velikost textu

Prostorová variabilita PM2.5 v zimním ovzduší malého sídla

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Prostorová variabilita PM2.5 v zimním ovzduší malého sídla
Název v angličtině:
Spatio-temporal PM2.5 variability in village during winter.
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Bc. Karolína Štědrá
Vedoucí:
RNDr. Jan Hovorka, Ph.D.
Oponent:
Mgr. Jan Bendl
Id práce:
198740
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Ústav pro životní prostředí (31-550)
Program studia:
Ekologie a ochrana prostředí (B1601)
Obor studia:
Ochrana životního prostředí (BOZP)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
7. 6. 2018
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
PM2.5, vesnice, lokální topeniště, kvalita ovzduší, mikroprostředí
Klíčová slova v angličtině:
PM2.5, village, home heating, air quality, urban microscale
Abstrakt:
Abstrakt Práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM2.5 v průběhu dvou zimních měsíců v malé obci Lbín na Teplicku na přelomu roku 2017/2018. Koncentrace PM2.5 byly sledovány prostřednictvím vytvořené monitorovací sítě s použitím celkem osmi laserových nefelometrů DustTrak (model 8520). Šest přístrojů bylo umístěno přímo v obci v údolí, jeden na kopci nad údolím a poslední přibližně v polovině kopce. Pomocí síťového měření jsme se snažili dokázat, že hlavním zdrojem znečištění v obci je vytápění domácností. Společně s koncentracemi PM2.5 byly sledovány základní meteorologické parametry – rychlost a směr větru, teplota a vlhkost vzduchu. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi měřícími stanovišti, který poukazuje na nerovnoměrné rozmístění zdrojů znečištění. Koncentrace částic dosahují obvykle maximálních hodnot v dopoledních a ve večerních hodinách. Nejvyšší maximální hodnoty byly v prosinci 2607 μg·m-3 a v lednu 4347 μg·m-3. Nejnižší maximální hodnoty byly 223 μg·m-3 a 177 μg·m-3 u přístrojů nacházejících se nad obcí. Významným faktorem, který přispívá k aktuální situaci, je rychlost větru. Od rychlosti větru 1,29 m·s-1 a vyšší se průměrné koncentrace PM2.5 pohybovaly převážně pod 15 μg·m-3. To se projevilo při srovnání dvou měřících období – prosince s lednem. Obecně byl prosinec větrnější a dosahoval tak i nižších průměrných hodnot. V prosinci byla průměrná rychlost větru 0,93 m·s-1, maximální 4,32 m·s-1 a průměrná koncentrace PM2.5 byla 24 μg·m-3. Oproti tomu v lednu byla průměrná rychlost větru 0,67 m·s-1, maximální 3,60 m·s-1 a průměrná koncentrace byla 29 μg·m-3. Nebyl pozorován vliv teploty či vlhkosti vzduchu na průběh koncentrací PM2.5. Monitorování znečistění ovzduší v malých sídlech se v současné době neprovádí. Přitom je potvrzeno, že lokální topeniště jsou významným zdrojem aerosolových částic. Frakce PM2.5 má navíc negativní vliv na lidské zdraví. Právě proto je třeba se problematice znečištění ovzduší v malých sídlech více věnovat. Klíčová slova: PM2.5, vesnice, lokální topeniště, kvalita ovzduší, mikroprostředí
Abstract v angličtině:
Abstract This thesis evaluates the spatial variability of PM2.5 concentrations during two winter months in the small village Lbín close to Teplice at the turn of the year 2017/2018. The PM2.5 concentrations were monitored through a dedicated monitoring network using a total of eight DustTrak laser nephelometers (Model 8520). Six DustTraks were located directly in the village in the valley, one of them was located on the hill above the valley and the last one was located approximately in the half of the hill. Using a network measurements, we tried to determine that the household heatings are the main sources of air pollution in the village. The basic meteorological parameters – wind speed and direction, temperature and air humidity were monitored together with PM2.5 concentrations. It was observed statistically significant difference between the measuring stations, which points to the unevenly distribution of pollution sources. The particle concentrations typically reach peak values in the morning and in the evening. The maximum peak values were 2607 μg·m-3 in December and 4347 μg·m-3 in January. The lowest maximum values were 223 μg·m-3 and 177 μg·m-3 for devices located above the village. An important factor contributing to the current situation was wind speed. If the wind speed was higher than 1,29 m·s-1 average PM2.5 concentrations were below 10 μg·m-3. This was reflected in the comparison of two measuring periods – December and January. December was windier than January and reached even lower average values. In December, the average wind speed was 0,93 m·s-1, maximum was 4,32 m·s-1 and average PM2.5 concentration was 24 μg·m-3. By contrast, in January, the average wind speed was 0,67 m·s-1, maximum was 3,60 m·s-1 and the average PM2.5 concentration was 29 μg·m-3. The influence of temperature or air humidity on the concentrations of PM2.5 was not observed. Monitoring of air pollution in small settlements is not currently done. Nevertheless it is confirmed, that the local heatings are significant sources of aerosol particles. In addition, the Fraction PM2.5 has a negative impact on human health. That is the reason, why it is necessary to pay more attention to the problem of air pollution in the small settlements. Key words: PM2.5, village, home heating, air quality, urban microscale
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Karolína Štědrá 2.92 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Karolína Štědrá 251 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Karolína Štědrá 249 kB
Stáhnout Posudek vedoucího RNDr. Jan Hovorka, Ph.D. 130 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Jan Bendl 109 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D. 155 kB