velikost textu

Distribuce kryptických linií blešivců druhového komplexu Gammarus fossarum na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Distribuce kryptických linií blešivců druhového komplexu Gammarus fossarum na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat
Název v angličtině:
Lineage distribution of the Gammarus fossarum species complex (Amphipoda) across Bohemian Massif and Western Carpathians
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Tereza Rutová
Vedoucí:
doc. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D.
Oponent:
RNDr. Pavel Hulva, Ph.D.
Id práce:
171348
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra ekologie (31-162)
Program studia:
Biologie (N1501)
Obor studia:
Ekologie (NEKO)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
1. 2. 2018
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Sladkovodní blešivci jsou významnou složkou permanentního makrozoobentosu tekoucích vod mírného pásu. Mají sníženou schopnost aktivní disperze, postrádají ve svém vývoji dormantní stádium, a tak jejich genetická variabilita často odráží dávnou geologickou historii daného areálu. Samotný rod Gammarus zahrnuje více než 200 popsaných druhů rozšířených v Palearktické oblasti. Mnohé dříve popsané taxony jsou ale ve skutečnosti diverzifikované druhové komplexy, což platí i pro našeho nejběžnějšího blešivce potočního (Gammarus fossarum). V této studii jsme se věnovali jejich diverzitě na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat, mezi nimiž probíhá významná biogeografická hranice pro řadu dalších organizmů. Testovali jsme, jestli se projevuje i ve fylogeografii zástupců permanentní vodní fauny. Analýza dvou mitochondriálních markerů odhalila přítomnost osmi divergentních linií G. fossarum, jež se liší i v jaderném genomu. Všech osm linií se vyskytuje v Západních Karpatech, zatímco Český masiv je osídlen pouze dvěma. Mikroendemické areály některých linií a běžný výskyt zřejmě dvou bazálních linií komplexu, jež nebyly nalezeny v jižnějších oblastech, podporují hypotézu, že tito blešivci přežili pleistocenní glaciální cykly i v západokarpatských refugiích. Předpokládáme, že klíčovou roli mohly hrát oteplené minerální prameny, jež jsou v Karpatech běžné a mohly tak zajistit stabilní prostředí i v chladných a suchých obdobích. V oblasti Vsetínska jsme studovali lokální kontakt čtyř linií. Důležité vysvětlující faktory ovlivňující distribuci linií byly místo na toku, a tudíž zřejmě jeho velikost či hloubka, a dále poloha toku v krajině. V lokálních povodích se vyskytují až tři linie i syntopicky a často se jejich distribuce liší mezi horními a dolními částmi toků. Sekvenace jaderného markeru (gen pro 28 rRNA) u vybraných jedinců neprokázal křížení mezi těmito liniemi nebo introgresi. Pro zlevnění určování jednotlivých linií vyskytujících se na této lokální škále jsme vyvinuli a otestovali amplifikaci fragmentů genu pro 16S rRNA pomocí specifických primerů pro jednotlivé linie. Tato metoda bude využívána v budoucím výzkumu zaměřeném na ekologické interakce jednotlivých linií. Klíčová slova: Gammarus fossarum, druhový komplex, kryptická diverzita, Český masiv, Západní Karpaty, specifické primery
Abstract v angličtině:
Abstract Amphipods are an important component of temperate permanent freshwater macrozoobenthos. They have poor dispersal abilities, lack dormant stages, and their phylogeographies often reflect old historical processes. The genus Gammarus itself includes more than 200 described species spread in the Palearctic region. Many of the taxa previously described are, in fact, diversified species complexes, which is case of our most common Gammarus (G. fossarum). We have studied their diversity on the transect across the Bohemian Massif and the Western Carpathians, which form a significant biogeographical boundary for a number of other organisms. We tested whether the border between these areas is reflected in the phylogeography of G. fossarum as a representative of permanent aquatic fauna. Analysis of two mitochondrial markers revealed the presence of eight divergent G. fossarum lineages, which also differed in the nuclear genome. All eight lineages were found in the Western Carpathians, while the Czech Massif is inhabited only by two. The microendemic areas of some lineages and the occurrence of two apparently basal lineages of this complex, which were not found in southern regions, support the hypothesis that these amphipods survived Pleistocene glacial cycles even in West Carpathian refuges. We assume that warm mineral springs, which are common in the Carpathians, could play a key role in ensuring a stable environment even in cold and dry periods. In the Vsetín region, I studied the local contact of four lineages. The position of a locality along the stream, which is related to width or depth and flow intensity, as well as the position of the stream itself in the landscape, could be important explanatory factors affecting the distribution of the lineages at small scale. In individual catchments, up to three lineages were found, often in syntopy, and their distribution frequently differed between the upper and lower parts of the streams. Consistent results from mitochondrial (16S) and nuclear (28S) markers support the hypothesis that studied lineages do not hybridize even in syntopy. At this local scale, we used for determination of individuals not only sequencing but also amplification of 16S gene fragments using lineage-specific primers. This method will be used in future research focusing on the ecological interactions between divergent lineages. Key words: Gammarus fossarum, species komplex, cryptic diversity, Bohemian Massif, Western Carpathians, lineage-specific primers
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Tereza Rutová 7.55 MB
Stáhnout Příloha k práci Bc. Tereza Rutová 8.08 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Tereza Rutová 176 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Tereza Rutová 172 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D. 559 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Pavel Hulva, Ph.D. 438 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. Mgr. Lukáš Kratochvíl, Ph.D. 154 kB