velikost textu

Studium trajektorií BMI v závislosti na faktorech životního stylu – longitudinální studie českých adolescentů

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Studium trajektorií BMI v závislosti na faktorech životního stylu – longitudinální studie českých adolescentů
Název v angličtině:
Study of BMI trajectories depending on lifestyle factors – longitudinal study of Czech adolescents
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Anna Křivánková
Vedoucí:
RNDr. Hana Zamrazilová, Ph.D.
Oponent:
MUDr. Jan Boženský
Id práce:
197767
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
Program studia:
Biologie (N1501)
Obor studia:
Antropologie a genetika člověka (NANTR)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
16. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
nadváha, obezita, COPAT, adolescenti, mladí dospělí, BMI, jídelní zvyklosti, faktory životního stylu
Klíčová slova v angličtině:
overweight, obesity, COPAT, adolescents, young adults, BMI, eating habits, lifestyle factors
Abstrakt:
Abstrakt Obezita je závažné metabolické onemocnění, které často vzniká již v dětství. Až u 55 % obézních dětí přetrvává obezita do adolescence a posléze 80 % těchto obézních adolescentů zůstane obézní v dospělosti. Tato diplomová práce navazuje na výsledky prvního kola studie Childhood Obesity Prevalence and Treatment (COPAT). Analyzuje údaje zjištěné v letech 2009–2010 ve vztahu k výsledkům z roku 2018. Cílem této práce bylo stanovit prevalenci nadváhy, obezity, metabolického syndromu, skryté obezity a zkoumat faktory, potenciálně přispívající k rozvoji nadměrné tělesné hmotnosti u účastníků druhého kola COPAT. V rámci diplomové práce bylo po osmi letech opakovaně vyšetřeno 12 % původního souboru, tj. 246 probandů (150 žen a 96 mužů). Vyšetření probíhala v Endokrinologickém ústavu v Praze a spočívala v odběru krve nalačno, klinickém vyšetření (měření krevního tlaku a pulzu; stanovení tělesného složení pomocí bioimpedanční analýzy) a antropometrickém vyšetření. Všichni účastníci také vyplnili on-line dotazník, skládající se ze tří částí (personalizovaný dotazník; Dotazník jídelních zvyklostí; Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity). Získaná data byla zpracovávána pomocí programů Microsoft Excel, Microsoft Access, RůstCZ a statisticky vyhodnocena v programech NCSS, Statgraphics a Simca P++. Prevalence nadváhy a obezity stoupla během osmi let z 37,8 % na 47,2 %. Nadměrná tělesná hmotnost byla ve 2. kole COPAT zjištěna u 42,7 % žen a 54,2 % mužů. Z výsledků vyplynulo, že 88,2 % probandů, kteří měli v adolescenci nadměrnou tělesnou hmotnost, vykazovalo nadváhu nebo obezitu rovněž v dospělosti. Prevalence metabolického syndromu se zvýšila z 5,7 % na 9,8 %. Skrytá obezita byla odhalena u 3,5 % žen a žádného muže. Na základě údajů o BMI ve věku 1–15 let byla pro každého účastníka sestavena křivka BMI. BMI křivky mužů i žen s nadváhou/obezitou ve 2. kole COPAT se statisticky významně lišily od BMI křivek jedinců aktuálně normostenických – signifikantně vyšších hodnot dosahovaly téměř ve všech sledovaných obdobích. Analýza OPLS určila jako významné prediktory nadváhy/obezity v rané dospělosti například tyto faktory: perinatální parametry (gestační věk, porodní délka); antropometrické parametry (BMI SDS z preventivních prohlídek, tělesné obvody, indexy WHR, WHtR, BAI a procento tělesného tuku); jídelní zvyklosti (konzumace některých potravin, celkový energetický příjem, doba konzumace posledního jídla, způsob stravování, skóre restrikce a disinhibice); faktory osobní a rodinné anamnézy (pohybová aktivita: leisure a work index; kouření; vzdělání; počet dospělých žijících v jedné domácnosti; přítomnost protilátek proti adenoviru 36; snaha a četnost snahy o úpravu hmotnosti). Klíčová slova nadváha, obezita, COPAT, adolescenti, mladí dospělí, BMI, jídelní zvyklosti, faktory životního stylu
Abstract v angličtině:
Abstract Obesity is a serious metabolic disease that often occurs in childhood. Up to 55 % of obese children continue to be obese until adolescence and then 80 % of these obese adolescents remain obese in adulthood. This diploma thesis follows the results of the first round of the study Childhood Obesity Prevalence and Treatment (COPAT). Analyzes the data found in 2009–2010 in relation with the results from 2018. The aim of this work was to determine the prevalence of overweight, obesity, metabolic syndrome, hidden (normal-weight) obesity and to examine the factors potentially contributing to the development of excessive body weight in the participants in the second round of COPAT study. After eight years, 12 % of the original sample, ie 246 probands (150 women and 96 men), were repeatedly examined within the diploma thesis. The examinations took place at the Institute of Endocrinology in Prague and consisted of fasting blood, clinical examination (blood pressure and pulse measurement; determination of body composition by bioimpedance analysis) and anthropometric examination. All participants also completed an on-line questionnaire consisting of three parts (personalized questionnaire; Eating inventory questionnaire; Baecke questionnaire of habitual physical activity). The obtained data were processed using Microsoft Excel, Microsoft Access, RůstCZ and statistically evaluated in NCSS, Statgraphics and Simca P++. The prevalence of overweight and obesity increased from 37,8 % to 47,2 % in eight years. Excessive body weight was detected in the second round of COPAT in 42,7 % of women and 54,2 % of men. The results showed that 88,2 % of the subjects who were overweight in adolescence were overweight or obese also in adulthood. The prevalence of metabolic syndrome increased from 5,7 % to 9,8 %. Hidden obesity was detected in 3,5 % of women and no man. A BMI curve was compiled for each participant based on BMI data from 1 to 15 years of age. BMI curves of overweight/obese men and women in COPAT round 2 were statistically significantly different from BMI curves of individuals currently normosthenic – they reached significantly higher values in almost all monitored periods. The OPLS analysis identified the following factors as important predictors of overweight/obesity in early adulthood: perinatal parameters (gestational age, labor length); anthropometric parameters (BMI SDS from preventive examinations, body circumferences, WHR, WHtR, BAI and body fat percentage); eating habits (consumption of certain foods, total energy intake, last meal consumption, diet, restriction and disinhibition score); personal and family history factors (physical activity: leisure and work index; smoking; education; number of adults living in one household; presence of antibodies against adenovirus 36; effort and frequency of weight adjustment efforts). Key words overweight, obesity, COPAT, adolescents, young adults, BMI, eating habits, lifestyle factors
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Anna Křivánková 3.6 MB
Stáhnout Příloha k práci Anna Křivánková 1.98 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Anna Křivánková 135 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Anna Křivánková 98 kB
Stáhnout Posudek vedoucího RNDr. Hana Zamrazilová, Ph.D. 200 kB
Stáhnout Posudek oponenta MUDr. Jan Boženský 3.22 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby RNDr. Jana Velemínská, Ph.D. 154 kB