velikost textu

Postavení dětských vojáků v mezinárodním uprchlickém právu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Postavení dětských vojáků v mezinárodním uprchlickém právu
Název v angličtině:
The Status of Child Soldiers in International Refugee Law
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Veronika Homolová
Vedoucí:
JUDr. Věra Honusková, Ph.D.
Oponent:
JUDr. Martin Faix, Ph.D.
Id práce:
198992
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
18. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Neprospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Dětský voják, Mezinárodní uprchlické právo, Status uprchlíka
Klíčová slova v angličtině:
Child soldier, International refugee law, Refugee status
Abstrakt:
Abstrakt v českém jazyce – Postavení dětských vojáků v mezinárodním uprchlickém právu Cílem této práce je zjistit, jaký rozsah ochrany poskytuje dětem, které utíkají před nabíráním do ozbrojených sil, a bývalým dětským vojákům mezinárodní uprchlické právo. Zvolený problém byl řešen pomocí otázky, zda lze dětem, které utíkají před nabíráním do ozbrojených sil, a bývalým dětským vojákům poskytnout uprchlický status podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z 28. července 1951, případně status doplňující uprchlický status na základě regionálních úprav. Pojem uprchlický status byl rozložen na jednotlivé prvky a bylo zkoumáno, zda děti, které utíkají před nabíráním do ozbrojených sil, a bývalí dětští vojáci naplňují pojmové znaky těchto prvků. Jedním ze zkoumaných prvků je inkluzivní klauzule. V rámci této části byla práce zaměřena na otázky, zda lze nabírání dětí do ozbrojených sil a jejich přímou účast v ozbrojených akcích považovat za pronásledování, zda lze takové děti považovat za společenskou vrstvu, zda lze odmítnutí účastnit se ozbrojených sil považovat za zastávání určitých politických názorů a zda existuje příčinná souvislost mezi pronásledováním a příslušností ke společenské vrstvě nebo k zastávání politických názorů. Výsledkem zkoumání části o inkluzivní klauzuli jsou tyto závěry: Nabírání dětí do ozbrojených sil a jejich přímou účast v ozbrojených akcích lze považovat za pronásledování. Takové děti lze považovat za společenskou vrstvu. Lze uvažovat i o důvodu zastávání určitých politických názorů v případech odmítnutí účasti v ozbrojených silách. Existence příčinné souvislosti mezi pronásledováním a příslušností ke společenské vrstvě nebo zastávání určitých politických názorů v tomto případě bude záležet na tom, zda daný stát používá přístup zkoumání skutečných záměrů původce pronásledování, nebo přístup zkoumání žadatelovy situace. Druhým ze zkoumaných prvků je exkluzivní klauzule. V rámci této části byla práce zaměřena na otázku, zda na dítě, které v minulosti v souvislosti s nasazením ve vojenské akci spáchalo mezinárodní zločin, vážný nepolitický čin nebo čin v rozporu se zásadami a cíli OSN, může být aplikována exkluzivní klauzule. Výsledkem zkoumání v této části jsou tyto závěry: Exkluzivní klauzule platí i pro nezletilé osoby, ovšem pouze pokud již dosáhly věku trestní odpovědnosti a mají dostatečné duševní schopnosti k tomu, aby mohly být povolávány k odpovědnosti za dané činy. U dětí, které přesáhly stanovenou věkovou hranici, by měla být brána v úvahu emocionální, duševní a rozumová vyspělost. Je nutné vzít v úvahu i další okolnosti, kvůli kterým by mohla být odmítnuta přičitatelnost činu, jako například nátlak, sebeobranu, nedobrovolnou intoxikaci, věk žadatele v době, kdy se přidal k dané ozbrojené skupině, nebo důvody pro připojení se. V úvahu by měly být brány také okolnosti, které by mohly nastat při návratu, jako závažná porušení lidských práv. Na závěr byly zkoumány také regionální úpravy, evropská v rámci Evropské unie a Rady Evropy a africká. Jejich úpravy byly srovnány s úpravou univerzální. Došli jsme k závěru, že pro posuzování vzniku uprchlického statusu lze v rámci evropského a afrického regionu využít poznatků o úpravě univerzální s drobnými odchylkami. V rámci regionálních úprav byly dále zkoumány možnosti udělení regionálních statusů doplňujících status uprchlíka. V rámci úpravy Evropské unie je možné poskytnout dítěti, které prchá před účastí v ozbrojených silách, doplňkovou ochranu. V rámci africké úpravy je možné takovémuto dítěti poskytnout regionální status uprchlíka.
Abstract v angličtině:
Abstract in English – The Status of Child Soldiers in International Refugee Law The main aim of this thesis is to investigate to what extent the international refugee law protects children who flee from armed forces recruitment. The chosen problem was solved using the question whether it is possible to grant a refugee status according to the 1951 Refugee Convention, or a status complementing the refugee status according to regional regulatory instruments, to a child who flees from armed forces recruitment. The conception of the refugee status was divided into constituent elements and it was considered whether children who flee from recruitment into armed forces and former child soldiers comply with attributes of these elements. The first examined element is the inclusion clause. In this part, the thesis examined the following questions: Is recruitment of children into armed forces and their use in hostilities a form of persecution? Can such children be considered a particular social group? Can rejection of participation in armed forces by such children be considered holding a political opinion? Is there a causal link between persecution and membership to a particular social group or between persecution and holding a political opinion in the context of children who flee from recruitment into armed forces? The results of the analysis of these questions are the following: Recruitment of children into armed forces and their use in hostilities can be considered a form of persecution. Such children can be considered a particular social group. Rejection of participation in armed forces by such children can be considered holding a political opinion. The existence of causal link between persecution and membership to a particular social group or between persecution and holding a political opinion depends on the approach taken by the state in question. On the one hand the state can examine the real reasons of the perpetrator on the other hand the state can examine the predicament of the applicant. If the state examines the predicament of the applicant, the causal link exists, otherwise it is necessary to examine the real reasons of the perpetrator. The second examined element is the exclusion clause. In this part the thesis examined the following question: Can the exclusive clause be applied to a child who, during their participation in the armed forces, committed crime against peace, a war crime, a crime against humanity, serious non-political crime or has been guilty of acts contrary to the purposes and principles of the United Nations? The results of the analysis of this question are the following: The exclusive clause also applies to minors if they have reached the age of criminal responsibility and possess the mental capacity necessary to be held responsible for the crimes in question. If the child has reached the age of criminal responsibility, their emotional, mental and intellectual maturity should still be evaluated. It is necessary to take into account other circumstances which could exclude the criminal liability such as: duress, self-defence, involuntary intoxication, the age of the applicant at the time of becoming involved with the armed group or the reasons for joining. Besides, the consequences that the child can face upon return to his home country, such as serious human rights violations, should be considered. Finally, this thesis examined regional instruments relating to the status of refugees, namely European, in the scope of the European Union and Council of Europe, and African. The regional regulatory instruments were compared to universal regulatory instruments. We arrived at a conclusion that regarding refugee status we can apply our findings related to global level also to regional level with minor differences. This thesis also examined the option of granting regional status which complements the refugee status. In the European Union it is possible to grant complementary protection to a child, who flees from recruitment into armed forces. According to African regulatory instrument, it is possible to grant regional refugee status to such child.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Veronika Homolová 921 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Veronika Homolová 102 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Veronika Homolová 99 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Věra Honusková, Ph.D. 134 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Martin Faix, Ph.D. 196 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. JUDr. Jan Ondřej, DSc. 152 kB