velikost textu

Sympatrická kulturní divergence a její evoluční signifikance

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Sympatrická kulturní divergence a její evoluční signifikance
Název v angličtině:
Sympatric cultural divergence and its evolutionary significance
Typ:
Disertační práce
Autor:
Bc. Petr Tureček
Školitel:
doc. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D.
Oponenti:
Mgr. Martin Lang, Ph.D.
RNDr. Pavel Duda, Ph.D.
Id práce:
170237
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
Program studia:
Teoretická a evoluční biologie (P1526)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
18. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
kulturní evoluce, teorie podvojné dědičnosti, sympatrická divergence, směsná dědičnost, reprodukční sítě, matematické modelování
Klíčová slova v angličtině:
cultural evolution, dual inheritance theory, sympatric divergence, blending inheritance, reproductive networks, mathematical modelling
Abstrakt:
Abstrakt Pro evoluci člověka je klíčová interakce genů a kultury. Jednotlivá etnika či subkultury fungují často jako relativně uzavřené jednotky a jejich příslušníci zřetelně rozlišují mezi jedinci náležícími ke kultuře vlastní a ke kultuře cizí. Předkládaná práce si klade za cíl modelovat vznik distinktních kulturních klastrů, jakýchsi kulturních ekvivalentů distinktních druhů. Historický vývoj teorií směsné dědičnosti vedl k vytvoření biometrických paralel k Mendelismu. Galton-Pearsonův model nepartikulátní dědičnosti s konstantní variancí potomstva, nejdůležitější model spojité dědičnosti vůbec, byl formulován na základě měření variability geneticky předávaných znaků. Ronald Fisher později demonstroval, že dědičnost tohoto typu přímo vyplývá z polygenní dědičnosti s aditivní genetickou variancí. Metafora kulturoprostoru Dana Sperbera umožňuje integrovat jakékoliv spojité modely poziční dědičnosti do počítačových simulací evoluce kultury, většina studií se však v současnosti zabývá partikulárními modely kulturní dědičnosti. Výjimku tvoří práce Cavalli-Sforzy a Feldmana, kteří uplatnili při studiu kulturní evoluce právě spojitý Galton-Pearson model. Ten se však jako model kulturního přenosu příliš nehodí. Model, kde je variabilita potomstva závislá na variabilitě rodičů (PVDI – Parental Variability-Dependent inheritance), vystihuje heuristické sociální učení lépe. Počítačové simulace adaptace v jednorozměrném kulturoprostoru ukazují, že systémy s PVDI vykazují tendenci k punktuacionalistické evoluci i bez složitých prostoročasových interakcí mezi subpopulacemi. V mnohorozměrných kulturoprostorech s PVDI, kde je přírodní výběr nahrazen homofilií – preferencí pro interakci se soběpodobnými jedinci, vznikají přirozeně klastry s nízkou vnitroskupinovou a vysokou meziskupinovou variabilitou. Mnohorozměrný ekvivalent Galton-Pearsonovy dědičnosti k vytváření distinktních klastrů nevede. Pokud kulturní přenos skutečně připomíná PVDI, může kultura fungovat jako činitel umožňující následnou sympatrickou speciaci například u lidí, pěvců a kytovců. Sympatrická speciace však může probíhat častěji, než se obecně soudí, neboť k asortativnímu párování dochází často i u všech ostatních zvířat, a místo kultury může genetický tok mezi subpopulacemi v rámci souvislého území limitovat disruptivní selekce nebo pohlavní výběr.
Abstract v angličtině:
Abstract Interaction of genes and culture is crucial for human evolution. Human ethnic groups and subcultures frequently function as discrete units, and people clearly distinguish between in- group and out-group individuals on a cultural basis. This thesis aims to model the formation of distinct cultural clusters, cultural equivalents of distinct species. Historical development of theories of blending inheritance led to the formation of biometric parallels to Mendelism. Galton-Pearson model of nonparticulate inheritance with constant offspring variance, the most influential model of continuous inheritance ever formulated, was based on measurements of genetically transmitted traits. Ronald Fisher later demonstrated, that this type of inheritance directly stems from polygenic traits with additive genetic variance. Dan Sperber’s metaphor of culture space allows integrating any continuous models of position inheritance into computer simulations of the evolution of culture. Most studies today, however, employ particulate models of cultural inheritance. The exceptional works of Cavalli-Sforza and Feldman pioneer the continuous models of cultural inheritance applying Galton-Pearson model to culture. Galton-Pearson inheritance is, unfortunately, not a very good model of cultural transmission. Parental Variability-Dependent inheritance (PVDI), where offspring variance is proportional to parental variance, approximates the heuristic social learning better. Computer simulations of adaptation in unidimensional culture space demonstrate that PVDI leads to punctuated evolution even without complex spatiotemporal dynamics of various subpopulations. In multidimensional culture space with PVDI, where natural selection is replaced by relative preferences between agents governed by homophily i.e. preference for interaction with self- similar individuals, clusters with small within-group and large between-group variance form naturally. Multidimensional generalization of Galton-Pearson inheritance does not lead to the formation of distinct clusters. If cultural transmission resembles PVDI, cultural divergence can effectively work as a factor allowing for subsequent sympatric speciation for example in hominins, songbirds, and cetaceans. Sympatric speciation might, however, happen more often than usually thought, because assortative mating in all animals is frequent and the gene flow between subpopulations with substantially overlapping ranges can be limited by disruptive and/or sexual selection.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Petr Tureček 10.08 MB
Stáhnout Příloha k práci Bc. Petr Tureček 18.09 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Petr Tureček 85 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Petr Tureček 84 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Bc. Petr Tureček 2.71 MB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Martin Lang, Ph.D. 160 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Pavel Duda, Ph.D. 231 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 686 kB