velikost textu

Zástavní právo k obchodnímu závodu a jeho části

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Zástavní právo k obchodnímu závodu a jeho části
Název v angličtině:
Pledge over business enterprise and its part
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Michal Zabadal
Vedoucí:
JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D.
Oponent:
JUDr. Lucie Josková, Ph.D., LL.M.
Id práce:
189185
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
25. 6. 2018
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Zástavní právo, obchodní závod, rejstřík zástav, veřejný seznam, dobrá víra
Klíčová slova v angličtině:
Pledge, business enterprise, registry of pledges, public register, good faith
Abstrakt:
ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na výklad stěžejních interpretačních problémů doprovázejících jednotlivé fáze existence zástavního práva k obchodnímu závodu. Text práce nejprve usiluje o základní vymezení obchodního závodu s důrazem kladeným na ty jeho charakteristiky, které jsou relevantní v intencích zástavního práva. Vedle analýzy legální definice obchodního závodu práce dospívá k vymezení obchodního závodu jako zvláštního druhu věci hromadné. Výklad je dále zaměřen na okamžik vzniku zástavního práva k obchodnímu závodu. Dospívá k závěru, že zástavní právo k obchodnímu závodu samému, jakož i ke všem jednotlivým složkám, které jej spoluutváří, vzniká konstitutivním zápisem do rejstříku zástav. V centru výkladu podporujícího tento závěr je pojetí obchodního závodu jako funkčního celku, s nímž zákon jako s celkem nejen v souvislosti se vznikem zástavního práva nakládá. Navazující část této práce adresuje důsledky uvedeného způsobu vzniku zástavního práva pro ochranu dobré víry třetích osob. Uzavírá, že nabude-li třetí osoba věcné právo k jednotlivé věci spoluutvářející obchodní závod zatížený zástavním právem v dobré víře v absenci jejího zatížení v situaci, kdy zástavní právo k obchodnímu závodu není k dané jednotlivosti deklaratorně zapsáno v rejstříku zástav nebo veřejném seznamu, třetí osoba věcné právo nabude, jako by zástavního práva k obchodního závodu nebylo. Tato skutečnost se pak projeví zejména zánikem zástavního práva v odpovídajícím rozsahu, nabývá-li třetí osoba k jednotlivosti právo vlastnické, eventuálně se projeví aplikací ustanovení o pořadí uspokojení, nabývá-li třetí osoba k jednotlivosti právo zástavní. Následující text analyzuje kombinace zástavního práva k obchodnímu závodu jako celku na straně jedné a samostatných zástavních práv k jeho dílčím složkám na straně druhé. Kromě popisu situací, kdy uvedené kombinace mohou nastat, tato část textu rovněž analyzuje pořadí uspokojení jednotlivých zástavních věřitelů. Výklad poslední kapitoly je soustředěn na vybrané otázky výkonu a zániku zástavního práva k obchodnímu závodu. Podobně jako v souvislosti se vznikem zástavního práva i zde výklad akcentuje pojetí obchodního závodu jako jednotného celku. V důsledku toho dospívá k závěru, že zástavní právo je možné vykonat pouze ve vztahu k obchodnímu závodu jako k celku, tentýž závěr se pak uplatní k vybraným způsobům zániku. Vedle tohoto práce podrobně adresuje a shrnuje způsoby, kterými lze docílit zániku zástavního práva k obchodnímu závodu pouze ve vztahu k dílčím jednotlivostem, a to se součinností zástavního věřitele nebo bez ní.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT This thesis focuses on selected interpretation issues accompanying the particular stages of the existence of a pledge over a business enterprise. First, the thesis provides the basic definition of a business enterprise, with an emphasis on the characteristics relevant for the pledge purposes. In addition to the analysis of its legal definition, the thesis comes to defining the business enterprise as a special kind of a collective asset. The text further focuses on the moment the pledge over the business enterprise is created. It concludes that the pledge over the business enterprise itself, including each individual asset forming it, is created upon constitutive registration in the registry of pledges. The centrepiece of the analysis supporting this conclusion is represented by the concept of a business enterprise as a functional unit, which is dealt with as a such by the law, and not only in connection with the creation of a pledge. The next part of the thesis addresses the consequences of this mode of creation of a pledge for the protection of the good faith of third parties. It comes to the conclusion that, if a third party acquires a right in rem to a particular asset forming the pledged business enterprise, in good faith in the absence of its encumbrance, where the pledge over the business enterprise is not declaratorily registered in relation to that individual asset in the registry of pledges or a public register, then the third person acquires the right in rem as if there was no pledge of business enterprise in place. This fact will then be manifested in particular by the termination of the pledge over the business enterprise in the corresponding extent, if the third party acquires an ownership right to the individual asset, eventually it will be reflected by the application of rules on the order of satisfaction, if the third party acquires a pledge over the individual asset. The following section analyses the combination of the pledge over the business enterprise as a whole on the one hand, and the pledge created over the individual assets forming it on the other. In addition to describing the situations where these combinations may occur, this section also analyses the order of satisfaction of the relevant pledgees. The analysis in the last chapter focuses on selected issues of enforcement and termination of the pledge over the business enterprise. As in the context of the creation of the pledge, the analysis also emphasises the concept of a business enterprise as a functional unit. As a result, the thesis concludes that the pledge can be enforced only in relation to the business enterprise as a whole, and the same conclusion will then apply to the selected methods of termination. In addition, the thesis addresses in detail and summarizes the methods in which it is possible to terminate the pledge over the business enterprise only in relation to the individual assets forming it, with or without the consent of the pledgee.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Michal Zabadal 1.08 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Michal Zabadal 200 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Michal Zabadal 196 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D. 41 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Lucie Josková, Ph.D., LL.M. 481 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby JUDr. Petr Liška, LL.M., Ph.D. 152 kB