velikost textu

Majetkové poměry manželů v době císařů Augusta a Justiniána I.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Majetkové poměry manželů v době císařů Augusta a Justiniána I.
Název v angličtině:
Property relations of spouses in the period of the Emperors Augustus and Justinian I.
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Klára Juklíčková
Vedoucí:
JUDr. David Falada
Oponent:
Mgr. Jan Šejdl
Id práce:
199144
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra právních dějin (22-KPD)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
25. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Dobře
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Augustovy reformy, majetkové poměry manželů, Justiniánovy reformy
Klíčová slova v angličtině:
August's reforms, property relations of spouses, Justinian's reforms
Abstrakt:
Majetkové poměry manželů v době císařů Augusta a Justiniána I. Abstrakt Tématem diplomové práce jsou majetkové poměry manželů v římském právu za dob vlády císařů Augusta a Justiniána I. Manželství je obecně důležitým právním institutem, na který lze nahlédnout z různých úhlů pohledu. Právní úpravu manželství obsahovalo i římské právo, a protože bylo římské manželství velmi specifické, docházelo poměrně často k jeho větším či menším reformám. Práce si klade za cíl rozebrat majetkové poměry manželů v době vlády císařů Augusta a Justiniána I. Císař Augustus k moci nastupuje v roce 27 př. n. l., tedy v době, kdy institut manželství a rodiny upadal na významu a celá římská společnost se ocitla v krizi. Oproti tomu nábožensky smýšlející Justinián se k moci dostává v roce 527 n. l. Státním náboženstvím je v té době křesťanství. Práce je rozdělena do šesti hlavních kapitol. První kapitola podává obecný pohled na institut manželství a ve své druhé polovině se zaměřuje na římské manželství. Druhá kapitola vysvětluje základní právní instituty manželského majetkového práva. Třetí kapitola se zabývá historickým vývojem Římské říše. Zakončena je pojednáním o nástupu císaře Augusta, jelikož jeho nástup k moci je považován za přechod římské republiky na principát. Jednou ze stěžejních kapitol je pak kapitola čtvrtá, která popisuje reformy císaře Augusta v oblasti majetkových poměrů manželů. Augustus v rámci svých reforem zavedl povinnost pro určité osoby vstupovat do manželství a zplodit v něm potomky. Tresty majetkového charakteru pak postihovaly ty, kteří tuto povinnost nerespektovali. Dále reformoval i institut věna. Jeho reformy v určitých ohledech zasáhly do majetkových poměrů pozitivně – například reformy týkající se věna byly příznivější, ovšem spíše pro manželku. V určitých ohledech se ale jednalo o negativní zásah do majetkových poměrů – například tresty ukládané za nerespektování povinného manželství a povinnost zplodit potomky. Pátá kapitola popisuje historický vývoj od konce Augustovy vlády včetně nástupu císaře Justiniána I. Druhou ze stěžejních kapitol je kapitola šestá, která se zabývá Justiniánovými reformami rodinného práva. Justinián se rozhodl uspořádat klasické římské právo do přehledné a ucelené kodifikace. Výsledkem byl vznik Kodexu, Digest a učebnice práva Instituce. Justiniánovy reformy v oblasti manželského práva a majetkových poměrů manželů byly z velké části ovlivněny jeho náboženským smýšlením. Zároveň se majetkových poměrů manželů dotkly pozitivněji než Augustovy reformy. Například věno se manželce vracelo vždy, darování před manželstvím bylo možné zřídit i po jeho vzniku a za určitých okolností bylo možné darování mezi manžely. Ve svém závěru práce srovnává legislativní činnost obou panovníků a to, jakým způsobem reformovali oblast majetkových poměru manželů. Reformy císařů Augusta a Justiniána I. si do budoucna zaslouží i další zpracování, nejen z pohledu manželského majetkového práva, neboť v obou případech se jedná o rozsáhlou legislativní činnost. Klíčová slova: Augustovy reformy, majetkové poměry manželů, Justiniánovy reformy
Abstract v angličtině:
Property relations of spouses in the period of the Emperors Augustus and Justinian I. Abstract The topic of this thesis is the property relations of the spouses in Roman law during the reign of Emperors Augustus and Justinian I. Marriage is generally an important legal institute, which can be viewed from different points of view. Legal regulation of marriage was included also in Roman law. Since the Roman marriage was very specific, it was relatively often undergoing major or minor reforms. The aim of this thesis is to analyze the property situation of spouses during the reign of Emperors Augustus and Justinian I. Emperor Augustus came to power in 27 BC, in the time, when the institute of marriage and family was declining in importance and the whole Roman society was in a crisis. On the other hand, the religious-minded Justinian came to power in 527 AD. At this time the state religion was Christianity. The thesis is divided into six main chapters. The first chapter gives a general view of the institute of marriage. The second part of the first chapter focuses on Roman marriage. The second chapter explains the basic legal institutes of matrimonial property law. The third chapter deals with the historical development of the Roman Empire. Coming to power of Emperor Augustus is discussed at the end of this chapter because this moment is considered as transformation of the Roman Republic to the principate. The fourth chapter is one of the most important chapters. It describes the reforms of the legal area of property of spouses done by Emperor Augustus. As a part of his reforms, Augustus introduced an obligation for certain persons to get married and father offsprings. The law imposed punishments if somebody did not respect this obligation. He also reformed the dowry institute. In some respects, his reforms had a positive effect on property situation – for example the dowry reforms were more favourable, but rather for a wife. However, in some respects, his reforms were negative interference to property relations of spouses – for example penalties imposed for not respecting a compulsory marriage and the obligation to father offsprings. The fifth chapter describes historical development from the end of Augustus' reign, including the coming to power of Emperor Justinian I. The sixth chapter is another important chapter. It deals with Justinian's reforms of family law. Justinian decided to organize classical Roman law into well-arranged and comprehensive codification. As a result the Code, Digest and the Institutional Law Textbook arose. Justinian's reforms of the legal area of matrimonial law and property relations of spouses were largely influenced by his religious beliefs. At the same time, the property situation of the spouses was more positively affected by Justinian’s reform than by August's reforms. For example, the dowry was always returned to the wife, the donation before the marriage could be established even after marriage was concluded, and under certain circumstances it was possible to donate between the spouses. At the end of the thesis you can find comparison of the legislative activities of both Emperors and how they reformed the area of property relations of spouses. The reforms of Emperors Augustus and Justinian I. deserve further elaboration in the future, not only from the perspective of matrimonial property law, since reforms of both involve extensive legislative activity. Klíčová slova: August's reforms, property relations of spouses, Justinian's reforms
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Klára Juklíčková 780 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Klára Juklíčková 102 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Klára Juklíčková 102 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. David Falada 70 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Jan Šejdl 121 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc. 152 kB