velikost textu

Hospodářskosoutěžní omezení práv duševního vlastnictví

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Hospodářskosoutěžní omezení práv duševního vlastnictví
Název v angličtině:
Competition law limitations of intellectual property rights
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Tomáš Kubeša, Ph.D.
Oponent:
JUDr. Michal Růžička, CSc.
Id práce:
199615
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Ústav práva autorského, práv průmyslových a práva soutěžního (22-UPA)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
3. 4. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Disertační práce Hospodářskosoutěžní omezení práv duševního vlastnictví Abstrakt Tomáš Kubeša 2015/2016 1 1. Charakteristika tématu Právo duševního vlastnictví a soutěžní právo jsou vzájemně, ze své podstaty, v poněkud protichůdném postavení. Právo duševního vlastnictví směřuje k poskytnutí jisté míry ochrany postavení subjektů, kterým svědčí1. Právo soutěžní naproti tomu je principiálně namířeno právě proti situaci, kdy jsou některé subjekty či soutěžitelé bez dostatečného důvodu zvýhodňováni na rozdíl od jiných2. Jedním z klíčových pojmů soutěžního práva a cílů, ke kterému směřuje, je ochrana tzv. level playing field3, které naopak ochrana či prosazování práv duševního vlastnictví může významně narušit. Mohou tak vznikat situace, ve kterých korektní aplikace platného práva v rámci jednoho právního odvětví vede k porušení právních norem jiného právního odvětví. Na tomto základě vzniká v právním řádu pnutí, které je pro zachování konsistence právního řádu nezbytné překonat. Upřesnění vzájemného postavení obou právních odvětví je tématem, jehož zpracování postrádá v českém právním prostředí z historického pohledu svou hloubku. Vzhledem k dynamickému vývoji obou odvětví zejména v evropském a světovém kontextu je navíc nezbytné pohled na vzájemný vztah obou odvětví neustále aktualizovat. Současně platné a účinné české právo přitom neobsahuje explicitní úpravu vztahu práva duševního vlastnictví a soutěžního práva. Při snaze o důkladné pojetí zvoleného tématu se tak nelze opřít o jasný text právního předpisu. Některým vybraným otázkám vztahu obou odvětví se věnoval evropský zákonodárce, nicméně spíše okrajovým způsobem4. Širší pozornosti se tématu dostalo v oblasti podpůrných a vysvětlujících materiálů, vydávaných Evropskou komisí5, nicméně ani tyto materiály nezachycují problematiku v celé její šíři. Je dále třeba mít 1 Jak je objasněno dále k poznámce k terminologii. 2 ODUDU, O. The Boundaries of EC Competition Law. Oxford University Press, 2006, s. 10, ISBN 9780199278169 3 LIANOS, Ioannis, GERADIN, Damien. Handbook on European Competition Law: Enforcement and Procedure. Northampton: Edward Edgar Publishing, 2013, s. 548, ISBN 9781782546092 4 Příkladmo v Nařízení Komise (EU) č. 316/2014 ze dne 21. března 2014 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie dohod o převodu technologií 5 K výše citovanému nařízení se jedná například o Sdělení Komise Pokyny o použití článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie na dohody o převodu technologií 2014/ C 89/03 2 na paměti, že tyto materiály sice mají značný vliv na aplikaci právních předpisů6, samy o sobě však nejsou přímo závazné. Řešené téma přitom nelze opomíjet, neboť se skutečně objevují soudní řízení, ve kterých se k němu vyjadřují orgány soudní moci. Tato soudní řízení přitom vychází jak z oblasti práva soutěžního, tak i práva duševního vlastnictví. Právě v těchto řízeních se jasně projevuje nedostatek normativní úpravy problematiky. Vznikající judikatura však může posloužit jako vodítko pro další úvahy nad tématem. Vzhledem k absenci normativní úpravy řešené problematiky a prozatím jen omezeném objemu judikatury nezbývá, než se obrátit na doktrinální zdroje. V právní doktríně nechybí pojednání, rozebírající na kvalitativně vysoké úrovni otázky, spojené s právem duševního vlastnictví7, stejně tak nechybí obdobně kvalitní práce v oblasti práva soutěžního8. Řada těchto pojednání se okrajově věnuje i přesahům do druhého ze zmíněných odvětví9. Opravdu silná, aktuální práce, věnující se vztahu obou odvětví však do značné míry chybí. Řada jednotlivých institutů práva duševního vlastnictví, běžně užívaných a kvalitně popsaných v odborné literatuře, navíc podpořených judikaturou, má také soutěžněprávní přesahy, které však již nejsou tématem kvalitních rozborů. Ve své disertační práci se pokusím tuto existující mezeru poněkud zaplnit. 6 Pokyny Komise jsou však často odkazovány přímo v rozhodnutích soutěžních úřadů, příkladmo v rozhodnutí ÚOHS ze dne 5. 12. 2014, sp. zn. ÚOHS-R8/2010/HS-25769/2014/312/HBt, ve věci Sokolovská uhelná. 7 Příkladmo TELEC, Ivo. Právo duševního vlastnictví v informační společnosti. Praha: Leges, 2015, 240 s. ISBN 9788075020611, TELEC, Ivo. Pojmové znaky duševního vlastnictví. Praha: C.H. Beck, 2012, ix, 153 s. ISBN 9788074004254, JAKL, Ladislav. Nový občanský zákoník a práva k duševnímu vlastnictví. Praha: Metropolitan university Prague Press, 2014, 244 s. ISBN 9788087956014, CIMOLI, Mario. Intellectual property rights: legal and economic challenges for development. Oxford: Oxford University Press, 2014, x, 529 s. ISBN 9780199660759, MOSSOFF, Adam. Intellectual property and property rights. Cheltenham, UK: Elgar research collection, 2013, xxii, 895 s. ISBN 978-1-78100-716-7, 8 Příkladmo PETR, Michal. Zakázané dohody a zneužívání dominantního postavení v ČR. Praha: C.H.Beck, 2010, 640 s, ISBN 9788074003073 9 Příkladmo MUNKOVÁ, Jindřiška. Soutěžní právo. Praha: C.H.Beck, 2012, 622 s, ISBN 9788074004247 3 2. Vymezení cíle práce a metody použité při zpracování tématu Cílem disertační práce je poskytnout ucelený vhled do omezení, která soutěžní právo klade na práva duševního vlastnictví a to jak z obecného pohledu, tak z pohledu jednotlivých dílčích částí soutěžního práva (kartelové právo10, zneužití dominantního postavení11, vertikální dohody) a zejména práva duševního vlastnictví (patentové právo12, právo užitných vzorů13, známkové právo14 a další). Tato omezení budou zkoumána nejen z pohledu doktrinálního, ale i z pohledu praktické aplikace v rozhodovací činnosti dotčených orgánů v České republice, Evropské unii a jejích vybraných členských státech i dalších států světa, zejména USA. Výsledkem, ke kterému má práce směřuje, je tvorba pojednání, které představí a kriticky zhodnotí třecí plochy obou právních odvětví. Tam, kde to bude možné, pak načrtne řešení komplikací, které vztah práva duševního vlastnictví a soutěžního práva přináší. Základnou, ze které bude tato disertační práce vznikat, bude analýza doktrinálních zdrojů a především rozhodovací činnosti orgánů, prosazujících soutěžní právo v České republice, Evropské unii a jejích členských státech a v dalších zemích světa. Tyto vstupní informace budou podrobeny kritickému zkoumání, budou identifikovány a popsány základní formy přístupu k problematice. Tyto základní přístupy budou následně vzájemně komparovány se zohledněním zásahů, jaké přinesly do vztahu obou právních odvětví v rámci právních řádů a jurisdikcí, ze kterých vzešly. Na výsledcích této provedené komparace budou následně vystavěna doporučení pro vhodný model vzájemného vztahu soutěžního práva a práva duševního vlastnictví s důkladným popisem jeho vlastností. Mé pojednání bude ve své úvodní, obecné části, postupně představovat vztah jednotlivých institutů práva duševního vlastnictví a jednotlivých institutů práva hospodářské soutěže. Tento vzájemně omezující vztah soutěžního právo a práva duševního vlastnictví tak bude 10 Jehož právním základem je právní úprava, obsažená v § 3 odst. 1 ZOHS, popřípadě čl. 101 odst. 1 SFEU 11 Jehož právním základem je § 10 ZOHS, popřípadě čl. 102 SFEU 12 Jehož právním základem je zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů 13 Jehož právním základem je zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů 14 Jehož právním základem je zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů 4 představen v rovině legislativní, judikaturní a následně i doktrinální, a to průřezově zejména v právních řádech České republiky, Evropské unie a Spojených států s tím, že budou zohledněna i řešení z dalších jurisdikcí. Při tomto postupu bude zohledněn nejen prostý výsledek srovnání jednotlivých řešení, ale i cest, která k těmto řešením vedou v jednotlivých jurisdikcích. Taková komparace bude poskytovat solidní základ, na kterém již lze formulovat obecné závěry o vztahu jednotlivých institutů obou právních odvětví a naznačí i na možné odchylky a komplikace, která jednotlivá řešení přináší. Analýza současného stavu vztahu práva duševního vlastnictví a práva hospodářské soutěže na úrovni jejich jednotlivých institutů tak bude základem obecné části této práce. V tomto základě následně identifikuji obecně platná pravidla pro vztah obou právních odvětví, použitelná nejen na jednotlivé instituty, ale i v rozsahu celého právního odvětví. Pozornost bude dále věnována i soutěžním dopadům využívání osobnostních a majetkových práv, včetně dopadů aplikace registračního principu. Hypotéza, kterou chci ve své disertační práci ověřit, zní: Právo duševního vlastnictví je omezeno normami práva hospodářské soutěže jak na úrovni jednotlivých institutů, tak i na úrovni celého odvětví, přičemž tato omezení představují zásah do komplexního pojetí práva duševního vlastnictví, kterého by nebylo lze dosáhnout prostředky, vlastními právu duševního vlastnictví s tím, že tato omezení lze zobecnit, srozumitelně vyjádřit a tuto formulaci s přesvědčivou spolehlivostí obhájit prostředky práva hospodářské soutěže, a to ve světle judikatury, legislativy i právní doktríny. Uvedená hypotéza bude zkoumána pro jednotlivé instituty práva duševního vlastnictví a jejich možná omezení skutkovými podstatami práva hospodářské soutěže, a to s rozlišením na osobnostní a majetková práva. Hypotéza bude potvrzena, pokud se podaří dokázat, že jednotlivé instituty práva duševního vlastnictví jsou co do svého rozsahu aktivně omezovány instituty soutěžního práva, a to legislativní, judikaturní či doktrinální cestou. Omezení v rámci jednotlivých institutů přitom může spočívat v omezení chování subjektů, kterým svědčí práva duševního vlastnictví na chování, související s těmito právy, přičemž důvodem pro taková omezení jsou právě soutěžněprávní normy a právo duševního vlastnictví nezná způsob, jak totožného cíle dosáhnout s obdobnou účinností vlastními prostředky. 5 Hypotéza bude vyvrácena, pokud se podaří dokázat, že k omezování subjektů, kterým svědčí práva duševního vlastnictví, na jejich chování nedochází, že důvody těchto omezení leží mimo oblast regulace soutěžního práva či že obdobných důsledků lze dosáhnout i aplikací prostředků práva duševního vlastnictví. Cenným výstupem v případě potvrzení hypotézy bude také zjištění, zdali jsou právem hospodářské soutěže omezována práva osobnostní, majetková či obě tyto složky práv duševního vlastnictví společně. 6 3. Charakteristika obsahu práce Mé pojednání ve své úvodní, obecné části, postupně představilo jednotlivé základní pojmy a instituty práva duševního vlastnictví a práva hospodářské soutěže. S takto vybudovaným teoretickým základem byla následně studována jednotlivá práva duševního vlastnictví, přičemž ve struktuře této práce se dostalo prvnímu místu autorskému právu. V úvodní části, věnované autorskému právu, byl představen náhled na některé instituty autorského práva z pozic práva soutěžního. Pro další analýzu je klíčové zejména nahlížení díla jako relevantního produktu či autora jako soutěžitele. Značná pozornost byla věnována také licenci, jakožto možnému způsobu, jakým se může autor s dílem účastnit hospodářské soutěže. Lze konstatovat, že řada témat, naznačených v této části, byla následně podrobněji zpracována v příhodnějších částech této práce. Zvláštní pozornost byla věnována specifické situaci, totiž soutěžnímu pohledu na situaci, kdy je chování spotřebitele v postavení nabyvatele licence určováno specifickou regulací, zakázkovým právem. Příslušná kapitola ukazuje, že specifická regulace veřejného zadávání dává vyniknout některým problematickým otázkám. Pojednání o autorském právu a jeho vztahu k právu soutěžnímu následovala příbuzná tematika práv souvisejících s právem autorským a jejich soutěžnímu náhledu. V této kapitole byla studována jednotlivá tzv. související práva v kontextu soutěžního práva. Lze konstatovat, že u těchto práv je poněkud akcentován jejich ekonomický rozměr, soutěžní analýza je tedy zcela na místě. Konfrontace souvisejících práv se soutěžním právem vedla k popsaným důsledkům, z nichž je patrný poněkud nesourodý charakter obou témat. Lze však uzavřít, že po důkladném studiu obou oblastí bylo možné najít způsob vzájemné bezproblémové koexistence těchto témat. Poměrně vzácně studovaným tématem je soutěžní pohled na kolektivní správu autorským práv. Jedná se o téma poněkud kontroverzní, přičemž u něj lze při zběžném studiu najít silné indicie, naznačující značný rozpor se soutěžní regulací. Po představení základních rysů kolektivní správy a soutěžním posouzení tématu však je nezbytné konstatovat, že současné chápání soutěžního práva není s úpravou kolektivní správy v zásadním rozporu, a to zejména vzhledem k veřejnoprávnímu rozměru problematiky. V závěru části, věnované soutěžnímu 7 posouzení problematiky kolektivní správy byly identifikovány oblasti, kterým je nutné věnovat zvýšenou pozornost. Moderním tématem, kterému byla věnována pozornost v následující části práce, je problematika veřejných licencí. Téma bylo uvedeno obecným ujednáním o veřejných licencích a jejich vlastnostech. Byť lze i tomuto tématu snadno věnovat výrazně více prostoru, lze se pro účely této práce spokojit s uvedeným shrnutím. Značná pozornost byla věnována jednotlivým ustanovením, která se ve veřejných licencích často vyskytují. Řada z nich vykazuje znaky, obvyklé pro indicie protisoutěžního chování. Po důkladném rozboru těchto ustanovení, jejich původu, smyslu, účelu a efektu, jaký mají na relevantní trh však lze uzavřít s tím, že obavy z jejich protisoutěžního charakteru byly dostatečně vyvráceny. Lze dokonce přijmout závěr o jejich prospěšnosti pro rozvoj tržního prostředí. Specifickou podoblastí autorského práva je pak nakládání s informacemi veřejného sektoru. I tato kapitola byla uvedena vhledem do problematiky z pohledu práva duševního vlastnictví. Výklad byl obohacen o analýzu konkrétní situace, zvolené tak, aby protínala rozhodující část problematických míst. Výsledkem studia tohoto tématu byl způsob, jakým lze zakotvit užívání informací veřejného sektoru na trhu způsobem, konformním se soutěžní regulací. Lze konstatovat, že specifická povaha informací veřejného sektoru a způsobů jejich zpřístupňování veřejnosti, působí v případě dodržení příslušné specifické regulace prosoutěžně. Systematicky byla k autorskému právu přiřazena i problematika databází, byť se vykazuje celou řadu odlišností. I v této oblasti lze nalézt případy, kdy došlo ke střetu soutěžního práva a práva duševního vlastnictví. Byly popsány příčiny takového střetu, jeho průběh i následky. Problematika databází tak byla důkladně nahlédnuta i z pohledu soutěžního práva. V rámci systematiky této práce následuje po celku, věnovanému autorskému právu, obdobně strukturované pojednání o právech průmyslových. Úvodní část byla věnována obecným otázkám, společným pro celou oblast. Po stručném přehledu právní úpravy byla pozornost věnována principům, ovládajícím problematiku průmyslových práv jakožto společnému jmenovateli. Následně byl představen pohled na některé základní pojmy a instituty, mezi nimi původce, majitel průmyslového práva a vyčerpání práv. 8 Po tomto obecném úvodu byl další výklad již věnován jednotlivým průmyslovým právům, na prvním místě pak patentům a průmyslovým vzorům. Způsobem, odpovídajícím zvolené systematice, byla nadnesena stručná charakteristika patentů i užitných vzorů s jejich klíčovými vlastnostmi. Takto popsaný obecný model byl následně podroben důkladné soutěžní analýze. Značná pozornost byla věnována jedné z možných vlastností patentů a užitných vzorů, totiž zvýšení tržní síly majitele patentu či užitného vzoru v důsledku udělení patentu či užitného vzoru. Důkladnému studiu byly podrobeny soutěžně relevantní důsledky takového stavu a možná rizika s nimi spojená, a to včetně relevantní rozhodovací praxe soutěžních orgánů. Pro úplnost soutěžní analýzy byla ve zvláštní kapitole popsána i situace na trhu s patentovaným produktem v širším pojetí, a to jak časovém, tak i produktovém. I tato oblast byla doplněna odkazy na skutečné případy. Dalším zkoumaným tématem byla problematika průmyslových vzorů. Po obecném úvodu do základní charakteristiky tématu byla provedena soutěžní analýza, přičemž bylo konstatováno existující riziko protisoutěžního jednání vyplývající z užití průmyslového vzoru. Pojednání o ochranných známkách bylo taktéž zahájeno obecným úvodem, doplněným soutěžní analýzou. Ta se však již věnovala zcela konkrétně zejména možnému porušení soutěžní regulace ve vertikálním vztahu a ve formě zneužití dominantního postavení. Bylo konstatováno, že ochranná známka a určité způsoby jejího využití mohou být ze soutěžního hlediska velmi problematické, aniž by však byly v rozporu s právní úpravou ochranné známky jako takové. Posouzení řady dalších průmyslových práv bylo spojeno do jediné kapitoly v závěru pojednání o průmyslových právech. Jednotlivé podkapitoly byly věnovány problematice topogafií polovodičových výrobků, ochraně odrůd rostlin či označením původu. Tato průmyslová práva byla opět obecně popsána a následně podrobena soutěžní analýze. 4. Závěry k nimž autor dospěl Z celého textu této práce, jakož i z výše uvedeného shrnutí stojí za pozornost několik dílčích závěrů. 9 Při absenci dostatečně podrobného studia lze snadno přijmout závěr o jednoznačně rozporném charakteru práva duševního vlastnictví a soutěžního práva. Při důkladném posouzení problematiky však tento závěr v celé řadě jednotlivých případů již neobstojí. Lze konstatovat, že žádné z práv duševního vlastnictví není v rámci své právní úpravy či doktrinálního chápání zatíženo zvýšeným rizikem výskytu horizontálních protisoutěžních dohod. Jako řada jiných právních vztahů, i právní vztahy spojené s využíváním duševního vlastnictví mohou představovat nosič pro možná kartelová ujednání. Toto riziko je však vlastní jakémukoli kontaktu mezi konkurenty a studované právní odvětví takové riziko neovlivní. Pokud se tedy v souvislosti s duševním vlastnictvím objeví kartelová dohoda, nelze takovou spojitost přisuzovat povaze práva duševního vlastnictví. V oblasti vertikálních protisoutěžních dohod je situace odlišná. Jak bylo rozebráno na řadě míst této práce, některá práva duševního vlastnictví zásadním způsobem zvyšují riziko vertikální zakázané dohody, jejího výskytu, realizovatelnosti i profitability. Lze konstatovat, že při uplatňování práv duševního vlastnictví je nezbytné mít na mysli i možné dopady soutěžní regulace a naopak. Pro tematiku zneužití dominantního postavení pak jednoznačně platí, že instituty práva duševního vlastnictví a některé způsoby jejich užívání jsou z pohledu soutěžního práva otevřeně rizikové. Důvody pro takový závěr lze spatřovat zejména v možnosti daného práva založit dominantní postavení, přičemž zcela legitimní způsoby ochrany či prosazování takového práva mohou být v přímém rozporu se soutěžní regulací. Před přijetím takového závěru je však nezbytné důkladně se seznámit s podmínkami na relevantním trhu, neboť i praktiky, které vykazují silné indicie pro zneužívací chování dominanta, mohou být neškodné či dokonce soutěži prospěšné. Závěrem této práce lze konstatovat, že zvolená hypotéza, totiž že „Právo duševního vlastnictví je omezeno normami práva hospodářské soutěže jak na úrovni jednotlivých institutů, tak i na úrovni celého odvětví, přičemž tato omezení představují zásah do komplexního pojetí práva duševního vlastnictví, kterého by nebylo lze dosáhnout prostředky, vlastními právu duševního vlastnictví s tím, že tato omezení lze zobecnit, srozumitelně vyjádřit a tuto formulaci s přesvědčivou spolehlivostí obhájit prostředky práva hospodářské soutěže, a to ve světle judikatury, legislativy i právní doktríny.“ byla v části potvrzena a v části vyvrácena. 10 Potvrzení hypotézy lze spatřovat ve výše naznačených případech, kdy chování držitele práva duševního vlastnictví je zcela v souladu s právem duševního vlastnictví, avšak z pohledu soutěžního práva je chováním deliktním, nejčastěji pak zneužitím dominantního postavení. Hypotéza však není potvrzena paušálně pro všechna práva duševního vlastnictví v souhrnu a dokonce ani pro jednotlivá práva duševního vlastnictví odděleně. Naopak, pro přijetí konečného závěru je vždy nezbytné důkladně posuzovat nejen izolovaný vztah obou těchto práv, respektive právních odvětví, ale do úvah je nutné včlenit i širší kontext právní a skutkový, zejména ekonomický. Vyvrácení hypotézy pak lze spatřovat v řadě případů, ve kterých nebylo shledáno omezení práva duševního vlastnictví soutěžní regulací. Tato situace nastává jak pro jednotlivá práva duševního vlastnictví, tak i pro jednotlivé instituty soutěžního práva. Lze konstatovat, že se v této práci podařilo identifikovat několik situací, ve kterých by prostředky práva duševního vlastnictví poskytovaly dostatek možností k nápravě stavu, který je v rozporu se soutěžní regulací. Byly však nalezeny i situace, ve kterých je tento závěr neobstojí v důkladném zkoumání. Konečně ve specifikovaném souhrnu situací prostředky práva duševního vlastnictví neumožňují nápravu stavu. Nelze tedy konstatovat, že by rozpor mezi právem duševního vlastnictví a soutěžním právem existoval vždy, stejně tak však nelze přijmout závěr, dle kterého mezi oběma odvětvími žádné konflikty nevznikají. Jejich příčinu však není možné spatřovat v povaze jednotlivých institutů, které se konfliktu účastní, ale pouze v tržní situaci, v jaké k němu dochází, přičemž jen ve výjimečných případech dokáže právo duševního vlastnictví na takové situace reagovat. Navrátíme-li se k teoretickým východiskům práva duševního vlastnictví a soutěžního práva, vidíme, že rozpor mezi nimi ve skutečnosti neexistuje. Právo duševního vlastnictví i nadále přiznává vymezenému okruhu subjektů exkluzivitu využívání duševního vlastnictví a soutěžní právo usiluje o rovné tržní podmínky a zachování stanovených pravidel hospodářské soutěže. Až v okamžiku, kdy dojde aktivním konáním takto vymezených subjektů k využití získané exkluzivity způsobem, který hospodářskou soutěž naruší zákonem specifikovaným způsobem, vzniká konflikt. Tento konflikt se však neodehrává na systémové rovině interakce obou právních odvětví. Odehrává se vždy pouze na úrovni chování konkrétního subjektu v dané situaci v hospodářské soutěži. 11
Abstract v angličtině:
Dissertation thesis Competition law limitations of intellectual property rights Abstract Tomáš Kubeša Brno 2015/2016 The topic of this dissertation thesis is Competition law limitations of intellectual property. The thesis therefore deals with the relation between two dynamic fields of law that have gained significant importance in the last decades. Intellectual property law and competition law seem to be in a deep-rooted opposition. The IP law attempts to provide a certain degree of protection and exclusivity to the right holder. Contrary to that, competition law endeavours to provide a level playing field for the competitors to allow the market forces to take full effect. The legal assessment of the mutual relation between the two fields of law has not been provided for by the jurisprudence until quite recently. Czech jurisprudence does not have a complex study on the issue at all. In this situation of uncertainty, case law regarding the interaction of IP rights and competition regulation develops, mostly on the EU level and in the US. The importance of a theoretical approach to the topic therefore increases. The topic of this thesis has been prefaced by a short introduction to the main concepts of competition law as these concepts tend to reappear throughout the thesis. Competition law concepts such as the relevant market, cartel or abuse of dominance have been presented in a concise manner sufficient for the analysis presented further in the thesis. The main part of the thesis follows a traditional system of intellectual property law, beginning with copyright and related rights with industrial property rights following. The chapter, devoted to copyright also deals with underlying principles and concepts of copyright such as the author, work or license. These concepts were then evaluated through the viewpoint of competition law and their possible effects on the market were studied. The foundations, laid in this chapter, were frequently used in the following chapters on more specific forms of copyright and related rights. Attention has been given also to related rights and their competition assessment. It seems that the traditional concepts of competition law, such as the undertaking do not cope well with the reality of copyright. Especially the concept of related rights is difficult to grasp within competition law categories. An approach relying on a market-based understanding of the relationship between the two fields of law seems to have led to a complex understanding of the issue. The collective management of copyright and related rights has been introduced as an IP law concept and analysed for possible competition law interactions. It seems that the strong influence of public regulation of the field prevents from the application of competition law. However, in the rare situations, where competition is feasible, even collective management needs to comply with competition law regulation. Great detail has been given to public licenses as a highly innovative part of IP law. Public licenses seem to pose a challenge when applying competition law methods as they contain provisions strongly determining future market behaviour in its key aspects, including pricing policies. A workable form of coexistence has been found, noticing the effect of public licenses on the relevant markets in question. The field of public sector information has been also an object of interest in this thesis. This field is influenced by many interests and a wide public regulation, some of which were analysed. On a theoretical analysis and a case-study, a working solution with appropriate theoretical backing has been described. The specific field of database rights has also been analysed, focusing on a theoretical approach and recent case law. The possibility of viewing an existing database as an essential facility under competition law has been studied. The findings of the previous chapters have been summed up in a short interim resume. The importance of a proper understanding of a relevant market and contents of the agreement among possible market players has been stressed out. The next large part of the thesis has been devoted to industrial rights. This part has also dealt with underlying principles and concepts of industrial rights, such as the first sale doctrine, owner of an industrial right and originator. A significant chapter of this thesis deals with patent law. The ideas underneath patent law have been briefly introduced to provide for a better understanding of the functioning of patent protection. The increase in market power provided by a patent has been analysed for a simple patent and a special types of patents, such as standard essential patents and essential patents. Attention has been given also to the possibility of a functioning competition among such patents. A case study of competition development in a market with two strong competing standards has been provided. The need for a proper understanding of the market where the patents exist has been stressed out. Competition analysis of industrial designs has also been provided. On the introduction to the functioning and purpose of industrial design, a competition analysis reveals very little risk of negative effects of an industrial design on competition in a market. Next chapter dealt with the relation of trademarks and competition law. The competition limitations of trademark use have been analysed for a simple trademark licensing agreement as well as for a more complex situation, such as franchising. Last two chapters dealt with the remaining IP rights, such as geographical indications, topographies of semiconductor products or plant variety rights. The main findings, achieved in this thesis are following. Competition law poses limitations on the exploitation of intellectual property, IP rights can, in certain situations, greatly increase the market power of the rights holder and help obtain dominance on a market. In such a situation, the rights holder becomes subject to a list of rules imposed by competition law regulation. Such a situation is, however, quite rare. In many situations, right holders face competition from different products covered by IP rights that prevent them from obtaining market dominance. The contractual relationships, formed to provide access to intellectual property is misused to provide a basis for anticompetitive conduct. Such a situation, however, does not have its basis in the IP law itself and the IP law and its applications do not provide a defence from competition law claims.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Tomáš Kubeša, Ph.D. 1.1 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Tomáš Kubeša, Ph.D. 326 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Tomáš Kubeša, Ph.D. 188 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Michal Růžička, CSc. 39 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 297 kB