velikost textu

Úřad evropského veřejného žalobce

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Úřad evropského veřejného žalobce
Název v angličtině:
European Public Prosecutor´s Office
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Anna Brabcová
Vedoucí:
JUDr. Tereza Kunertová, LL.M., Ph.D.
Oponent:
JUDr. Magdaléna Svobodová, Ph.D.
Id práce:
174991
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra evropského práva (22-KEP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
14. 3. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Úřad evropského veřejného žalobce, ochrana finančních zájmů EU, čl. 86 Smlouvy o fungování EU
Klíčová slova v angličtině:
European Public Prosecutor’s Office, protection of the EU’s financial interests, article 86 of the Treaty on the Functioning of the EU
Abstrakt:
Abstrakt - Úřad evropského veřejného žalobce Ve své rigorózní práci se zabývám tématem Úřad evropského veřejného žalobce. Jedná se o projekt, který je v oblasti evropského trestního práva ojedinělý, velmi problematický, ale do určité míry se stávajícím směřováním Evropské unie nezbytný. Snahy o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce lze pozorovat již od první poloviny 90. let. Celému projektu bylo však nezbytné podřídit a přizpůsobit nejenom politickou vůli, ale zejména široké legislativní prostředí a příslušný právní základ. Následně, ani cesta k přijetí legislativního návrhu nebyla jednoduchá. Přestože se Evropské komisi podařilo v roce 2013 předložit obsáhlý legislativní balíček k posílení ochrany finančních zájmů, složitost zřízení evropské prokuratury potvrzují náročná jednání trvající čtyři roky, která byla završena v říjnu 2017, kdy bylo přijato dvaceti členskými státy formou posílené spolupráce nařízení č. 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Hlavním cílem této rigorózní práce je komplexní analýza projektu evropského veřejného žalobce z historické perspektivy a zejména analýza vývoje tohoto projektu optikou posledních čtyř let s poukázáním na vedlejší otázky a aspekty, které s sebou projekt evropského žalobce nese – zejména mechanismus žluté karty, projednávání návrhu nařízení o Eurojustu a otázka začlenění podvodů na DPH do finanční kriminality. Má rigorózní práce je rozdělena na 4 hlavní části. První část je věnována rozvoji evropské spolupráce na poli trestního práva a historickému vývoji a původním myšlenkám na zřízení instituce evropského žalobce. Ve druhé části nastiňuji, za jakých legislativních podmínek a okolností se začal rodit projekt Úřadu, jak probíhal proces přijetí legislativního návrhu a jaké důvody vedly k jeho přijetí. Ve třetí části se zabývám obsahovou stránkou celého legislativního balíčku Komise k posílení ochrany finančních zájmů EU – zejména návrhu nařízení o Eurojustu a návrhu nařízení o zřízení Úřadu. Ve třetí části se vedle výše uvedeného podrobně zabývám projednáváním návrhu nařízení o zřízení Úřadu v členských státech a v unijních orgánech. Též se poměrně podrobně zaměřuji na okolnosti přijetí PIF směrnice a zejména na problematiku podvodů na DPH ve světle nejnovější judikatury SDEU. Ve čtvrté části práce přibližuji aktuální podobu přijatého nařízení 2017/1939 a zejména poukazuji na jeho stěžejní či nejvíce problematická ustanovení. V závěru práce jsem se snažila nastínit harmonogram možného fungování Úřadu v budoucnu jak v EU, tak v ČR.
Abstract v angličtině:
Abstract - European Public Prosecutor’s Office In my rigorous thesis I deal with the issue of the European Public Prosecutor’s Office. This project is unique in the field of European criminal law, it is very problematic but to certain extant necessary, when the current course of the EU is taken into account. Efforts to establish the European Public Prosecutor’s Office have been observed since the first half of the 1990s. It was necessary to subordinate and adapt not only the political will to the establishment of the European Public Prosecutor’s Office but also the broad legislative environment and the relevant legal basis. Similarly, the path to adopt a legislative proposal was difficult. Although the European Commission presented a comprehensive legislative package regarding the protection of financial interests in 2013, demanding character of the project of the European Public Prosecutor’s Office is confirmed by 4-years lasting negotiations. Finally, twenty member states of the European Union adopted the Council Regulation (EU) 2017/1939 implementing enhanced cooperation on the establishment of the European Public Prosecutor’s Office in October 2017. The main goal of my rigorous thesis is to provide with a comprehensive analysis of the project of the European Public Prosecutor’s Office from a historical perspective and especially from a perspective of last 4 years. In this context, I point out the side issues such as so called mechanism of yellow card, proposal for a regulation on the Eurojust and the issue of integrating VAT fraud into financial crime. My rigorous thesis is divided into four main parts. The first part deals with the development of the European cooperation in the field of criminal law and with the historical development and original ideas regarding the establishing of the European Public Prosecutor’s Office. In the second part, I outline under what legislative conditions and circumstances was born the idea of the European Public Prosecutor’s Office, how the process of adopting the legislative proposal took place and what reasons led to its adoption. In the third part, I deal with the content of the entire legislative package of the Commission to strengthen the protection of the EU's financial interests - in particular with the proposal for a regulation on the Eurojust and the proposal for a regulation on the European Public Prosecutor’s Office. In part three, I furthermore describe the negotiations about the European Public Prosecutor’s Office in member states and at the European Union level. I also focus on the PIF Directive and, in particular, on VAT fraud in the light of the latest case law of the Court of Justice of the European Union. In the fourth part, I present recently adopted regulation 2017/1939 implementing enhanced cooperation on the establishment of the European Public Prosecutor’s Office and, in particular, I point out its fundamental or most problematic provisions. At the end of my rigorous thesis, I outline the schedule of future functioning of the European Public Prosecutor’s Office in the European Union and in the Czech Republic.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Anna Brabcová 1.21 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Anna Brabcová 126 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Anna Brabcová 124 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Tereza Kunertová, LL.M., Ph.D. 147 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Magdaléna Svobodová, Ph.D. 107 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 161 kB