velikost textu

Ochrana oběti trestného činu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Ochrana oběti trestného činu
Název v angličtině:
Protection of a victim of a criminal offence
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Lukáš Horňák
Vedoucí:
JUDr. Katarína Tejnská, Ph.D.
Oponent:
JUDr. Bc. Vladimír Pelc, Ph.D.
Id práce:
195999
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra trestního práva (22-KTP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
25. 6. 2018
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
viktimizace, ochrana oběti, evropský ochranný příkaz
Klíčová slova v angličtině:
victimization, victim‘s protection, European protection order
Abstrakt:
Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje problematice ochrany obětí. V první kapitole je popsán fenomén oběti a využity poznatky z oboru viktimologie k popsání procesu viktimizace se zaměřením na příčiny viktimizace a její negativní dopady na oběť. Sumarizovány jsou také poznatky o potřebách obětí. Dále jsou konstatovány nejčastější mýty o obětech a je vysvětlen jejich vliv na obecné vnímání obětí. Druhá kapitola rozebírá institut oběti z právního hlediska. Věnuje se roli EU v posílení postavení obětí v trestním procesu i mimo něj a zákonu o obětech v právním řádu ČR. Zákon o obětech a jednotlivá práva obětí v něm obsažená jsou podrobeny hlubší analýze za využití nejnovějších poznatků na poli viktimologie. Autor také v práci poukazuje na jednotlivé kritiky zákona o obětech jako je například kontraproduktivně koncipované právo oběti na informace, či obava z narušení trestního řízení posílením postavení obětí. Současně jsou vyzdviženy pozitivní dopady zákona, který omezil zejména bezdůvodnou sekundární viktimizaci, což se odráží především v rostoucím zájmu obětí o využívání jejich práv a jim určených služeb. Ve třetí kapitole jsou sumarizovány instituty, které slouží k ochraně obětí před hrozícím nebezpečím, specificky jsou analyzovány předběžná opatření dle trestního řádu, krátkodobá ochrana dle zákona o policii, utajení identity svědka a institut zvláštní ochrany svědka. U těchto institutů autor rozebírá zejména proces zahájení poskytování dané ochrany, podmínky, které musí být splněny, pro jejich využití, prostředky k naplnění jejich účelu, oprávnění a omezení spojená s těmito instrumenty a také, je-li to možné, autor poskytuje informace o tom, jak jsou v praxi využívány. Kde je to vhodné, je také poukázáno na problematické aspekty současné právní úpravy těchto instrumentů. V poslední části se práce zabývá evropským ochranným příkazem, analyzuje jeho úpravu na evropské úrovni a důvody pro jeho zavedení. Detailněji se následně autor věnuje především implementaci tohoto instrumentu do právního řádu ČR. Sankce za porušení evropského ochranného příkazu nastavené v českém právním řádu jsou kritizovány pro neefektivitu a nedostatečnost, čímž zásadně limitují možné pozitivní účinky evropského ochranného příkazu v ČR. Nastíněny jsou možné příčiny dosavadního velmi ojedinělého užívání evropských ochranných příkazů a identifikovány jsou také potenciální benefity, které by přinesla jejich častější aplikace v praxi.
Abstract v angličtině:
Abstract This diploma thesis deals with the issue of protection of victims of crime. In the first chapter, by using the findings from the field of victimology, it describes victim as a phenomenon and also the process of victimisation while focusing on its causes and the negative impact it may have on victims. The author also summarizes the recent findings regarding the victims’ needs. Lastly, some of the most common misconceptions about victims and their impact on the perception of victims are explained. The second chapter addresses the victim from the viewpoint of the law. Firstly, it examines the role which the EU plays in enhancing the standing of victims in the criminal procedure and also outside of it. Secondly, it examines the Act on victims of crime adopted in the Czech Republic. The Act on victims of crime and the particular rights of victims which are provided for in the Act are analysed in the second chapter with the use of the current findings in the field of victimology. The author also explains the main critiques of the Act such as the counter-productive wording of the right to receive information or a threat of corroding the criminal procedure as a whole. On the other hand, the benefits of the Act are also pointed out, such as reducing the threat of a secondary victimisation of victims, which can be proved by the fact that an increasing number of victims show an interest in their legal rights and contact agencies that help them use these rights. Different instruments that serve to protect victims from imminent danger are summarized in the third chapter. This thesis analyses four of them in detail, these are preliminary measures according to the Code of Criminal Procedure, short-term protection according to the Police of the Czech Republic Act, anonymous witness and special protection of the witness. In case of these instruments the author provides information about the commencement of the protection, conditions which need to be met in order to provide such protection, means which can be then used, authorizations and restrictions related to these measures, and also if possible information about how these are used in practice. Where appropriate the author also refers to the issues connected with the current legislation regarding these instruments. The last chapter of this thesis is dedicated to the European protection order and analysis of its legal basis at the European level as well as the reasons for introducing this instrument. Consequently, more attention is paid to the implementation of the European protection order into the legal system of the Czech Republic. Sanctions for breaching the European order in the Czech legal system are criticised for being ineffective and insufficient, therefore restricting the positive impact which European protection order may have. The author also outlines the possible causes for the so far rare use of this instrument in practice and identifies the potential benefits if the use of the Order would be more common.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Lukáš Horňák 1.45 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Lukáš Horňák 324 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Lukáš Horňák 321 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Katarína Tejnská, Ph.D. 159 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Bc. Vladimír Pelc, Ph.D. 99 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. 152 kB