velikost textu

Surogátní mateřství - srovnání právní úpravy České republiky a Spolkové republiky Německo

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Surogátní mateřství - srovnání právní úpravy České republiky a Spolkové republiky Německo
Název v angličtině:
Surrogate Motherhood - Comparison of the Legislation in the Czech Republic and the Federal Republic of Germany
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Johana Kratochvílová
Vedoucí:
JUDr. Ondřej Frinta, Ph.D.
Oponent:
JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph.D.
Id práce:
200828
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra občanského práva (22-KOP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
18. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
surogátní mateřství, asistovaná reprodukce, komparace, Spolková republika Německo
Klíčová slova v angličtině:
surrogate motherhood, surrogacy, assisted reproduction, comparison, Federal Republic of Germany
Abstrakt:
Abstrakt Práce pojednává o institutu surogátního mateřství v České republice a ve Spolkové republice Německo. Nejprve se pokouší obecně definovat pojem surogátního mateřství včetně pojmosloví dané oblasti, vymezit jeho druhy a zachytit jeho významné vývojové milníky. Dále se zabývá nepříliš podrobnou českou právní úpravou institutu a situací, jež se na jejím základě ve společnosti vyvinula. Přibližuje metody asistované reprodukce napomáhající uskutečnění surogátního mateřství. Stranou neponechává ani etické problémy surogátního mateřství a některé jeho psychologické a sociologické aspekty. Shrnuje také sankce, které v souvislosti s jeho realizací mohou vyvstat. Následně osvětluje právní úpravu institutu na území Spolkové republiky Německo. Věnuje se jeho historii, zákonnému vymezení pojmů i zákazům a sankcím hrozícím nejen za jeho realizaci, ale i za jeho zprostředkování. Zkoumá postoj německého zákonodárce k právu dítěte znát svůj původ a jeho odrazy v podobě neanonymního dárcovství spermatu a povinnosti právních rodičů podrobit se genetické zkoušce na žádost dítěte. Popisuje apely laické i odborné veřejnosti na novou právní úpravu této oblasti, jež jsou v poslední době čím dál častější. Shrnuje postupy i postoje německých soudů při uznávání cizích rozhodnutí v této oblasti. Poté obě zkoumané právní úpravy srovnává a hodnotí z hlediska jejich aktuálnosti. Dochází k závěru, že by surogátní mateřství v České republice mělo být za splnění podmínek v odůvodněných krajních případech umožněno. Jelikož německou právní úpravu právě pro její restriktivnost a překonanost za vhodný inspirační zdroj pro Českou republiku nepovažuje, navrhuje svým závěrem prvky, jež by mohla česká právní úprava do budoucna obsahovat, aby přispěla k právní jistotě zúčastněných subjektů a blahu dítěte jako nejpodstatnějšímu z aspektů, jež by v souvislosti se surogátním mateřstvím měly být ve výsledku hodnoceny.
Abstract v angličtině:
Abstract The main subject of this master thesis is the issue of surrogacy in the Czech Republic and the Federal Republic of Germany. At the beginning, this thesis aspires to define the term surrogacy in general as well as other connected terminology, and subsequently to specify its categories and describe its major historic milestones. Afterwards, it deals with the rather brief Czech legislation concerning this institute and the consequences this has inevitably led to. It also concentrates on the methods of the assisted reproduction which help to put the surrogate motherhood into practice. This thesis does include ethical problems of surrogacy and some of the psychological and sociological aspects as well. Consequently, it summarizes sanctions which may arose as a result of surrogacy. After that, it explains the legislation related to this issue in the Federal Republic of Germany, its history and legal limits. It deals with the German sanctions which the realization as well as mere arrangement may be subjected to. It examines the standpoint of the German legislator regarding the right of a child to know his or her origin including its consequences, such as non-anonymous sperm donation and obligation of the legal parents to undergo a DNA test. It describes most recent demands of the society regarding the new legislation and summarizes the attitude of the German courts in this area by presenting some of the latest rulings. Furthermore, it compares both legislations and evaluates their currency. It concludes with an opinion that surrogacy should be permitted in the Czech Republic, although only under strict conditions. As the German legislation does not present suitable model, this thesis itself propounds some aspects of the possible future Czech legislation in accordance with the child’s best interests as the most important facet of the surrogacy.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Johana Kratochvílová 949 kB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Johana Kratochvílová 130 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Johana Kratochvílová 82 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Johana Kratochvílová 83 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Ondřej Frinta, Ph.D. 111 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph.D. 299 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. 152 kB