velikost textu

Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Název v angličtině:
Cognitive and psychosocial sequelae following hypoxic brain injury.
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Veronika Dostálová, Ph.D.
Školitel:
Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D.
Oponenti:
prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.
MUDr. Eva Feketeová, Ph.D.
Konzultant:
PhDr. PaedDr. Pavel Harsa, PhD.
Id práce:
172121
Fakulta:
1. lékařská fakulta (1.LF)
Pracoviště:
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze (11-00600)
Program studia:
Psychologie (P7701)
Obor studia:
Lékařská psychologie a psychopatologie (YPSYCH)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
17. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
hypoxické poškození mozku, kognitivní deficit, úzkost, deprese, srdeční zástava, obstrukční spánková apnoe
Klíčová slova v angličtině:
hypoxic brain injury, cognitive impairment, depression, anxiety, cardiac arrest, obstructive sleep apnea
Abstrakt:
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a výskyt vyšší míry aktuálně prožívané úzkosti. Oproti tomuto nálezu u pacientů s chronickou formou hypoxie neprokazujeme výskyt kognitivního deficitu a významných změn v prožívání. Na druhou stranu výsledky studie poukazují na vyšší kognitivní výkonnost a nižší míru úzkostných a depresivních projevů po tříměsíční terapii chronické formy hypoxie. Výsledky práce poukazují na nutnost rozvoje komplexní péče o pacienty vystavené hypoxii, která sociální úrovni snižuje kvalitu života. Klíčová slova: hypoxické poškození mozku, kognitivní deficit, úzkost, deprese, srdeční zástava, obstrukční spánková apnoe
Abstract v angličtině:
Cognitive and psychosocial sequelae following hypoxic brain injury Abstract in English Hypoxic brain injury leads to neuronal necrosis and to other cerebral changes which may affect psychosocial functioning. Although the pathophysiology of cerebral hypoxia is multifactorial, and it is not possible to reliably describe the unified clinical picture of hypoxia patients, the most commonly described psychosocial consequences of cerebral hypoxia are cognitive impairment, increased anxiety and depressive symptoms. The aim of the present study is to characterize cognitive functioning and psychosocial changes of the patients exposing mild intermittent cerebral hypoxia (=chronic form of hypoxia, model of obstructive sleep apnea diagnosed by neurologist) and patients after severe one-time cerebral hypoxia (=acute form of hypoxia, model of cardiac arrest diagnosed by cardiologist). Regardless of the different etiology of particular hypoxia forms described in the theoretical part of the thesis, both forms may lead to neuronal death. In the experimental part we test a hypothesis comparing healthy individuals to patients with acute or chronic form of hypoxia in cognitive performance or anxiety and depressive symptoms. We document a decreased cognitive performance and higher level of state anxiety in a group of patients after acute hypoxia. In contrast to these findings, according to our study, patients exposing chronic hypoxia do not show cognitive deficit or significant emotional changes. On the other hand, the results of the study show, that there is better cognitive performance and lower level of anxiety and depressive symptoms following three months of obstructive sleep apnea treatment. These results point out the necessity of complex care of patients after hypoxia, which reduces the bio-psycho-social quality of life. Key words: hypoxic brain injury, cognitive impairment, depression, anxiety, cardiac arrest, obstructive sleep apnea
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Veronika Dostálová, Ph.D. 10.74 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Veronika Dostálová, Ph.D. 16.19 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Veronika Dostálová, Ph.D. 97 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Veronika Dostálová, Ph.D. 39 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Veronika Dostálová, Ph.D. 643 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D. 1.99 MB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. 239 kB
Stáhnout Posudek oponenta MUDr. Eva Feketeová, Ph.D. 1.45 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. 1.42 MB