velikost textu

Karel Teige a mizení aury

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Karel Teige a mizení aury
Název v angličtině:
Karel Teige and the Liquidation of Aura
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Bc. Viktorie Vítů
Vedoucí:
doc. PhDr. Marie Rakušanová, Ph.D.
Oponent:
prof. PhDr. Lubomír Konečný
Id práce:
190451
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (B8109)
Obor studia:
Dějiny umění (DU)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
5. 9. 2018
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Karel Teige|Walter Benjamin|aura|avantgarda|filosofie umění|marxismus|autonomie
Klíčová slova v angličtině:
Karel Teige|Walter Benjamin|aura|avant-garde|philosophy of art|marxism|autonomy
Abstrakt:
Abstrakt V práci přistupuji skrze rámec myšlení Waltera Benjamina k textům Karla Teiga a u obou těchto myslitelů se věnuji především pojmům aury a autonomie. V první kapitole si připravuji půdu výkladem Benjaminova pojetí aury, kterou interpretuji jako časoprostorovou kontinuitu, jedinečnost uměleckého díla, je-li společensky oceňována. Následně se vymezuji vůči čtení, podle nějž Benjamin odmítá autonomní umělecké dílo v tom slova smyslu, že požaduje dílo tendenční, politicky angažované. Benjaminovo volání po politizaci umění ze závěru Uměleckého díla ve věku jeho technické reprodukovatelnosti navrhuji číst jako literarizaci životních poměrů z textu Autor jako producent. Nakonec připouštím, že tento požadavek lze skutečně číst jako odmítnutí autonomie uměleckého díla tak, jak s tímto pojmem pracuje Peter Bürger v Teorii avantgardy. Ve druhé kapitole se zabývám Teigovým zkoumáním fenoménu popsatelného skrze benjaminovskou interpretaci jako mizení aury. Shledávám, že Teige stejně jako Benjamin odmítá přiznat originálu uměleckého díla zvláštní status. Všímám si rovněž důrazu, který Teige klade na demokratizaci recepce uměleckého díla. Následně se pak zaměřuji na Teigovu praktickou uměleckou činnost v neauratických médiích: na obrazové básně a typografii. Ve třetí kapitole se krátce věnuji Teigovu požadavku demokratizace umělecké produkce, kterou lze spolu s již zmíněnou demokratizací umělecké recepce číst jako benjaminovskou literarizaci životních poměrů či politizaci umění. V poslední kapitole se pak táži, jaký postoj zaujímá Teige k autonomii uměleckého díla. Rozlišuji tři možná čtení tohoto pojmu naznačená již v první kapitole: silně lartpourlartistické, slabě lartpourlartistické (adornovské) a bürgerovské. Shledávám, že Teige rozhodně odmítá silně lartpourlartisticky čtenou autonomii (umění je pro něj vždy fait social, nikdy není ze společnosti zcela vytrženo), stejně jako autonomii čtenou bürgerovsky (požaduje sloučení umění s životní praxí – radikální demokratizaci jeho recepce i produkce). Naopak mu nelze neproblematicky připsat odmítnutí slabě lartpourlartistické autonomie tak, jak se to poměrně často činí. Zatímco v ranějších textech Teige ještě obhajuje politickou tendenci uměleckých děl, v průběhu let dvacátých postupně tuto pozici opouští, a naopak naprosto výslovně požaduje umění netendenční, nepolitické a neúčelné. Toto Teigovo pojetí, v němž je umění účelné právě tehdy, je-li neúčelné, přirovnávám k pozici Theodora Adorna, podle nějž je umělecké dílo společenské právě tehdy, je-li ze společnosti vytrženo.
Abstract v angličtině:
Abstract In my thesis I apply Walter Benjamin’s thought as interpretative framework to Karel Teige’s texts and I focus on notions of aura and autonomy. In the first chapter I initiate my exposition with reading Benjamin’s notion of aura as spatiotemporal continuity of an artwork, its uniqueness if it is valued by society. I refuse that Benjamin rejects the autonomy of an artwork as opposite to its tendentiousness and political commitment. Benjamin’s proclamation of the politicization of art from the conclusion of The Work of Art in the Age of its Technological Reproducibility is supposed to be read as the literarization of the conditions of living from his text Autor as Producer. In conclusion is admitted that this demand can be read as a rejection of autonomy of art as it is concieved in Peter Bürger’s Theory of the Avant-Garde. In the second chapter I handle Teige’s examination of phenomena which can be described by Benjamin’s terminology as liquidation of aura. It is claim that Tegie as well as Benjamin rejects to award an original with a special status. Attention is payed to Teige’s emphasis on democratization of artwork reception and to his practical artistic activity in nonauratistic media: to image poems and typography. In the third chapter is discussed what was Teige’s attitude to autonomy of artwork. Three possible readings of that notion (which are indicated already in the first chapter) are distinguished: strongly lartpourlartistic, weekly lartpourlartistic (adornian) and bürgerian. I show that Teige definitely rejects strongly larpourlartisticaly read autonomy (the art is always fait social for him, it is never torn from society completely) as well as bürgerian read autonomy (he demands unification of art and life practice – radical democratisation of its reception and even its production). On the other hand, it can not be simply ascribed to him the redemption of faintly lartpourlartisiticly read autonomy as is often the case. While in his early texts Teige still defends the political tendency of artwork, during the 1920s he gradually leaves this position and on the contrary explicitly calls for untendentious, unpolitical and unfunctional art. This conception of Karel Teige, in which art is functional if and only if it is unfunctional, is compared to the position of Theodor Adorno, according to which the work of art is social if and only if it is withdrawn from society.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Viktorie Vítů 542 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Viktorie Vítů 126 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Viktorie Vítů 125 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Marie Rakušanová, Ph.D. 41 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Lubomír Konečný 137 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 96 kB