velikost textu

Russia´s Pivot to Asia: prospects and limits

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Russia´s Pivot to Asia: prospects and limits
Název v češtině:
Ruský obrat do Asie: perspektivy a limity
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Barbora Čechová
Vedoucí:
PhDr. Michael Romancov, Ph.D.
Oponent:
RNDr Jan Kofroň, Ph.D.
Id práce:
188192
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra politologie (23-KP)
Program studia:
Politologie (N6701)
Obor studia:
Politologie (P)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
18. 6. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně (B)
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
Rusko, spolupráce, geografie, Turecko, Írán, Čína, historie, politika, obrat, budoucnost
Klíčová slova v angličtině:
Russia, cooperation, geography, Turkey, Iran, China, history, politics, pivot, future
Abstrakt:
ABSTRAKT Ruský obrat zájmu směrem k Asii se stal jedním z často diskutovaných témat mezi teoretiky světové politiky a mezinárodních vztahů. Avšak existují rozdílné názory na to, jak vymezit tento proces časově a jaká je míra úspěšnosti nové politiky ruského obratu na východ. Převážně se má za to, že zintenzivnění vztahů mezi Ruskem a zeměmi Asijsko-Pacifického regionu koreluje s uvalením Západních sankcí na Rusko po Ukrajinské krizi v roce 2014. Akademické diskuse se také zaobírají příležitostmi a výzvami Ruska v regionu. Narůstající spolupráce, předně s Čínou, je zmiňována především v souvislosti s rostoucím světovým významem Asijských zemí: rapidní růst čínské ekonomické a vojenské síly proměnily Čínu v jasného kandidáta na významnou světovou mocnost. Na druhou stranu, pokud mají vztahy s Asijskými státy nadále růst, Rusko by se mělo zaměřit na rozvoj a modernizaci regionů Sibiře a Dálného východu. Rusko by mělo zlepšit svou infrastrukturu v těchto regionech, aby bylo schopné spojit se a spolupracovat s Čínou a dalšími zeměmi v oblasti Asie a Tichomoří. Mezi všemi případnými kandidáty se Čína jeví v rámci regionu jako nejpravděpodobnější a nejvhodnější ekonomický a politický partner pro Rusko. Avšak mnoho autorů se shoduje na tom, že se Rusku nedaří aktivně se zapojovat do projektů na Středním Východě a v dalších regionech, kde se vedení chopila právě Čína. Zaostávaje za Čínou v mezinárodních vztazích a budoucích projektech se Rusko jeví být spíše na cestě k tomu stát se mladším partnerem Číny, což je situace, které se Rusko snaží zabránit. Nadto se Čína opakovaně dostává do konfliktních situací s ostatními Asijskými zeměmi, kupříkladu s Indií, Japonskem nebo Vietnamem, především pak kvůli vzájemným územním sporům v oblasti Východočínského a Jihočínského moře. V mnoha těchto sporech Rusko podporuje Čínské protivníky dodávkami vojenského vybavení. Rusko by se tak mohlo dostat do situace, kdy se Kreml bude muset rozhodnout, na kterou stranu se v těchto konfliktech přidá. Z těchto důvodů se v budoucnu neočekává žádné posílení spolupráce mezi Ruskem a Čínou. Do budoucna by se Rusko mělo snažit aktivněji zapojit v projektech v Asii, aby si zajistilo místo mezi rostoucími mocnostmi oblasti Asie a Tichomoří, jinak zůstane v pozici mladšího partnera a přívěsku Číny a ostatních.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Russia’s pivot to Asia has become one of the highly discussed topics among political and international relations theorists. However, diverse opinions exist on the timeframe of the pivot and on the level of favourable results of the new policies of Russia’s turn to the East. Mostly, Russia is thought to be intensifying its relations with countries of the Asia-Pacific region, increasingly since the Western trade sanctions were applied on Russia after the 2014 Ukraine crisis. Academic discussion also revolves around Russia’s opportunities and challenges in the region. Progressive cooperation, mainly with China, is suggested due to the growing importance of Asia and its countries: China’s rapidly rising economy and military strength has made the country into a candidate for the most important world powers. On the other hand, development and modernisation of Siberia and Russia’s Far East region would be necessary for efficient maintenance of any progressive relations with Asian countries. Russia would have to develop its infrastructure in the regions to enable connection and cooperation with China and other countries in the Asia-Pacific region. Among all potential partners in Asia, China is mostly indicated as the most probable and suitable economic and political partner for Russia in the region. However, many authors agree that Russia is failing in actively participating in projects in Middle East and other regions, where China has already taken the main lead. Lagging behind China in international relations and future projects, Russia seems to be on the course of being only a junior partner to China, which is a situation Russia would like to avoid the most. Further, conflicts have often emerged between Russia and other Asian countries, such as India, Japan or Vietnam, mainly due to mutual disputes over territories in South and East China Sea. For more, in many cases, Russia is supporting China’s opponents in these disputes with military equipment. Under these circumstances, any intensifying of relationships between Russia and China are therefore not foreseeable for the future. Russia may end up in a situation, in which Moscow would have to choose a side in possible conflicts. For the future, Russia is expected to become more active in Asian projects to make sure it will have its place among the rising Asia-Pacific powers, and not dwell in a position of a junior partner and resources appendage of China and others.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Barbora Čechová 886 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Barbora Čechová 111 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Barbora Čechová 110 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Michael Romancov, Ph.D. 412 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr Jan Kofroň, Ph.D. 271 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc. 152 kB