velikost textu

Podmínky ovlivňující tvorbu rašeliny v kontextu obnovy rašelinných luk

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Podmínky ovlivňující tvorbu rašeliny v kontextu obnovy rašelinných luk
Název v angličtině:
Peat formation and peat meadow restoration
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Jana Krejčová
Vedoucí:
prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc.
Oponent:
Ing. Tomáš Picek, Ph.D.
Id práce:
198475
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Ústav pro životní prostředí (31-550)
Program studia:
Ekologie a ochrana prostředí (N1601)
Obor studia:
Ochrana životního prostředí (NOZP)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
12. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
odvodnění, revitalizace, vegetace, mokřady, vlhké louky, rašelina, rašelinné louky, dekompozice
Klíčová slova v angličtině:
drainage, restoration, vegetation, wetlands, wet meadows, peat, peat meadows, decomposition
Abstrakt:
Abstrakt Tato práce má za cíl objasnit a popsat podmínky, které jsou nezbytné pro zachování a obnovu rašelinného půdního horizontu. Podstatou práce je srovnání tří typů ploch. Byly porovnávány lokality, které prošly hydromelioračním zásahem a následně byly zpětně revitalizovány. Dále plochy, které prošly hydromelioračním zásahem a nikdy nebyly revitalizovány a funkční podzemní drenáž je zde stále přítomna. Třetím typem ploch byly neodvodněné lokality, na kterých byly zachovány původní rašelinné horizonty. Ukázalo se, že rozdíl ve výšce hladiny podzemní vody je patrný mezi plochami odvodněnými a odvodněnými. Avšak na odvodněných plochách se neukázal signifikantní rozdíl mezi plochami revitalizovanými a nerevitalizovanými. Výsledky potvrdili, že druhy Sphagnum spp., který se nejvíce podílí na vzniku rašeliny, dominuje v rostlinném společenství při výškách hladiny podzemní vody menší než 25 cm. Pokud je výška hladiny podzemní vody níž než 25 cm pod povrchem, Sphagnum spp. se velmi rychle ztrácí a dochází tak k degradaci rašelinných půdních horizontů. Práce také ukázala, že výška vodní hladiny přímo ovlivňuje rostlinná společenstva, která více či méně podporují akumulaci uhlíku v půdě, avšak vodní hladina a anaerobní podmínky nemají přímý vliv na hromadění uhlíku v půdě a ovlivňují pouze skladbu vegetace.
Abstract v angličtině:
Abstract This work aims to clarify and describe the necessary conditions of the peat soil horizon formation. The following three types of locations were compared. Drained locations that were revitalized afterwards. Locations which were drained and never revitalized. And lastly undrained localities where the original peat horizons are still presented. It has been proven that the grounwater level differs in drained and undrained areas. However, there was no significant differrence between revitalized and non-revitalized areas in drained types of locations. The results confirmed that Sphagnum spp., which is the most important species in peat formation, dominates the plant community where the groundwater level is higher than 25 cm. If the grounwater level is lower than 25 cm below the surface, Sphagnum spp. disappears very quickly and degrades peat soil horizons. The work also proved the groundwater level directly affects plant comunities that more or less promote carbon accumulation in the soil but water level and anaerobic conditions have no direct affect on soil carbon accumulation and only affect the vegetation composition of the peat soil horizon.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Jana Krejčová 3.27 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Jana Krejčová 415 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Jana Krejčová 409 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. 152 kB
Stáhnout Posudek oponenta Ing. Tomáš Picek, Ph.D. 297 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D. 154 kB
Stáhnout Errata Bc. Jana Krejčová 267 kB