velikost textu

Levicová recepce díla Carla Schmitta

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Název v angličtině:
The Left-Wing Reception of Carl Schmitt´s Work
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Jan Géryk
Vedoucí:
doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.
Oponent:
Mgr. Petr Agha, LL.M., Ph.D.
Id práce:
176313
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
21. 2. 2018
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Carl Schmitt, levice, intelektuální dějiny, politično, teorie demokracie
Klíčová slova v angličtině:
Carl Schmitt, the Left, intellectual history, the political, theory of democracy
Abstrakt:
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a ekonomiky nad političnem a konečně univerzalismem a unipolarismem ve světovém uspořádání. Druhá kapitola se podrobněji věnuje otázkám Schmittova disciplinárního zařazení, především rozporu mezi jurisprudencí a teologií či kontinuitě a diskontinuitě v jeho myšlení. U autora, který psal intervenční texty, ve kterých reaguje na soudobé politické tendence, je totiž obtížné najít něco, co bychom nazvali materiálním jádrem jeho myšlení. Pokusit se Schmitta ideologicky zařadit bylo nicméně užitečné, a to například s ohledem na jeho specifický konzervatismus, který si je vědom historické ukotvenosti institucí, nicméně hledá také radikálně nové formy jejich uspořádání. Schmitt tak měl jako autor, který se pokouší kriticky odhalovat partikulární zájmy za neutrálním a univerzalistickým diskursem, kariéru prolnutou bohatým a dynamickým intelektuálním střetáváním s levicovými teoretiky, ať už šlo o Otta Kirchheimera, Waltera Benjamina či italské marxisty 70. let 20. století. Druhá polovina práce se tedy věnuje již levicové recepci Schmittova díla samotné. V té jde zejména o oživení pojmu politična, jelikož někteří levicoví autoři poukazovali na absenci opravdu politické teorie jak v liberalismu, tak v marxismu. Zvláště po své smrti v roce 1985 a ještě více po skončení Studené války je pak Schmitt chápán již nejen jako kontroverzní postava, ale jako klasik politického myšlení. Současná levice využívá jeho kritického jazyka k pokusům o narušení neoliberální hegemonie, ovšem zdůrazňuje, že je třeba myslet „se Schmittem proti Schmittovi“. Závěry, které levice z kritiky liberalismu vyvozuje, jsou totiž od Schmittových odlišné. Sporné otázky jsou především možnosti a intenzita vnitrostátního politického konfliktu či homogenizace politického společenství. Na recepci Schmitta se navíc dobře ukázaly různé typy současného levicového politického myšlení a rozdíly mezi nimi, například mezi autory jako Chantal Mouffe, Jürgen Habermas či Giorgio Agamben. Samostatná část byla věnována také Schmittově vlivu v oblasti kritické teorie mezinárodních vztahů, zvláště v souvislosti s humanitárními intervencemi, americkým unipolarismem nebo pokusy o zavedení kosmopolitního řádu založeného na ideji lidských práv.
Abstract v angličtině:
Abstract This thesis has dealt with the thought of the German legal and political theorist Carl Schmitt and with the reception of his work by the intellectual Left. The main goals of the thesis were to find out which aspects of Schmitt’s work are the most popular among left-wing authors and to search for the causes of this inspiration. Thus, it was necessary to reconstruct the historical context in which such a conservative thinker becomes a frequently quoted author within various branches of leftist thought. In Carl Schmitt’s case, because of his shift towards Nazism in the 1930s, there is also a methodological problem of the possible separation of his work from his career and personality, the separation of a particular theoretical approach from the motives which led to this approach. Therefore, the attempt to use Schmitt’s thought for progressive left-wing goals is not easily compatible with strictly contextual reading of his work. Schmitt’s work itself is described and analyzed especially in the first half of this thesis. The first chapter describes, in the historical context, some basic concepts which Schmitt deals with. The chapter is structured according to main targets of his critique: legal positivism; liberal democracy; quantitative total state, which is able to intervene in every part of society, but which is weak at the same time, because of the interest groups’ influence; the concept of humanity with its primacy of ethics and economics over the political; universalism and unipolarism in the world order. The second chapter deals more in detail with the questions of Schmitt’s disciplinary approach, especially with the clash of legal theory and theology. It also discusses continuity and discontinuity in his thought. It is difficult to find the so-called material core in Schmitt’s work, since he wrote especially interventionist texts that reacted to the political tendencies of his time. However, trying to define Schmitt ideologically is quite useful, especially with regard to his specific conservatism which is aware of the importance of historical roots of institutions, but, at the same time, also searches for completely new forms of institutional order. Since Schmitt tried to critically reveal particular interests behind the allegedly neutral and universalistic discourse, his career was full of rich and dynamic intellectual encounters with left-wing theorist, for example Otto Kirchheimer, Walter Benjamin, or Italian Marxists of the 1970s. So, the second half of this thesis studies the leftist reception of Schmitt’s work. One of its main goals is to revive the concept of the political, since some authors on the Left pointed out the absence of properly political theory in both liberalism and Marxism. Especially after his dead in 1985, and even more after the end of the Cold War, Schmitt has finally become understood not only as a controversial character, but as a classical author of political thought. Contemporary Left uses his critical language in its attempts to challenge the neoliberal hegemony, but still, it also emphasizes that it is necessary to think “with Schmitt against Schmitt”. Indeed, conclusions of the left-wing critique of liberalism are different than those of Schmitt. As disputed questions, we can mention, for example, the possibility and intensity of political conflict, or the homogenization of political community. The study of the reception of Schmitt’s work also helped us to recognize various branches of contemporary left-wing political thought, represented by authors like Chantal Mouffe, Jürgen Habermas, or Giorgio Agamben, and some important differences among them. One part of this thesis has dealt also with Schmitt’s influence in the field of critical international relations theory, especially in the context of humanitarian interventions, American unipolarism, or the attempts to found the cosmopolitan order based on the idea of human rights.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Jan Géryk 1.22 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Jan Géryk 130 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Jan Géryk 130 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D. 19 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Petr Agha, LL.M., Ph.D. 50 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D. 152 kB