velikost textu

Optimalizace přípravy medikovaných biodegradovatelných nanočástic

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Optimalizace přípravy medikovaných biodegradovatelných nanočástic
Název v angličtině:
Optimization of drug-loaded nanoparticles preparation
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Adéla Kolářová
Vedoucí:
Mgr. Ondřej Holas, Ph.D.
Oponent:
Dr. Georgios Paraskevopoulos, Ph.D.
Id práce:
191069
Fakulta:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (FaF)
Pracoviště:
Katedra farmaceutické technologie (16-16210)
Program studia:
Farmacie (M5206)
Obor studia:
Farmacie (FAR)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
6. 6. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
ABSTRAKT Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Posluchač: Adéla Kolářová Název diplomové práce: Optimalizace přípravy medikovaných biodegradovatelných nanočástic V začátku práce jsou popsány jednotlivé typy nanočástic, detailněji jsou popsané částice polymerní, kterým se věnuje i experimentální část práce. Dále jsou vyjmenovány možné metody přípravy polymerních nanočástic a jejich využití v medicíně. V experimentech práce byly použity dvě metody přípravy nanočástic z materiálů na bázi poly(mléčné-ko-glykolové kyseliny). První zkoušenou metodou byla emulzní sonifikace, kde částice vznikali za použití vysokofrekvenční ultrazvukové sondy. Druhou metodou byla spontánní emulgace, kde byla použita dvě rozpouštědla s různou hydrofilitou. Sledovanými parametry, byla velikost vzniklých částic, jejich polydisperzita a zeta potenciál. Zkoušena byla také schopnost částic inkorporovat léčivo tzv. enkapsulační efektivita (EE), pro tento případ byla zvolena modelová látka Rhodamin B. Dalším sledovaným parametrem byla výtěžnost polymeru, tzv. recovery yield (RY) a drug loading (DL) Jako materiál pro přípravu nanočástic byl používán lineární polymer PLGA a PLGA větvená pomocí polyakrylové kyseliny. V experimentech byl jako surfaktant používán poloxamer Pluronic® F127, polysorbát Tween® 20 a poly(vinyl)alkohol, v různých koncentracích. Jako organická rozpouštědla byl používán aceton, etylacetát, etanol, dichlormetan. V obou metodách vznikaly nanočástice s velikostí cca 200 nm a menší v případě sonifikace, v případě spontánní emulgace i s velmi dobrou polydisperzitou, která se pohybovala pod hranicí 0,2. Enkapsulační efektivita se u vznikajících částic pohybuje mezi 60 % - 95 %. Porovnáním obou metod je patrné, že emulzní sonifikace je metoda vhodnější pro získání velmi malých nanočástic (pod 50 nm). Spontánní emulgace je naopak vhodná pro svou výraznou využitelnost polymeru a dobrou polydisperzitu vznikajících částic.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Charles University Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Department of Pharmaceutical Technology Consultant: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Student: Adéla Kolářová Title of Thesis: Optimization of drug-loaded nanoparticles preparation At the beginning of the work there are described various types of nanoparticles, the polymer particles are described in more detail, which is also dealt with in the experimental part. Furthermore, possible methods of preparation of polymer nanoparticles and their use in medicine are listed. Two methods of nanoparticles preparation from materials based on of poly (lactic-co-glycolic acid) were used. First method was emulsion-sonication, where the particles were formed using high frequency ultra-sound probe. The second method was spontaneous emulsification, where two solvents with different hydrophilicity were used. Different properties of resulting nanoparticles were assayed – size, polydisperzity, encapsulation efficacy, drug loading and recovery yield. Rhodamine B, a fluorescent dye, was used as a model substance for encapsulation experiments Nanoparticles were prepared from linear PLGA and PLGA branched by polyacrylic acid. Nanoparticles were stabilized by three different surfactants – poloxamer Pluronic® F127, polysorbate Tween® 20 and poly(vinyl)alcohol. Each surfactant was used in three different concentrations. Acetone, ethyl acetate, ethanol, dichloromethane were used as organic solvents. Using both methods nanoparticles of the size of 200 nm and less were produced. In case of spontaneous emulsification also with very good polydispersity index, ranging between 0,2 and 0,1. Encapsulation efficacy at the produced particles was ranging between 60 % - 95 %. Generally, emulsication-sonication method proved to be suitable for preparation of very small nanoparticles (down to 50 nm). Spontaneous emulsification is characterized by high recovery yields and very good polydisperzity of resulting nanoparticles.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Adéla Kolářová 2.31 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Adéla Kolářová 268 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Adéla Kolářová 266 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Ondřej Holas, Ph.D. 272 kB
Stáhnout Posudek oponenta Dr. Georgios Paraskevopoulos, Ph.D. 286 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. 152 kB
Stáhnout Errata Mgr. Adéla Kolářová 708 kB