velikost textu

Essays on labour force and its productivity

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Essays on labour force and its productivity
Název v češtině:
Teze o pracovní síle a produktivitě
Typ:
Disertační práce
Autor:
Bc. Martin Štěpánek
Školitel:
PhDr. Jaromír Baxa, Ph.D.
Oponenti:
doc. Ing. Ondřej Schneider, M.Phil., Ph.D.
Ing. Kamil Dybczak, Ph.D
Erez Yerushalmi, Ph.D.
Id práce:
180969
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Institut ekonomických studií (23-IES)
Program studia:
Economics and Finance (P0311D050002)
Obor studia:
Economics and Finance (DK_EFA)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
19. 2. 2020
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
simulace, ekonomický model, Česká republika, penzíjní systém, OLG, produktivita práce, spánek
Klíčová slova v angličtině:
simulation, economic modelling, Czech Republic, pension system, OLG, productivity, sleep
Abstrakt:
Tato disertační práce obsahuje čtyři studie analyzující pracovní sílu a její produktivitu. Za pomoci simulačního modelování posuzuje dopad demografických změn, migrace nebo změn v produktivitě pracovní síly na veřejné finance a ekonomiku v České republice a USA, a také využívá statistické modelování k vyhodnocení vlivu personálních faktorů a okolí na produktivitu zaměstnanců na pracovišti. První tři studie nahlíží na daná témata z makroekonomického pohledu a nabízí prognózy pro příští desetiletí. Jsou si také podobné typem analýzy: používají stejný základní simulační Overlapping Generations (OLG) model napsaný v MATLABu, který je dále rozpracován pro konkrétní použití v každé z nich. Čtvrtá studie naproti tomu přistupuje k tématu z opačného směru a analyzuje faktory na úrovni jednotlivců. Konkrétněji, první článek se zabývá demografickými změnami – stárnutím a zmenšováním populace – v kontextu českého důchodového systému. Výsledky předložené analýzy ukazují, že stávající penzijní systém v České republice bude schopný splnit pouze dva ze tří následujících cílů současně: navyšovat důchody na úrovni růstu nominálních mezd, být dlouhodobě finančně udržitelný, nebo nenavýšit výchozí věk odchodu do důchodu o více než dva roky do roku 2050. Řešením by mohlo být zavedení alternativního, částečně financovaného penzijnímu systému, který by mohl zajistit lepší výsledky ve všech třech směrech, aniž by zapříčinil enormní zadlužení příštích generací. Druhá studie z velké části navazuje na tu první a analyzuje ekonomické dopady demografických změn v České republice, rozšiřuje nicméně rozsah analýzy jak z hlediska vstupů, zakomponováním mezinárodních migračních toků, tak výstupů, analýzou dopadů na jednotlivá odvětví ekonomiky. Toho je dosaženo rozpracování původního OLG modelu a přidáním komponent General Equilibrium (CGE) modelu, který detailně zobrazuje jednotlivce lišící se věkem, dosaženým vzděláním a povoláním, jakož i vzájemné vztahy mezi průmyslovými odvětvími. Výsledky ukazují, že by roční čistá imigrace musela vzrůst nejméně o 8 tisíc osob v letech 2020–2035 a o 17 tisíc osob v letech 2036–2050, aby došlo k dlouhodobému vyrovnání negativních dopadů předpokládaných demografických změn. Třetí studie zkoumá ekonomické důsledky pozdějšího začátku výuky na středních školách v USA, konkrétně nového zákona vyžadujícího, aby výuka na žádné ze škol nezačala před 8:30. Využívá k tomu dřívější výsledky akademických studií v tomto směru, ukazující na pozitivní vliv delšího spánku na nižší četnost dopravních nehod, jednu z hlavních příčin úmrtí mezi teenagery v USA, a také na vzdělání, především vyšší pravděpodobnost ukončení střední školy a nástupu na vysokou školu. V kombinaci s teorií lidského kapitálu, poukazující na to, že vzdělanější lidé jsou více produktivní, má pak lepší vzdělání dlouhodobé pozitivní dopady na celou ekonomiku. Výsledky studie naznačují, že oddálení doby zahájení výuky by se vyplatilo ve smyslu veřejného financování, růstu amerického hospodářství a také mělo potenciálně významný pozitivní dopad na veřejné zdraví. Konečně, poslední studie využívá Structural Equation Model (SEM) k analýze vlivů na produktivitu na pracovišti za pomoci dat z průzkumu 31 950 zaměstnanců ve Velké Británii. Mezi analyzované faktory patří socioekonomické charakteristiky, životní styl, doba dojíždění do práce, fyzické a duševní zdraví a pracovní prostředí. Studie ukazuje, že i když vezmeme v potaz personální rozdíly mezi lidmi (pohlaví, věk, příjem apod.), analyzované faktory mají významný dopad na produktivitu. Nejsilnější jsou dopady duševního a fyzického zdraví, pokrývající více než 84 % všech přímých účinků na produktivitu. Duševní a fyzické zdraví také fungují jako zprostředkovatelé nepřímých efektů jiných proměnných: 93 % nepřímých vlivů je zprostředkováno duševním anebo fyzickým zdravím, což znamená, že i faktory jako podpora od vedoucího, spokojenost s prací nebo pocit izolovanosti v konečném důsledku ovlivňují produktivitu právě skrze duševní anebo fyzické zdraví.
Abstract v angličtině:
This doctoral thesis presents four articles analysing labour force and its productivity. It utilises simulation modelling to assess the impacts of demographic changes, migration or shifts in productivity determinants on public finances and the economies in the Czech Republic and the USA, as well as statistical modelling to evaluate determinants behind workplace productivity. The first three studies assess the topic from a high-level perspective, providing economy-wide projections for the future decades. They also utilise the same core simulation model, an overlapping generations (OLG) framework coded in MATLAB, which is further developed for the particular use in each study. The fourth study, on the other hand, approaches the topic from the opposite direction, analysing the individual-level factors affecting productivity. Specifically, the first article deals with demographic changes -- population ageing and shrinking -- in the context of the Czech pension system. The findings show that the existing system can provide pensions increasing at the rate of change in nominal wages, be financially sustainable in the long term, or increase the default retirement age by only two years in the next decades -- but only two of these three objectives can be achieved at the same time. On the contrary, a structural change towards an alternative, partially funded pension scheme may provide a better balance in the three outcomes without putting an excessive debt burden on the next generations. The second article broadly builds on the previous one by analysing the economic impacts of demographic changes in the Czech Republic, yet it extends the scope of the analysis to (un)anticipated migration and sectoral effects. This is done by introducing a computable general equilibrium (CGE) side of the simulation model with a detailed representation of individuals of different ages, educational attainment and occupations, as well as interrelations among industrial sectors in producing intermediate and final outputs. The results show that the annual net immigration would need to increase by at least 8 thousand individuals on average in the 2020-2035 period and by 17 thousand individuals in the 2036-2050 period to offset the negative effects of the projected demographic changes in the long term. The third study investigates economic implications of later high school start times in the United States by assessing the effect on educational attainment and, in turn, on human capital accumulation on one hand and on car accidents, one of the leading causes of death among teenagers, on the other. The benefit–cost projections of this study suggest that delaying school start times would be a cost-effective population-level strategy with potentially a significant positive impact on public health and the US economy. Finally, the last study analyses productivity determinants at the individual level by examining data on 31,950 employees in the UK using structural equation modelling. The analysed factors comprise socioeconomic characteristics, lifestyle, commuting, physical and mental health, well-being, and job and workplace environment. The study finds that, controlling for personal characteristics, mental and physical health cover more than 84% of the direct effects on productivity loss. In addition, 93% of the indirect influences are mediated through mental and/or physical health, meaning that even job or workplace factors, such as job satisfaction, support from managers or feeling isolated ultimately affect productivity through mental and/or physical health.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Martin Štěpánek 3.05 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Martin Štěpánek 74 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Martin Štěpánek 70 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Jaromír Baxa, Ph.D. 7.87 MB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Ing. Ondřej Schneider, M.Phil., Ph.D. 8.63 MB
Stáhnout Posudek oponenta Ing. Kamil Dybczak, Ph.D 9.11 MB
Stáhnout Posudek oponenta Erez Yerushalmi, Ph.D. 8.08 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. Ing. Karel Janda, M.A., Ph.D. 155 kB