velikost textu

Verlorenes Paradies. Sprachkrise der Jahrhundertwende im Kontext der Säkularisierung der Sprache und der Religionskritik

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Verlorenes Paradies. Sprachkrise der Jahrhundertwende im Kontext der Säkularisierung der Sprache und der Religionskritik
Název v češtině:
Ztracený ráj. Krize jazyka na přelomu 19. a 20. století v kontextu sekularizace jazyka a kritiky náboženství
Název v angličtině:
Paradise lost. Crisis of Language around 1900 in the Context of Secularization of Language and Critique of Religion
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Olga Koval-Zaitceva
Vedoucí:
Mgr. et Mgr. Štěpán Zbytovský, Ph.D.
Oponent:
Dr. phil. Thomas Schneider
Id práce:
198390
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav germánských studií (21-UGS)
Program studia:
Filologie (N7310)
Obor studia:
Německý jazyk a literatura (NEJ)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
2. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Dobře
Jazyk práce:
Němčina
Klíčová slova:
Sprachkrise|Sprachskepsis|Religion|H. v. Hofmannsthal|Hofmannsthal|W.Benjamin|F. Mauthner|gottlose Mystik
Klíčová slova v angličtině:
language crisis|language criticism|religion|productivity|H. v. Hofmannsthal|W. Benjamin|F. Mauthner|godless mystic
Abstrakt:
Abstrakt Od 80. let 19. století je jazyk v literatuře stále silněji vnímán jako problém. V první řadě je zpochybňován jeho přímý vztah k pravdě a tím i jeho funkce jako nástroje poznání. Texty problematizující jazyk přitom často využívají buď protináboženskou argumentaci, nebo volí náboženskou metaforiku. V předložené práci je zkoumán vztah mezi těmito aspekty textu a přístupem k problému jazyka. Tematizovány jsou jevy jako proces sekularizace jazyka, otázka původu řeči, krize poznání a krize subjektu v kontextu krize jazyka literární moderny. Představeny jsou rozdílné koncepce jazyka a východiska z krizové situace na příkladech F. Mauthnera, W. Benjamina, H. V. Hofmannstahla a C. Mierendorffa, přičemž je zohledněn jejich přístup k religiozitě a mystice. Zkoumání – rozkrývá: dvě tendence. Je-li jazyku odepřen vztah k mystice a je-li zobrazován čistě instrumentálně, zdůrazňuje se jeho nevhodnost jakožto nástroje poznání (Mauthner). Vnímá-li se jazyk šířeji než jen jako verbální systém znaků a krize jazyka jako výsledek chybného užití jazyka, jeví se pak tato krize jako produktivní, či snad dokonce nutný obrat (např. Hofmannsthal).
Abstract v angličtině:
Abstract Beginning with the 80-s of the 19th century, literature starts to increasingly take language as a problem. First of all, claims of the language for reflecting the truth are questioned, and, consequently, it is revaluated as an instrument of cognition (mostly, negatively). Very often texts, related to a language conundrum, may contain either anti-religions argumentation, or an active use of imagery, tinged with religion, or Biblical symbology. In this work, the interrelation between religiousness, reflected in the text, and its approach to the problematics of the language are investigated. In the shadow of the crisis of the language of literature modernism, such topics as the process of language secularization, language origin, and the crisis of cognition and of a person have also been touched upon. As exemplified by F. Mauthner, W. Benjamin, H. Hofmannsthal и C. Mierendorff, different concepts of the language and ways out of the crisis, offered by them, are presented. Also, their way to interact with religiousness and and mysticism was taken into account. In the result of the research, a certain tendency has been tapped: in case when a language is approached as an instrument that has no relation to mysticism, it shows its incapacity as an instrument of cognition (Mauthner). If a language is viewed broader than a system of verbal signs, and the crisis — as the result of misuse and misrepresentation of a language, then the crisis of a language is taken as a productive and even necessary stage (a turning point), (exemplified by Hofmannsthal). Die Kurzfassung Seit den 80er Jahren des 19. Jahrhunderts wird die Sprache in der Literatur mit wachsender Nachdrücklichkeit als Problem wahrgenommen. In erster Linie wird der Wahrheitsanspruch der Sprache hinterfragt, sodass sie als Erkenntniswergzeug neu (zumeist negativ) bewertet wird. Häufig wird in den Texten, die die Sprache in dieser oder jener Weise problematisieren, entweder eine anti- religiöse Argumentation geführt, oder eine religiös geprägte Metaphorik verwendet. In der vorliegenden Arbeit wird der Zusammenhang zwischen diesen Aspekten der Texte und dem Herangehen an die Sprachproblematik untersucht. Es werden Prozesse der Sprachsäkularisierung, Fragen nach dem Ursprung der Sprache sowie die Erkenntnis- und Subjektkrise im Kontext der Sprachkrise der literarischen Moderne thematisiert. An den Beispielen von F. Mauthner, W. Benjamin, H. Hofmannsthal und C. Mierendorff werden unterschiedliche Sprachkonzeptionen und Auswege aus der krisenhaften Situation vorgeführt, wobei ihr Umgang mit der Religiosität bzw. Mystik berücksichtigt wird. Dabei lassen sich zwei Tendenzen feststellen: Falls der Sprache der Bezug auf das Mystische abgesprochen wird und sie rein instrumentell erscheint, erweist sich ihre Untauglichkeit als Erkenntniswergzeug (Mauthner). Wenn die Sprache breiter als bloß ein verbales Zeichensystem und die Krise als Resultat des falschen Gebrauchs der Sprache und ihres Entstellens aufgefasst werden, erweist sich die Sprachkrise als ein produktiver (sogar notwendiger) Wendepunkt (z. B. bei Hofmannsthal).
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Olga Koval-Zaitceva 1.54 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Olga Koval-Zaitceva 395 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Olga Koval-Zaitceva 593 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. et Mgr. Štěpán Zbytovský, Ph.D. 333 kB
Stáhnout Posudek oponenta Dr. phil. Thomas Schneider 215 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 153 kB