velikost textu

Analýza zkušeností pacientů z oddělení závislostí psychiatrických nemocnic s programem ústavní léčby

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Analýza zkušeností pacientů z oddělení závislostí psychiatrických nemocnic s programem ústavní léčby
Název v angličtině:
Analyses of experiences patients from mental hospitals with addiction programs
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Pavlína Střelcová
Vedoucí:
Mgr. Petr Matoušek
Oponent:
Mgr. Kateřina Svěcená
Id práce:
197200
Fakulta:
1. lékařská fakulta (1.LF)
Pracoviště:
Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN v Praze (11-00611)
Program studia:
Specializace ve zdravotnictví (N5345)
Obor studia:
Adiktologie (MADI)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
27. 1. 2020
Výsledek obhajoby:
Dobře
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
ústavní léčba závislosti, struktura a režim, terapeutický program, léčebné přístupy, abstinence
Klíčová slova v angličtině:
Institutional treatment of addiction, structure and mode, therapeutic program, treatment approaches, abstinence
Abstrakt:
Abstrakt: Východiska: Psychiatrické nemocnice spadají pod státní zdravotnický sektor, kde jsou na odděleních léčby závislostí nastavené léčebné programy stejné již několik desítek let. I když prošly určitými změnami, jejich podstata se nemění a převážně vychází z konceptu zavedeného doc. Jaroslavem Skálou v tehdejším Apolináři. Společnost se ale od doby jeho vzniku změnila a spolu s ní se změnily i požadavky současné generace adiktologických pacientů, léčených ve střednědobé ústavní léčbě. Cíl: Práce si klade za cíl zjistit, jak současní pacienti – muži, se syndromem závislosti na alkoholu, hodnotí program střednědobé ústavní léčby probíhající na oddělení závislostí psychiatrických nemocnic. Do uvedeného cíle spadá zmapování a zdůvodnění těch prvků programu, které pacienti vnímají jako přínosné a které jako nevyhovující. Do výzkumu byly zařazeny dvě psychiatrické nemocnice – Kosmonosy (PNK) a Bohnice (PNB) a jedna psychiatrická léčebna – Červený Dvůr (PLČD). Metodika: Koncepce práce vychází z kvalitativní výzkumné metodiky. Data byla sbírána metodou hloubkového rozhovoru, vedeného nedirektivní formou, na základě čtyř otevřených otázek. Získaná data byla zpracována přístupem Zakotvené teorie. Na konci procesu vyplynulo z otevřených rozhovorů pět kategorií (terapeutický program; pravidla a režim; komunita; terapeutický tým; abstinence, doléčování), pod kterými jsou prezentovány výsledky výzkumu. U všech tří institucí bylo dále podrobně zmapováno a popsáno, z jaké léčebné filosofie daný program vychází a případně jaké další teoretické přístupy integruje. K tomuto zjištění byla použita přístupná písemná dokumentace oddělení. Doplňující informace byly získány rozhovorem se členem místního zdravotnického týmu. Výsledky: V terapeutickém programu byly respondenty pozitivně hodnoceny skupinové psychoterapie u všech tří zařízení. V PNK byly kromě psychoterapeutických sezení kladně vnímány ještě edukační skupiny, v PLČD arteterapie a pracovní terapie. V souvislosti s režimem byla v PNK negativně klasifikována přísnost, se kterou je jeho plnění vyžadováno, stejně tomu bylo i v PNB. V PLČD, kde byl režim vyhodnocen jako nejméně striktní, byla některými respondenty naopak negativně vnímána jeho mírnost. V PNK byla zaznamenána nespokojenost pro nedodržování základního pravidla týkajícího se zákazu sexuálních vztahů. V PLČD bylo naopak hodnoceno kladně, že tam tento zákaz neplatí. V PNB bylo v záporném smyslu jmenováno několik pravidel, která se týkala omezení venkovního prostoru, vyžadovaného množství písemného projevu nebo počtu pacientů na jednom pokoji. Naopak v pozitivním smyslu bylo vyjádřeno, že určitá pravidla existují. V PNK i PNB bylo kladně vnímáno léčebné uspořádání do komunity, kde si pacienti cenili přítomnosti těch, kteří zde byli na opakovací léčbě. V PNK byla záporně hodnocen přístup terapeuticky nevzdělaného středního zdravotnického personálu, v PLČD pak systém kontroly, který je personálem prováděn. Velmi pozitivně zde ale byla vnímána pozornost, které se pacientům dostává od primáře a ředitele. V PNB byla respondenty oceněna přítomnost ex-userů v roli terapeutů v místním zdravotnickém týmu. Při porovnání terapeutických programů u všech tří institucí se potvrdilo, že jediný shodný prvek léčebné filosofie na sledovaných odděleních je apolinářský model. Jeho prvky se ale neobjevují všude ve stejné intenzitě, v PLČD jsou nejvíce modifikovány a zredukovány. Závěr: Dle dostupných informací byl popsán program na oddělení závislostí a jeho reflexe ze strany aktuálně léčených pacientů. Na základě výsledků lze doporučit uplatňovat ve střednědobé ústavní léčbě více humanisticky přístup, kladoucí důraz na terapeutický vztah, autonomii a individuální potřeby pacientů.
Abstract v angličtině:
Abstract: Background: Mental hospitals fall under the state medical sector, where treatment programmes are the same for several decades. Although they have undergone some changes, their essence is unchanged and largely based on the established concept by doc. Jaroslav Skála. However, the society has changed since its inception and the requirements of the current generation of adictological patients, treated in the medium-term constitutional treatment, have changed too. Aims: The work aims to find out how current patients – men, with alcohol addiction syndrome, evaluate the programme of mid-term constitutional treatment ongoing in the segregation of mental hospitals ' addiction. This is also mapping justification of those elements of the programme which patients perceive as beneficial and which are unsatisfactory. The research includes three mental hospitals – Kosmonosy (PNK), Bohnice (PNB) and Červený Dvůr (PLČD). Methodology: The concept of work is based on a qualitative research methodology. Data were collected by an in-depth interview method, conducted in a non-prescriptive form, based on four open questions. The obtained data were processed by the approach of the enshrined theory. At the end of the process, the open talks revealed five categories (therapeutic program; rules and regime; community; therapeutical team; abstinence, after-treatment), under which research results are presented. For all three institutions it was further described, from which therapeutic philosophy the programme is based and, if necessary, what other theoretical approaches it integrates. Accessible written documentation of the department was used for this finding. Additional information was obtained by an interview with a member of the local health team. Results: In the therapeutic programme, respondents positively evaluated for group psychotherapy in all three establishments. In addition to psychotherapeutic sessions, the PNK was positively perceived by an educational group, in PLČD ART therapy and work therapy. In the context of the scheme, the severity with which it is required was negatively classified in the PNK, as well as in the case of PNB. In PLČD, where the regime was considered to be the least strict, some respondents were negatively perceived by its temperity. In the PNK, dissatisfaction was noted for non-observance of the basic rule concerning the prohibition of sexual relations. In PLČD, on the contrary, it was assessed positively that there was no such prohibition. In the PNB, a number of rules concerning the restriction of the outside area, the amount of written expression required or the number of patients in one room were in negative terms. At the same time, it was in a positive sense that certain rules existed. Positively, treatment arrangements were perceived in the community, both in PNK and PNB, where patients also appreciated the presence of those who were on recurrent therapy. In the PNK, the approach of therapeutically untrained middle health personnel was negatively evaluated. In PLČD the system of control, which is carried out by the staff. But there was a very positive perception of the attention that patients received from the mayor and the director. In PNB, respondents were awarded the presence of ex-users in the role of therapists in the local health team. Comparing the therapeutic programmes for all three institutions, it was confirmed that the only identical element of therapeutic philosophy on the departments being monitored was the apolinist model. However, its elements do not appear everywhere in the same intensity, in PLČD they are most modified and reduced. Conclusion: According to the available information, the programme was described in the segregation of addictions and its reflections on the part of currently treated patients. Based on the results, it is advisable to apply a more humanistic approach in the medium-term constitutional treatment, stressing the therapeutic relationship, autonomy and individual needs of patients.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Pavlína Střelcová 1.26 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Pavlína Střelcová 118 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Pavlína Střelcová 119 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Petr Matoušek 78 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Kateřina Svěcená 1.19 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. PhDr. MUDr. Kamil Kalina, CSc. 749 kB