velikost textu

Rámcování ve zpravodajství o ukončení členství Spojeného království v EU

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Rámcování ve zpravodajství o ukončení členství Spojeného království v EU
Název v angličtině:
Framing in news reporting regarding UKI's cease of EU membership
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Kateřina Klausová
Vedoucí:
PhDr. Vlastimil Nečas, Ph.D.
Oponent:
Mgr. Jan Miessler
Id práce:
192890
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra mediálních studií (23-KMS)
Program studia:
Mediální a komunikační studia (N7202)
Obor studia:
Mediální studia (MSP)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
26. 6. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně (A)
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Rámcování, nastolování agendy, brexit, český tisk, kvantitativní obsahová analýza
Klíčová slova v angličtině:
Framing, agenda- settings, Brexit, Czech press, quantitative content analysis
Abstrakt:
Abstrakt Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak česká zpravodajská média rámcovala téma tzv. brexitu neboli ukončení členství Spojeného království v Evropské unii v průběhu roku 2016. Kvantitativní obsahovou analýzou bylo sledováno šest vybraných českých deníků a jejich způsob rámcování článků zabývajících se tématem brexitu. Podíly některých médií se značně lišily v publikaci článků obsahujících dané téma a deník Blesk byl kvůli irelevantnímu množství textů vyřazen z celkového hodnocení. Tento výsledek byl zapříčiněn rozdílným obsahovým zaměřením jednotlivých deníků. Nejvíce pozornosti bylo zaznamenáno v průběhu června, což bylo vysvětleno referendem o vystoupení z Evropské unie, které v tu dobu probíhalo ve Velké Británii. První část výzkumu byla postavena zejména na strategickém rámcování podle de Vreese a pěti zpravodajských rámcích autorek Semetko a Valkenburg. Analýza prokázala, že ve sledovaném období byly oba tyto způsoby rámcování uplatněny. Podle definice de Vreese se rámec strategie váže na politické prostředí a komunikaci, což vysvětluje uplatnění tohoto rámcování v případě brexitu jakožto politicky významné události. Strategické rámcování bylo použito ve všech zkoumaných médiích, nicméně z výsledků bylo patrné, že se nejednalo o dominantní způsob zpracování daného tématu. Rámec strategie byl téměř ve dvou třetinách případů definován společně s rámcem konfliktu dle Semetko a Valkenburg. Vzhledem k tomu, že je tento rámec definován také jako rámcování konfliktem či vnášením atributu konfliktu, nebyl tento závěr velkým překvapením. Analýza pěti zpravodajských rámců prokázala, že nejčastěji používaný byl rámec důrazu na jednotlivce, který je specifický personifikací, dramatizací a vnášením emocí do zpráv. Cílem tohoto rámce je udržet pozornost širokého okruhu příjemců mediálního sdělení. V případě toho rámce byl nalezen jediný případ (Lidové noviny) celého výzkumu, kde byla více než polovina článků takto rámcována. Zmíněný konfliktní rámec se umístil na druhém místě. S interpretací rámců podle Semetko a Valkenburg se tak výsledky této analýzy téměř shodují. Ve všech médiích byl nejméně uplatněn rámec morální. Tento výsledek mohl být dán tím, že je tento rámec zasazován do textu často nepřímo, prostřednictvím promluv či odkazů a objevuje se tak spíše v mysli příjemců než v samotných mediálních sděleních (Semetko a Valkenburg). Druhá část výzkumu se zabývala komparativní analýzou získaných výsledků. Při komparaci jednotlivých českých zpravodajských médií nebyly v případě strategického rámcování prokázány výrazné rozdíly. V případě uplatnění pěti zpravodajských rámců byly mezi jednotlivými deníky nalezeny odchylky dané rozdílným zaměřením jejich obsahů. Hospodářské noviny nejčastěji používaly ekonomický rámec, Lidové noviny a Mladá fronta DNES rámec důrazu na jednotlivce. Deník Právo nejčastěji používal rámec konfliktu a stejně tomu tak bylo u Haló novin. V další části se analýza zaměřila na komparaci výsledků rámcování v případě českých a zahraničních médií, jejichž hlavním zdrojem byla práce K. Ballmanové. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že nejčastější scope českého zpravodajství byl mezinárodního charakteru, což korespondovalo s výsledky těch zahraničních médií, jejichž státy jsou rovněž členy Evropské unie. Na základě těchto výsledků tak prezentace brexitu v kontextu dvou a více zemí nachází své opodstatnění. V kontextu získaných výsledků národního scope byla charakteristika v průběhu výzkumu ještě rozšířena na národní scope českého a britského charakteru. Česká média rámcovala téma ukončení členství Spojeného království v Evropské unii nejčastěji pomocí rámce důrazu na jednotlivce, zatímco u zahraničních médií byl nejčastěji uplatněn rámec konfliktu. Soulad mezi českými a zahraničními médii byl nalezen v případě morálního rámce, a to jako nejméně často použitého typu rámcování. Na základě provedené kvantitativní obsahové analýzy mediálních textů byly nalezeny rámce, skrze které vybrané deníky prezentovaly téma ukončení členství Spojeného království v Evropské unii neboli brexitu. Z této analýzy však nelze vyvodit závěry o tom, jaké účinky měly tyto interpretace na veřejné mínění. Rámcování se řadí k teorii nastolování agendy, podle které lze pouze předpokládat, jaká témata jsou skrze média prezentována jako nejdůležitější. Tato skutečnost je také ovlivněna předchozími zkušenostmi veřejnosti (Dearing a Rogers). Nicméně vzhledem k tomu, že je brexit událost, o které se česká společnost informuje zejména skrze zpravodajská média, je pravděpodobné, že tyto interpretace mohly mít vliv na to, jak veřejnost o tomto tématu přemýšlela. Tato práce zkoumala, jak bylo téma ukončení členství Spojeného království prezentované na základě analýzy článků českých deníků. Získané informace by bylo vhodné prozkoumat skrze další studie, zejména kvalitativního charakteru, které by mohly pomoci více objasnit výsledky této práce. Zároveň by bylo zajímavé rozšířit sledované období, a to až do doby, kdy bude téma brexitu vyřešeno, což vzhledem ke stále probíhajícím jednáním v době výzkumu této práce nebylo možné. Závěry získané v této diplomové práci mohou posloužit jako základ pro budoucí výzkumy zabývající se konceptem rámcování nebo tématem brexitu.
Abstract v angličtině:
Abstract The goal of this diploma thesis was to find out how the Czech news media framed the topic of Brexit, or the termination of the United Kingdom's membership in the European Union during 2016. Six selected Czech newspapers and their way of framing articles dealing with the topic of Brexit were analyzed by quantitative content analysis. The shares of some media were markedly different in the publication of articles on the subject and daily Blesk was excluded from the overall ranking due to an irrelevant number of texts. This result was caused by the different focus of the content of individual diaries. Most attention was recorded during June, which was explained by a referendum on the withdrawal from the European Union that was in progress at that time in the UK. The first part of the research was mainly based on the strategic de Vreese framing and the five news frameworks by Semetko and Valkenburg. The analysis showed that both of these framing methods were applied in the reviewed period. According to the definition by de Vreese, is the strategy framework linked to the political environment and communication, which explains the application of this framing in case of Brexit as a politically significant event. Strategic framing was used in all studied media, but the results showed that it was not the dominant way of processing the topic. The strategy framework was defined in almost two thirds of the cases together with the Semetko and Valkenburg conflict framework. Since this framework is also defined as framing by conflict or by bringing up the attribute of conflict, this conclusion was not a big surprise. The analysis of the five news frameworks has shown that the most commonly used framework was the emphasis on the individual, which is specific for personification, dramatization, and bringing emotions into reporting. The aim of this framework is to keep the attention of a wide range of recipients of media announcements. In the case of this framework, a single case (Lidové noviny) in the whole research was found, where more than a half of the articles was thus framed. The above mentioned conflicting framework ended up on the second place. Thus, with the interpretation of the Semetko and Valkenbur frameworks, the results of this analysis are almost identical. The moral framework was least used in all media. This result could be due to the fact that this framework is often embedded in the text indirectly, through speeches or references, and appears in the minds of the recipients rather than in the media announcements themselves (Semetko and Valkenburg. The second part of the research dealt with a comparative analysis of the results obtained. There were no significant differences in the case of strategic framing when compared with each individual Czech news media. In case of application of five news frameworks, aberrations were found between individual diaries, given by the different focus of their contents. Hospodářské noviny most often used the economic framework, Lidové noviny and Mladá fronta DNES the framework of emphasis on individual. The daily Právo most often used the framework of the conflict and the same was with the case of Haló newspaper. In the next part, the analysis focused on the comparison of framing results in the case of Czech and foreign media, whose main source was the work of K. Ballmann. Based on the research, it was found that the most common scope of Czech news was of international character, which corresponded with the results of those foreign media whose countries are also members of the European Union. Based on these results, the presentation of Brexit in the context of two or more countries is justified. The Czech media framed the theme of ending of the UK's membership in the European Union most often through a framework of emphasis on the individual, while the framework of conflict was most often applied in foreign media. The correspondence between Czech and foreign media has been found in the case of the moral framework as the least frequently used framing type. Based on the quantitative content analysis of media texts, frameworks were found through which the selected diaries presented the topic of ending the UK's membership in the European Union or so called Brexit. However, no conclusions can be made from this analysis on the effects of these interpretations on public opinion. The framing is one of the agenda-setting theory according to which it is only possible to assume what topics are presented by the media as the most important. This is also influenced by previous public experiences (Dearing a Rogers). However, since the Brexit is an event that Czech society is particularly informed about through the news media, it is likely that these interpretations may have affected how the public thought about the subject. This work studied how was the topic of ending UK membership presented based on the analysis of articles from Czech news media. The information obtained should be explored through further studies, particularly of a qualitative character, which could help to clarify the results of this work. At the same time, it would be interesting to extend the reference period until the Brexit topic is resolved, which was not possible due to the ongoing negotiations at the time of the research. The conclusions of this diploma thesis can serve as a basis for future research dealing with the concept of framing or Brexit.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Kateřina Klausová 2.02 MB
Stáhnout Příloha k práci Bc. Kateřina Klausová 251 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Kateřina Klausová 195 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Kateřina Klausová 193 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Vlastimil Nečas, Ph.D. 253 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Jan Miessler 134 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. 152 kB