velikost textu

Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam
Název v angličtině:
Crime Reporting and its Significance in Criminology
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Kamila Zachrlová
Vedoucí:
JUDr. Jaromír Hořák, Ph.D.
Oponent:
JUDr. Bc. Vladimír Pelc, Ph.D.
Id práce:
196162
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra trestního práva (22-KTP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
25. 4. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Trestní oznámení, Latentní kriminalita, Oběť trestného činu
Klíčová slova v angličtině:
Crime Reporting, Latent Criminality, Victim of Crime
Abstrakt:
Tato práce se zabývá oznamováním trestných činů jednak z hlediska úpravy v trestním právu hmotném i procesním a jednak z hlediska významu této problematiky v kriminologii. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola charakterizuje roli oznamování trestných činů v trestním řízení. Zejména se pak zabývá postavením postupu při přijímání podnětů k zahájení trestního stíhání v trestním řízení. Následně se zabývá samotnými aspekty postupu při přijímání těchto podnětů, především trestním oznámením, jeho náležitostmi, možnostmi podání trestního oznámení, postupem po podání trestního oznámení, přičemž zde upozorňuje na problematiku uložení věci ad acta. Druhá kapitola poukazuje na práva, která mají v trestním řízení oznamovatel, poškozený a oběť v souvislosti s oznamováním. Tato kapitola zmiňuje problematiku poučování poškozeného, popř. oběti, při podávání trestního oznámení. Dále se tato kapitola zabývá právem oznamovatele na efektivní vyšetřování. Třetí kapitola se zabývá výhodami oznámení trestného činu jeho pachatelem, které jsou zakotveny v trestním zákoníku. Čtvrtá kapitola se věnuje problematice zneužití institutu trestního oznámení, především možnými způsoby zneužití a odpovědností za zneužití trestního oznámení v podobě trestní odpovědnosti za trestný čin křivé obvinění a odpovědnosti za újmu způsobenou zneužitím trestního oznámení. Pátá kapitola rozděluje oznamovací povinnost v českém právním řádu na obecnou oznamovací povinnost a zvláštní oznamovací povinnost státních orgánů. Dále je tato kapitola zaměřena na kolizi povinné mlčenlivosti ve zdravotnictví a oznamovací povinnosti. Šestá kapitola je zaměřena na latentní kriminalitu a s ní související pojmy. Dále zdůrazňuje význam latentní kriminality a také zmiňuje řešení nedostatků oficiálních statistik s ohledem na latentní kriminalitu. Sedmá kapitola pojednává o výzkumech latentní kriminality, přičemž se zaměřuje na viktimologické výzkumy a self-reporty. Dále shrnuje poznatky z výzkumů realizovaných v ČR. Osmá kapitola charakterizuje latentní rysy těchto vybraných druhů kriminality: kriminalita mládeže, sexuální kriminalita, počítačová kriminalita, domácí násilí, korupce, drogová kriminalita. Devátá kapitola shrnuje význam oznamování trestných činů v kriminologii, dále se zabývá faktory, které ovlivňují rozhodnutí občanů, zda trestný čin oznámí či nikoliv a také to, jaký vliv má ochota občanů oznamovat trestné činy na vývoj kriminality. Desátá kapitola poukazuje na to, jakou má roli při oznamování trestného činu jeho oběť. Tato kapitola nastiňuje problematiku sekundární viktimizace, jejíž zdrojem jsou orgány činné v trestním řízení, dále odpovídá na otázky, jak oběť vnímá potřebu oznámit trestný čin, proč oběti trestné činy neoznamují, popř. proč je neoznamují ihned po události a také shrnuje zásady, jak jednat s obětí při oznamování trestného činu. Tato kapitola také poukazuje na problematiku syndromu falešné viktimizace. Na závěr se zaměřuje na význam viktimologie pro trestní právo, zejména na instituty soukromé žaloby a souhlas poškozeného s trestním stíháním.
Abstract v angličtině:
This thesis deals with the reporting of criminal offenses both in terms of individual and procedural criminal law, and from the point of view of the importance of this issue in criminology. The thesis is divided into ten chapters. The first chapter describes the role of reporting criminal offenses in criminal proceedings. In particular, it deals with the status of the procedure for initiating criminal prosecution in criminal proceedings. It then deals with the very aspects of the procedure for filing a crime report, in particular with crime reporting, its formalities, options in filing a criminal complaint, and procedures following the filing of a criminal complaint, while it points out the issue of imposing the act of closed file. Chapter two highlights the rights of the complainant, the injured and the victim in connection with the reported crime. This chapter addresses issues with informing the injured person or victim at the point of crime reporting. Furthermore, this chapter deals with the right of the complainant to an effective investigation. Chapter three deals with the benefits of crime reporting by its perpetrator as encompassed in the Criminal Code. Chapter four addresses the issue of misuse of the criminal reporting system, especially the possible ways of system abuse and the responsibility for misuse of criminal reporting in the form of criminal liability for the criminal offense of false accusation and liability for harm caused by misuse of a criminal complaint. Chapter five divides the reporting obligation in the Czech legal order into a general notification duty and a special notification duty of the state authorities. In addition, this chapter focuses on the collision of mandatory medical confidentiality and reporting obligations. Chapter six focuses on latent crime and related concepts. It further emphasizes the importance of latent criminality and also refers to addressing the shortcomings of official statistics with regard to latent crime. Chapter seven deals with research in latent crime, focusing on research in victimology and self-reporting. It also summarizes findings from research carried out in the Czech Republic. Chapter eight describes the latent features of the following types of crime: juvenile delinquency, sexual criminality, cybercrime, domestic violence, corruption, and drug crime. Chapter nine summarizes the importance of crime reporting in criminology. It also deals with factors influencing citizens’ decisions on whether or not to report an offense, and the effect of citizens’ willingness to report offenses on the development of crime. Chapter ten highlights the role of the victim in offense reporting. This chapter outlines the issue of secondary victimization, where the law enforcement authorities form its source; it answers the question of how the victim perceives the need to report a crime, why victims do not report a crime, and why a crime is not reported immediately after the event. Additionally, the chapter addresses the principles of dealing with the victim of a reported crime. This chapter also highlights the issue of fake victimization syndrome. In conclusion, it focuses on the value of victimology in criminal law, in particular on the private prosecution systems and the victim’s consent to criminal prosecution.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Kamila Zachrlová 2.14 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Kamila Zachrlová 112 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Kamila Zachrlová 110 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Jaromír Hořák, Ph.D. 157 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Bc. Vladimír Pelc, Ph.D. 122 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby JUDr. Rudolf Vokoun, CSc. 152 kB