velikost textu

Demographic revolution in developing countries with a special regards to Africa and Zimbabwe

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Demographic revolution in developing countries with a special regards to Africa and Zimbabwe
Název v češtině:
Demografická revoluce v rozvojových zemích se zvláštním zaměření na Afriku a Zimbabwe
Typ:
Disertační práce
Autor:
Collet Muza, Ph.D.
Školitel:
prof. Ing. Zdeněk Pavlík, DrSc.
Oponenti:
doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc.
Mgr. Markéta Pechholdová, Ph.D.
Id práce:
175335
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra demografie a geodemografie (31-360)
Program studia:
Demografie (P1303)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
30. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
demographic transition, demographic revolution, Africa, Zimbabwe, fertility, mortality, determinants, regional differentiation
Klíčová slova v angličtině:
demografický přechod, demografická revoluce, Afrika, Zimbabwe, plodnost, úmrtnost, determinanty, regionální diferenciace
Abstrakt:
Demografická revoluce v rozvojových zemích se zvláštním zaměření na Afriku a Zimbabwe Abstrakt Cílem této disertační práce bylo popsat a analyzovat proces demografického přechodu v rozvojových zemích, Africe a v Zimbabwe. Na důležitost demografické revoluce jakožto globálního procesu ukazuje výrazný celosvětový pokles intensity úmrtnosti a plodnosti. Zatímco tato univerzalita byla ústředním bodem klasické revoluční teorie, demografové ji po mnoho desetiletí zpochybňovali, protože se zdálo, že vývoj plodnosti a úmrtnosti v Africe nejde předpokládanou cestou. V sub-saharské Africe se demografická revoluce vyznačuje zaostáváním a diskontinuitou vývoje. Navzdory nízké úrovni socioekonomického vývoje však sám proces změn v celém regionu probíhá rychlejším tempem, než tomu bylo původně v Evropě, což výrazně ovlivňuje jeho výslednou populační dynamiku. Vyvstává tudíž otázka, zda Afrika je s ohledem na demografický vývoj opravdu jiná a zda se z hlediska demografického přechodu opravdu jedná o homogenní kontinent? Nicméně empirické studie, které zkoumají tento jedinečný proces probíhající aktuálně ve většině zemí Afriky a Zimbabwe, chybí. První část práce věnovaná sledovanému procesu v rozvojových zemích ukázala na rozdíly v reakcích plodnosti na pokles úmrtnost. Charakteristickým rysem později započatých přechodů je zejména nárůst prodlevy nástupu poklesu plodnosti a současně mnohem rychlejší průběh poklesu intenzit obou reprodukčních procesů. Vysvětlení tohoto jevu je však problematické. Specifické rysy pozdějších přechodů vedou k významně delším obdobím vysokého populačního růstu a otevírají tak cestu k mnohem rychlejšímu stárnutí populace v budoucnosti. Druhá část studie se zabývá prostorovou diferenciací vývoje plodnosti v letech 1960-2015 a populačního vývoje v Africe z letech 2000-2030. Použit byl přitom soubor druhotných dat převzatý z databáze OSN “World Population Prospects 2017”. Nehierarchická shluková analýza umožnila identifikaci afrických zemí se srovnatelnou úrovní plodností a obdobnými charakteristikami populačního vývoje v průběhu tří období. S její pomocí byly identifikovány tři shluky zemí vyznačujících se vysokou, střední a nízkou plodností. Obdobně se vydělily tři shluky zemí také v případě populační dynamiky. Počet zemí s nízkou a střední plodností ve sledovaném období rostl, zatímco počet zemí s vysokou plodností logicky klesal. Současně země severní a jižní Afriky představovaly relativně homogenní a svojí sestavou stabilní soubor zemí charakteristických nejintenzivnějším stárnutím. Výsledné shluky dokládají, že země Afriky se ve stejných časových horizontech nacházejí v různých stádiích demografického přechodu, a tudíž i populačního vývoje. Každý shluk tvoří zároveň prostorovou entitu, ve které lze aplikovat obdobná opatření populační politiky. To umožňuje, aby regiony s obdobnou plodností a populačním rozvojem sdílely své znalosti a zkušenosti v souladu s Agendou 2030 a cíli trvale udržitelného rozvoje. Ve třetí část práce je hlavní pozornost věnována biologickým a behaviorálním faktorů, jejichž prostřednictvím nepřímé determinanty představované sociálními, ekonomickými, psychologickými a environmentálními proměnnými ovlivňují plodnost, a roli, kterou uvedené faktory hrají při jejím poklesu v podmínkách Zimbabwe. V tomto případě se informačním východiskem stalo šest po sobě jdoucích zimbabwských DHS – demografických a zdravotních šetření – z let 1988, 1994, 2005, 2010 a 2015. Výsledky ukázaly, že ve sledovaném období poklesla úhrnná míra plodnosti z 5,4 (1998) na 3,8 (1999) a poté až do roku 2015 oscilovala na úrovni přibližně 4,0 živě narozených dětí připadajících na jednu ženu. Rozhodujícím faktorem pozorovaného poklesu přitom bylo rozšíření antikoncepce. Role metod plánování rodičovství v procesu snižování plodnosti se přitom s časem narůstá, a to především na úkor faktoru kojení a sňatkového chování reprezentovaného věkem vstupu do manželství. S ohledem na existující rezervy proto bude k dalšímu postupnému snižování plodnosti směrem k hranici prosté reprodukce nezbytná pokračující podpora používání antikoncepce, prodlužování doby kojení a oddalování vstupu žen do manželství prostřednictvím veřejných politik. Dalším vhodným nástrojem snižování plodnosti by mohlo být posílení postavení žen, zejména s důrazem jejich další vzdělávání a vyšší zaměstnanost. V závěrečné části se předložená práce zabývá prediktory úmrtnosti dětí do věku pěti let v Zimbabwe. Předcházející studie snažící se o jejich identifikaci vycházely z dat demografického a zdravotního průzkumu Zimbabwe, žádná však nevyužila údaje ze sčítání lidu. Proto naše studie vychází z výsledků sčítání lidu v roce 2012. K testování hypotéz byly použity metody popisné statistiky a binární logistické regresní analýzy. Výsledky ukázaly, že všechny následující faktory: geografická poloha, úroveň vzdělání matky, věk matky při narození, rodinný stav matky a hygiena jsou významnými prediktory úmrtnosti ve věku do pěti let. Intervence zaměřené na snížení úmrtnosti do pěti let věku by měly směřovat především do veřejného zdravotnictví a také se zaměřit na zvýšení vzdělanosti budoucích matek a všeobecné zlepšení hygienických podmínek života obyvatel. Klíčová slova: demografický přechod, demografická revoluce, Afrika, Zimbabwe, plodnost, úmrtnost, determinanty, regionální diferenciace.
Abstract v angličtině:
The demographic revolution in developing countries and Africa with special regards to Zimbabwe Abstract This dissertation aimed to examine the demographic revolution in developing countries, Africa and Zimbabwe. The decline of mortality and fertility everywhere in the world demonstrates the importance of the demographic revolution as a global process. While this universality was central to classic revolution theory, for many decades, it was questioned by demographers because fertility and mortality in Africa did not seem to follow the expected pathway. In sub–Saharan Africa the demographic revolution has been characterised by lagging, discontinuation and is occurring at a faster pace against low levels of socioeconomic development than observed in Europe, which has consequences for population dynamics. Questions have emerged if Africa is indeed different and a homogenous continent regarding demographic processes? However, empirical studies that have explored the unique demographic revolution starting from developing countries, Africa and Zimbabwe are lacking. The first part of the thesis on developing countries showed variations in the reaction of fertility to mortality decrease with historically small gaps and extended gaps in more recent revolutions, plus the much faster decrease in vital rates in many developing countries pose a major challenge to the explanation of the processes. The specific features of the latest revolutions have resulted in much longer periods of high population growth and to potentially give way to much faster population ageing. The second part of the study examined spatial differentiation in the levels and trends of (1) fertility from (1960-2015) and (2) population development in Africa from (2000-2030). A secondary data set was derived from World Population Prospects 2017. Non-hierarchical cluster analysis enabled the identification of countries in Africa with the same fertility and population development characteristics for three periods, respectively. The findings revealed three fertility clusters with high, medium and low fertility. The number of countries with low and medium fertility was increasing while the number of countries with high fertility was simultaneously decreasing. Three clusters with high, medium and low population development were revealed. Additionally, countries reduced their fertility and mortality, while simultaneously increasing their percentages of the elderly in the population. Northern and Southern African countries constantly formed a relatively homogeneous spatial unit with the highest ageing. The clusters suggest that countries are at different stages of demographic revolution and consequently population development. Each cluster forms a spatial unit in which appropriate demographic policy measures can be implemented. Thus, this would allow those regions with the homogeneity in fertility and population development levels to share their knowledge and experiences as outlined in the Agenda 2030 for Sustainable Goal Development (SDG). The third part of the thesis investigated the proximate determinants of fertility in Zimbabwe using 6 consecutive Zimbabwe Demographic and Health Surveys (ZDHS) from 1988, 1994, 1999, 2005, 2010 and 2015. The results revealed that fertility (TFR) declined from 5.4 (1988) to 3.8 (1999) and then stalled at about 4.0 until 2015. Contraceptive was the most significant proximate determinant of fertility level decline and its effect increases with time, while breastfeeding and marriage decreased with time. Therefore in order to foster further fertility decline to replacement level, policies should promote further contraceptive adoption and use extended breastfeeding periods and delay entry into marriages. Furthermore, women empowerment, especially the promotion of female education to higher education and female employment, could be useful tools to further fertility decline. Lastly, the thesis examined at the predictors of under–five mortality in Zimbabwe. Previous studies have used Zimbabwe Demographic and Health Survey none have used census data. Thus, this study utilises the 2012 Census data. Descriptive statistics and binary logistic regression analyses were used to test the hypotheses. The results revealed that all of the following: provincial location, mother’s education level, mother’s age at birth, marital status of the mother, and sanitation variables were significant predictors of under–five mortality. Public health interventions on under–five mortality should ideally include improvements in maternal education and sanitation. Keywords: demographic transition, demographic revolution, Africa, Zimbabwe, fertility, mortality, determinants, regional differentiation
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Collet Muza, Ph.D. 4.27 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Collet Muza, Ph.D. 460 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Collet Muza, Ph.D. 445 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Collet Muza, Ph.D. 535 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc. 238 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Markéta Pechholdová, Ph.D. 417 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 629 kB