velikost textu

Návrat do života po PICS, na podkladě akutního respiračního selhání

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Návrat do života po PICS, na podkladě akutního respiračního selhání
Název v angličtině:
Return to life after an PICS, based on acute respiratory failure
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Veronika Šoltýsová
Vedoucí:
PhDr. Jana Hocková, PhD.
Oponent:
Mgr. Romana Pucholtová
Id práce:
200583
Fakulta:
1. lékařská fakulta (1.LF)
Pracoviště:
Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK v Praze (11-00250)
Program studia:
Specializace ve zdravotnictví (N5345)
Obor studia:
Intenzivní péče (MIP)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
11. 2. 2020
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Kvalita života, respirační selhání, intenzivní péče, ošetřovatelská péče, fyzická aktivita, psychická aktivita, plicní ventilace, mobilizace
Klíčová slova v angličtině:
Quality of life, respiratory failure, intensive care, nursing care, physical activity, mental activity, pulmonary ventilation, mobilization
Abstrakt:
ABSTRAKT Úvod: Díky pokroku dnešní medicíny, hlavně terapeutických možností, dochází k nárůstu pacientů, kteří překonají kritické onemocnění akutní respirační selhání, a tím jsou vystaveni velkému stresu a vlivu intenzivní péče. Můžeme tedy říci, že téměř každý pacient trpí alespoň jedním příznakem post intenzívního syndromu (PICS). Teoretická část diplomové práce popisuje problematiku akutního respiračního selhání a PICS. Podklady pro diplomovou práci byly čerpány z rešerše vypracované Národní lékařskou knihovnou a vyhledaných zdrojů v odborných databázích (PupMed, ResearchGate, ScienceDirect apod.) Cíl práce: Cílem této diplomové práce je prozkoumat a zhodnotit fyzický i psychický stav pacientů po překonání akutního respiračního selhání a jejich návrat do běžného života s PICS. Z tohoto hlavního cíle jsme stanovili dílčí cíle práce s výzkumnou otázkou, zda příznaky PICS mohou být ovlivněny délkou umělé plicní ventilace. Metodologie: Pro výzkumné šetření a sběr dat k této diplomové práci bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření u pacientů s akutním respiračním selháním za použití standardizovaných dotazníků: DEMMI, ADL, IADL, HADS, MAF, SF 36 a fyzických testů: 30-s SCT, 6 MWT a použití náramku Garmin Vívofit. Data jsme odebírali celkem ve čtyřech časových obdobích a to data odebraná na ARO zaměřená na období před hospitalizací pacienta, při dimisi z anesteziologicko resuscitačního oddělení, jeden den před dimisí z JIP a po 3 měsících od propuštění z JIP. Získaná data byla zpracována celkem od 55 pacientů. Výsledky: Ve srovnání období T0, T2, T3 došlo u pacientů v T2 ke zhoršeným výsledkům a následnému zlepšení v T3. V období T3 se sice zlepšili, ale výsledky nedosahují období T0. V porovnání pohlaví, ženy dosáhly horších výsledků ve všech zkoumaných oblastech než muži. V porovnání vlivu délky ventilace u obou pohlaví měli pacienti ventilovaní nad 10 dní horší výsledky, které mají vliv na PICS. Závěr: Pacienti po překonání akutního respiračního selhání jsou poznamenáni nejen onemocněním, ale i vlivem intenzivní péče s příznaky PICS a tak mají problém s návratem do běžného způsobu života. Přínos práce: Potvrzení vlivu intenzivní péče na pacienta a tím navržené doporučení pro praxi. Odhalení rizikové skupiny žen více ohrožených post intenzivním syndromem. Vytvoření informačního letáku hlavně pro pacienta a jeho rodinu pro zvýšení povědomí o post intenzivním syndromu. Klíčová slova: akutní respirační selhání, ARDS, post intenzivní syndrom, PICS, kvalita života, intenzivní péče
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Introduction: Thanks to the progress of the today’s medicine, in particular its therapeutic possibilities, the number of patients overcoming critical acute respiratory failure has increased, resulting in their exposure to stress and impact of intensive care. Thus, we can say that almost every patient suffers from at least one sign of post-intensive care syndrome. The theoretic part of the Diploma Thesis deals with acute respiratory failure and PICS. Materials used to prepare this work were obtained from a research made by the National Medical Library and from sources found in expert databases (PupMed, ResearchGate, ScienceDirect etc.). Aim of the work: The aim of this work is to examine and evaluate the physical and mental state of patients after overcoming the acute respiratory failure and their return to normal life with post-intensive care syndrome. We've divided this main goal into several partial objectives with the main research questions if the signs of PICS can be impacted by the length of artificial ventilation. Methodology: As a part of the research survey and data collection a qualitative research survey was performed on patients with acute respiratory failure by using standardized questionnaires: DEMMI, ADL, IADL, HADS, MAF, SF 36 and physical tests: 30-s SCT, 6 MWT and use of Garmin Vívofit wristband. We collected data in four time periods marked T0, T1, T2 and T3. First data was acquired in emergency rooms before hospitalization (in intensive care units before hospitalisation), than during release from the first level of intensive care unit a day before a release from the intensive care unit and three months after the release from the intensive care unit. Processed data were obtained from 55 patients. Results: When comparing T0, T2, T3 periods patients’ results worsened in T2 and improved in T3. Even though the results improved in T3, they did not reach the level of T0. When comparing the sexes women had worse results than men in all examined areas. When comparing the impact of the length of the ventilation on both sexes, patients ventilated for more than 10 days had worse results which affect PICS. Conclusion: Patients overcoming acute respiratory failure are affected not only by the disease itself, but also by the impact of intensive care with the signs of PICS, and have difficulties returning to normal everyday life. Benefits of the work: Confirmation of the impact of intensive care on a patient and recommendations for practice based on these findings. Detecting and revealing women group as higher risk group for post-intensive care syndrome. Creating information leaflet for patients and their families to increase awareness of post-intensive care syndrome. Key words: acute respiratory failure, ARDS, post-intensive care syndrome, PICS, quality of life, intensive care
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Veronika Šoltýsová 5.12 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Veronika Šoltýsová 3.33 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Veronika Šoltýsová 105 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Veronika Šoltýsová 122 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Jana Hocková, PhD. 114 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Romana Pucholtová 344 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby MUDr. František Novák, Ph.D. 750 kB