velikost textu

Spory o podobu vlastnické transformace v Československu v 90. letech

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Spory o podobu vlastnické transformace v Československu v 90. letech
Název v angličtině:
The Conflicts over the Czechoslovak Ownership Transformation in the 1990's
Typ:
Disertační práce
Autor:
Bc. Václav Rameš
Školitel:
PhDr. Michal Kopeček, Ph.D.
Oponenti:
PhDr. Mgr. Jiří Suk, Ph.D.
Martin Myant
Id práce:
182157
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
České dějiny (XCDE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 3. 2020
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Československo|Česká republika|Slovensko|ekonomická transformace|postsocialismus|postkomunismus|Sametová revoluce|privatizace|normalizace|hospodářský nacionalismus|liberalismus
Klíčová slova v angličtině:
Czechoslovakia|Czech republic|Slovakia|economic transformation|post-socialism|post-communism|Velvet revolution|privatization|normalization|economic nationalism|liberalism
Abstrakt:
Abstrakt Předkládaná práce hledá odpověď na otázku, jakým způsobem byla v Československu prosazena na počátku 90. let 20. století rozsáhlá privatizace státního majetku. V centru její pozornosti stojí politické spory o provedení a přesnou podobu vlastnických přesunů, a rekonstrukce dobových očekávání budoucího vývoje ze strany aktérů. Pozornost je věnována i návaznosti privatizačních sporů z 90. let na odlišné, avšak související ekonomické spory předcházejících desetiletí. Jako klíčový moment pro prosazení rozsáhlé privatizace práce analyzuje konstituování nového typu liberálního politického jazyka, pro něž se stala privatizační politika emblematickým projektem a jehož základní principy v sobě ztělesňovala. Tento politický jazyk je charakterizován jako „trh bez přívlastků“ a ve sledovaném období se ostře vymezoval proti myšlenkám takzvané „ekonomické demokracie“, které byly v předcházejících desetiletích významné jak v ekonomickém disentu, tak mezi četnými zastánci tzv. zaměstnaneckých samospráv a ekonomickými experty. Pokusy o prosazení principů trhu bez přívlastků se odehrály na poli několika politických sporů, které práce sleduje. Jedním z nich byl spor o legitimní prostor pro demokratické rozhodování, který liberální ekonomové spatřovali pouze v politické a nikoliv hospodářské oblasti (např. v podnicích). Dalším byl spor o podobu privatizačních institucí, v němž liberální ekonomové prosazovali co nejmenší vliv stávající hospodářské byrokracie a profesních organizací (odborů), obávajíce se toho, že by tyto mohly jejich projekt rozsáhlé privatizace odmítnout. Principy trhu bez přívlastků se pokoušeli liberální ekonomové a jejich političtí podporovatelé prosazovat i ve sporu o restituce a o potírání tzv. špinavých peněz v privatizaci, a také při snaze „vychovat“ ve společnosti nové kuponové akcionáře. V každé z těchto oblastí byla jejich snaha do různé míry úspěšná, celkově však lze říci, že myšlení trhu bez přívlastků bylo pro podobu československé privatizace formativní zcela zásadním způsobem. Práce podrobně sleduje i privatizační koncepce autorů hlásících se k různým formám ekonomické demokracie, a věnuje se i v drtivé většině neúspěšným pokusům o jejich politické prosazení. Konstatuje, že pro odmítnutí různých forem zaměstnanecké privatizace, jejíž prosazovatelé se na ideu demokratizace pracovních vztahů často odvolávali, měl zásadní význam jednak spontánní odpor veřejnosti proti živelnému rozchvacování státního majetku stávající hospodářskou byrokracií, jednak schopnost zastánců trhu bez přívlastků propojit své pojetí distribuční spravedlnosti s hodnotami proběhlé demokratické revoluce a s étosem „národního porozumění“. Prosazování privatizace v intencích trhu bez přívlastků vyvolávalo odpor nejen v levicové opozici, ale i mezi slovenskými národně orientovanými experty a politiky. Po hospodářských obtížích, které ekonomická reforma přinesla na počátku roku 1991, nabyla myšlenka konstituování svébytné slovenské cesty reformou a privatizací na popularitě i mezi politickými subjekty a členy vlády, kteří dosud proti tzv. federální koncepci výrazně nevystupovali. Schylujícímu se konfliktu mezi českou a federální vládou zabránila obměna části slovenské vlády, jež však svou kontroverzností přispěla k porážce ekonomických liberálů na Slovensku v roce 1992. 2
Abstract v angličtině:
Abstract The presented dissertation focuses on the large-scale privatization in Czechoslovakia in the early 1990’s, on how it was pushed through and why. It analyses the political conflicts over its eventual form and means of realization, and reconstructs the contemporary expectations concerning the future development. It also pays attention to the roots of the 1990’s conflicts in the relevant economic disputes of the previous decades. The dissertation identifies an establishment of a new type of liberal political language as a key moment for the implementation of a large-scale privatization. For the new political language, which can be labelled as “market without adjectives” (or “attributes”), the privatization was a flagship policy and it encompassed its key ideas. The language of market without adjectives was defined in a strong opposition to the principles of the so-called “economic democracy”, which had been popular among the members of the Czechoslovak dissent, the numerous supporters of workers’ self- governing bodies and some economic experts. The attempts to implement the principles of market without adjectives occurred during several political conflicts the dissertation tries to analyse. The delimitation of space for democratic decision making was one of them, with the liberal economists arguing it to be restricted to the political area only, and not to the economic institutions (e.g. enterprises). Another one, concerning the future structure of the privatization institutions, saw the liberal economists trying to minimize the influence of the contemporary economic bureaucracy and professional organizations (unions). In this case, their action was motivated by their fear those institutions could possibly reject the idea of large-scale privatization. The liberal economists also tried to push through the principles of market without adjectives during the conflicts over the restitution of nationalized property to the original owners and over the possibility of preventing the so-called dirty money being used to acquire property through the privatization. Another case, analysed in the dissertation, is the effort made by the liberal architects of the voucher privatization to prepare people to become the shareholders of the privatized enterprises. Their ambitions met with a different degree of success in the particular conflicts, but the political thinking of market without adjectives was undoubtedly a formative influence for the whole of Czechoslovak privatization. The dissertation also analyses the thinking of the experts and politicians dedicated to different forms of economic democracy and their mostly unsuccessful attempts to push them through politically. It argues the ideas of economic democracy often served as a reference for the supporters of the different forms of the employees’ privatization, rejection of which was caused by several factors. A spontaneous public protest against the unrestrained asset stripping performed by state managers and the ability of the supporters of the market without adjectives to link their concept of distributional justice to the values of the recent revolution and to the ethos of “national unity” (“national understanding”) were undoubtedly among them. The promotion of a privatization according to the principles of market without adjectives caused opposition not only among the Czech leftist opposition, but also among the Slovak nationally orientated experts and politicians. After the economic recession in early 1991, the idea of following a particular Slovak way of reform and privatization gained popularity even among the political subjects and agents that had not previously opposed the federal policy. The upcoming conflict between Slovak and federal government was averted by a reconstruction of the Slovak government; the way it had been performed was nevertheless considered controversial and contributed to the loss of the Slovak economic liberals in the 1992 elections. 2
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Václav Rameš 2.83 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Václav Rameš 108 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Václav Rameš 108 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Bc. Václav Rameš 467 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Michal Kopeček, Ph.D. 427 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Mgr. Jiří Suk, Ph.D. 120 kB
Stáhnout Posudek oponenta Martin Myant 1.47 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. 161 kB
Stáhnout Errata Bc. Václav Rameš 214 kB