velikost textu

Evoluční dynamika NORů řádu štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Evoluční dynamika NORů řádu štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones)
Název v angličtině:
Evoluionary dynamics of NORs in pseudoscorpions (Arachnida: Pseudoscorpiones)
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Alena Šilhavá
Vedoucí:
RNDr. František Šťáhlavský, Ph.D.
Oponent:
Mgr. Radka Symonová, Ph.D.
Id práce:
185250
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra zoologie (31-170)
Program studia:
Biologie (N1501)
Obor studia:
Zoologie (NZOO)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
17. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře
Informace o neveřejnosti:
Zveřejnění práce bylo odloženo do 17.09.2022
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Štírci jsou z hlediska cytogenetiky stále poměrně málo prozkoumanou skupinou živočichů. V současné době jsou popsány karyotypy pouze 61 druhů z 8 čeledí, informace o distribuci nukleolárních organizátorů jsou u tohoto řádu známé dokonce pouze pro jediný druh. Karyotypy štírků se vyznačují velkou variabilitou v počtu a morfologii chromozomů a výsledky diplomové práce prokazují, že velká variabilita se týká také počtu a pozice NORů. Celkové rozpětí diploidních počtů se pohybuje od 7 do 143 chromozomů. V rámci této práce bylo analyzováno celkem 68 druhů štírků z 19 čeledí. Práce přináší nové cytogenetické údaje u devíti dosud nezkoumaných čeledí štírků a rozšiřuje rozpětí diploidních počtů u celkem čtyř čeledí. K lokalizaci NORů byla v práci u studovaných druhů využita fluorescenční in situ hybridizace (FISH) pro detekci počtu a pozice 18S rDNA klastrů. Ukazuje se, že počet těchto klastrů se u některých skupin štírků mění hodně dynamicky (od jednoho až po devět párů u čeledi Chthoniiidae). Dále je patrné, že existuje také variabilita v pozici detekovaných klastrů, přičemž nejčastěji byly 18S rDNA klastry lokalizovány v terminální pozici, která je u pavoukovců považována za ancestrální. Změna počtu a pozice 18S rDNA klastrů sledovaná u analyzovaných druhů může v některých případech souviset s předpokládanými chromozomovými přestavbami. Nejčastějšími chromozomovými přestavbami v karyotypové evoluci štírků jsou centrické a tandemové fúze, pericentrické inverze a rozpady chromozomů. Mimo lokalizaci NORů u štírků byl v rámci této práce potvrzen výskyt systému chromozomového určení pohlaví typu XY u čeledí Neobisiidae a Larcidae a nově zjištěn u čeledi Olpiidae. Také byla potvrzena achiazmatická meióza u čeledi Chthoniidae a zjištěna u dosud nestudovaných čeledí Tridenchthoniidae a Pseudotyrannochthoniidae ze společné nadčeledi Chthonioidea. Vzhledem k malé velikosti a značné vnější morfologické uniformitě řádu štírků se zdá být studium karyotypů jako velmi vhodný nástroj k poznání druhové diverzity tohoto řádu. Klíčová slova: štírci, cytogenetika, FISH, karyotypová evoluce, 18S rDNA, NOR
Abstract v angličtině:
Abstract From the karyological point of view, pseudoscorpions are still a little known organisms. Until now, karyotypes of only 61 species from eight families were described, while the distribution of the nucleolar organizers is only known from a single species. Pseudoscorpions‘ karyotypes exhibit considerable variability in diplopid number and in morphology of the chromosomes, and, as this thesis presents, a large variability in the number and position of NORs. The diploid number in pseudoscorpions ranges from seven to 143. In this study, 68 species from 19 families were analyzed, of which karyotypes of nine families are described here for the first time. In other four previously studied families, the ranges of diploid numbers were extended. For the detection of 18S rDNA clusters, we used fluorescence in situ hybridisation (FISH) to localize NORs. Apparently the number of 18S rDNA clusters can change very dynamicaly in some Gross (e.g. one to nine pairs in Chthoniidae). Furthermore, I observed variability in the position of detected clusters, which were often found terminally on chromosomes; a position considered ancestral for arachnids. The changes in number and position of 18S rDNA clusters of the analyzed taxa could, in some cases, be related to the hypothetical chromosomal rearrangements. The most common rearrangements in the evolution of pseudoscorpoins‘ karyotypes are centric and tandem fusions, pericentric inversions and chromosome fissions. Besides NOR localization, the XY sex determination system was confirmed in this thesis for families Neobisiidae and Larcidae and was newly recognized in the family Olpiidae. I also confirmed the achiasmatic meiosis in the family Chthoniidae and in so far unstudied families Tridenchthoniidae and Pseudotyrannochthoniidae, all of these belonging to the superfamily Chthonioidea. Due to small size and considerable morpohological uniformity of pseudoscorpions, cytogenetics seems to be a useful tool for assessing the species diversity of this order. Key words: pseudoscorpions, cytogenetics, FISH, karyotype evolution, 18S rDNA, NOR
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Alena Šilhavá 7.01 MB
Stáhnout Příloha k práci Alena Šilhavá 1.36 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Alena Šilhavá 410 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Alena Šilhavá 401 kB
Stáhnout Posudek vedoucího RNDr. František Šťáhlavský, Ph.D. 139 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Radka Symonová, Ph.D. 194 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. 153 kB