velikost textu

Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě
Název v angličtině:
The Temptation of illiberal democracy in the postcommunist Europe
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Kirill Ščeblykin
Vedoucí:
doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c.
Oponent:
JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D.
Id práce:
170592
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
5. 12. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
neliberální demokracie, právní stát, liberalismus, defektní demokracie
Klíčová slova v angličtině:
illiberal democracy, rule of law, liberalism, defective democracies
Abstrakt:
Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě Abstrakt Tato práce se věnuje konceptu neliberální demokracie. V obecné části poskytuje nástin debaty, ze které se tento koncept zrodil. Popisuje rozdíl mezi koncepty liberalismu a demokracie a zároveň vysvětluje, jak jsou spolu spojeny. Popisuje také pojem defektních demokracií politologa Wolfganga Merkela. V rámci této části také stručně nastiňuji ústavněprávní debatu o konceptu neliberální demokracie. Ve zvláštní části se pak aplikuje Merkelův teoretický rámec na případ Polska a Maďarska. Smyslem je ověřit, zda se v daném časovém období jednalo o liberální demokracie. Zkoumaným časovým obdobím je moment, kdy v Polsku strana Právo a spravedlnost a v Maďarsku strana Fidesz získaly dostatečné většiny na to, aby mohli provádět rozsáhlé institucionální změny ve svých zemích. Zkoumaná období končí chvílí, kdy vůči těmto zemím byl aktivován článek 7. odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. Práce ve zvláštní části sleduje strukturu Merkelových kritérií. Rozebírá, nakolik byl v obou zemích zachováno volební právo a svobodný přístup k moc, zda jsou to volení zástupci, kdo v zemi přijímá politická rozhodnutí, zda existuje vzájemná kontrola mezi institucemi a jakým způsobem může státní moc zasahovat do autonomní sféru občanů. Docházím k závěru, že ani Polsko ani Maďarsko nebylo ve zkoumaném období liberální demokracií. V Polsku vláda neutralizovala ústavní přezkum svého vládnutí. V daném období ho tedy považuji podle Merkelovy typologie defektních demokracií za delegativní demokracii. V Maďarsku došlo v daném období nejen k demontáži soudního přezkumu na ústavní úrovni, ale také k omezení občanských práv jejích obyvatel. Maďarsko tedy vykazuje jak příznaky delegativní tak i neliberální demokracie. Stojí za zmínku, že Polsko potřebovalo daleko kratší dobu k tomu, aby si ho všimlo mezinárodní společenství. Z práce vyplývá, že maďarský premiér Viktor Orbán sice sliboval boj proti některým hodnotovým východiskům liberalismus za současného zachování liberálních svobod, ve skutečnosti ale došlo v jeho zemi i k oslabování konstitučního liberalismu. Klíčová slova: neliberální demokracie, právní stát, liberalismus, defektní demokracie
Abstract v angličtině:
The temptation of illiberal democracy in the postcommunist Europe Abstract This thesis deals with the concept of illiberal democracy. In the first half it sums up the debate from which the concept arose. It describes the difference between liberalism and democracy and it also explains how these two concepts are interconnected. It describes the concept of defective democracies as conceived by Wolfgang Merkel. I also outline the constitutional aspects of the debate about illiberal democracy. In the second half the text applies Merkel´s theoretical framework to analyse the cases of Poland and Hungary. The period of time, that was chosen, starts with the moment when parties Law and Justice and Fidesz gained majorities large enough for profound institutional changes. The period ends with activation of article 7 of the Treaty on European union. The text follows the structure of the Merkel´s criteria. It analyses, how the voting rights and free access to power were preserved in both countries, if the political decisions are taken by elected representants, if there is a mutual control between the institutions and to what degree can the state power intervene into the private sphere of the citizens. I conclude that both Poland and Hungary could not be called liberal democracies in the period under review. The Polish government neutralized constitutional oversight over its governance. I consider Poland a delegative democracy for the given time according to Merkerl´s criteria. In Hungary not only the court oversight was neutralised, but the citizens' civil rights were also diminished. Hungary thus showed signs of both delegative and illiberal democracy. It is worth noting that Poland much shorter time to get noticed by international community. The text shows that even though the Hungarian prime minister Viktor Orbán promised to fight ideology of liberalism while preserving liberal freedoms, constitutional liberalism started faltering in his country. Key words: illiberal democracy, rule of law, liberalism, defective democracies
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Kirill Ščeblykin 690 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Kirill Ščeblykin 73 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Kirill Ščeblykin 75 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. 65 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D. 129 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D. 152 kB