velikost textu

Amastigoti různého původu: srovnání proteomu a vývoje v přirozeném přenašeči.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Amastigoti různého původu: srovnání proteomu a vývoje v přirozeném přenašeči.
Název v angličtině:
Amastigotes of various origins: comparison of proteome and development in a natural vector.
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Lenka Pacáková
Vedoucí:
Mgr. Tereza Leštinová, Ph.D.
Oponent:
RNDr. Zdeněk Paris, Ph.D.
Konzultant:
Mgr. Karel Harant
Id práce:
197738
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra parazitologie (31-161)
Program studia:
Biologie (N1501)
Obor studia:
Parazitologie (NPARA)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
29. 1. 2020
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
amastigot, L. mexicana, Lu. longipalpis, proteom, TMT10-plex
Klíčová slova v angličtině:
amastigote, L. mexicana, Lu. longipalpis, proteome, TMT10-plex
Abstrakt:
Abstrakt Amastigoti jsou formy leishmanií přirozeně se vyskytující v obratlovčím hostiteli uvnitř fagocytujících buněk – zejména makrofágů. Cílem tohoto projektu bylo porovnat mezi sebou tři typy amastigotů leishmanií, které je v současnosti možné v laboratorních podmínkách využívat k experimentům. Těmito typy jsou axeničtí amastigoti, kultivovaní extracelulárně (bez fagocytických buněk obratlovce), amastigoti izolovaní z ex vivo infikovaných makrofágů a „praví“ amatigoti, izolovaní z léze infikované BALB/c myši. Amastigoti byli porovnáváni na úrovni vývoje v přirozeném přenašeči a na úrovni proteomu. K tomuto srovnání byl zvolen druh L. mexicana, původce kožní leishmaniózy v Novém světě. V experimentech porovnávajících vývoj leishmanií v přirozeném přenašeči Lu. longipalpis jsme prokázali signifikantně slabší infekce u flebotomů infikovaných axenickými amastigoty ve srovnání s ostatními typy amastigotů. Mimo intenzity infekce jsme porovnávali i lokalizaci promastigotů v trávicím traktu flebotoma. Sledována byla lokalizace v abdomenu, thoraxu, kardii a stomodeální valvě, jejíž kolonizace je klíčová pro infekčnost flebotoma. U žádné ze skupin amastigotů nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v lokalizaci. Pro porovnání proteomů jednotlivých typů amastigotů jsme využili kvantitativní proteomickou analýzu LC/MS s kvantifikací pomocí TMT10-plexového izobarického značení a se sběrem kvantifikačních spekter v MS3 módu. Výsledkem proteomické analýzy byl námi vybraný soubor signifikantně se lišících proteinů s významem pro virulenci amastigotů. Dále byly vybrány signifikantně se lišící metabolické enzymy, které nám umožnily porovnat rozdíly v metabolismu jednotlivých typů amastigotů. U amastigotů z léze byla zvýšená exprese některých virulenčních faktorů a enzymů metabolismu. U axenických amastigotů byla vyšší exprese některých glykolytických enzymů v porovnání s ostatními typy amastigotů. Amastigoti izolovaní z makrofágů představovali ve většině případů prostřední článek. Klíčová slova: amastigot, L. mexicana, Lu. longipalpis, proteom, TMT10-plex
Abstract v angličtině:
Abstract Amastigotes are forms of Leishmania, naturally occurring in vertebrate hosts within phagocytic cells – especially the macrophages. The aim of this project was to compare three types of amastigotes of Leishmania that can be used for experiments under laboratory conditions – namely the axenic amastigotes, cultured extracellularly (without vertebrate phagocytic cells), amastigotes isolated from macrophages infected ex vivo, and "true" amatigotes isolated from lesions of the infected BALB/c mice. Amastigotes were compared with respect to the development in the natural vector and at the proteome level. L. mexicana, the causative agent of cutaneous leishmaniasis in the New World, was chosen for this comparison. In experiments comparing the development of Leishmania in the natural vector Lu. longipalpis we found significantly weaker infections in the sand flies infected with axenic amastigotes compared to other types of amastigotes. In addition to the intensity of infection, we compared the localization of promastigotes in the digestive tract of the phlebotomine sand flies. The following localizations were observed: the abdomen, the thorax, the cardia and the stomodeal valve, which is crucial for infectivity of the sand fly. There was no significant difference in localization in any of the groups of amastigotes. We used quantitative proteomic analysis of LC/MS with quantification by TMT10-plex isobaric labeling and collection of quantification spectra in MS3 mode to compare proteomes of individual types of amastigotes. The result of proteomic analysis was a selected set of significantly different proteins with importance for virulence of amastigotes. Furthermore, significantly differing metabolic enzymes were selected, which allowed us to compare differences in metabolism of individual types of amastigotes. The amastigotes from lesion showed upregulation of some virulence factors and metabolic enzymes. In axenic amastigotes, there was a higher expression of some of the glycolytic enzymes compared to the other types of amastigotes. Amastigotes isolated from macrophages were the middle link in most cases. Key words: amastigote, L. mexicana, Lu. longipalpis, proteome, TMT10-plex
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Lenka Pacáková 2.52 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Lenka Pacáková 183 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Lenka Pacáková 179 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Tereza Leštinová, Ph.D. 162 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Zdeněk Paris, Ph.D. 536 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. RNDr. Petr Volf, CSc. 153 kB