velikost textu

Rekognice

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Rekognice
Název v angličtině:
Recognition
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Veronika Veselá
Vedoucí:
doc. JUDr. Zdeněk Konrád, CSc.
Oponent:
JUDr. Jiří Krupička, Ph.D.
Id práce:
196139
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra trestního práva (22-KTP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
24. 1. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Rekognice, Kriminalistika, Identifikace
Klíčová slova v angličtině:
Recognition, Criminalistics, Identification
Abstrakt:
Rekognice Rekognice jako samostatná kriminalistická metoda slouží k identifikaci osob, věcí či zvířat v souvislosti s kriminalisticky relevantní událostí. Zároveň je ale také procesním úkonem upraveným v samostatném oddílu trestního řádu nazvaném Některé zvláštní způsoby dokazování. Toto zařazení, ke kterému došlo po novelizaci s účinností od roku 2002, napovídá, že důležitost a význam rekognice nelze podceňovat a kromě odborníků z řad teoretiků se jí nově zcela oprávněně dostalo větší pozornosti i ze strany zákonodárce. Diplomová práce je rozčleněna do šesti kapitol a každá z nich pojednává o rekognici z jiného hlediska, jež ve svém souhrnu pokrývají nejpodstatnější aspekty a skutečnosti s rekognicí souvisejících. První kapitola je věnována teoretickému úvodu do problematiky rekognice jako takové, její definici, vymezení její podstaty a rovněž jednotlivým druhům rekognice s vymezením základních odlišností, jež mezi jednotlivými druhy panují. V poslední řadě tato kapitola obsahuje také teoretické zasazení tohoto institutu do kriminalistické vědy. V kapitole druhé je zmapováno konstituování rekognice od nejstarších pramenů, jež se v minulosti o rekognici třeba jen zmiňují až po současnou právní úpravu v trestním řádu, která je podrobena podrobnější analýze. Zejména se jedná o § 104b TŘ věnovaný rekognici, jehož osm odstavců představuje vůbec nejzásadnější pravidla a postupy, jež zákonodárce považoval za důležité výslovně upravit. Kapitola třetí se zabývá charakterem a základními vlastnostmi rekognice, jejichž definování a vymezení by mělo usnadnit lepší porozumění ve vztahu k podstatě zkoumaného procesního úkonu. Pozornost je zde věnována neodkladnosti a neopakovatelnosti, jako základním znakům, jež rekognici definují a zároveň vymezení výjimek, kdy tyto atributy ustupují do pozadí v zájmu sledovaného cíle, jež tuto výjimku odůvodňuje. V další části kapitoly následuje odlišení od některých dalších procesních institutů, které by mohly být v určitých situacích s rekognicí zaměňovány či jsou si minimálně v určitých znacích blízké. Čtvrtá kapitola obsahuje výčet a podrobný popis dvanácti základních zásad, pravidel a doporučení, která by měla být v zájmu dosažení objektivních a před soudem použitelných výsledků rekognice dodržována. V kapitole páté je obsažen výčet určitých návrhů na zlepšení právní úpravy tak, aby byly odstraněny nejasnosti, které v praxi ohledně rekognice stále panují, jež by měly sloužit lepší průkaznosti a bezchybnému průběhu tohoto znovupoznávacího úkonu. Závěrečná, šestá, kapitola pojednává o provedeném pokusu týkajícím se sestavování skupiny přivzatých figurantů k rekognici osob. Jeho cílem bylo zejména pokusit se posoudit významnost vlivu skutečné podobnosti přivzatých osob s identifikovaným objektem, neboť v praxi činí často velké obtíže sestavit rovnocennou skupinu osob, jež by si vzhledově odpovídaly v takové míře, aby byla zajištěna stoprocentní objektivita a průkaznost výsledků rekognice.
Abstract v angličtině:
Abstract – Recognition The recognition as a separate criminalistic method serves to identification of persons, things or animals linked to a criminally relevant event. The recognition is also procedural act regulated in a separate section of Criminal Procedure Code called Some specific methods of evidence. This classification, which has come into effect in 2002, shows that the importance and significance of the recognition can´t be underestimated and in addition to the theoreticians it comes to the forefront of the legislature´s attention. The thesis is divided into six chapters and each of them deals with the recognition from another point of view. In total, they cover the most important aspects of the recognition. The first chapter is devoted to a theoreticall introduction to the topic of recognition, its definiton, description of its essence as well as to an individual types of recognition, defining the basic differences between all mentioned types. This chapter also includes the theoreticall inclusion of this institute into a criminalistic science. The second chapter includes the constitution of the recognition from the oldest sources to the current legislation in the Criminal Procedure Code - mainly the section 104b and its eight paragraphs which constitute the most fundamental rules which must be respected with regard to their explicit formulation in this section. The third chapter deals with the main features of the recognition to a better understanding of its essence. In the center of attention is urgency and unrepeatability as the essential features of the recognition and also exceptions from these. The next section of the chapter includes the distinction from some other procedural institutes that could be interchanged with the recognition or which are at least very similar to it. The fourth chapter contains a list of twelve fundamental principles, rules and recommendations that should be followed in order to achieve objective and credible results of the recognition. The chapter five includes a list of proposals to a better regulation of the recognition to remove the ambiguities that still exist in the regulation and which should serve to more credible and valuable results. The last, sixth, chapter deals with the experiment related to setting up a group of fillers to participate in the recognition of people. The main purpose was finding out the significance of the real similarity of the fillers to the suspected person. In practice it is often difficult to set up a group of similar persons in such a way as to ensure 100% objectivity and provability of the results of the recognition.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Veronika Veselá 1.02 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Veronika Veselá 129 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Veronika Veselá 186 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Zdeněk Konrád, CSc. 286 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Jiří Krupička, Ph.D. 183 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby JUDr. Marie Vanduchová, CSc. 152 kB