeho řádnou přípravu na vzdělávání a pomáhá mu i v orientaci v běžném životě. Také klienty kontroluje v jejich bytě. Frekvence jejich 29 kontaktu se postupně snižuje, tak aby se plně osamostatnil. Jeho Patronka také monitoruje a podporuje jeho kontakt s rodinnými příslušníky. Po prvotním absolvování základního kurzu německého jazyka byl zařazen do vzdělávacího systému a nyní se učí automechanikem. V tomto přístupu shledávám jako pozitivní, že se mladí lidé učí samostatnosti a přejímání zodpovědnosti za svůj život, vzhledem k jejich věku, to považuji za přínosnější, než klasickou ústavní výchovu. I přes velkou samostatnost a volnost je povinností klienta probírat jeho životní kroky s oficiálními místy, která garantují jeho začlenění. Nevýhodou může být absence okamžitě dostupné psychologické pomoci, prvotní zaplnění volného času a opravdu intenzivního kontaktu v prvotních fázích adaptace NBD. Klient je se svým současným stavem spokojený, těší se z možnosti studia oboru, který ho naplňuje a předpokládá, že uspěje ve velké konkurenci, jak na pracovním trhu, tak v běžném životě. Z rozhovoru bylo patrné, že vzpomínky na pobyt v ZDC pro něj nejsou příjemné, což potvrdil i slovně. Sám identifikoval jako největší problém ústavní řád a nemožnost v mnoha věcech rozhodovat sám za sebe a také za svoje rozhodnutí převzít zodpovědnost. Itálie Popis jednoho z mnoha systémů péče o NBD v Itálii vychází z naprosto rozdílného informačního zdroje. Bohužel, já sama jsem se kvůli rodinné situaci nemohla stáže účastnit. Informace jsou získány ze zpráv mých kolegů, kteří se se systémem měli možnost seznámit teoreticky a díky několika návštěvám přímo v jednom ze zařízení péče o NBD měli i možnost nahlédnout do praxe. Díky evropskému projektu Erasmus+ se mohli zaměstnanci ZDC seznámit s fungováním systému péče o nezletilé bez doprovodu v Itálii, přesněji v Římě. Jak jsem zmínila již v předchozích kapitolách, systém v České republice je ojedinělý tím, že je centralizován. V Itálii se s příchozími migranty vyrovnávají mnohem složitěji, protože jejich počet dosahuje statisíců a průchod NBD přes oficiální struktury se pohybuje v řádech tisíců ročně. Pro srovnání v ČR bylo za celou dobu existence umístěno do ZDC přibližně 3000 NBD, takový počet však udávají italští migrační úředníci za rok 2016. Podotýkám, že se jedná o čísla migrantů, kteří projdou oficiálními strukturami, předpoklad je, že skutečný počet je ještě vyšší. 30 Město Řím má vypracován svůj vlastní systém přijímání uprchlíků, jejich identifikaci a zařazování do další péče. Ze základních příjmových center, kde probíhá základní identifikace, probíhají policejní a celní procedury, kontrola v mezinárodních databázích apod. V těchto centrech jsou zachyceným osobám odebrány komunikační prostředky pro kontrolu vazeb na extremistické skupiny, převaděče atd. Po provedené kontrole jsou jim vráceny, cca po třech až čtyřech dnech. Je jim zajištěno základní ubytování (často ve velkoprostorových halách), strava a hlavní právní a sociální služby. Identifikovaní NBD jsou nejpozději během jednoho týdne podrobeni zdravotní prohlídce a komisi pro určení skutečného věku. Ta je vždy složená z expertů pediatrů, antropologů, dentistů a radiologů. Komise zasedá každý týden. Poté jsou mladiství klienti přesunuti do soukromého zařízení Dona Bosca. Zařízení The Hause of Don Bosco, vzniklo v Římě 16. září 2011 s cílem nabídnout útulný domov a rodinné prostředí pro děti a mladé lidi, kteří se ocitli v nesnázích, kteří potřebují zvláštní péči. Neslouží tedy jen NBD. Poslání Borgo Ragazi Don Bosco * přivítat – přijmout každého, (bez ohledu jakého je vyznání, z jakého prostředí a kultury pochází) kdo potřebuje pomoc a podporu při vzdělání * navrhnout, naplánovat „vzdělávací cestu“, pomoc při profesní orientaci * pomoc při zvládání špatné ekonomické situace * pomoc se začleněním do společnosti * zvyšovat spoluzodpovědnost obcí na péči a výchově dětí v nesnázích Cílem je propojení rodiny, školy, institucí a firem v péči o tyto děti a mládež. Borgo Ragazzi Don Bosco se skládá ze tří vzájemně propojených vzdělávacích oblastí: Odborné Training Center (CFP) – Centrum odborného výcviku - jeho cílem je podpora odborné přípravy a profesního růstu mladých lidí, kteří po dosažení střední školy chtějí pokračovat ve studiu odborných předmětů. 31 Oratoř - Salesiánské středisko mládeže – je místem socializace, vzdělávání, školení, osobního rozvoje. Je to prostředí, které nabízí vyplnění volného času. Kombinuje pohostinnost a vzdělávání, které nabízejí možnost, vyzkoušet si život ve skupině, spoluúčast a zodpovědnost. Nabízí aktivity sportovní, vzdělávací, kulturní, hudební, divadelní, umělecké, kreativní léto, kde mají mladí lidé a děti možnost vyjádřit svoji kreativitu a své potřeby v podpůrném a vzdělávacím prostředí. Oblast „Dej Wings“ - podpora mládeže a rodin ohrožených sociálním vyloučením – vítá mladé lidi ve věkové skupině mezi 12 – 25 lety včetně rodin, které se ocitly v nepříjemné životní situaci. Nabízí jim pomoc prostřednictvím vzdělávacích programů a právních a sociálních služeb, které zajišťují motivovaní profesionálové a dobrovolníci. Formy práce pobytových služeb: „příjímací bydlení“ – rodinný dům nabízí pobyt v domácnosti pro italskou mládež a cizince, kteří žijí mimo svou rodinu z různých rodinných nebo sociálních důvodů. Po dohodě s územními sociálními službami spolupracují v různých oblastech života - škola, zdraví, volný čas atd. Hlavním cílem je osobní růst s cílem opětovného začlenění do rodiny nebo přijetí do prověřené pěstounské rodiny, stejně tak i začlenění starších dětí do samostatného života. denní péče – období, kdy dítě končí pobyt v rodinném domě a je opětovně začleněno do jeho vlastní rodiny. Přítomnost dítěte v rodinném domě je zkrácen (oběd až večeře). Část odpovědnosti je přenesena na původní rodinu jako např. škola, zdravotní péče, volný čas atd. semi-autonomie – Je to výchovná cesta pro chlapce a dívky, kteří dosáhli plnoletosti po pobytu v rodinném domě. Děti jdou do pronájmu mimo oblast Borgo Don Bosco a začínají pracovat. Na cestě k samostatnosti, získávání dovedností potřebných pro dospělý život je podporuje referenční pedagog z Borgo Ragazi Don Bosco. Navazující projekty: Projekt most – opětovné začlenění dítěte do své původní rodiny. Rodinná pomoc – v průběhu let se systém rodinné pomoci stal jednou z funkčních služeb města Řím. Skládá se ze skupiny operátorů a rodin, kteří věří v hodnotu péče o druhé a rodinné zázemí. 32 Pěstounská péče – podpora dětí a mládeže, které nemají zajištěnu základní fyzickou, emociální a vzdělávací péči ve své původní rodině. Pěstounská péče může být realizována ve třech formách: příbuznými dítěte, třetí osobou nebo soudním dohledem. Dohledy nařizuje radnice se souhlasem rodičů nebo zákonného zástupce. Skole – je projekt mezikulturní školy. Byl vytvořen na podporu školní integrace cizího jazyka. Nabízí doučování, výuku italštiny jako druhý jazyk. Snaží se zvýšit povědomí komunity o otázkách souvisejících s přistěhovalectvím a podporu kulturního dialogu. Je určen pro děti-cizince první a druhé generace bez rodičů, které jsou nuceny řešit problémy se samotnou existencí a pro Italské chlapce se sociálními nebo rodinnými potížemi. Orientace – kvalifikovaná a aktuální služba, která je zaměřena na každého, kdo hledá informace o odborném vzdělávání, škole, univerzitě a uplatnění na trhu práce. Podporuje klientovo sebevědomí a sebehodnocení ve vztahu k osobní zralosti a znalostem. Počty klientů: * každoročně navštíví oratoř 1000 lidí * k odbornému vzdělávání je přijato 300 dětí * 220 mladých lidí je podpořeno programem Dej Wings v sociálním začlenění 33 4. Aktuální stav péče o nezletilé bez doprovodu v ČR Systém péče o nezletilé bez doprovodu v České republice má oproti systémům jiných evropských zemí tu výhodu, že je malý a tím pádem může být centralizován a metodicky veden bez případných třecích ploch v rámci státu, resp. regionů a jednotlivých organizací. Samozřejmě si uvědomuji zároveň i riziko takového stavu, kdy je minimalizována diskuze napříč odbornou veřejností. Naopak jasný přehled o nezletilých bez doprovodu na území ČR, jednotná struktura péče o takové osoby i metodické vedení profesionálů s dlouholetou zkušeností v oblasti péče o děti a mladistvé z nejrůznějších socio-kulturních, geopolitických, historických, náboženských a hlavně jazykových částí světa je jeho nespornou výhodou. V následující kapitole pouze stručně popíši aktuální systém, hlubší popis jeho fungování je součástí praktické části práce, která vyplývá z mé praxe a z vedeného vlastního šetření. 4.1 Cíle a metody práce Postavení Zařízení pro děti – cizince je výjimečné nejen skladbou klientů, ale také funkcí, kterou plní. Hlavní funkcí ZDC je diagnostická činnost, kterou vykonává v celé šíři speciálně pedagogických věd. Klienti do ZDC přicházejí bez známé anamnézy, z odlišných kultur, socioekonomických vrstev a s různě silnými traumatickými zážitky z rodné země a cesty do Evropy. Úkolem pracovníků ZDC je zajistit každému klientovi nejlepší možnou míru péče a podporu v integraci, která není možná bez hlubšího poznání jeho možností, limitů a motivací ve všech oblastech rozvoje osobnosti. V rámci své téměř tříleté praxe na pozici odborného vychovatele v Zařízení pro děti - cizince jsem se setkala s mnoha nezletilými bez doprovodu, ale i dalšími klienty ZDC. Vzhledem k rozmanitosti národnostních, kulturních a jazykových prostředí, ze kterých k nám klienti přicházejí je nemožné, aby speciálně pedagogická činnost a přístupy byly unifikovány. V podstatě se neopakuje jeden a ten samý případ, který by bylo možné řešit stejnými metodami a postupy. Speciálně pedagogická činnost je tak u každého případu zcela individualizovaná a specifická. Cílem šetření je přiblížit stávající systém péče o nezletilé cizince bez doprovodu v ČR a 34 praxi speciálně pedagogických pracovníků v tomto systému. Důraz je kladen hlavně na identifikaci specifických speciálně pedagogických přístupů napomáhajících v integraci NBD do naší společnosti a kultury a nastínění dalších metod a postupů, které by bylo vhodné v péči o NBD využívat. To jsem se pokusila popsat na vybraných případech klientů Zařízení pro děti – cizince. Výsledkem diplomové práce mají být odpovědi na tyto otázky: * Jaký systém péče poskytuje Česká republika nezletilým bez doprovodu * Jaké speciálně pedagogické metody napomáhají integraci nezletilých bez doprovodu * Jaké další speciálně pedagogické metody a postupy by bylo vhodné zařadit do péče o nezletilé bez doprovodu Praktickým výstupem bude doporučení pro zaměstnance ZDC a návrh na rozšíření programů individuálního rozvoje klientů předložené vedení ZDC a příprava na jeho následnou realizaci. 4.1.1 Vymezení cílové skupiny Vlastní šetření je zpracováno formou případových studií některých nezletilých bez doprovodu, klientů ZDC, které dobře ilustrují práci speciálního pedagoga v kontextu péče o NBD. Pro výběr konkrétních případů byl použit záměrný výběr.21 Výběr cílové skupiny byl zjednodušen a zároveň limitován klienty Zařízení pro děti – cizince. Celý soubor je charakterizován jako nezletilá osoba bez doprovodu. V současné době jsou klienty ZDC. Primárně Příjmového oddělení a oddělení dlouhodobých pobytů, v menší míře pak Studentského oddělení. Případně byli klienty ZDC v posledních třech letech. Klienti tréninkového bytu, ani ambulantní klienti SVP nejsou součástí sledovaného souboru. Hlavním kritériem výběru jednotlivých případů potom byla skutečnost, že je na jejich případě možné ilustrovat konkrétní situace, speciálně-pedagogické postupy nebo případné limity v současné praxi. Jména klientů jsou pro zachování anonymity změněná. Všichni zmínění klienti vyslovili 21 MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1362-4. 35 ústní souhlas s použitím jejich dat pro účely této práce. 4.1.2 Použité metody Vzhledem ke specifickému problému zkoumání a přirozeně malé cílové skupině byly v práci využity metody kvalitativního výzkumu.22 Vlastní šetření je zpracováno formou případových studií. Jejich reflexe a následná doporučení využívají prvky procesní evaluace.23 Případové studie umožňují vystihnout podstatu speciálně pedagogické práce s NBD na základě charakteristik jednotlivých případů v širším kontextu jejich rodinných, kulturní a sociálních zvyklostí. Na základě hlubšího poznání jednotlivých případů je možné definovat ty metody a přístupy, které jsou pro další práci s NBD vhodné a které je třeba doplnit, tak aby bylo dosaženo co nejvyššího stupně integrace nezletilých bez doprovodu v české společnosti. Vzhledem k omezené cílové skupině je tento přístup, který umožňuje popsat daný stav nebo zkoumaný jev pomocí hlubšího pochopení jednotlivých případů za nejvhodnější. Zpracování případových studií je založeno primárně na rozhovorech s klienty a jejich pozorování v rámci diagnostického procesu. Mezi specifické metody rozhovorů využívané pro diagnostickou, ale i terapeutickou práci s klienty, řadíme např. výzkum životního příběhu, také označovaný za narativní interwiev, nebo etnografické interwiev. Přímé pozorování, v ideálním případě pozorování zúčastněné, je nezbytnou součástí celé speciálně pedagogické praxe, proto bylo využito i při přípravě této diplomové práce. Jako podklady pro tuto práci byly použity také vlastní terénní zápisy týkající se klientů ZDC i zápisy mých kolegů. I když jsem si vědoma objektivních limitů pro skutečné poznání cílové skupiny, ať už z profesního hlediska, nebo z hlediska věku, pohlaví, kulturní a jazykové bariéry, odvážím si tvrdit, že v některých případech a situacích jsem dosáhla vysoké otevřenosti a důvěry klientů ZDC a věřím, že získaná data jsou v tomto kontextu dostatečně validní. Souběžně s výše uvedenými metodami probíhalo studium veškeré dostupné spisové dokumentace jednotlivých klientů. Využívala jsem také rozhovorů a konfrontací svých závěrů s kolegy vychovateli nebo etopedkou. Velice přínosné byly také konzultace 22 GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Přeložil Vladimír JŮVA, přeložil Vendula HLAVATÁ. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0 23 MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1362-4. 36 některých témat s tlumočníky, které ZDC v práci s klienty pravidelně využívá. 4.2 Zařízení pro děti – cizince Celá práce je založena na existenci Zařízení pro děti – cizince, diagnostický ústav, středisko výchovné péče a základní škola (dále jen ZDC). V dřívější době se ZDC podrobilo silné kritice, hlavně jeho detašované pracoviště Dětský domov se školou a výchovný ústav Permon, kde byli umisťování, jak klienti s výchovnými problémy, tak klienti ostatní, bez rozdílu. Což se odrazilo v přístupu některých zaměstnanců. Problematické bylo také izolované umístění areálu. Kde byla re-intergrace klientů značně zkomplikována. K dobru musím uvést, že vybavení areálu dětského domova, školy, resp. učilišť i sportovního areálu bylo skvělé a v současné době tyto kapacity v ZDC schází. Stručný popis vývoje a současného stavu uvádím v následujících kapitolách. Dle vyhlášky č. 438/2006 Sb. je ZDC spádovým zařízením pro celou Českou republiku a nepodléhá územní působnosti jiných diagnostických ústavů. 4.2.1 Vznik a charakteristika zařízení Dne 1. 11. 2003 MŠMT zřídilo Diagnostický ústav pro děti – cizince a středisko výchovné péče (Dále jen ZDC) se sídlem Radlická 30, Praha 5. První děti nastoupily 15. 6. 2004. V roce 2007 vzniklo oddělení pro studenty, kteří navštěvují střední školy v Praze nebo blízkém okolí. V roce 2015 byl otevřen tréninkový byt na Praze 5. Hlavní náplní zařízení je integrace nezletilých dětí-cizinců bez doprovodu v České republice při zachování, pochopení a respektování jejich sociálních, etnických, kulturně- historických a náboženských zvyklostí. Zařízení poskytuje péči dětem, které nejsou občany České republiky a splňují podmínky stanovené zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Pokud tyto děti zejména z jazykových důvodů nemohou být umístěny do ostatních zařízení. Zařízení poskytuje také metodickou pomoc pro práci s dětmi - cizinci v ostatních zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Součásti Zařízení pro děti – cizince jsou: 37 * Diagnostický ústav * Základní škola * Středisko výchovné péče.24 V posledních několika letech bylo zařízení transformováno, po různých změnách ve fungování zařízení i jeho názvů byly zrušeny některé jeho součásti a byl nastolen nový směr práce, zaměřený převážně na diagnostickou a integrační činnost. Zároveň byl ustanoven a ustálen název Zařízení pro děti – cizince, diagnostický ústav, středisko výchovné péče a základní škola. 4.2.2 Diagnostický ústav Diagnostický ústav pro děti – cizince má kapacitu 18 dětí. Přijímá děti s nařízeným předběžným opatřením, nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou. Do diagnostického ústavu se dítě umísťuje na dobu 8 týdnů, kterou lze ve výjimečných případech zkrátit nebo prodloužit. Diagnostický ústav plní podle potřeb dítěte úkoly diagnostické, vzdělávací, terapeutické, výchovné a sociální a koordinační. Diagnostické, spočívající ve vyšetření úrovně dítěte formou pedagogických a psychologických činností. Vzdělávací, v jejichž rámci se zjišťuje úroveň dosažených znalostí a dovedností, stanovují a realizují se specifické vzdělávací potřeby. Terapeutické, které prostřednictvím pedagogických a psychologických činností směřují k nápravě poruch v sociálních vztazích a v chování dítěte. Výchovné a sociální, vztahující se k osobnosti dítěte, k jeho rodinné situaci a nezbytné sociálně-právní ochraně dětí. 24 Zařízení pro děti-cizince. [online]. © zdcpraha 2018. [cit. 19.7.2017]. Dostupné z: http://zdcpraha.cz/, 25. 10. 2017 38 Koordinační, směřující k prohloubení a sjednocení odborných postupů ostatních zařízení v rámci územního obvodu diagnostického ústavu, k ověřování jejich účelnosti a ke sjednocení součinnosti s orgány státní správy a dalšími osobami, zabývajícími se péčí o děti. Diagnostický ústavu pro děti – cizince má kapacitu 18 dětí rozdělených do 3 výchovných skupin, z nichž jedna plní úkoly diagnostické. Pobyt nezletilého v diagnostickém ústavu zpravidla nepřesahuje dobu osmi týdnů. Dětem, o jejichž umístění v důsledku jejich poruch chování požádali zákonní zástupci dítěte, může diagnostický ústav poskytovat preventivně výchovnou péči, která trvá zpravidla po dobu 8 týdnů.25 Diagnostický ústav v současné době pracuje v takzvaném čtyřfázovém modelu, kterým klienti ideálně prostupují až k absolutní samostatnosti a integraci do většinové společnosti. První fází je osmi týdenní pobyt na samotném diagnostickém nebo také příjmovém oddělení, které je umístěno v hlavní budově v Praze 5. Aktuálně má kapacitu 6 osob s možností navýšení za využití pokojů zdravotní izolace v případě krize, jaká nastala např. v roce 2015. V této fázi jsou klienti diagnostikováni, mají omezený samostatný pohyb i určené doby telefonních hovorů a internetu. Následně jsou přeřazeni na oddělení dlouhodobých pobytů, které má aktuálně kapacitu 12 osob. Zde jsou již bez větších omezení, v co největší možné míře samostatnosti, kterou ústavní výchova internátního typu může nabídnout. V oddělení dlouhodobých pobytů by se klienti neměli zdržet déle, než cca 8 - 10 měsíců. V roce 2009 bylo zřízeno Studentské oddělení na Hájích pro klienty, kteří započali studium střední, vyšší či vysoké školy. Většinou jsou zde umisťováni klienti, kteří dosáhli plnoletosti nebo takoví klienti, kteří jsou v diagnostickém ústavu již delší dobu, studují některou z externích škol a prokázali svou samostatnost v péči o sebe i o své pobytové a studijní záležitosti. Studentské oddělení funguje více méně jako internát s dostupností speciálně pedagogické, sociální, právní i psychologické podpory. 25 Zařízení pro děti-cizince. [online]. © zdcpraha 2018. [cit. 19.7.2017]. Dostupné z: http://zdcpraha.cz/, 25. 10. 2017 39 Poslední, čtvrtou fází je umístění v tréninkovém bytě. Ten se nyní nachází v centru Smíchova, využívat ho mohou až čtyři studenti. V současnosti je obýván třemi klienty, kteří musí splňovat např. podmínku pokračování ve studiu, dobré chování, apod. Samozřejmě i těmto klientům je poskytována nadstavbová péče, nicméně jejich osamostatnění je zde již víc než zřejmé. 4.2.3 Základní škola Všichni klienti zařízení navštěvují školu, která odpovídá jejich věku, předchozímu stupni vzdělání v zemi původu a stupni jazykové bariery. Velký důraz je také kladen na zjištění osobních předpokladů ke studiu a vlastních preferencí ke zvolenému oboru. Zařízení provozuje Základní školu 1. i 2. stupeň, kde jsou žáci vzděláváni podle ŠVP „Různé děti, různé země, jedna škola.“ Děti s ukončenou povinnou školní docházkou navštěvují tzv. diagnostickou třídu při DÚ, která se věnuje především zjišťování jejich školních znalostí a vědomostí, úrovně jejich předešlého vzdělávání, jejich osobních studijních předpokladů a dle zjištěných skutečností nastavuje další možnosti vzdělávání klienta v ČR. Ve všech třídách při ZDC je kladen důraz na přípravu k integraci klientů, zejména na základě zvýšeného počtu vyučovacích hodin českého jazyka, průběžného doplňování znalostí a socializačního programu ve škole.26 Ve škole jsou také žáci s nedostatečnými školními návyky a nízkými studijními výsledky, přestože již byli žáky české základní školy. Zpravidla se jedná o dlouhodobě absentující žáky, žáky s výchovnými problémy, se sociálně patologickými projevy s jinou státní příslušností dlouhodobě žijící na území České republiky, kteří mají občas problémy se zvládnutím předmětu český jazyk, a z toho Účelem dobrovolného pobytu dětí je odhalení příčin problémů dítěte a především pak nalezení prostředků k jejich řešení a odstranění, eventuálně zmírnění potíží, doporučení výchovných postupů a metod do budoucna.27 26 Výroční zpráva za roky 2014-2015, Zařízení pro děti-cizince. [online]. © zdcpraha 2018. [cit. 19. 10. 2017]. Dostupné z: http://zdcpraha.cz/ 27 Zařízení pro děti-cizince. [online]. © zdcpraha 2018. [cit. 19. 10. 2017]. Dostupné z: 40 4.2.4 Středisko výchovné péče Je státní zařízení zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky pro všestrannou preventivně výchovnou a terapeutickou péči o děti a mládež s výchovnými problémy. Nabízí především: psychologickou a etopedickou diagnostiku a následnou ambulantní péči dětem a mladistvým včetně dětí – cizinců.28 SVP je v podstatě samostatná organizační jednotka, která spolupracuje s Diagnostickým ústavem primárně v případě potřeby hlubší diagnostiky vlastních ambulantních klientů. V případě umístění dítěte na dobrovolný diagnostický pobyt, je to SVP Háje, které na základě diagnostiky a doporučení pracovníků diagnostického ústavu pokračuje v práci s klientem a jeho rodinou, dále SVP spolupracuje se školami, kam jsou společní klienti zařazeni, ale i ostatním školám a poskytuje poradenství pedagogickým pracovníkům v oblasti práce s dětmi – cizinci. 4.3 Nově vzniklá oddělení péče o nezletilé cizince bez doprovodu V roce 2015 ve spojitosti s migrační krizí byla vřazena tři další zařízení ústavní výchovy, do systému zařízení péče o NBD v České republice. Jsou to: * Výchovný ústav a Středisko výchovné péče Klíčov, Oddělení pro mladistvé cizince (kapacita 8 lůžek), * Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna Višňové (kapacita 8 lůžek) * Dětský domov, základní škola a školní jídelna Sedlec – Prčice (kapacita 4 lůžka) Přesněji se jedná vždy o jednu výchovnou skupinu v daném zařízení. Tyto samostatné skupiny jsou pod přímým metodickým vedením ZDC Praha a fungují jako následné zařízení, do kterého se mohou umisťovat klienti po provedené diagnostice přímo v ZDC. Do těchto zařízení se klienti neumisťují předběžným opatřením po jejich záchytu, či identifikaci, ale vždy jen na základě soudně nařízené ústavní výchovy po ukončení http://zdcpraha.cz/ 28 tamtéž 41 diagnostického pobytu v ZDC Praha a na základě doporučení jeho pracovníků. Pouze v případě naplnění kapacity ZDC je možné umístit nově zjištěného NBD přímo do jednoho z těchto oddělení. O potřebě umístění do jiného zařízení než je ZDC Praha rozhoduje jeho ředitelka, která spolupracuje s pracovníky OSPOD při podání návrhu na předběžné opatření. Aktuálně je v oddělení na Klíčově umístěno osm klientů z Afghánistánu a jeden z Barmy. Oddělení Višňová a Sedlec-Prčice zatím zůstávají nevyužita. Oddělení pro nezletilé cizince na Klíčově funguje jako samostatná výchovná skupina s odděleným režimem od ostatních klientů v rámci pobytového zařazení. Nicméně do školy a v rámci volnočasových aktivit jsou běžně spojováni s ostatními klienty. 4.4. Vymezení klientů ZDC Podle obsahu úvodních kapitol této práce by se mohlo zdát, že jedinými klienty ZDC jsou migranti, resp. Nezletilí cizinci bez doprovodu, tak, jak je popsáno výše. Tento pohled by však byl zkreslující a omezoval by účel zařízení pouze na jakousi "záchytnou" instituci pro nelegální migranty, kteří se dostali na území ČR. Je pravda, že se jedná o podstatnou skupinu klientů, nicméně další důležitou skupinou klientů ZDC jsou děti, které mají v České republice domov, žijí zde se svými rodiči, ale vzhledem k aktuální situaci je nezbytné provést u nich speciálně pedagogickou diagnostiku, případně zajistit jejich dočasný pobyt mimo rodinu nebo jim poskytnout plné zajištění kvůli nečekané absenci rodinného zázemí. Jednotlivé typy klientů, resp. důvody, pro které se do ZDC dostávají, jsou popsány v následující části. 4.4.1 Důvody umístění v ZDC Zařízení pro děti – cizince poskytuje veškerou péči a plné přímé zaopatření pouze dětem s cizí státní příslušností. Jedná se o děti, které byly zadrženy na území ČR bez doprovodu rodičů či jiných zákonných zástupců, ale i o děti - cizince, které žijí v České republice se 42 svými rodiči. V případech těchto dětí sociální pracovnice orgánů sociálně-právní ochrany dětí shledaly důvodným podat návrh na jejich umístění do ústavní péče. V dřívější praxi se do ZDC umisťovali také děti slovenské národnosti. Vzhledem k bezproblémové možnosti okamžitého začlenění do české společnosti vzhledem k jazykové podobnosti a v podstatě stejnému kulturnímu zázemí jsou již tyto děti standardně umisťovány do běžných zařízení ústavní výchovy. Všichni klienti zařízení jsou přijímáni na základě soudního rozhodnutí o předběžném opatření nebo o nařízení ústavní či ochranné výchovy. Tzv. dobrovolné pobyty Výjimkou z výše uvedeného jsou pouze dobrovolné diagnostické pobyty, kdy je klient přijímán na žádost zákonných zástupců zpravidla k řešení integračních, socializačních, ale i rodinných a výchovných problémů. Většinou se k tomuto kroku přistupuje na základě předchozích intervencí pracovníků OSPOD v rodině, které nebyly úspěšné. Od srpna 2017 se tzv. dobrovolné pobyty v zařízeních ústavní výchovy nerealizují. Posledním klientem, který byl v ZDC umístěn za účelem diagnostiky na základě smlouvy s rodiči byl vietnamský chlapec se školními a výchovnými problémy. Ovšem i jeho pobyt byl nejprve realizován na základě předběžného opatření, které bylo v průběhu jeho pobytu zrušeno, a pobyt pokračoval na základě zmíněné smlouvy. Předběžné opatření o umístění do ústavní výchovy Jedná se o nejčastější důvod umístění dítěte do ZDC. Aktuálně mezi klienty ZDC převažují nelegální migranti, tzv. nezletilí bez doprovodu. Jejich umístění do ZDC vyplývá z postupů sociálně-právní ochrany dětí. Ve většině případů jsou tyto osoby zajištěny příslušníky Policie ČR v rámci kontrolní činnosti. Pakliže je v rámci identifikace zjištěno, že se jedná o osobu nezletilou, v případě absence osobních dokladů stačí prohlášení takové osoby o jejím věku, která není doprovázena žádným zletilým příbuzným, je bezprostředně kontaktován OSPOD. Ten podává soudu návrh na předběžné opatření k umístění nezletilé nezaopatřené osoby do ústavní péče ZDC. Taková osoba se nesmí zadržovat déle, než 48 hodin, proto je v absolutní většině případů okamžitě rozhodnuto o jeho umístění do ZDC bez dalšího šetření ze strany policie, orgánů sociálně-právní ochrany dětí, ani soudce. 43 Nařízená ústavní výchova Nařízení ústavní výchovy je prvek sociálně-právní ochrany dětí,resp. rodinného práva, jehož cílem je zamezit rozvoji nežádoucího chování u dítěte, či mladistvého, kde je jeho výchova v rodině ohoržena, pokud toto nelze zajistit jinými výchovnými opatřeními nebo je jeho výchova v rodinném prostředí z nejrůznějších důvodů znemožněna. Za poslední tři roky nebyl žádný klient ZDC přijat na základě nařízené ústavní výchovy. Nařízená ochranná výchova Jedná se o institut trestního práva aplikovaného na děti a mladistvé do 18 let věku. Takový jedinec podle našeho práva může být odsouzen k trestu odnětí svobody pouze v krajních případech. Těmi jsou případy, kdy spáchá přečin nebo dítě do 15 let věku čin jinak trestný, který je klasifikován jako zvlášť závažný. V ostatních případech mu může být uděleno tzv. ochranné opatření formou nařízené ochranné výchovy. I tento trest je používán pro opravdu závažné jednání mladistvého, u něhož není předpoklad, že by se v jeho rodinném zázemí i přes možnost uložení jiných výchovných opatření, podařila řádná náprava jeho chování. Případně je nutná prevence a ochrana společnosti před takovým jedincem. V minulosti byly do ZDC takové děti umisťovány častěji, což vyvolávalo značnou nevoli ostatních klientů i odborné veřejnosti. Je pochopitelné, že směšování klientů, kteří byli do zařízení umístěni na základě předběžného opatření nebo ústavní výchovy pouze z důvodu absence rodinného zázemí a klientů, kteří jsou do ústavní výchovy umístěni z důvodu jejich protispolečenského jednání. V posledních letech se od této praxe ustupuje. V letech 2015 – 2017 nebyl do ZDC takto přijat žádný klient. 44 4.5. Aktuální situace v Zařízení pro děti cizince V současné době sídlí diagnostické oddělení v historické budově v centru Prahy. Toto umístění je z pohledu mladých osob velice lákavé, ale má také své velké nevýhody. K budově nepatří zahrada ani sportoviště, veškerý program je tak omezen na „vnitřní“ aktivity nebo se musí využívat sportovišť veřejných, často placených, veřejných parků, mnohdy vzdálených od ZDC tak, že není možné dojít k nim pěšky, apod. Vzhledem k omezeným finančním možnostem vychovatelů se jedná o velice nepříjemné řešení. Ani architektonické řešení budovy není pro podobné zařízení zcela vhodné, na klienty i personál může působit depresivním, sevřeným dojmem. Ne zcela vyhovující je také členění prostor. To jsou však skutečnosti, které přes jejich naléhavost, nemůžeme ovlivnit žádnými námi dostupnými prostředky. Ale je dobré mít tento fakt na paměti při každodenní speciálně pedagogické práci s klienty. Studentské oddělení na Hájích má nesporné výhody právě v existenci přilehlých venkovních ploch a sportovišť, které mohou klienti využívat. Stejně tak je příjemný celý prostor ubytovacích kapacit s velkými prosklenými a světlými plochami společných místností, soukromými pokoji s vlastním sociálním zařízením, kompletně vybavenou kuchyní apod. Spolu s volnějším režimem, vysokou dávkou samostatnosti, ale i zodpovědnosti je to zajisté jedním z motivačních prvků pro co nejrychlejší přemístění klienta. Nicméně je to Diagnostické oddělení, resp. jeho příjmová zdravotní izolace, s čím se klient setkává po jeho umístění do ZDC nejdříve. Právě prvotní kontakt klienta s vychovatelem často zakládá směřování jejich dalšího vzájemného vztahu a na primárně ovlivňuje stabilizaci klienta, jeho orientaci v nastalé situaci, snížení nebo zvýšení aktuální tenze apod. Empirická část je tedy z větší části postavena na šetření a vlastní praxi v rámci Diagnostického ústavu a jeho Příjmového oddělení a Oddělení dlouhodobých pobytů. 45 4.5.1 Charakteristika klientů z psychologického a speciálně pedagogického pohledu "No I don't want to be, because if you will be a child and alone in this life you will suffer because the children can't take care of their self" „Ne, nechci, protože pokud jsi ve svém životě dítětem a osamocen, budeš trpět, protože děti se samy o sebe nemohou postarat.“29 Zařízení pro děti – cizince je koedukované zařízení pro děti od 3 do 18 let věku, s možnými zdravotními, fyzickými, psychickými i osobnostními handicapy bez rozdílu. Jedinou překážkou v umístění do ZDC je takový stav klienta, jehož potřeby je schopno zajistit pouze specializované zařízení spadající pod gesci ministerstva zdravotnictví. Z toho vyplývá, že struktura klientů je opravdu rozmanitá a šíře záběru psychologických i speciálně pedagogických metod a činností téměř bezbřehá. Setkáváme se s klienty, kteří trpí: * poruchami pozornosti, * nízkým stupněm mentální retardace, * poruchami osobnosti, * specifickými poruchami učení, * schizofrenií a jinými psychiatrickými diagnózami, * sebevražednými sklony, * traumatickými zážitky a posttraumatickými stavy (často z válečných konfliktů), atd. K tomu se přidávají potíže z pedagogické oblasti typu: * absence školních návyků, * výchovné potíže, * zažité specifické vzorce chování z rodin s kriminální historií, * sexuální zneužívání, 29 Odpověď sedmnáctiletého chlapce ze Sýrie na otázku, zda si (sám sobě) někdy dovolí být dítětem. (vlastní překlad autorky) 46 * absolutní jazyková bariéra, * kulturní odlišnosti zemí původu, apod. Již tento výčet dává poměrně jasnou představu o tom, že práce zaměstnanců ZDC je náročná a vyžaduje vysokou odbornost, ale také odolnost vůči stresu a potřebu neustálého zvyšování odborné kvalifikace i ostatních vědomostí, které jsou pro práci s takto specifickou skupinou klientů potřeba. Dalšími faktory, které ovlivňují chování a prožívání klientů je ve většině případů: * nedobrovolnost jejich pobytu v ZDC, * prodělaná náročná, mnohdy několikaměsíční a nebezpečná cesta, * zkušenost s brutálními zásahy příslušníků bezpečnostních složek (ke cti českých policistů musím konstatovat, že jejich práci a přístup klienti oceňují, jako vstřícný a profesionální), * nejistota a dezorientace v aktuální situaci, * strach o rodinné příslušníky, kteří zůstali v zemi původu a se kterými mnohdy nebyli dlouhou dobu v kontaktu nebo vědomí, že existuje jistá pravděpodobnost, že se s nimi již nikdy nesetkají, * přenesená zodpovědnost za ekonomické zajištění rodiny v zemi původu * absolvování mnoha výslechů, pohovorů apod. A v neposlední řadě se uplatňují i klasické problémy ústavní výchovy, jako jsou: ztráta samostatnosti, * zkreslená představa o fungování společnosti, * omezení volného a samostatného pohybu a rozhodování o vlastní osobě, * atd. S podobnou strukturou klientů se setkávají i pracovníci ostatních zařízení ústavní výchovy, specifikum speciálně pedagogické práce zaměstnanců ZDC je v rozsáhlé jazykové bariéře a velkých kulturních odlišnostech se kterými klienti do ZDC přicházejí. Speciálně pedagogické metody a postupy se tak musejí přizpůsobovat konkrétním jedincům, resp. etnikům a předávat často ve zcela zjednodušené formě, mnohdy za využití až hereckých, či pantomimických schopností. 47 Jazyková bariéra často brání v diagnostice, jak psychologické, tak psychiatrické a speciálně pedagogické. Často se setkáváme s faktickou nemožností stanovení diagnózy externích odborníků, ke kterým klienty ZDC objednáváme, a tak i přes podezření pracovníků ZDC někdy zůstávají hraniční nebo nepříliš závažné poruchy bez specializované péče. Důležitým prvkem sytému o NBD v České republice je psychologická a terapeutická péče o klienty přímo dostupná v ZDC, která je poskytována psycholožkou a terapeutkou. Také někteří vychovatelé a etopedka absolvovali různé typy terapeutických výcviků nebo výcviků krizové intervence. Dovolím si tvrdit, že nějaký typ psychologické intervence je klientům dostupný téměř sedm dní v týdnu. 4.6 Speciálně pedagogická činnost v ZDC Speciálně pedagogická činnost v ZDC je realizována na pozici etopeda a odborného vychovatele. Obě pozice jsou přesně definovány platnými předpisy o pedagogických pracovnících a dále jsou rozvedeny ve směrnicích a metodických pokynech samotného Zařízení pro děti – cizince. 4.6.1 Etoped Etoped musí mít vystudovanou VŠ v oboru speciální pedagogika, jehož součástí je státní zkouška z etopedie. Pro potřeby ZDC je nutná i znalost alespoň jednoho světového jazyka. Náplní práce etopeda je: * Provádět komplexní terapeuticko-reedukační činnost, např. o Vedení komunitních setkání o Vedení skupinových setkání o Vedení terapeutických skupin o Vést úvodní a závěrečné pohovory s klienty o Provádět krizovou intervenci o Pracovat s klienty, kteří významně narušují výchovně-vzdělávací proces 48 o Práce s rodinou klientů o Práce s útěkáři * Zajišťovat diagnostickou a prognostickou činnost o Pozorování klientů o Přímá práce s klienty o Analýza dokumentace o Analýza závěrů poskytovaných učiteli, vychovateli a psychology * Zpracovávat programy integrace a inkluze dětí a mládeže se speciálně vzdělávacími potřebami * Podílet se na přípravě a odborném vedení speciálně pedagogických výcvikových, preventivních, vzdělávacích a dalších programů os. Rozvoje * Samostatně aplikovat logopedické, etopedické, somatopedické, psychopedické a další postupy a metody stimulace, edukace, reedukace, kompenzace a poskytovat specializovanou péči osobám s významným sociálním znevýhodněním * Poskytovat poradenské a terapeutické služby studentům externích škol a udržovat kontakt s těmito školami * Vypracovávat a aktualizovat motivační a hodnotící systém a aplikovat jej Výčet činností etopeda by se jistě dal rozšířit, ale to není účelem této práce. Podstatou tohoto výčtu je zorientování v rozdělení kompetencí a popis zaměření speciálně pedagogické činnosti těchto dvou pozic. 4.6.1 Odborný vychovatel Činnost odborného vychovatele v ZDC je taktéž stanovena různými předpisy, je vyžadováno VŠ vzděláni v oblasti speciální pedagogiky. Pro potřeby ZDC je ideální pokud ovládá alespoň jeden nebo dva světové jazyky. Jeho hlavním úkolem je získat maximální množství poznatků o dětech prostřednictvím nejrůznějších speciálně pedagogických, diagnostických a terapeutických metod, včetně metod individuální a skupinové práce. Získané poznatky zpracovává tak,aby se v průběhu diagnostického pobytu staly východiskem ke stanovení postupů, metod práce s dítětem a 49 aby sloužily jako podklad pro vypracování komplexní závěrečné zprávy s návrhem dalšího zařízení, reedukace a resocializace. Náplní práce odborného vychovatele je: * Zpracovávat programy integrace a inkluze dětí a mládeže se speciálně vzdělávacími potřebami, poskytuje pedagogickou činnost * Samostatně zajištuje výchovné a vzdělávací činnosti při uplatnění speciálně pedagogických postupů, samostatně provádí specifická pedagogická vyšetření a další vysoce náročné pedagogické činnosti * Usiluje o plné zapojení a motivovanost dětí. Respektuje charakteristické rysy jejich osobnosti. V reedukačním procesu se zaměřuje na rozvoj vnitřních motivačních struktur, změnu hodnotové orientace a volních vlastností. Rozvíjí kladné vlastnosti dětí. Vytváří atmosféru akceptace, úcty a pochopení, poskytuje dětem emocionální podporu na cestě k převzetí odpovědnosti za své jednání a budoucí život. Nabízí možnosti a alternativy pozitivní seberealizace v oblasti volnočasových aktivit i ve vzdělávání. Výčet činností odborného vychovatele není kompletní. Jeho základní funkce jsou však popsány. Pro práci speciálního pedagoga v ZDC považuji za stěžejní pochopení kulturních odlišností jednotlivých klientů. 50 4.7. Případové studie Případová studie č. 1 – Socializace Jméno klienta: Jimi Původ: Gambie Věk při příjmu: 17 Jazyk: Wuluf, částečně Angličtina Příjem: Jimi byl zajištěn hlídkou PČR při běžné kontrole. Do ZDC byl umístěn na základě předběžného opatření. Byl přiveden v poutech a při příjmu jevil známky tenze, nespolupracoval. Byl oblečen ve špinavém a zapáchajícím oblečení, přes příjem v letních měsících byl oblečen do několika vrstev a na hlavě měl pletenou čepici. V batohu měl spacák, provázek, nedopalky cigaret a kapsičku s kamínky a předměty nejasného původu. Prvotní diagnostika Při prvotní speciálně pedagogické diagnostice bylo zjištěno chování typické pro osoby bez domova, jak ostatně napovídala situace již při příjmu. Jimi měl tendenci si veškerý svůj majetek hlídat a mít neustále při sobě, proto také vrstvil oblečení. Závislosti Z hlediska závislostí byla diagnostikována závislost na nikotinu, při první návštěvě obchodu i pravděpodobná závislost na alkoholu nebo přinejmenším sklony k jeho časté konzumaci. Několikrát jsme museli zavolat ochranku supermarketu, která Jimimu odebrala alkohol, který si chtěl odnést nebo si jej otevřít a vypít přímo v prostorách obchodu. Vzhledem k tomu, že klienti ZDC dostávají jen velmi nízké kapesné, bylo problematické i zvládání jeho závislosti na nikotinu. Většinou neměl k dispozici cigarety, proto sbíral nedopalky na ulici, vybíral popelnice a opakovaně kouřil cokoliv, co hořelo, včetně toaletního papíru na toaletách ZDC. Projevy psychických poruch Jimi byl také jeden z případů, kdy vychovatelé i psycholog měli podezření na 51 psychickou poruchu. Bohužel, kvůli neochotě spolupracovat a omezené znalosti angličtiny nebyla porucha diagnostikována a závěr psychiatrického vyšetření se omezil na reakci na prožitý stres. Z opakovaných výkyvů nálad, samomluvy, otevřenosti ke komunikaci nebo naopak touze po absolutní izolaci, jeho posturiky atd. bylo patrné, že Jimi není zcela v pořádku a velice to stěžovalo jakoukoliv speciálně pedagogickou práci s ním. Projevy chování V projevech chování byl nestálý, emocionálně labilní, neprojevoval se však agresivně. Vůči ženám měl tendence se vymezovat a příliš s nimi nekomunikovat, z občasných hovorů, které se mi s ním podařilo uskutečnit vyplynulo, že s ženami nemůže takto přímo komunikovat nebo je poslouchat. Ve chvílích, kdy u něj převážila negativní nálada a potřeba izolace většinou poměrně slušně žádal vychovatele o opuštění jeho pokoje nebo oddělení a omezení komunikace s ním. Několikrát žádal vychovatelky, etopedku nebo psycholožku o sexuální styk, ale po jasném odmítnutí vždy s návrhy přestal, nikdy žádného zaměstnance nenapadl. Vztahy s ostatními klienty S ostatními klienty navazoval pouze velmi omezený kontakt, většinou když potřeboval získat jídlo nebo cigarety. Jinak se o ostatní klienty nezajímal, jejich přítomnost nevyhledával, po dobu společného pobytu na diagnostickém oddělení se jich ale přímo nestranil, sledoval s nimi např. televizi. Na společných vycházkách nebo výletech se vždy držel stranou skupiny. Rodinné zázemí O rodinné situaci nemáme žádné informace. Školní návyky Školní návyky neměl absolutně žádné, pokusy o jeho vzdělávání vycházely naprázdno. Byl velice spokojený, pokud mohl něco vyrábět nebo vykonávat manuální činnost. Proto se jeho individuální vzdělávací plán ubíral tímto směrem. Jazykově byl schopen se vyjádřit v Angličtině, ale byla to angličtina slangová, afrického dialektu ulice, mnohdy se stalo, že jsme si s Jimim nerozuměli ani přes znalost „stejného“ jazyka. Když se mnou nebo s jiným zaměstnancem hvořil, byl jeho projev velice tichý a často zaujímal vzdálenou pozici a 52 odklonění od svého komunikačního partnera, což také stěžovalo možnost dorozumění. Hygienické a stravovací návyky Hygienické návyky neměl zažité, ale je možné, že některé případy močení a kálení mimo toaletu, do skříní nebo rozmazání výkalů po stěnách koupelny mohlo být způsobeno spíš jeho psychickým stavem, než absolutní neznalostí základních hygienických návyků. Poměrně často využíval sprchy, bohužel, poté se oblékl do svého původního oblečení, které často odmítal předat k vyprání. Provedená hygiena pak postrádala smysl. Jídlo měl tendenci si schovávat, brát si víc, než mu bylo přiděleno a odnášet ze společné jídelny. Jídlo si většinou shrnul na jednu hromadu, často vkládal hlavní chod do polívky a z té pak vše vyjídal za použití rukou. Jedná se o specifický způsob stravování, který je typický pro některé africké komunity, kde se jídlo vaří a podává v jedné nádobě. Příslušníci komunity pak společně jedí z jedné nádoby a používají k tomu ruce. Práce s příborem mu byla cizí. Sám si po sobě ale vždy uklidil jak talíře, tak místo, kde stoloval. Útěky Jimi byl opravdu typickým dítětem ulice, který potřeboval svoji volnost a uspokojit svoje závislosti. Proto se dopouštěl opakovaných útěků, někdy odcestoval do jiného města ČR, někdy opustil skupinu na výletě. Buď byl zadržen hlídkou PČR při kontrole totožnosti a přivezen zpět nebo se po cca dvou až třech dnech vracel sám do ZDC aby si odpočinul, najedl se, ohřál a zase utekl. Další specifické projevy Dalším pozorováním bylo zjištěno, že vykonává pravděpodobně nějaký druh šamanistických rituálů a vytvářel si malé kuličky nejasného původu, které sušil a schovával po celém oddělení. Opakovaně byly také nalezeny plastové lahve s obsahem temně šedohnědé tekutiny, zapáchající po moči, které byly také uloženy v nejrůznějších koutech pokoje i oddělení. Využití těchto artefaktů jsme nezjistili a jejich původ také ne, i když jsme se domnívali, že se jedná o kombinaci výkalů, rozžvýkaného jídla, možná rozmočeného toaletního papíru. Přesto, že pravděpodobně nikdy nenavštěvoval vzdělávací systém, byl velice zručný a opakovaně pracovníky ZDC překvapoval schopností práce s elektrickými zařízeními a 53 elektroinstalací vůbec. Např. zkratoval elektroinstalaci, když nechtěl, abychom mu v pokoji svítili. Zapojil si odpojenou varnou plotýnku za pomocí kabelů vedených v kuchyňské lince a na ní si zapaloval náhražky cigaret a různé předměty pro „šamanské“ účely, apod. Speciálně pedagogická činnost Prvotní snahou vychovatelů byla stabilizace klienta a snížení jeho tenze. To se povedlo vždy po odchodu policie, a ujištění Jimiho, že je vše v pořádku a že nebudou následovat žádné tresty. Jeho napětí pravděpodobně vycházelo z minulých negativních zkušeností s policií a dost možná i s vězeňským prostředím. Čemu by napovídala i potřeba izolace od ostatních klientů. Dále bylo potřeba získat Jimiho důvěru v zaměstnance ZDC, minimálně tak, aby byl ochoten své svršky nechávat v pokoji a také odevzdat k vyprání. To se dařilo spíš výjimečně a hodně záleželo na jeho aktuálním psychickém stavu. O získání větší důvěry, která by umožňovala hlubší diagnostiku a individualizovanou péči se nedá vůbec hovořit. Diagnostická činnost tak byla značně ztížena a opírala se o získávání poznatků pouze z pozorování jeho projevů a chování a náhodných zjištění při kontrolách pokoje nebo oddělení. Minimum informací bylo získáno přímým rozhovorem. Celý proces speciálně pedagogické činnosti však od počátku směřoval k socializaci Jimiho podle evropských měřítek. Edukační činnost zabírala velké místo v práci všech pedagogických pracovníků ZDC v péči o Jimiho. Ať už to byly snahy o naučení správných hygienických návyků nebo výuka a snaha udržet Jimiho alespoň u používání lžíce nebo předávání znalostí o fungování obchodního vztahu zákazník-prodejce a možných následků nedodržení takových vztahů krádeží alkoholu apod., většinou byly výsledky zančně nejisté a byly ovlivněny aktuálním psychickým rozpoložením Jimiho. Důležitá byla preventivně bezpečnostní činnost všech pedagogických pracovníků zaměřená hlavně na omezení přístupu k nepovoleným látkám, kontrola donesených osobních věcí z útěků a kontrola stavu zařízení ZDC, jeho pokoje a elektroinstalací. Práce vychovatelů s tímto klientem byla extrémně náročná, vzhledem k jeho minulosti, 54 psychickým projevům i projevům chování byla nakonec speciálně pedagogická činnost omezena na poskytování základních potřeb nebo pracovně terapeutickou činnost, při které byl spokojený. A v případě potřeby základní krizovou intervenci, která se většinou smrskla na ujištění Jimiho, že ho akceptujeme a může dál využívat služeb našeho zařízení, poté již intervenci nebo přítomnost vychovatele většinou odmítal. Vzhledem ke všem skutečnostem, neakceptovatelnému chování a projevům a také obavám o zdraví ostatních klientů byl nakonec vypracován individuální vzdělávací program a přidělen vždy jeden vychovatel nebo pedagog pro individuální péči. Závěry diagnostického pobytu zněly tak, že mu byla doporučena ústavní výchova v menším zařízení, menších výchovných skupin, zaměřené na pracovně terapeutickou činnost klientů. Ovšem vzhledem k dosažení plnoletosti Jimiho ještě v průběhu jeho umístění v ZDC, byl nakonec předán oddělení cizinecké polici ČR, která mu vydala správní akt vyhoštění s třicetidenní lhůtou k opuštění ČR. Poté byl propuštěn. V současné chvíli o něm nemáme žádné zprávy. 55 Případová studie č. 2 – Podprůměrná inteligence Jméno klienta: Ali Původ: Afghánistán Věk při příjmu: 14 Jazyk: mluví Paštů, čte a píše Urdu, má základy Angličtiny Příjem: Prvotní adaptace probíhala bez komplikací, Ali byl od počátku usměvavý, vděčný a spolupracující. Vzhledem k nemoci setrval delší dobu na zdravotní izolaci, což však trpělivě snášel, bez výkyvů nálad. Pravidla a pokyny pedagogů dodržoval, přesto u některých vychovatelů měl tendenci ke smlouvání a získání výhod. Po vyjasnění našich pravidel, se situace zlepšila. Díky jeho přátelskému přístupu a společným aktivitám si ve skupině vybudoval své místo. Prvotní diagnostika Ačkoliv měl Ali zdánlivě dobrou výchozí pozici pro zdárné začlenění do české společnosti (nízký věk, základní znalost Angličtiny, gramotnost a základní znalost latinky), jeho pobyt v ZDC se protáhnul na dlouhých 12 měsíců a je pravděpodobné, že bude pokračovat i nadále. Ali má sociální a komunikační kompetence na realitně dobré úrovni, proto byla vstupní speciálně pedagogická diagnostika nepřesná. Zaměření na podporu vzdělávacího procesu bylo správné. Závislosti Bez závislostí Projevy psychických poruch Bez projevů psychických poruch Projevy chování Ali se na prostředí zařízení poměrně rychle adaptoval. Do kolektivu se zapojoval postupně. Z počátku se ihned skamarádil s afghánskými chlapci, kterým se snažil zpočátku až moc vycházet vstříc. Později si vybudoval pozici, kde jej brali jako sobě rovného. Ali je 56 mírné povahy a vcelku nekonfliktní. Když se mu ale něco nelíbí, dokáže to říci a prosadit se. Jinak velice přátelský, ochotný a milý. Do většiny činností se zapojuje. Nejraději chodí na vycházky, hraje stolní a společenské hry. Rád se dívá na dětské filmy. Dokáže se zapojit i do kreslení či jiných výtvarných aktivit. Ve volném čase často také sám procvičuje český jazyk. Ačkoliv progres není příliš patrný. Autoritu dospělých v zařízení respektuje. Zátěžovým situacím se snaží vyhýbat. Po celý pobyt v našem zařízení byl stabilní bez výrazných změn. Vztahy s ostatními klienty Ali je přátelské povahy s občasnými dětskými projevy. Je rád ve společnosti ostatních klientů, ale ne za každou cenu. Vzhledem k jeho věku je submisivnější a staršími klienty občas využíván k různým službám, což plyne z jejich kulturní tradice. I přes své postavení nejmladšího, tedy toho, kdo by měl poslouchat, si stěžuje jen minimálně. Je nekonfliktní, má rád klidnější interakci s ostatními. Rodinné zázemí Ali má 7 bratrů a 1 sestru. S rodiči a sourozenci se stěhoval z Afghánistánu do Pakistánu z důvodu nepokojů v jejich zemi. V Pakistánu pobývali asi 3-4 roky a pak se opět stěhovali zpět do Afghánistánu. Otec pracuje jako zedník, matka je v domácnosti. Starší bratři občas pomáhali otci v práci. Sám trávil volný čas s kamarády, občas pomáhal matce. S rodinou je v pravidelném kontaktu přes sociální sítě. Školní návyky Ali uvádí, že navštěvoval školu 5 let, nevelmi nepravidelně. Zajímal se pouze o Angličtinu a Islámské vědy. Z toho důvodu nemá školní návyky příliš fixovány a jeho motivace ke studiu je nízká. V neverbální oblasti kognitivních schopností klient dosáhl výsledků v oblasti slabého podprůměru. Jeho schopnost rozpoznat logický princip je malá. Slabý výsledek může souviset s malou zkušeností Aliho se školním prostředím a malým návykem na podobné úkoly. Jeho schopnost učení se je slabší, ale vyvažuje to svým pozitivním přístupem a svou pílí. Ali byl vřazen do 6. ročníku základní školy v našem zařízení. Vzhledem k jeho pozdnímu příchodu do ZDC a nízké úrovni vzdělání, opakuje v tomto školním roce 6.ročník v naší ZŠ. Do budoucna, je chlapec motivován, vykonávat 57 jednoduché manuální práce na úrovni OU. Hygienické a stravovací návyky Hygienické návyky jsme museli v rámci diagnostického pobytu fixovat. Častým problémem bylo např. spaní v oblečení, které celý den nosil. Stravovací návyky na přijatelné úrovni, reedukace používání pouze jedné ruky trvala delší dobu. Rozdělení jídel na polévku a hlavní chod s přílohou pro něj ze začátku představovalo problém. Útěky Bez útěků Další specifické projevy U Aliho jsme neshledali žádné výchovné problémy. V kolektivu je nekonfliktní. S respektováním autority dospělých nemá problém, je klidný a slušný, jeho chování nenese prvky agrese. Je, ale muslim a nese velmi nelibě jakékoli invektivy vůči islámu, stejně tak se ale vymezuje vůči agresi islamistických skupin. V průběhu společných aktivit skupiny i při přípravě na vyučování se projevoval pomalým tempem, občasné nepochopení tématu, probíraných jevů nebo významů slov byly překážkou jeho většího rozvoje ve všech směrech. Je potřeba větší časová dotace na jeho školní přípravu. Občasné nepochopení sociální interakce a z ní vyvozených schémat chování pro něj představují riziko ve formě šikany, kdy Ali může být šikanovaným. Speciálně pedagogická činnost Prvotní práce s Alim byly orientovány na zkvalitnění volného času na zdravotní izolaci, kde musel trávit delší dobu kvůli léčení svrabu. Další speciálně pedagogická činnost směřovala k podpoře vzdělávání a nasměrování jeho myšlenek k profesní orientaci. Podpora studijních návyků, výuka Češtiny a psaní jsou stále aktuální. Pedagogická činnost vychovatelů spočívala také v nácviku řešení některých sociálních situací. Asertivnímu odmítnutí požadavků jiných a náhled na možné zneužití situace ostatními osobami. V rámci přípravy do školy jsme využívali spojení vizuálních a sluchových podnětů, které jsou pro Aliho snáze zapamatovatelné. Často byla uplatněna forma hry a zážitku. Ali 58 se lépe orientuje a látku fixuje, pokud má možnost osobního prožitku, proto jsme v rámci podpory vzdělávání, často využívali projektové formy učení se zapojením skupiny dalších klientů. Jeho mentální kapacita omezuje možnost jeho rozvoje. V tuto chvíli je na relativně slušné úrovni komunikačních schopností v českém jazyce, další výrazný progres však nepředpokládáme. Vzdělávací činnost se začíná zaměřovat na přípravu na přechod na odborné učiliště, obor pomocné kuchařské práce. Zde je nutné doplnění základní oborové slovní zásoby. Důležitý je také trénink praktických činností, které jsou realizovány v rámci cvičného vaření. 59 Případová studie č. 3 - Prevence závislostí Jméno klienta: Petr Původ: Irák Věk při příjmu: 15 Jazyk: Farsí a Dári, čte a píše Urdu, má základy Angličtiny Příjem Byl přijat s větší skupinou, kde se snažil prosadit. Byla na něm patrná únava a známky tenze. Opakovaně se dožadoval cigarety. Vzhledem k příjmovému oddělení a jeho věku mu nebylo vyhověno. Prvotní diagnostika Již při příjmu byla diagnostikována závislost na nikotinu, osobnostně se projevoval jako dominantní jedinec se sklony k vedení ostatních. Jazykově byl dobře vybaven, takže komunikace s ním byla od počátku bezproblémová. Vykazuje základní znalosti a všeobecný rozhled. Jedná se o inteligentního a cílevědomého chlapce. Závislosti Petr od počátku jevil znaky závislostního chování na nikotinu. V průběhu pobytu se u něj vyskytly opakované epizody požití alkoholu, ačkoliv je vyznáním muslim. Závislost na nikotinu je možné vysvětlit kulturními vzorci chování vlastní dané kultuře. Opakované požívání alkoholu je v přímém rozporu s jeho vírou a výchovou. Pozornost pracovníků ZDC se tedy zaměřila na preventivní činnost a na poznání hlubších příčin tohoto chování. Projevy psychických poruch Bez známek psychických poruch. Vykazoval běžné projevy spojené s obdobím dospívání. Projevy chování U Petra byla v projevech chování patrná rozpolcenost. Ve chvílích, kdy měl situaci jasně pod kontrolou, jevil se jako vysoce, někdy až přehnaně sebevědomý. V opačných případech u něj byly patrné známky nejistoty, nízkého sebehodnocení a obav 60 z budoucnosti. Patrné to bylo i z jeho výtvarného projevu, ve kterém odmítal používat barvy, naprosto nevyužíval nabídnutou plochu, kresby měly málo detailů. K těmto dvěma rozdílným projevům se připojovaly občasné epizody negace a vzdoru, typické pro jeho věkovou skupinu. Vztahy s ostatními klienty Petrovi hodně záleží na tom, jak jeho osobu vnímá okolí. Společnost vrstevníků mu dělá dobře, i když se snaží dokázat, že tomu tak není a že nikoho nepotřebuje. Petr má výborné komunikační schopnosti a dobrou sociabilitu, svým negativismem a předváděním však většinu ostatních klientů od navázání hlubšího vztahu zrazuje. Zdá se, že v této pozici se necítí zcela dobře, ale hlubšímu vztahu se brání. Rodinné zázemí Petr má matku i otce, je s nimi v častém kontaktu. Matku velice respektuje a poslouchá. Otec u něj požívá velké autority. Při osobních rozhovorech popisuje svou další budoucnost zpět u rodiny, kdy se stará o svou matku, která bude na zaslouženém odpočinku. Rodina mu, zdá se, chybí víc,než si připouští. Školní návyky V zemi původu navštěvoval základní školu po dobu 7 let, jeho školní návyky byly při příchodu do ZDC na dobré úrovni a dobře fixované. Nemá problém s latinkou, vykazuje průměrné znalosti ve všech oblastech. Čtení, ani psaní pro něj není problém. Je motivovaný ke studiu, jeho cílevědomost je v tomto ohledu vítaná. Jako největší komplikaci ve vzdělávacím procesu spatřuji nedůslednost, potíže s každodenním brzkým vstáváním a podceňování vlastních schopností, které se projevuje při větší školní zátěži. Petr byl vřazen do ZŠ při ZDC, po necelém půl roce přestoupil na externí ZŠ, kterou úspěšně opustil v 8. třídě. Nyní studuje druhý ročník kadeřnického učiliště. Hygienické a stravovací návyky Hygienické i stravovací návyky na vysoké úrovni. Petr se dá nazvat metrosexuálem, péči o zevnějšek věnuje mnoho času. Ve stravování se hlídá, aby si udržel dobrou postavu. Útěky 61 Bez útěků Další specifické projevy Petr občas projevoval pasivní agresi vůči vychovatelům, mezi klienty konflikty nevyvolával. Byly pro něj typické výkyvy nálad a oblíbenosti jednotlivých vychovatelů podle aktuální situace. Období několikatýdenního vzdoru střídala období příjemných rozhovorů, přátelské atmosféry a pilné přípravy do školy. Jak již bylo zmíněno výše, jednalo se ve většině případů o typické projevy puberty. Speciálně pedagogická činnost U Petra byla speciálně pedagogická činnost zaměřena na podporu jeho sebevědomí, nabízení náhledu na projevy jeho chování v konfrontaci s jeho prožíváním. Podpora vzdělávacího procesu byla podřízena školním povinnostem externí školy, práce vychovatelů v ZDC spočívala v domácí přípravě, poskytování výukových materiálů a jejich úprava pro potřeby dítěte s odlišným mateřským jazykem. Z výchovného hlediska byla práce vychovatelů zaměřena na preventivně výchovnou činnost směrem k požívání alkoholu. Pečlivou diagnostickou prací byla identifikována potřeba požívání alkoholu jako dokázání si vlastní cesty a zvýšení sebevědomí překročením zvnitřnělých i okolím přijímaných norem. Dalším motivem je potřeba odlišit se od ostatních vrstevníků, v našem případě tedy většinou od striktně praktikujících muslimů, kteří alkohol odmítají. Prožitek úspěchu ve škole, nabytí důvěry v pracovníky ZDC a stabilizace jeho životní situace vedly spolu s preventivně výchovnýma terapeutickým působením ke stabilizaci Petrových osobnostních projevů, v současné době studuje střední školu a potíže s užíváním alkoholu vymizely. Vliv na pozitivní vývoj Petrova chování má i dospívání a zrání jeho osobnosti. 62 Případová studie č. 4 - Sexuální vzdělávání, gendrové stereotypy Jméno klienta: Adam Původ: Afghánistán Věk při příjmu: 16 Jazyk: hovoří Paštů,rozumí Farsí Příjem Ataurahman přišel společně s velkou skupinou jeho krajanů, v této skupině působil spíše submisivně. Což možná ovlivňoval i fakt, že pouze dva z velké skupiny byli Paštunové. Chlapec respektoval autority i pravidla od počátku jeho příchodu. Všichni ostatní krajané ze zmíněné skupiny utekli, on jediný zůstal. Jak uvedl, bylo to především z vděčnosti k nám, že je o něj dobře postaráno a dospělí se k němu chovají přátelsky. Prvotní diagnostika Chlapcova diagnostika byla velice ztížená neznalostí jakéhokoliv společného komunikačního jazyka. Hovořil pouze Paštů. Navíc byl negramotný. Proto nebylo možné využít ani pomoci internetových překladačů. Jeho chování bylo klidné, ale s občasnými projevy úzkosti a tenze, které se zmírňovaly za přítomnosti vychovatele nebo jiných krajanů. Jako zásadní pro další práci a následnou integraci byla diagnostikována potřeba výuky čtení a psaní a to v českém jazyce. Závislosti Adam nekouří, alkohol i drogy odmítá z náboženských důvodů a kvůli povědomí o negativních sociálních i zdravotních rizicích. Projevy psychických poruch Po úrazu hlavy v zemi původu, trpí silnými migrénami. Udává, že po tomto úrazu má pomalejší psychomotorické tempo a špatně se učí. Má problémy se spaním. Adam je založením introvert. Špatně zvládá nové a neznámé situace. Má sklony k afektivním projevům a je velice citlivý. Nové situace a kritiku snáší jen s velkými obtížemi. Náročné situace spojené s obavou o matku, domnělým odloučením od přítele apod. často spustily 63 somatické reakce, jako jsou úporné bolesti hlavy, křečovité záchvatové stavy a úzkostné reakce. Po sebepoškozujícím aktu pořezání předloktí byl přijat do péče psychiatra, v současné době přetrvává medikace snižující úzkost a jsou mu poskytována pravidelná terapeutická setkání. Projevy chování Adam je praktikující muslim, víra je nedílnou součástí jeho života. Nemá žádné výchovné problémy, ba právě naopak. Plně respektuje autority, je vždy ochotný pomoci. Když mu něco nejde, snaží se sám odhalit příčinu a problém vyřešit. Adam je až přehnaně pořádkumilovný, v době, kdy se jeho oddělení zaplnilo, projevil se velký puntičkář s majetnickými sklony. Kvůli udržování pořádku vznikaly časté konflikty. Stejně tak pečlivý je o svůj zevnějšek, často si pere a žehlí, účes musí být perfektní. Vztahy s ostatními klienty K ostatním klientům se chová velmi přátelsky, novým pomáhá s adaptací na neznámé prostředí. Není individualistou. Vyhýbá se konfliktům. Má rád pohodu a klid na oddělení. Velkým zlomem pro Adama bylo období zamilovanosti jeho do té doby největšího kamaráda. Dlouhou dobu se s novou situací neuměl vyrovnat, cítil se opuštěný a nechápal, co se děje. Díky tomu se nakonec hodně osamostatnil, což mu velmi prospělo. Rodinné zázemí Adam má 3 bratry, nejstarší bratr a otec byli zavražděni. Po smrti otce, s nimi začal žít strýc (bratr otce). Strýc Adama i jeho matku několikrát napadl, jednou musel být hospitalizován s úrazem hlavy. Adam uvádí, že od té doby má občas bolesti a výpadky paměti. Místo školy pomáhal doma matce a pásl dobytek. Před strýcem utekl do Pákistánu, kde asi 1,5 roku pracoval u známého v hotelu jako číšník. Během té doby neměl žádný kontakt s rodinou. Nakonec se rozhodl odcestovat do Evropy, s tím, že se jedenou vrátí do Afghánistánu aby pomohl matce. S matkou nebyl víc než dva roky v absolutně žádném kontaktu. Po příchodu do ZDC se spojil s kamarádem, který nakonec jeho matku našel a Adamovi zprostředkovával informace. Po jeho odchodu opět s matkou ztratil kontakt. Ta měla opustit svou vesnici a odejít od strýce. V nedávné době je s matkou opět v kontaktu. 64 Školní návyky Adam přišel do ZDC jako negramotný. V Afghánistánu navštěvoval pouze náboženskou školu. Přesto se ve škole jeví jako velmi pilný a zodpovědný student. Své pomůcky nezapomíná a do školy je přináší ve velmi dobrém stavu. Domácí přípravě se věnuje systematicky a opravdu příkladně. Svou pílí a důsledností dohání své nedostatky ve vzdělání. Jeho pracovní tempo je pomalé. Má výbornou vizuální paměť. Po osmiměsíčním pobytu v ZDC se snažil komunikovat v češtině, s poměrně slušnou slovní zásobou. V současné době studuje první ročník Střední školu pro sluchově postižené, Holečkova 4, obor Šití oděvů. Malý třídní kolektiv, dostatek prostoru pro individuální práci a zkušenost se žáky s narušenou komunikační schopností jsou pro něj zárukou zdárného ukončení školy. Hygienické a stravovací návyky Hygienické i stravovací návyky měl dobře zafixované již při příchodu do ZDC. Občas se projevila jeho touha po perfektní postavě snížením příjmu potravy, ale v rámci běžného pedagogického působení zůstávají stravovací návyky pod kontrolou. Útěky Bez útěků Další specifické projevy Adam je původem z paštůnské oblasti, která je velice striktně vychovávaná v muslimském náboženství a tradicích. To má ve vztahových a emocionálních rovinách za následek velké intrapsychické konflikty v Adamově prožívání v přímé konfrontaci se západní kulturou. Adam je obecně velice laskavý a vstřícný ke svému okolí. Zároveň však do vztahu s druhými někdy vstupují témata, ke kterým se on staví velice nekompromisně. Tato témata se týkají především víry, užívání alkoholu, morálky apod.. V těchto otázkách není vždy tolerantní k odlišným názorům a mnohdy upřednostní svůj názor před vztahem k druhému. Bohužel v těchto případech není schopen správně vyhodnotit co se mezi ním a dotyčným odehrává a vzájemnou nepohodu svaluje na zástupné důvody, nebo si rozpor vůbec nepřipouští. 65 Velkým problémem je pro Adama uvolněná morálka západního světa. Nerozumí vztahům, které nevedou k manželství a založení rodiny. Homosexualitu považuje za hřích, který takového jedince odsoudí k ohňům pekelným. S potížemi přijímá módu krátkých sukní, šortek a tílek s odhalenými rameny. Neví, jak má k takovým osobám přistupovat, jak s nimi mluvit, kam se dívat. Zároveň neví, jak funguje lidská sexualita, resp. její projevy u mladých mužů a neví, že běžné projevy sexuality jsou normální. Neví, jak funguje antikoncepce, k čemu je dobrý kondom. Gendrově je vychován v tradiční kultuře rozdělení rolí a dominantního postavení mužů. Adam se však těmto stereotypům vymyká, vzhledem k časté pomoci matce v domácnosti přijímá bez potíží povinnost úklidových prací, vaření a vůbec péči o domácnost. Také přejímá zodpovědnost za péči o malé děti. I přes jeho velkou otevřenost vůči těmto typicky ženským činnostem,přetrvává u něj pocit absolutní zodpovědnosti za uživení rodiny. To je spojeno s omezením možnosti pracovat a studovat pro ženy. Taktéž zcela nesouhlasí se samostatným rozhodováním o volném čase žen (hlavně vdaných) a jejich možnostech např. řídit automobil. Speciálně pedagogická činnost Prvotní zaměření práce s Adamem bylo cíleno na školní návyky, seznámení s českým jazykem, nácvikem čtení a psaní. Vzhledem k absenci referenčního mateřského jazyka i jiného komunikačního jazyka byla práce velice náročná. Důraz byl kladen na pravidelnou domácí přípravu. Díky neznalosti arabského písma nebyla zafixována ani technika psaní, což ulehčilo následný nácvik psaní latinkou. Vhodné by bylo používání některých alternativních komunikačních systémů, které by ulehčily porozumění slovní zásobě. Překladače, ani slovníky nebylo možné používat, většina výuky probíhala za doprovodu pantomimických znázornění významů slov nebo vyhledávání obrázků na internetu. Další speciálně pedagogická činnost spočívala v terapeutické a emocionální podpoře Adamova prožívání a emocionality. Formou individuálních setkání a pohovorů s pedagogickými pracovníky ZDC se Adam dopracoval k tomu, že dokáže z větší části ventilovat své pocity, stres nebo strach, což dřív nedokázal a zátěžové situace ústily do 66 psychosomatických reakcí. V dalších fázích pobytu se speciálně pedagogická práce zaměřila na hlubší poznání západní kultury a korekci Adamova pojetí evropské morálky. Edukace v oblasti sexuální výchovy probíhala v rámci neformálních individuálních rozhovorů nebo v situacích, které na toto téma navazovaly. Důležitým faktorem práce s Adamem byla jeho důvěra v osobu vychovatele, která edukaci prováděla. Adam byl průběžně seznamován se vztahovými vzorci chování evropské mládeže, byl korigován jeho náhled na rané vztahy, které nevedou k manželství i postavení dívek v takových vztazích. Dále byl postupně seznamován s podstatou a projevy sexuality mladých mužů i žen, zdůrazňována byla přirozenost těchto projevů a nalezení vlastní cesty k jeho vlastním potřebám a prožitkům bez pocitu porušení morálních příkazů. 67 Případová studie č. 5 – Absence školních návyků Jméno klienta: Robert Původ: Afghánistán Věk při příjmu: 15 Jazyk: Paštů, základy AJ Příjem Při příjmu veselý, optimistický, byl rád, že si může po dlouhé cestě odpočinout. Od začátku komunikativní s výhodou elementárních základů Angličtiny. Prvotní diagnostika Po přijetí klienta byla zjištěna větší impulzivita a potřeba fyzického kontaktu. To byly první body, na které se speciálně pedagogická činnost pracovníků ZDC zaměřila. Dále následovala základní diagnostika školních znalostí a školních návyků, kde byly shledány značné mezery a nedostatečná, resp. chybějící fixace školních návyků. Závislosti Bez závislostí Projevy psychických poruch Bez specifických projevů Projevy chování Robert je přátelský, ale impulzivní chlapec, někdy s dětinskými s projevy. Jindy se neokap snaží prokázat opak. Jeho impulzivita, nerozvážnost a nepozornost mu stěžují komunikaci s ostatními klienty i ve škole. Má tendenci smlouvat s vychovateli, ale autority i pravidla respektuje. Vztahy s ostatními klienty Mezi ostatními klienty není příliš oblíben pro své impulzivní a někdy hlučné projevy a provokace. On sám kolektiv aktivně vyhledává, není rád sám, rád mluví s kýmkoliv, kdo mu naslouchá. Rád vtipkuje, ale opět občas překračuje hranice. Po jasném vymezení 68 dokáže své chování zkorigovat, ale zdá se, že ne na dlouho. Rodinné zázemí Robert má 2 sestry a 1 bratra, kteří jsou mladší než je on. Otec vlastnil obchod s mobilními telefony a matka byla v domácnosti. V tuto chvíli je jeho rodinné zázemí nejisté, matka žije v Afghánistánu, je s ní v kontaktu. V české republice žil nějakou dobu s domnělým otcem. Ale před nedávnou dobou se dozvěděl, že to není jeho skutečný otec. V České republice tak ztratil zázemí. Školní návyky Robert je chlapec bez školních návyků. Jeho kognitivní schopnosti se pohybují v oblasti slabého průměru. Jeho schopnost učení se je dobrá a má předpoklady zvládnout školní požadavky. U Roberta je patrna jazyková bariéra a malá zkušenost se školním prostředím. Obtíže s koncentrací můžou být důsledkem prožitých traumatických událostí. V září 2017 začal studovat OU, obor truhlář, kde má problémy s absencí, nedostatečnými zápisky a nesystematickým přístupem jak k teoretickému vzdělávání, tak k praxi. Hygienické a stravovací návyky Hygienické i stravovací návyky na dobré úrovni Útěky Bez útěků Další specifické projevy Robert je velice emocionální a dotykový chlapec s potřebou strhávat na sebe pozornost. Svým chováním někdy může své okolí provokovat, někdy iritovat. Je proto potřeba dbát opatrnosti pokud se nachází ve větší skupině. Je možné, že se nevědomky dostane do konfliktní situace. Jeho citové výjevy a snaha se dotýkat všech, bez rozdílu musí být korigována. Speciálně pedagogická činnost Práce s ním vyžaduje vysoce individualizovaný studijní přístup. Pravidelnou školní přípravou se cítí zatěžován, je netrpělivý a neklidný. Projevuje se u něj psychosomatické 69 rozrušení. Je pro něj těžké se uvolnit a být v klidu. Je ve stavu vnitřního napětí. Nemá zkušenost s celodenním režimem školy, sezení v lavici mu dělá potíže. Práci speciálního pedagoga je nutné zaměřit na zlepšení pozornosti klienta, jeho akceptaci každodenní účasti na vzdělávacím procesu, představení způsobů ventilace energie a možnostech relaxace v průběhu školního procesu. Je potřeba s Robertem pracovat na výukových strategiích, které je schopen uplatnit. Dále je nutné procvičovat a fixovat elementární znalosti a vědomosti. Formou přepisu krátkých textů a čtení podporujeme výuku českého jazyka. Se speciálně pedagogickou podporou studijních návyků souvisí i takové praktické návyky a znalosti, jako je každodenní včasné vstávání, které Robertovi stále dělá značné problémy. Orientace v autobusové dopravě, jízdních řádech apod. Důležitým prvkem je vedení Roberta k pečlivému vedení sešitů. V další práci by bylo dobré strukturované rozdělení předmětů a jejich barevné rozlišení, v tuto chvíli se v jednotlivých předmětech příliš neorientuje. Robertovi je pro úspěšné zvládnutí školy natavit pevný řád a disciplínu, které doposud nezažíval. Korekce Robertova chování vůči cizím i blízkým lidem spočívá v poznání a pochopení pojmu osobní zóna. V této oblasti je patrná změna poměrně rychle. V souvislosti s projevy jeho chování je možné uvažovat o případné diagnostice syndromu ADHD, zatím se však předpokládá, že jeho projevy je možné korigovat běžnými pedagogickými metodami, nácvikem každodenních činností a vhodným přizpůsobením prostředí pro domácí přípravu. Je vysoce pravděpodobné, že zmíněné projevy jsou důsledkem odlišných socio-kulturních vzorců chování a absencí školních návyků ze země původu. 70 Případová studie č. 6 – Orientace ve společnosti, finanční gramotnost Jméno klienta: Dan Původ: Guinea Věk při příjmu: 17 Jazyk: , základy AJ Příjem Prvotní adaptace probíhala bez obtíží. Občas se snažil získat větší výhody, vždy je zároveň nárokoval pro všechny ostatní klienty. Dan má rád různorodé činnosti a od počátku preferoval velký výběr aktivit. Zřídka kdy se snažil vymezit vůči některým situacím, v takovém případě mu stačilo vysvětlit okolnosti. Prvotní diagnostika Dan hovoří plynně Francouzsky a Anglicky, tím, se velice zjednodušila komunikace s ním i jeho diagnostika a následná speciálně pedagogická a výchovná péče. Dan je od počátku ctižádostivý a soutěživý. Bedlivě si hlídá svoje výhody a nároky a porovnává je s ostatními. Z průběžného šetření vyplynulo, že těžce nese, jestli je někdo lepší v češtině, nebo získá nějakou výhodu, kterou on ještě nemá (TP, sportovní kroužek, apod.). Zároveň je schopný i momentů náhledu a sebereflexe, kdy si uvědomuje výhody které má, v porovnání se svou minulostí, nebo v porovnání s ostatními klienty. Vzhledem k jeho poměrně dobrým školním znalostem byla pedagogická činnost zaměřena na ovlivňování osobnostních charakteristik klienta a náhledu na jeho schopnosti a možnosti. Závislosti Sám přiznává užívání marihuany a občasné požívání alkoholu v průběhu svého života v ulicích Conakry. Po dobu umístění v ZDC nebyly shledány žádné projevy závislosti ani excesy v podobě opileckých návratů z prodloužených vycházek apod. Projevy psychických poruch Nebyly zjištěny 71 Projevy chování Dan je velice kontaktní a přátelský chlapec, spíš extrovertního zaměření. Vyhledává společnost, ale ne za každou cenu. Někdy má na sebe i ostatní velmi vysoké nároky, pokud je okolí nesplňuje, je schopen a preferuje samotu. Je teritoriální, hlídá si svoje soukromý a je rád, když jsou (i společné) věci podle něj. Za svoje potřeby je schopný lobovat u různých zaměstnanců ZDC. Nerad si o něco říká na rovinu, má strach z odmítnutí. Snaží se pro svoje potřeby a plány nejdříve najít spojence. Dan je citlivý a prožívá intenzivně emoce, i když ne vždy je dává najevo. Z počátku byl vztahovačný a citlivý na kritiku směrem ke své osobě. Souvisí to s jeho kulturní a národní historií. Je si toho vědomý a jeho vztahovačnost se za posledního půl roku hodně zmenšila. Občas má tendence vyzdvihovat sebe a svou rasu a přisuzovat jí výlučné postavení a schopnosti. Z toho pramení některé drobné konflikty, při kterých projevuje přehnanou sebedůvěru a staví se do pozice vůdce, jak v intelektové, tak sociální a fyzické rovině. Je velmi orientován na ekonomickou stránku života, má potřebu ukazovat okolí, co všechno má, jak dobře je na tom finančně i sociálně a to i ve chvíli, kdy je realita zcela opačná. Tento projev je logickým vyústěním jeho životních zkušeností ze života v pouličním gangu. Vztahy s ostatními klienty V projevech vůči ostatním klientům je přátelský, nevyhledává konflikty, ale občas se snaží manipulovat situaci v jeho prospěch. Společnost vyhledává,je rád středem pozornosti a rád deleguje své povinnosti na ostatní. Vzhledem k jeho přirozené autoritě, kterou si většinou bez problémů u ostatních získá je toto jeho chování ve skupině většinou akceptováno. Rodinné zázemí Dan pochází z úplné rodiny, má jednoho mladšího bratra, o kterého by se v budoucnu rád staral. Jeho rodiče pracovali v prezidentských službách, jako řidič a kuchařka, po převratu v Guinei byli uvězněni. Danovi v té době bylo 8 let. Od té doby Dana vychovávala teta z otcovy strany v Mali. Jeho mladšího bratra teta z matčiny strany v Guinei. Podmínky v rodině tety byly špatné, Dan byl zanedbáván, nedostával jídlo, byl nepřiměřeně trestán. Proto od rodiny po čtyřech letech odešel a svoje dospívání trávil 72 v pouliční partě na předměstí Conakry. Školní návyky Do školy docházel celkem 9 let, ale nepravidelně. Část základní školní docházky absolvoval v Guniee, část v Mali. Po uvěznění rodičů nad ním rodina tety nepřevzala potřebný dohled a školní docházka pokulhávala. Nicméně, školní návyky má fixovány na dobré úrovni, rozumí a akceptuje systém školní práce i domácí přípravy. Dan má výhodu dobrého jazykového cítění a nadprůměrného hodnocení v kognitivní složce intelektu. Dan je také velice cílevědomý, se zájmem o historii a politické dění ve světě. Má široký všeobecný přehled získaný částečně ve škole, částečně samostudiem a částečně od svého „učitele“, kterého potkal v období dospívání. V české republice složil nostrifikační zkoušky, které potvrzují úspěšné ukončení základního vzdělání, platné v ČR. Hygienické a stravovací návyky Hygienické i stravovací návyky jsou na dobré úrovni, Dan o svůj zevnějšek velmi pečuje. Je to jeden ze symbolů jeho postavení a úspěchu. Útěky Bez útěků Další specifické projevy Na základě výše popsaného se Dan jeví jako velmi dobře socializovaný jedinec, s dobrým stupněm vzdělání a komunikačními schopnostmi. Nepředpokládalo se u něj selhání v integračním procesu. V průběhu výchovné péče však byly zjištěny nedostatky v praktické orientaci ve společnosti, samostatnosti při vyřizování osobních nebo úředních záležitostí a částečně finanční negramotnost. Dan nemá fixované pracovní návyky, neví, jak se platí kartou, jak si zřídit bankovní účet, kde a jak žádat o zaměstnání nebo brigádu. Neumí si vyřídit vyzvednutí zásilky na poště nebo léku v lékárně. Vzhledem k jeho touze po vysokém finančním zajištění a majetnickým sklonům je ochoten přijímat finanční hotovost od okolí bez znalosti jasně daných podmínek, orientace v problematice úvěrů je minimální. Má pocit, že je samozřejmé, že okolí mu peníze poskytne, pokud je bude 73 potřebovat, což vyplývá ze vžitých kulturních zvyklostí. Speciálně pedagogická činnost Danovi byla poskytnuta podpora v oblasti vzdělávání, byly pro něj vytvářeny individuální materiály pro práci do školy, protože se svými schopnostmi vymykal ostatním klientům. V další fázi výchovné péče bylo s Danem pracováno převážně formou individuálních rozhovorů na změně náhledu na svou osobu. Upozadění jeho potřeb a zájmů na úkor potřeb a zájmů skupiny. Byl mu poskytován náhled a zpětná vazba na některé projevy manipulace a využívání ostatních v jeho prospěch. Hlavní speciálně pedagogická činnost však spočívala v edukaci, případně reedukaci praktických dovedností a orientaci ve společnosti. Důraz byl kladen na zažití a fixování pracovních návyků, např. každodenní docházka do práce, i když se Dan cítí unavený z předešlého dne. Dále se jedná o praktické nácviky vyřizování záležitostí na úřadech, na poště apod. S tím související pochopení jízdních řádů veřejné dopravy a samostatného vyhledání spojení na místo určení. V neposlední řadě bylo nutné zvýšit Danovu finanční gramotnost. To se dařilo v průběhu běžných činností a specificky zaměřenou edukační činností na finanční problematiku. Byly vytvářeny různé varianty dosažení požadované finanční částky a diskutovány jejich klady a zápory a vhodnost v dané situaci. Důležitým prvkem je pokračující práce na změnách hodnotového žebříčku a náhledu na fakt, že Danovi západní kultura není morálně nic dlužna. 74 Případová studie č. 7 - Nevhodné rodinné zázemí Jméno klienta: Jáchym Původ: Vietnam Věk při příjmu: 8 Jazyk: , základy Vitenamštiny, základy Češtiny Příjem Jáchym byl do ZDC umístěn soudním příkazem, bez vědomí matky i jeho samotného na základě předběžného opatření z důvodů nevhodného rodinného zázemí,opakovaných výchovných problémů a nespolupráci matky s pracovníky OSPOD. To se odrazilo na Jáchymově stavu při přijetí, bylo bezprostředně nutné použít základní krizovou intervenci. Po odeznění prvotního afektu se osvědčila edukace formou podání informací kde se Jáchym nachází, co ho čeká, kdy uvidí svou matku atd. Prvotní diagnostika Z průběhu prvotního šetření vyplynulo, že Jáchym je živý, impulsivní chlapec, bez jasně stanovených hranic. Chlapec hledal své postavení ve skupině i vůči vychovatelům a učitelům školy. Definice jasných pravidel, režimu a rozumných požadavků měla na Jáchyma zklidňující vliv. Poté se speciálně. Pedagogická činnost zaměřila na školní návyky a znalosti. Školní návyky byl špatně fixované, domácí příprava nedostatečná. Tento fakt byl zapříčiněn jazykovou bariérou matky, která není schopná Jáchymovi se školou pomáhat. Ale také faktem, že je zaměstnaná cca 12hod denně a na Jáchyma nemá čas. Veškerá zodpovědnost za domácí přípravu tak přecházela na samotného Jáchyma, který si s ní sám a s jazykovou bariérou nedokázal poradit. Výchovné problémy spočívaly ve slovní a někdy fyzické agresi vůči spolužákům a pedagogům kmenové školy. Tyto projevy si nesl i v ZDC, neměly však extrémní podobu a fyzickou agresi použil jen ve dvou výjimečných případech v reakci na nevhodné chování jiných klientů. Závislosti Bez závislostí 75 Projevy psychických poruch Bez zjištěných projevů Projevy chování Jáchym se projevoval impulzivně, ale ve většině případů přátelsky. Velmi se fixoval na starší chlapce, ke kterým vzhlížel a přijal je za vzor. V jeho chování se pak velmi často zrcadlilo chování těchto klientů. Oni sami po jisté době pochopili, že mají možnost Jáchyma ovlivnit a většinou velice zodpovědně jeho i svoje chování korigovali vhodným způsobem. Jáchym nemá rád, pokdu na něco musí čekat, vše chce hned. Často očekává, že si ho všichni budou předcházet drobnými úplatky, jak je zvyklý z domova. Agresi používá v situacích, které není schopen psychicky a emocionálně zpracovat. Je to jeho obranný mechanismus. Vztahy s ostatními klienty Vzhledem k věkovému složení klientů byl Jáchym nejmladším z nich. To se odrazilo v jeho chování vůči nim, kdy požíval výsady dítěte, bylo mu tolerováno provokativní chování, získával jisté výhody. Na druhou stranu ostatní klienti měli tendenci jej vychovávat, zaujímat vůči němu otcovskou roli a obcházet tak vychovatele. Jáchym sám je velmi společenský a přítomnost ostatních chlapců vyhledával. Rád se s nimi bavil na „dospělé“ úrovni, ale také rád provokoval. Rodinné zázemí Jáchym vyrůstá pouze s matkou a jejími občasnými partnery. Vlastního otce nepoznal. V raném dětství strávil čtyři roky u babičky ve Vietnamu. Nyní tráví svůj čas ve škole a poté v restauraci jeho matky v Sapě. Nezná otcovskou autoritu a ve svém okolí nemá správný mužský vzor. Školní návyky Školní návyky má Jáchym fixované částečně. Vedení zápisků je nesystematické, neůhledné. Diagnostika čtení a psaní ukázala na značné mezery ve všech rovinách. Domácí příprava je nedostatečná, nesystematická a často přijímána s odporem. Jáchym nemá elementární znalosti, které děti získávají v rámci předškolního vzdělávání. Nemá tak na co 76 navazovat v dalších stupních školy. Při čtení zažívá pocit neúspěchu, který velice těžce snáší, proto se jeho nácviku snaží vyhýbat. Hygienické a stravovací návyky Jsou na velice dobré úrovni, z pohledu matky máme v ZDC nastaveny hygienické návyky nízko. Stravovací návyky jsou shodné s evropskou kulturou, Jáchym jí rád. Preferuje sladkosti, ale to je v jeho věku běžné. Útěky Bez útěků Další specifické projevy Jáchym se měl tendenci fixovat na starší klienty a třídního učitele, kteří mu poskytovali chybějící mužský vzor. Agresivní slovní útoky a používání vulgarit pro něj bylo běžnou součástí projevů chování, velmi často po takovém výbuchu přišel a pokračoval v započateé konverzaci, aniž by si uvědomoval závažnost svého jednání. Pokud mu byla poskytnuta zpětná vazba a rozhořčení nad takovým chováním, byl často schopen náhledu na takové jednání a sám nabídl omluvu. Speciálně pedagogická činnost Na základě doporučení pracovníků OSPOD, kteří mají rodinu v dlouhodobé péči a souhlasu matky s pozitivním vlivem působení zaměstnanců ZDC na chlapcovo chování a rozvoj školních dovedností byl dohodnut navazující dvou měsíční dobrovolný pobyt, během kterého se pracovalo s matkou i Jáchymem. Matce byla poskytnuta podpora ke zlepšení podmínek péče o syna a vyřešení přestupu Jáchyma na jinou základní školu, která má zkušenosti s integrací dětí cizinců. Ve vztahu k samotnému Jáchymovi bylo zásadní vymezení hranic a pravidel, která jsou potřeba akceptovat. V tomto případě více, než u ostatních klientů platí pravidlo vzoru. Jáchym si velice dobře hlídal, jak stanovené hranice a pravidla dodržují i ostatní klienti a vychovatelé. Zároveň bylo nutné stabilizovat Jáchymovu emocionalitu a získat jeho důvěru. Na základě toho bylo možné pracovat s reedukací jeho naučených vzorců chování. Po odchodu ze ZDC je Jáchym i matka v péči SVP, u Jáchyma je patrné zlepšení ve 77 zvládání zátěžových situací i v přípravě do školy. Matka pro Jáchyma zajistila českou chůvu, která se mu věnuje a pomáhá mu s přípravou do školy. Otázkou zůstává, jak dlouho bude tento stav trvat, zda matka nevyhodnotí péči o syna za nákladnou a zbytečnou. V takovém případě by se pravděpodobně situace opět zhoršila. 4.8. Reflexe případů, Případová studie č. 1 – Socializace První případová studie jasně ukazuje, jakou šíři záběru speciálně pedagogických znalostí, metod a postupů musí pedagogičtí pracovníci ZDC ovládat. Diagnostika probíhala ve velice ztížených podmínkách stejně jako následná péče, při které se uplatnily metody terapeutické, edukační i reedukační. Kriticky musím přiznat, že se naše snaha o socializaci Jimiho nepovedla, jeho návyky a životní zkušenosti byly natolik zakořeněny v jeho osobnosti, že krátký pobyt v ZDC nemohl přinést výrazné změny. Připustíme-li možnost psychiatrické diagnózy, bylo dosažení tohoto speciálně pedagogického cíle v rámci takto omezeného časového úseku zcela nemožné. U Jimiho by byla vhodná včasná a systematická psychiatrická péče. Tu však ZDC jako takové nenabízí. Možným řešením by mohla být smlouva s některým krizovým centrem nebo s psychiatrem, stejně jako je to v případě poskytování základní pediatrické péče. Případová studie č. 2 – Podprůměrná inteligence Pro integraci NBD je důležité začlenění do společnosti a jejich uplatnění na trhu práce, aby se nestali součástí, tzv. šedé ekonomiky. Proto je v tomto případě důležitým výstupem práce speciálních pedagogů tvorba IVP pro potřeby školy při ZDC a spolupráce s navazující vzdělávací institucí, která by na základě závěrů speciálně pedagogické diagnostiky a probíhající terapeutické, výchovné a edukační činnosti pracovníků ZDC navrhla program podpory studenta. Případně doporučila další vyšetření v PPP pro stanovení stupně podpory. V rámci edukační činnosti v ZDC postrádám možnost využití systémů alternativní a augmentativní komunikace, např. piktogramy, popisy, časová 78 schémata apod., které můžou být vhodným nástrojem pro zvládnutí češtiny jako dalšího jazyka a pro podporu rozvoje komunikačních dovedností všech klientů, nejen těch s deficitem kognitivních schopností. Případová studie č. 3 - Prevence závislostí Tato případová studie poukazuje na skutečnost, jak je důležitá důkladná diagnostika a pokrytí všech složek osobnosti a kognitivních funkcí. Opoziční vzdor, projevy puberty a nízké sebedůvěry ústí do projevů nadřazenosti, přehnané (a často hrané) sebejistoty a někdy až agresivity. Za těmito projevy se však mohou skrývat pocity nejistoty a hledání místa ve světě. Na tomto místě se nabízí jako vhodný prostředek speciálně pedagogického působení podpora klienta v jeho situaci a bezpečné vedení klienta obtížnou životní etapou spojenou se změnou kultury, odloučením od rodiny, nejisté budoucnosti a typickými vývojovými projevy. Případová studie č. 4 - Sexuální vzdělávání, gendrové stereotypy Tento případ je typickým příkladem gendrové stereotypizace30, jeho postoj vůči ženám a uzavřenost vůči sexualitě není způsobena jeho charakterovými vlastnostmi, ale podmínkami, ve kterých vyrůstal. V jeho postavení muže si v původní vlasti nemůže dovolit otevřenější projevy sexuality, ani být tolerantní k větší samostatnosti žen, protože by tím on sám ztratil své postavení a byl by terčem posměchu, v nejhorším případě i zabití. Zde se nemusí jednat přímo o členy rodiny, ale o islamistické, většinou salafistické skupiny ovládající Paštůnskou oblast Afghánistánu, kteří podobné projevy chápou a trestají jako znesvěcení Kor-ánu. Poznání kultury klienta a jeho motivů je tak velice důležité pro nastavení limitů práce s ním, včetně nastavení osobních vztahových limitů. Jinak budeme přistupovat ke klientovi, který ženami opovrhuje a neuznává jejich hodnotu, ať už pochází z jakékoliv kultury a jiné metody práce využijeme pro práci s odlišnou historicko-kulturní tradicí, ale bez známek negativních postojů vůči ženskému pohlaví. 30 OAKLEYOVÁ, Ann. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál (vydavatelství), 2000. ISBN 80-7178-403-6. 79 Případová studie č. 5 – Absence školních návyků Z odborné literatury zabývající se integrací cizinců do společnosti vyplývá, že jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšné integrace je zvládnutí českého jazyka31 a následně úspěšné dokončení školní docházky a stím spojené zapojení do sociálních struktur většinové společnosti.32 Systematickou prací na získání školních návyků jsou podpořeny právě tyto faktory determinující úspěšnou integraci. Případová studie č. 6 – Orientace ve společnosti, finanční gramotnost Na tomto případě poukazuji na rizika spojená s podceněnímsocioekonomického původu klientů, kteří jinak poskytují zdání plně socializovaných jedinců. Svůj podíl na popsaném stavu má i systém fungování ZDC, který je typicky ústavním zařízením se všemi výhodami i nevýhodami a představuje riziko hospitalismu33, jak jej popisuje odborná literatura i praxe. Velmi důležité je také seznámení se s kulturou daného etnika, která podobné „sociální“ chápání prostředků podporuje.34 Nezanedbatelná je také znalost hsitorických souvislostí. Na tomto případě je dobře patrné, že časté zaměření diagnostických a edukačních metod na výkonnostní složku jedince upozadí sociální a kulturní rozměr poskytované speciálně pedagogické práce a vlivu těchto faktorů na plnou intergarci. Případová studie č. 7 - Nevhodné rodinné zázemí Případ uvádím jako příklad dobré praxe, jak přímých pracovníků ZDC, tak SVP ve spolupráci s pracovníky OSPOD, školy a matkou klienta, stanovení hranic pro dítě i matku, nastavení jasných pravidel pomohlo zlepšit komunikaci mezi všemi zúčastněnými, dodržovat plán speciálně pedagogické práce, znovu se začlenit do většinové společnosti a omezit negativní projevy chování. Přetrvávají rizika spojená s vytížeností matky a kulturně 31 KOSTELECKÁ, Yvona. Žáci-cizinci v základních školách: fakta, analýzy, diagnostika. Praha: Univerzita Karlova, 2013. ISBN 978-80-7290-630-7. 32 HOFÍREK, Ondřej, RÁKOCZYOVÁ, Miroslava a Robert TRBOLA, ed. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7419-023-0. 33 MATOUŠEK,Oldřich. Ústavné péče. Vyd. 2. Praha: SLON, 1999. ISBN 80-85850-76-1. 34BITTNEROVÁ, Dana, MORAVCOVÁ, Mirjam. Kdo jsem a kam patřím?: identita národnostních menšin a etnických komunit na území České republiky. Sofis : Pastelka, 2005. ISBN 80-902785-8-2. 80 daným upozaděním zájmu o osobnost dítěte35, ohrožujícím prvkem zůstává také velká jazyková bariéra matky a nutnost využívání tlumočníka. Po dobu pobytu v ZDC byla Jáchymovi poskytnuta maximální podpora v oblasti vzdělávání, nebylo však možné doplnit všechny znalosti, potřebné k úspěšnému zvládnutí školní docházky. Zde musí pokračovat podpora formou doučování nebo dobrovolnických hodin. Vhodná je spolupráce s dalšími organizacemi zaměřenými na vzdělávání cizinců, např. Meta, o.p.s. 35 LHOŤAN, Lukáš. Rozmanitostí proti předsudkům: Romové, Vietnamci, Muslimové a Ukrajinci v České republice. V Pstruží: Lukáš Lhoťan, 2012. ISBN 978-80904932-2-3. 81 4.9. Návrhy a doporučení Na základě zmíněných případových studií, jejich vyhodnocení, ale i dalších zkušeností z praxe z práce s nezletilými bez doprovodu vyplývají tato doporučení. * Zapojení asistenta pedagoga jak přímo do vzdělávacího porcesu v rámci školy, ale i pro potřeby výchovně pedagogických pracovníků * Logopedické hodiny, nebo podobné uplatnění logopeda pro klienty s potížemi ve sluchové diferenciaci, s koktavostí nebo jinak narušenými komunikačními schopnostmi. * Zavedení prvků strukturovaného učení – např. rozlišení předmětů podle barev, týká se i externích studentů, kteří často nevědí, co je obsahem konkrétních předmětů. * Zavedení prvků Montessori pedagogiky pro vhodné propojení senzorických podnětů s vykládanou látkou a podporu nácviků jemné motoriky. * Využití některých systémů alternativní a augmentativní komunikace, pro klienty s deficitem kognitivních schopností nebo pro komunikaci s klienty, se kterými nenalezneme společný referenční jazyk nebo jsou negramotní. * Zpracování „manuálu“ pro všechny pracovníky ZDC, včetně nepedagogických, za využití interkulturní a komparativní psychologie a kulturologie pro zamezení nedorozumění a pro snazší diagnostiku některých projevů chování. * Zajištění dostupné psychiatrické péče. Možným řešením by mohla být smlouva s některým krizovým centrem nebo s psychiatrem, stejně jako je to v případě poskytování základní pediatrické péče. 82 5. Závěr V České republice není systém péče o nezletilé bez doprovodu popsán, ani teoreticky dobře podložen. V minulosti byla otázka péče o nezletilé bez doprovodu marginálním problémem, má práce tedy nemá oporu v odborné literatuře. Dlouhodobě jsou popsány charakteristiky migrace dospělé populace a především z pohledu legální ekonomické migrace. V poslední době se objevuje i v českých odborných kruzích literatura zabývající se úspěšnou integrací dětí ve školním vzdělávacím systému se zaměřením na výchovu a vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem. Tyto dvě kategorie však nepokrývají plnou šíři problematiky péče o nezletilé bez doprovodu se všemi kulturně- historickými, socioekonomickými a náboženskými aspekty, ke kterým se přidávají věková specifika mladistvých klientů, kteří již nejsou dětmi, ale ani dospělými. Legislativní rámec péče o nezletilé bez doprovodu je poměrně dobře pospán a existuje dobře fungující systém sociálně právní ochrany dětí, který míří i na tuto cílovou skupinu. Aktuální proces změn ve společnosti, geopolitická situace a navazující změna struktury klientů tohoto systému vyžaduje jeho průběžnou evaluaci a případnou revizi. Jendím z cílú této diplomové práce bylo popsat stávající systém péče o nezletilé bez doprovodu v České republice. Tento úkol byl splněn a věřím, že má práce přispěje k lepší orientaci odborné veřejnosti v dané problematice. Dalšími cíly bylo pospat postavení a činnost speciálních pedagogů v daném systému a navrhnout další metody, které v praxi chybí. Na základě analýzy několika případových studií, které dokreslují rozsah speciálně pedagogické péče, se mi podařilo nabídnout několik doporučení, která budou využitelná v další práci pedagogických pracovníků Zařízení pro děti – cizince i dalších oddělení zřízených v jiných zařízeních ústavní výchovy. Pevně věřím, že má práce povede k rozšíření odborné diskuze o péči o nezletilé bez doprovodu v České republice a přivede k této problematice další odborníky a speciální pedagogy. 83 84 Seznam použitých informačních zdrojů Monografie BITTNEROVÁ, Dana, MORAVCOVÁ, Mirjam. Kdo jsem a kam patřím?: identita národnostních menšin a etnických komunit na území České republiky. Sofis : Pastelka, 2005. ISBN 80-902785-8-2. ČENĚK, Jiří, Josef SMOLÍK, VYKOUKALOVÁ, Zdeňka. Interkulturní psychologie: vybrané kapitoly. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5414-7. GABAL, Ivan. Etnické menšiny ve střední Evropě: Konflikt nebo integrace. Praha: G plus G, 1999. ISBN 80-86103-23-4. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Přeložil Vladimír JŮVA, přeložil Vendula HLAVATÁ. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0. HALÍŘOVÁ, Martina, SYCHROVÁ, Adriana, ed. Ústavní péče v resocializačním kontextu. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2014. ISBN 978-80-7395-756-8. HOFÍREK, Ondřej, RÁKOCZYOVÁ, Miroslava a Robert TRBOLA, ed. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7419-023-0. HUTYROVÁ, Miluše, VALENTA Milan, ed. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál (vydavatelství), 2014. ISBN 978-80-262-0602-6. JARKOVSKÁ, Lucie, LIŠKOVÁ, Kateřina, OBROVSKÁ, Jana, SOURALOVÁ, Adéla. Etnická rozmanitost ve škole: stejnost v různosti. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0792-4. KOSTELECKÁ, Yvona. Žáci-cizinci v základních školách: fakta, analýzy, diagnostika. Praha: Univerzita Karlova, 2013. ISBN 978-80-7290-630-7. 85 KUCHARSKÁ, Anna. Školní speciální pedagog. Praha: Portál (vydavatelství), 2013. ISBN 978-80-262-0497-8. LHOŤAN, Lukáš. Rozmanitostí proti předsudkům: Romové, Vietnamci, Muslimové a Ukrajinci v České republice. V Pstruží: Lukáš Lhoťan, 2012. ISBN 978-80904932-2-3. MÁLKOVÁ, Gabriela. Zprostředkované učení: jak učit žáky myslet a učit se. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-585-1. MATOUŠEK, Oldřich. Práce s rizikovou mládeží: Projekt LATA a další alternativy věznění mládeže. Praha: Portál (vydavatelství), 1996. ISBN 80-7178-064-2. MATOUŠEK,Oldřich. Ústavné péče. Vyd. 2. Praha: SLON, 1999. ISBN 80-85850-76-1. MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1362-4. OAKLEYOVÁ, Ann. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál (vydavatelství), 2000. ISBN 80-7178-403-6. OUIMET, Marc. Facteurs criminogenes et théories de la délinquance. Québec: PUL, 2009. ISBN 978-2-7637-8494-6. PAVLÍKOVÁ, Eva. Muslimští migranti a český sekulární stát. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012. ISBN 978-80-7465-018-5. PŘINOSILOVÁ, Dagmar. Diagnostika ve speciální pedagogice: texty k distančnímu vzdělávání. 2. vyd. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-157-7. TYRODE, Yves, BOURCET Stéphane. La violance des adolescents: Clinique et prévention. 2. Édition. Paris: Dunod. 2006. ISBN 2 10 049792 8. ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Vyd. 2. Praha: Portál (vydavatelství), 2007. ISBN 978-80-7367-326-0. 86 Legislativní normy Listina základních práv a svobod, ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č.162/1998 Sb. [online]. AION CS, s.r.o., © 2010-2018, [cit. 2017-10-25]. Dostupný z: https://www.zakonyprolidi.cz Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. Ostrava: Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. Úmluva o právním postavení uprchlíků, OSN, [online] 2016 [cit. 15. 10. 2017]. Dostupný z: https://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/uprchlici.pdf, Usnesení vlády č. 395 ze dne 17. dubna 2002 o Koncepci umisťování, vzdělávání a výchovy dětí s jazykovou bariérou včetně nezletilých žadatelů o azyl bez doprovodu, [online]. AION CS, s.r.o., © 2010-2018, [cit. 2017-10-25]. Dostupný z: https://www.zakonyprolidi.cz Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, [online]. AION CS, s.r.o., © 2010-2018, [cit. 2018-04-11]. Dostupný z: https://www.zakonyprolidi.cz/ Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu) [online]. AION CS, s.r.o., © 2010- 2018, [cit. 2017-10-25]. Dostupný z: https://www.zakonyprolidi.cz Zákon č. 359/1999 Sb. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. [online]. AION CS, s.r.o., © 2010-2018, [cit. 2017-10-25]. Dostupný z: https://www.zakonyprolidi.cz Ostatní zdroje Azyl a uprchlictví. [online] 2016 [cit. 12. 3. 2018]. Dostupný z: http://www.mvcr.cz/clanek/azyl-migrace-a-integrace- azyl.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d 87 Eurostat pressrelease 87/2016. [online] 2016 [cit. 15. 3. 2017]. Dostupný z: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7244677/3-02052016-AP-EN.pdf/ GUTERRES. Migranti jsou ekonomickým, sociálním i kulturním přínosem. [online] 2018 [cit. 18. 12. 2017]. Dostupný z: https://www.osn.cz/guterres-migranti-jsou-ekonomickym-socialnim-i-kulturnim-prinosem Slovníček pojmů, Slovníček základních pojmů z oblasti migrace, Terminologický slovník [online] 2016 [cit. 15. 10. 2017]. Dostupný z: http://www.mvcr.cz/migrace/clanek/slovnicek-pojmu.aspx 88
Abstract v angličtině:
ABSTRACT The topic of the diploma thesis is description of care system for unaccompanied minors in the Czech Republic and mapping of special pedagogical methods used within this system. In my own research I show examples of concrete case studies how individual forms of educational and special pedagogical care help unaccompanied minors in successful integration into the major society. The aim of the thesis is not only to describe the current state of care for minors and special pedagogical methods used, but also its evaluation. Based on the critical assessment of the case studies, they try to outline the possibilities of further development of care for unaccompanied minors in the Czech Republic from the perspective of special pedagogy.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Vendula Brožová 2.06 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Vendula Brožová 2.06 MB
Stáhnout Abstrakt anglicky Vendula Brožová 171 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PaedDr. Eva Šotolová, Ph.D. 1.18 MB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Marie Mlčková, Ph.D. 1.11 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. 154 kB