velikost textu

Právní aspekty zbraní hromadného ničení

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Právní aspekty zbraní hromadného ničení
Název v angličtině:
Legal aspects of weapons of mass destruction
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Barbora Stoklasová
Vedoucí:
doc. JUDr. Jan Ondřej, DSc.
Oponent:
Mgr. Milan Lipovský, Ph.D.
Id práce:
179422
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
22. 10. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
zbraně hromadného ničení; chemické zbraně; biologické zbraně; jaderné zbraně; právní aspekty; úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení; úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob biologických a toxinových zbraní a o jejich zničení; smlouva o nešíření jaderných zbraní;
Klíčová slova v angličtině:
weapons of mass destruction; chemical weapons; biological weapons; nuclear weapons; legal aspects; convention on the prohibition of the development, production, stockpiling and use of chemical weapons and on their destruction; convention on the prohibition of the development, production and stockpiling of bacteriological/biological weapons and toxin weapons and on their destruction; treaty on the non-proliferation of nuclear weapons;
Abstrakt:
PRÁVNÍ ASPEKTY ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ, ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Cílem rigorózní práce je vytvořit přehled základních zbraní hromadného ničení (včetně nastínění jejich vzniku, bojového nasazení a následného vlivu na mezinárodní společenství), posoudit jejich status a bojové nasazení na základě zvyklostí nebo mezinárodních úmluv, a dále kriticky zhodnotit nejnovější právní úpravu (tj. právní úpravu přijatou ve druhé polovině 20. století) nakládání se zbraněmi hromadného ničení, její efektivitu a možnosti dalšího vývoje. Obecně se tato rigorózní práce zabývá právem mezinárodním, přičemž se jen velmi okrajově dotýká úpravy národní. První kapitola práce obsahuje stručný úvod. Druhá kapitola obsahuje vymezení pojmosloví, tj. základních pojmů, jako jsou například zbraně hromadného ničení, biologické, chemické, jaderné (radiologické) zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo a mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky nebo zakázané způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Kapitola tři pojednává o vývoji chemických zbraní, a to od jejich nejstarší historie až po současnou právní regulaci. Jedná se o kapitolu, jež obsahuje informace týkající se vzniku chemických zbraní a původní, ve své podstatě „absentující“, právní úpravy, a dále pak chemické revoluce na přelomu 19. a 20. století a dalšího vývoje moderních chemických zbraní. Současně tato kapitola uvádí výčet nejvýznamnějších kodifikačních počinů vždy pro dané období (od Lieberova kodexu, Haagských úmluv přes Ženevský protokol až po Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení). Čtvrtá kapitola nastiňuje vznik biologických zbraní (včetně pokusů o použití biologických zbraní v období před objevem mikrobiální teorie původu nemoci) a jejich vývoj včetně vývoje právní úpravy vrcholící přijetím Úmluvy o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob biologických a toxinových zbraní a o jejich zničení. Nejrozsáhlejší kapitolou je kapitola pátá, která se zabývá problematikou jaderných zbraní – počínaje jejich vznikem a prvním nasazením v roce 1945, současným stavem právní úpravy konče. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o jediné zbraně hromadného ničení, jejichž použití není dosud v rámci mezinárodního práva zcela zakázáno, dotýká se rigorózní práce i mnoha otázek spojených právě s touto problematikou (např. otázek spojených s efektivitou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní či Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek, tvorbou bezjaderných zón nebo rozporů mezi jadernými odpůrci a příznivci obecně). Na závěr nechybí ani krátké zamyšlení nad chemickým, biologickým a jaderným (radiologickým) terorismem v rámci šesté kapitoly. Kapitola sedmá obsahuje shrnutí všech cílů rigorózní práce, přičemž kapitola osmá je tvořena přehledem klíčové literatury a mezinárodních dokumentů.
Abstract v angličtině:
LEGAL ASPECTS OF WEAPONS OF MASS DESTRUCTION, ABSTRAKT V ANGLICKÉM JAZYCE The aim of this rigorosum thesis is to create an overview of weapons of mass destruction (including their development and history, combat deployment and their subsequent effect on the international community), to evaluate their status and combat deployment on the basis of custom or international agreements and to further critically evaluate the newest regulation of weapons of mass destruction (i.e. development from the latter half of the 20thcentury), its effectiveness as well as possibilities of further development. In general terms, this thesis deals with international law, only briefly touching legislation on the national level. The first chapter consists of a brief introduction. The second chapter includes a list of basic terminology, e.g. definitions for weapons of mass destruction, biological, chemical and nuclear weapons, international law, law of war, law of customs, international agreements, forbidden means of combat and prohibited ways of conducting armed conflicts. The third chapter deals with the development of chemical weapons from their early history all the way to current regulation. The fourth chapter contains information on chemical weapons beginning with their first development and their original (“absent”) regulation, through the chemical revolution on the turn of the 19th and 20th century, up to the development of modern chemical weapons. This chapter also lists attempts to codify chemical weapons for each respective time period (including the Lieber Code, the Hague treaties, the Geneva Protocol and the Convention on the Prohibition of the Development, Production, Stockpiling and Use of Chemical Weapons and on their Destruction). The fourth chapter outlines the creation of biological weapons (including attempts to use biological weapons before the germ theory of disease) and their development including the development of regulation culminating in the Convention on the Prohibition of the Development, Production and Stockpiling of Bacteriological (Biological) and Toxin Weapons and on their Destruction. The fifth, and by far largest, chapter deals with nuclear weapons – from their first combat deployment in 1945 to their current regulation. Seeing as nuclear weapons are the one category of weapons of mass destruction not yet fully banned in international law, this rigorosum thesis pays particular attention to questions linked with nuclear weapons (e.g. the effectiveness of Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons, the Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty, the creation of nuclear-free zones, as well as the general dichotomy between supporters and opponents of nuclear weapons). The sixth chapter follows with a consideration of chemical, biological and nuclear terrorism. The seventh chapter consists of an overview of the goals of the rigorosum thesis, while the seventh chapter includes a list of key literature and international sources.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Barbora Stoklasová 1.34 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Barbora Stoklasová 91 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Barbora Stoklasová 89 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Jan Ondřej, DSc. 132 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Milan Lipovský, Ph.D. 155 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 168 kB