velikost textu

Právní vědomí.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Právní vědomí.
Název v angličtině:
Legal Consciousness
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Filip Beran
Vedoucí:
JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D.
Oponent:
JUDr. Tomáš Havel, Ph.D.
Id práce:
177742
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
18. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
právní vědomí, vnitřní morálka práva, znalost práva
Klíčová slova v angličtině:
legal consciousness, internal morality of law, knowledge of law
Abstrakt:
Cílem práce je představit různá vyskytující se pojetí právního vědomí, poukázat na jejich historické i kulturně-společenské souvislosti a ve vybraných směrech načrtnout jejich možný další rozvoj. První kapitola představuje několik různých učebnicových definic právního vědomí včetně srovnání „evropského“ a „amerického“ přístupu. Druhá kapitola na ni navazuje uvedením a srovnáním různých dalších výrazů, které se v souvislosti s právním vědomím užívají – někdy jde o synonyma, jindy zdůrazňují jen některou z jeho složek nebo specifický autorův přístup. Třetí kapitola pak zvýrazňuje i historickou dimenzi tématu právního vědomí, a to na příkladech jeho ideologických pojetí „s přívlastky“ (socialistické, revoluční, lidové právní vědomí). První tři kapitoly tak tvoří popisnou, přehledovou část; možnou syntézu pak přináší kapitola čtvrtá. Na předchozím základě nejprve identifikujeme tři „vnitřní“ rozměry, které vyvstávají z představeného pojmového pole a které je vhodné si ujasnit, chceme-li mluvit o právním vědomí dostatečně určitě: jakou jeho složkou se zabýváme, jakého práva se týká a o čí právní vědomí se jedná. Následně rozlišujeme trojí typický diskurs, tedy to, jak se o právním vědomí mluví – jinak, tj. s jinými záměry i předběžnými východisky, totiž k tématu právního vědomí přistupují právníci, sociologové nebo pedagogové či „uživatelé práva“. Zbývající tři kapitoly pak na tuto syntézu v některých ohledech navazují a spíše esejisticky než systematicky předkládají možné další směry uvažování o právním vědomí. V kapitole páté pomocí Fullerovy Morálky práva ukazujeme i na konkrétních příkladech z tuzemského práva, jak lze uvažovat o právním vědomí při tvorbě práva. Šestá kapitola naopak „zvenčí“ načrtává omezený dosah právního vědomí a jeho provázanost s dalšími normativními zdroji; za tím účelem mj. rozlišujeme mravní a právní rozměr normy. Nakonec v sedmé kapitole varujeme před ztotožňováním morálky a práva a připojujeme několik poznámek, jak by se předchozí úvahy mohly prakticky promítnout do formování právního vědomí.
Abstract v angličtině:
Diploma thesis aims to present different conceptions of legal consciousness, to highlight their historical and socio-cultural contexts and to outline their possible progress in selected directions. First chapter presents several textbook definitions of legal consciousness, including a comparison of “European” and “American” conceptions. Chapter 2 introduces and compares other expressions usually used in connection with legal consciousness – sometimes as synonyms, sometimes emphasizing some of its components or specific author’s approach. Chapter 3 then accentuates historical dimension of legal consciousness, with examples of its ideological conceptions “with attributes” (socialist, revolutionary, popular legal consciousness). These three chapters constitute descriptive, overviewing part; possible synthesis is then concluded in Chapter 4. At first, it identifies three “inner” dimensions which arise from presented conceptual field and which need to be clarified if we want to talk about legal consciousness with sufficient precision: which component we focus on, which part of law and whose legal consciousness are concerned. After that we distinguish three kinds of discourse, that is, how the legal consciousness is talked about: lawyers, sociologists and educators or “users of law” approach it with different intentions and assumptions. Finally, last three chapters extend this synthesis in certain aspects and they propose, in essayistic rather than systematic way, possible further considerations about legal consciousness. In Chapter 5, based on Fuller’s The Morality of Law, we demonstrate on examples from domestic law how to consider legal consciousness in law making. On the contrary, Chapter 6 outlines a limited scope of legal consciousness related to other normative sources: in that way we distinguish moral and law dimensions of norms. Finally, in Chapter 7 we warn against equating morality and law and attach few remarks how to project the previous considerations into cultivation of legal consciousness.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Filip Beran 1.21 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Filip Beran 173 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Filip Beran 183 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D. 64 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Tomáš Havel, Ph.D. 74 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D. 152 kB