velikost textu

Evropské federace a Evropská unie

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Evropské federace a Evropská unie
Název v angličtině:
European Federations and European Union
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Diana Uhlova, Ph.D.
Id práce:
179546
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra ústavního práva (22-KUP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
31. 1. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt V předložené disertační práci byla provedena komparativní analýza Evropské unie a evropských federativních států, především Spolkové republiky Německo, Švýcarské konfederace, Rakouské republiky, a v základních rysech taktéž Spojených států amerických s cílem zjistit, jestli je EU již nyní federací, anebo nakolik se přiblížila federativnímu typu státního uspořádání. V této práci se pokusím postupně rozebrat, které charakteristiky federativního státu už v současné době Evropská unie splňuje a podle jakých znaků můžeme EU zařadit spíše do kategorie federací, mezinárodních organizací nebo konfederací. Pro lepší pochopení všech souvislostí bude srovnávací analýza evropských federací provedena nejen z pohledu práva zachyceného v právních normách jednotlivých států, ale také z pohledu historického sociologického a politologického, i když hlavní důraz je soustředěn na rozbor ústavní a právní úpravy. Z toho důvodu v první části této práce zkoumám vznik a rozvoj teorie federalismu v dějinném vývoji. Dále se zabývám pojmem federalismu a federace ze státoprávního hlediska. Následně jsou vymezeny typy a druhy federativních států a důvody jejich vzniku a zániku. Druhá část práce je zaměřena na empirickou komparativní analýzu Evropské unie a evropských federací na základě obecné charakteristiky federálního státu danou Stephenem Woodardem. Charakteristika moderního federativního státu je rozdělena do šesti kategorií, ze kterých následně každá představuje zvláštní oblast zkoumání. Komparativní analýza charakteristik (oblasti zkoumání) je uvedena po krátkém historickém exkurzu dějin evropské integrace s přihlédnutím k pokusům o federalizaci evropských států v minulosti. Do oblasti komparativní analýzy zahrnuji koncepci vlády práva se zvláštním důrazem na otázku ústavnosti základních právních norem, v daném případě primárního práva EU, a nadřazenosti norem právního řádu centrální úrovně vládnutí, tudíž evropského právního řádu, nad vnitrostátními normativními akty státních subjektů a problematika legality. Další oblast analýzy zahrnuje aplikovatelnost a přímý účinek právních norem ústřední úrovně vládnutí ve federativních státech a EU na vnitrostátní subjekty členských států. Následuje komparace dělby pravomoci mezi EU a členské státy a subjekty federace a federálním centrem v evropských federacích. Další výklad obsahuje analýzu nezávislosti zákonodárného procesu a zákonodárných orgánů v Evropské unii a ve federativních státech. V následující 185 kapitole je provedeno srovnávací zkoumání vynutitelnosti právních norem evropského právního řádu v členských státech a na vnitrostátní subjekty, které následuje problematika odpovědnosti EU jako veřejnoprávního subjektu. Poslední kapitola je věnována otázce demokracie a legitimity Evropské unie jako celku a jejích jednotlivých institucí. Od momentu svého založení Evropská společenství a Evropská unie prošly velmi dlouhým vývojem a EU dnes představuje velmi vyvinutou organizaci, která se ve velkém počtu oblastí více přiblížila federálnímu typu státního uspořádání. Avšak výsledky komparativní analýzy výše uvedených oblastí zkoumání ukazují, že EU v současné době nelze charakterizovat jako federaci, poněvadž nenaplňuje všechny charakteristiky federativního státu. Srovnávací analýza dokládá, že ve velkém počtu zkoumaných oblastí EU naplňuje výše uvedené charakteristiky pouze částečně, respektive s některými výjimkami. Stěžejní rozdíl mezi EU a federativními státy lze shrnout do základní roviny, jež spočívá v absenci ústavní báze založené na základě zásad teorie konstitucionalismu a s tím spojený a zároveň z toho vyplývající deficit vstupní legitimity. Primární právo EU nepochybně naplňuje znaky materiálního pojetí ústavy. Nicméně naplnění materiální charakteristiky ústavy neumožňuje vyvodit ústavnost primárního práva EU z pohledu teorie konstitucionalismu. Primární právo Unie nelze zatím charakterizovat jako ústavní právo států, jež je vlastní všem existujícím evropským federativním státům. Daný závěr vyplývá především z nedostatečného demokratického základu, respektive legitimity evropské institucionální soustavy, která musí být zakotvena a vyplývat z ústavní báze. Rovněž ve prospěch daného závěru svědčí víceúrovňová soustava právních řádů EU a členských států, které schází hierarchické uspořádání a absolutní nadřazenost evropského právního řádu typické pro právní normy vydané ústředními orgány ve federativních státech. Další zkoumání ve vymezených oblastech však nasvědčuje tomu, že Evropská unie je velmi podobná evropským federativním státům, případně Spojeným státům americkým. Jedná se o způsob rozdělení kompetencí mezi dvěma úrovněmi vládnutí, totiž mezi EU a členskými státy, jenž má velký počet znaků, které přibližují podstatu unijního uspořádání charakteristickou pro federativní státy. Rovněž Evropská unie disponuje v každé etapě svým nezávislým zákonodárným procesem, který je odlišný od legislativního procesu v členských zemích. Zároveň evropské právní normy lze považovat za dostatečně vynutitelné jak pro členské státy, tak pro jednotlivce, i přesto na rozdíl od některých federativních států nevyvinula EU soustavu specializovaných „federálních“ soudů určených k aplikaci 186 a interpretaci evropského právního řádu. Přesto u všech výše uvedených kategorií existuje jedna podstatná výjimka, a to absence oblasti zahraniční bezpečnostní politiky a obrany v kompetenčním rozsahu činností svěřených unijním orgánům. Následně to ovlivňuje ostatní procesy fungování Unie jako celku, tudíž z toho vyplývají podstatné rozdíly v zákonodárném procesu EU a samotné vynutitelnosti unijního práva v této kompetenční oblasti, pokud to porovnáme s evropskými federativními státy. Daná oblast kompetencí je přenesena na centrální ústřední úroveň ve všech evropských federacích a USA. Z důvodu hlubšího pochopení vývoje procesu integrace je disertační práce ukončena krátkým přehledem základních integračních teorií, které spolu s teorií federalismu ovlivnily proces sjednocení evropských států. Předkládaná práce je ukončena shrnutím obsahujícím mimo jiné úvahy ohledně vývoje procesu evropské integrace do budoucna, které lze rozdělit na tři základní proudy. První představuje sjednocení členských států Evropské unie do ještě pevnějšího svazku státu, jinými slovy transformaci ve federaci. Avšak tento směr vývoje nelze na základě různých důvodů hodnotit jako velmi pravděpodobný. A to především vzhledem k roztříštěnosti federalistických východisek a rostoucí frustraci občanů EU a politiky vůči Unii. Další variantu představuje úplný rozpad Evropské unie na původně suverénní státy. Nicméně, i přes jistou úroveň euroskepticismu občanů EU a snahy některých politických skupin v členských státech směřující k rozdělení Unie nepřipadá tato varianta jako vhodné řešení, a to z důvodu příliš úzkého hospodářského a politického propojení některých členských států EU, a z toho vyplývající velmi vysoké finanční náročnosti rozdělení a negativních dopadů s tím spojených. Kromě toho současné globalizační tendence vnucují vládám států, aby mezi sebou více spolupracovaly a přehodnotily své ryze vnitrostátní záměry směrem k univerzalistickému způsobu uvažování s cílem ekonomického růstu a stability. Poslední, třetí směr vývoje Evropské unie je cestou flexibilní integrace (Evropa s variabilní geometrií nebo vícerychlostní Evropa), kde členské státy, které si přejí hlubší integraci v určitých oblastech, budou mít možnost blíže se sjednocovat v rámci EU v jimi zvolených oblastech. Danou variantu vývoje lze považovat za nejpravděpodobnější a zároveň nejvhodnější způsob vývoje evropské integrace. A to hned ze dvou důvodů: Především umožní pružněji reagovat na koexistenci heterogenních členských jednotek (členských států) v jednom hospodářsko-politickém uskupení jako EU a přitom sjednotí větší počet státních subjektů, které mohou nepochybně efektivním způsobem čelit současným mezinárodním globalizačním tendencím. 187
Abstract v angličtině:
Summary This submitted dissertation thesis provides a constitutional comparative analysis of the European Union and the European federations, primarily the Federal Republic of Germany, Swiss Confederation, Republic of Austria and also basic features of the United States of America. I will attempt to determine whether EU is already a federation, or how much closer it has shifted to a federative type political arrangement. In this dissertation thesis I will try to methodically analyze, which characteristics of a federal state the European Union already meets and if we can put the EU under the category of federations, confederations or international organizations. To achieve better understanding of the context of this dissertation thesis, a comparative analysis of the European Federations is studied from historical, sociological and political science perspective. However the main emphasis here is focused on the analysis of the constitutional and legal arrangements. The first part of this thesis starts from the scrutiny of the origin and development of the theory of federalism in historical perspective, followed by determining the concept of federalism and federation in constitutional terms. Subsequently provided here are definitions of various types of federations and the reasons for their creation and division. The second part is focused on the empirical comparative analysis of the European Union and the European Federations on the basis of the general definition of the federal state given by Stephen Woodard. Characteristics of the modern federal state is divided into six categories, each of those categories presents special areas of research. Comparative analysis of the different characteristics (fields of research) is given after a brief historical overview of European integration considering the attempts of federalization that the European states have made in the past. Fields of comparative analysis include the concept of The Rule of Law, with particular emphasis on the constitutionality of fundamental law, in the case of EU and of its primary law, the supremacy of legal order of the central level of governance in federations and there for the European legal order over national legislation of member sates and the issue of legality. The following field of research involves the applicability and direct effect of the laws of the central level of governance in the federations and in EU on individuals in Member States. The subsequent area of analysis is focused on the division of competences between the EU and its Member States and federal center and its constituent units in the European 188 federations. Following chapter contains an analysis of the independence of the legislative process and the legislative bodies in the European Union and federations. The next chapter provides comparative examination of the enforcement of legal norms of European law in the Member States on individuals, followed by issue of accountability of the EU as a public entity. The last chapter is devoted to the question of democracy and the legitimacy of the European Union as a whole and particularly its institutions. From the moment of establishment until now, the European Communities and European Union have gone through very extensive development. Today the EU is a highly developed organization which comes very close to a federal type of government structure. The results of comparative analysis presents that the EU currently cannot be defined as a federation, because it does not meet all the characteristics of a federal state. A comparative analysis proves that a large number of the fields examined are showing that the EU only partially fulfills the characteristics of federation. The key difference between the EU and the federal states can be summarized in the following proposition. That the EU is currently missing the constitutional base which is founded on the principles of theory of constitutionalism. This results in a deficit of input legitimacy. Currently EU primary law meets the characteristics of the material constitution. However, the material constitutional characteristic does not draw the constitutionality of EU primary law from the perspective of the theory of constitutionalism. The primary Union law cannot be characterized yet as a constitutional state law, which is inherent in all other existing European federal states. It is possible to draw this conclusion due to the lack of democratic base and legitimacy of the European institutional system, as well as the absence of a constitutional base. This conclusion supports the current coexistence of several legal orders, namely that of EU and Member States in multi-level systems without a hierarchical structure and the absolute supremacy of European law. This is not at all typical for the legal order of federal legislation existing in federations. Research in additional specific fields however, suggests that the European Union is very similar to the European federal states as well as the United States. The tenet of the division of powers between the two levels of governance, namely the EU and the Member States, has a large number of characteristics that bring the essence of the EU arrangement close to those of federal states. The European Union also has, at every phase, posed its own independent policy making mechanism and legislative process, which is different from the legislative process in 189 Member States. The fact is that, unlike some federal states, the EU did not develop a network of specialized "federal" courts established for application and interpretation of European law. Nonetheless legal norms of the European Union are sufficiently enforceable for both Member States and individuals though courts of Member States and ECJ. For all the above-mentioned categories there is just one notable exception, namely the absence of a foreign security and defense policy as the exclusive competence conferred on the Union institutions. Consequently, it affects other functioning processes of the Union as a whole. The result is substantial differences in the legislative process of the EU and the enforcement of EU law in this area of competence, if to compare it with European federal states. This field of competence is transferred to the federal level of governance in all European Federations and in the USA. For a deeper understanding of the process of European integration this dissertation thesis is complete with a brief overview of the main integration theories combined together with the theory of the federalism influenced integration of the European countries. This submitted dissertation concludes by considering and regarding possible paradigms of the future development of the European integration process, which are divided into three main categories. The first presents the integration of EU Member States into even stronger associations of states, in other words, the transformation to a federation. Development in this direction is very unlikely for several reasons. These reasons mainly concern the current fragmentation of the federalist visions coupled with growing frustration among EU citizens towards the EU. Another alternative is a complete dissolution of the European Union and a transformation back to the original sovereign states. Despite a certain level of skepticism by EU citizens and efforts provided by some of the political groups in Member States, the division of the Union option does not seem like a viable solution. This is primarily due to very close economic and political links of EU member states and as a result very high cost of dissociation, and the colossal negative impact it would cause. Additionally, the current globalization trends impose on governments to cooperate with each other more, and to review their primary domestic intentions in a universal way so as to achieve better economic growth and stability. Finally, the third direction of EU development is through a flexible integration, (Europe of variable geometry or multi-speed Europe). This is where those Member States which prefer deeper integration in certain areas, will be able to unite more closely in those selected areas. This direction can be viewed as the most probable as well as most stable way of European integration. The primary reasons for reaching this conclusion are, that this solution allows a 190 more flexible response to the coexistence of heterogeneous member states in a single economic and political association such as the EU. Additionally this unites a greater number of state entities, which could undoubtedly more effectively challenge the current international trends towards globalization. 191
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Diana Uhlova, Ph.D. 1.39 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Diana Uhlova, Ph.D. 105 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Diana Uhlova, Ph.D. 24 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 354 kB