text size

Americká zahraniční politika vůči Argentině a Chile během Kissingerovy éry (1969-1977)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Title:
Americká zahraniční politika vůči Argentině a Chile během Kissingerovy éry (1969-1977)
Titile (in english):
United States foreign policy towards Argentina and Chile during the Kissinger´s era (1969-1977)
Type:
Bachelor's thesis
Author:
Bc. Lucie Zboženská
Supervisor:
Doc. PhDr. Miloš Calda
Opponent:
Doc. PhDr. Francis D. Raška, Ph.D.
Thesis Id:
192090
Faculty:
Faculty of Social Sciences (FSV)
Department:
Department of North American Studies (23-KAS)
Study programm:
History (B7105)
Study branch:
Contemporary History (HVK)
Degree granted:
Bc.
Defence date:
12/06/2019
Defence result:
Very good (C)
Language:
Czech
Keywords (in czech):
zahraniční politika USA, Jižní Amerika, národní zájem, H.Kissinger, R.Nixon, G.Ford, Chile, Argentina
Keywords:
foreign policy US, Latin America, national powers, H.Kissinger, R.Nixon, G.Ford, Chile, Argentina
Abstract (in czech):
Abstrakt Práce se zabývá analýzou americké zahraniční politiky vůči Latinské Americe v letech 1969-1977. V sedmdesátých letech jí spoluvytvářel H.Kissinger vlivný Poradce pro národní bezpečnost a Ministr zahraničí, který působil ve vládě dvou amerických prezidentů, R.Nixona a G.Forda. Cílem této práce je sledovat do jaké míry a jakým způsobem USA uplatňovaly své mocenské zájmy v Latinské Americe. H.Kissinger, R.Nixon a G.Ford chtěli především zajistit a upevnit mocenské postavení USA ve světě a naopak oslabovat vliv SSSR. Pro tyto účely jsou vybrány jako příklad dvě země. A to Chile a Argentina. Chile v té době patřilo k zemím s nejsilnější demokratickou tradicí a Argentina k jedné z největších a nejvlivnějších (po Brazílii). Na základě zjištění vyplývajících ze sledování jejich politického a ekonomického vývoje je možné zjistit rozdíly v rozsahu a způsobu, jakým USA uplatňovaly svůj vliv na ně. Chile se nepochybně začalo politicky obracet doleva díky svému prezidentu S. Allendemu. Pro USA hrozba objevení nové Kuby byla reálnou hrozbou. Svůj přístup k Chile založila na snaze zasáhnout do politického vývoje země nejprve úplatky, poté podporou opozičních skupin a armády. To vyústilo v násilné nastolení pravicové diktatury Augusta Pinocheta. Argentina se mohla chlubit jedním z nejlépe organizovaných odborových hnutí. To vyjadřovalo svou podporu především argentinskému prezidentovi Juanu Perónovi. Navzdory tomu ten však byl spíše pravicovým populistou, který u USA nevyvolával tak silný odpor jako jeho chilský protějšek. USA se podílely na modernizaci argentinské armády a považovaly Argentinu za svého spojence. Nástup diktatury pod vedením J.Videla vyplynul z chaotické situace, která nastala po smrti Juana Peróna. Ač lze říci, že USA se přímo nepodílely na vzniku diktatur, napomáhaly vytvářet podmínky pro vznik těchto režimů. A pomáhaly jim držet se u moci i díky poskytované vojenské a ekonomické podpoře.
Abstract:
Abstract United States in the 1970’s are often seen mainly in connection with the Vietnam War, the normalization of the USSR relationship and the establishment of diplomatic relations with China. At the time, American foreign policy was primarily concerned about the possible spread of the influence of the USSR and the possible emergence of the "second Cuba”. H. Kissinger, R. Nixon, and G.Ford were well aware of the weakening position of US power abroad and the deteriorating domestic economic and political situation. It was part of the constantly prolonging war in Vietnam, the home scene was shaken by Watergate, which led to the resignation of R.Nixon in 1974. The US could not afford to start another military conflict. Their policy therefore took the form of indirect, hidden interventions (with the help of the CIA) and economic support of their allies. They also supplied weapons and provided training to soldiers of those countries whom they considered to be allies. Support for the Latin-American right-wing regimes was the result of the pragmatic approach of the American politicians I mentioned previously. It was a way to prevent the military intervention in the region, which was increasingly profiled by the anti-American way of thinking. It was based on the belief that the US security interests would be best protected by this support. This way we can summarize the overall US approach to the region. Looking closer at the political development of the countries surveyed here (Chile and Argentina), it can be seen that the extent and manner of intervention of the US in its further direction differed. In the case of Chile, the political turn to the left was absolutely distinct. Moreover, his socialist president, Salvador Allende, did not hesitate to show his admiration for F.Castro. This situation had to automatically call the US reaction. In addition, the Chilean President has undeniably disrupted the economic interests of large mining American companies by expropriating copper mines without compensation. From the US point of view he has disturbed its economic and security interests. Salvador Allende was perceived as a great threat. The attempt to overthrow him politically did not work so the Americans decided to support his violent overthrow. In Argentina, Juan Perón, the charismatic politician, again came to the power in 1973. As a experienced politician he realized he needs to be in good terms with US. In spite of the fact that the trade unions were on his side, he was always more right-wing than the left-wing populist. If he did not die in Argentina in 1974, the history of Argentina could go a different way. The dictatorship of J.Videal, which came to power in 1976, emerged from the chaotic political situation in Argentina after the death of J.Peron. In this case, the Americans contributed to the coup by contributing to the modernization of the Argentine Army in the 1960s.
Documents
Download Document Author Type File size
Download Text of the thesis Bc. Lucie Zboženská 944 kB
Download Attachment to the thesis Bc. Lucie Zboženská 152 kB
Download Abstract in czech Bc. Lucie Zboženská 178 kB
Download Abstract in english Bc. Lucie Zboženská 174 kB
Download Supervisor's review Doc. PhDr. Miloš Calda 96 kB
Download Opponent's review Doc. PhDr. Francis D. Raška, Ph.D. 115 kB
Download Defence's report PhDr. Miroslav Tejchman, DrSc. 152 kB