velikost textu

Odůvodnění rozhodnutí jako součást práva na spravedlivý proces

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Odůvodnění rozhodnutí jako součást práva na spravedlivý proces
Název v angličtině:
Reasoning in the judgement as a part of the right to a fair trial
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Vít Ludva
Vedoucí:
JUDr. Petr Smolík, Ph.D.
Oponent:
JUDr. Tomáš Pohl
Id práce:
200097
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra občanského práva (22-KOP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
14. 3. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
odůvodnění, právo na spravedlivý proces, rozsudek, usnesení
Klíčová slova v angličtině:
reasoning in the judgement, right to a fair trial, judgement, resolution
Abstrakt:
Odůvodnění rozhodnutí jako součást práva na spravedlivý proces Abstrakt Rigorózní práce se zabývá odůvodněním civilního soudního rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že problematika civilních soudních rozhodnutí je velmi široká, je tato práce zaměřena toliko na odůvodnění rozhodnutí, která jsou vydávána ve sporném civilním řízení, a to pouze ve formě rozsudku a usnesení (meritorního i nemeritorního). Ze stejného důvodu je tato práce omezena i tím, že se zaměřuje výhradně na odůvodnění uvedených rozhodnutí, která jsou vydávána pouze soudy prvního stupně a soudy odvolacími. Těžiště práce tedy tvoří právní úprava odůvodnění rozsudku a usnesení zakotvená v občanském soudním řádu. V místech k tomu vhodných je tato právní úprava de lege lata komparována s možnou budoucí právní úpravou civilního procesu, kterou v současnosti obsahuje věcný záměr, jež je základem možné budoucí právní úpravy. Dále je nutno podotknout, že předmětná právní úprava je doplňována závěry, jež plynou z judikatury zejména Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a ESLP. V neposlední řadě je celá problematika odůvodnění rozhodnutí zasazena do kontextu práva na spravedlivý proces, neboť právo na odůvodnění rozhodnutí je jeho dílčí součástí. V úvodu rigorózní práce objasňuji svou motivaci, která mě vedla k výběru tématu a následně i k jeho zpracování. V úvodu jsou taktéž vymezeny cíle, které se budu snažit metodicky dosáhnout. Jsou zde také formulovány základní výzkumné otázky, kdy odpovědi (nejen) na tyto otázky jsou hledány v následujících částech práce. První část práce se věnuje nutnému historickému přehledu právní úpravy odůvodňování rozhodnutí, kdy je mapována právní úprava, která platila na dnešním území ČR v posledních 100 letech. Tato část práce má sloužit nejenom k tomu, aby byly zachyceny jednotlivé právní úpravy, ale především jde o to zjistit, zda je možné se z těchto historických úprav v něčem inspirovat i v dnešní době. Vzhledem k tomu, že odůvodnění rozhodnutí, respektive právo na odůvodnění rozhodnutí, je součástí práva na spravedlivý proces, je další část práce věnována výkladu o právu na spravedlivý proces. Úvod této části je věnován stručnému zamyšlení nad spravedlností, a to zejména z pohledu právního. Dále už je rozebíráno právo na spravedlivý proces, tak jak je upraveno v Listině, Úmluvě a Listině základních práv EU. Těžiště práce tvoří 3. a 4. část práce. Tyto části jsou zasvěceny odůvodnění meritorních i procesních rozhodnutí. Věnován je tak prostor odůvodnění rozsudku v obou jeho možných formách – ústní a písemné odůvodnění. Písemné odůvodnění rozsudku tvoří pomyslný střed práce. Značný prostor je tak poskytnut písemnému odůvodnění rozsudku v obou jeho podobách, kterými jsou tzv. plné odůvodnění podle § 157 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř. a odůvodnění zjednodušené podle § 157 odst. 3 a 4 o.s.ř. Poukazuji zde na nosná místa této právní úpravy, ale i na místa, nad kterými jsou určité otazníky či i na místa, ve kterých praxe často chybuje. Velký prostor je věnován i procesním usnesením, která odůvodnění mít podle právní úpravy de lege lata vůbec mít nemusí. Aplikační praxe i odborná literatura považuje tuto část právní úpravy za značné problematickou, mnohdy vnímanou jako ústavně nonkonformní a rozpornou s čl. 6 Úmluvy. I z těchto důvodů se tomuto tématu věnuji podrobně. Vzhledem k tomu, že odůvodnění usnesení o (ne)schválení smíru má určitá specifika, je tomuto typu rozhodnutí zasvěcena zvláštní kapitola. Vzhledem k tomu, že rozhodování soudů odvolacích má určitá specifika oproti rozhodnutím soudů prvoinstančních, je odůvodnění rozhodnutí odvolacích soudů věnována vlastní 5. část práce. Nikoli malý prostor práce zabírá 6. část, která se věnuje smyslu a účelu odůvodnění a jeho jednotlivým významům. Vzhledem k tomu, že v relativně nedávné době vstoupil v účinnost ObčZ (1.1.2014), věnuji poslední 7. část práce vztahu § 13 ObčZ a odůvodnění rozhodnutí, neboť princip důvodného očekávání, že právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný podobný případ, který již byl rozhodnut, významným způsobem zvýšil důležitost odůvodnění. Práce je ukončena závěrem, jehož hlavním úkolem je odpovědět na položené výzkumné otázky a celkově se vypořádat s cíli práce vymezenými v úvodu.
Abstract v angličtině:
Reasoning in the judgement as a part of the right to a fair trial Abstract This thesis concerns the topic of legal reasoning in the judgements of civil law. As the issue of civil judgements is very broad, the thesis is focused only at reasoning in the judgements being issued in civil disputes, only in the form of judgments and resolutions (both on merits or not). For the same reason, the thesis is limited by the fact that it focuses exclusively on the reasoning of those judgements, which are issued only by the courts of first instance and the courts of appeal. The main focus of the thesis is therefore the legislation of reasoning in the judgement and resolution enshrined in the Code of Civil Procedure. Where appropriate, legislation de lege lata is compared with the possible future legislation of the civil process, which is currently presented in the draft law. Furthermore, it should be noted that the current legislation is supplemented by conclusions resulting from the case law of the Constitutional Court, the Supreme Court and the European Court for human rights. Last but not least, the whole topic of the reasoning in the judgements is set in the context of the right to a fair trial, because the right to justify the judgement is a significant part of it. In Introduction I explain my motivation, which led me to choose the topic and also set out the objectives which I try to achieve. Furthermore I formulate basic research question when answers (not only) to these questions are sought in the following chapters. First chapter deals with the necessary historical overview of the reasoning in judgements, which maps the legislation that has been applied in the territory of today´s Czech Republic over the past 100 years. This chapter is intended not only to capture individual legal regulations, but rather to find out whether it is possible to inspire even today from these historical modifications. Since the reasoning in the judgement or the right to justify the judgement is part of the right to a fair trial, second chapter is devoted to the interpretation of the right to a fair trial. The introduction to this chapter is devoted to a brief reflection on justice, especially from a legal point of view. Furthermore, the right to a fair trial, as set out in the Charter, the Convention and the Charter of Fundamental Rights of the EU, is being discussed. The focus of the thesis is the fourth and fifth chapter. These chapters are dedicated to reasoning of both the substantive and procedural decisions. The substantial space is dedicated to reasoning in judgement in both its possible forms – the oral and written. The written reasoning in the judgment constitutes the focus of thesis. A considerable amount of space is thus provided to the written reasoning in the judgment in both its forms, which are the so-called full reasoning according to Section 157 paragraph 2, the first sentence before the semicolon and simplified reasoning according to Section 157 paragraph (3) and (4) of Code of Civil Procedure. I refer here to the main points of this legislation, but also try to highlight indefinite points, or points where the practice is often mistaken. A large amount of space is also devoted to procedural resolutions which do not necessarily contain reasoning according to legislation de lege lata. Application process and professional literature consider this part of the legislation to be very difficult, often perceived as constitutionally non-conforming and contradictory to Article 6 of the Convention. For these reasons, I also deal with this topic in detail. Due to the fact that (non) approval of reconciliation has certain specificities, a specific subchapter is dedicated to this type of decision. Since the judgements of the appellate courts have some specificities compared to the judgements of the courts of first instance, the reasoning in the judgement of the appellate courts are described in fifth chapter. Not a small space of thesis occupies the sixth chapter, which deals with the meaning and purpose of reasoning and its individual meanings. Due to the fact that the Civil Code has entered into force recently (1. 1. 2014) I dedicated the seventh chapter to the section 13 of the Civil Code in relation to the reasoning of the judgement, because the principle of reasonable expectation that the legal case will be decided analogously like another similar case, significantly increased the importance of reasoning. Main task of Conclusion is to answer the research questions asked and to cope with the goals defined in the introduction.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Vít Ludva 2.44 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Vít Ludva 437 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Vít Ludva 449 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Petr Smolík, Ph.D. 205 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Tomáš Pohl 274 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 163 kB