velikost textu

Dětský voják v mezinárodním právu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Dětský voják v mezinárodním právu
Název v angličtině:
Child Soldier in International Law
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Zuzana Kučerová
Vedoucí:
doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc.
Oponent:
JUDr. Věra Honusková, Ph.D.
Id práce:
170132
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
19. 6. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
dětský voják, mezinárodní právo, trestní odpovědnost, zločin podle mezinárodního práva, dolní věková hranice trestní odpovědnosti
Klíčová slova v angličtině:
child soldier, international law, criminal responsibility, international crime, minimum age of criminal responsibility
Abstrakt:
Zuzana Kučerová: Dětský voják v mezinárodním právu Abstrakt Práce se zabývá postavení dětských vojáků v mezinárodním právu a věnuje se především dvěma otázkám: ochraně dětí před rekrutováním a jejich případné trestní odpovědnosti za zločiny podle mezinárodního práva. Po krátké úvodní kapitole, která obsahuje historický exkurz do problematiky a vymezuje zásadní pojmy, podává druhá kapitola přehled mezinárodněprávních instrumentů, které mají zamezit tomu, aby byli nezletilí verbování do ozbrojených složek a skupin, respektive, aby se účastnili ozbrojených střetů. Jedná se především o nástroje mezinárodního humanitárního práva, práva lidských práv a mezinárodního trestního práva. Autorka dochází k závěru, že zejména posledně uvedená právní rovina může nejlépe zabránit tomu, aby se z dětí stávali dětští vojáci. Mezinárodní trestní právo totiž postihuje přímo jednotlivce, včetně nestátních aktérů, tedy velitelů různých neoficiálních ozbrojených skupin, a platí i v době, kdy neprobíhá ozbrojený konflikt, jak ho definuje mezinárodní humanitární právo. Třetí část práce se věnuje trestní odpovědnosti dětí za zločiny podle mezinárodního práva. Mezi zásadní problémy na tomto poli patří otázka, zda je vůbec možné děti za podobné zločiny trestně stíhat. Zde se mimo jiné setkává potřeba vyrovnat se s těmito zločiny a jejich pachateli na straně jedné a omezená schopnost dětí plně si uvědomovat následky svého jednání na straně druhé. Autorka dochází k názoru, že alespoň v některých případech by nezletilé osoby za zločiny podle mezinárodního práva trestně stíhány být měly, ačkoli je třeba mít vždy na paměti, že mezinárodní společenství by se mělo primárně nadále snažit o to, aby se děti ozbrojených konfliktů vůbec neúčastnily. Případné tresty by také měly mít rehabilitační charakter. Na závěr se práce věnuje otázce, jaká by měla být dolní věková hranice trestní odpovědnost za zločiny podle mezinárodního práva. Z analýzy dostupných zdrojů vyplývá, že nejlepší by bylo zavést jednotnou globální hranici na úrovni 15 let, která by umožňovala ve výjimečných případech trestně stíhat za zločiny podle mezinárodního práva děti ve věku 16-18 let. Důležité je, aby minimální věková hranice trestní odpovědnosti za zločiny podle mezinárodního práva byla globálně jednotná, protože současná situace, kdy dolní věkovou hranici trestní odpovědnosti i pro tyto zločiny de facto stanovují jednotlivé státy podle svých vnitrostátních trestněprávních předpisů, představuje pro dětské vojáky značnou právní nejistotu. Tato nejistota je ještě umocněna principem univerzální jurisdikce pro zločiny podle mezinárodního práva.
Abstract v angličtině:
Zuzana Kučerová: Child Soldier in International Law Abstract This thesis deals with child soldiers from the perspective of the international law. It is predominantly concerned with two questions: protection of children from recruiting and their possible criminal responsibility for international crimes. After a short introductory chapter, which covers a brief history of child soldiers, the second part gives an overview of international legal instruments which aim at preventing the underaged from being recruited into armed groups, as well as from taking part in hostilities. Those instruments belong to three different branches of international law: humanitarian law, human rights law and international criminal law. The author concludes that international criminal law in particular is the best instrument to protect children from becoming child soldiers. The reason is that international criminal law applies directly to individuals, including non-state actors such as commanders of paramilitary forces. It is also in force at the times when there is no armed conflict as defined by international humanitarian law. The third part of the work focuses on criminal responsibility of children for international crimes. The major question in this field is whether we can prosecute children for those crimes at all. On the one hand, there is sometimes a clear need to deal with committed crimes and their perpetrators. On the other hand, children´s intellectual abilities may be insufficient to fully comprehend the results of their actions. The author suggests that the underaged be prosecuted for crimes according to the international law at least in some cases, although it is important not to forget that the primary goal for the international community should be to stop children from taking part in armed conflicts in general. Moreover, the main purpose of the sentence should be rehabilitation. Finally, the question is considered what the minimum age of criminal responsibility for the international crimes should be. After analyzing accessible sources, a global minimum age of criminal responsibility for international crime of 15 years seems to be the best option. This would still allow to prosecute children from 16 to 18 years of age in exceptional circumstances. It is of importance that there is one age threshold with global validity as the current situation, in which the minimum age of responsibility for international crimes is de facto set by states in accordance with their national legislation, creates huge legal insecurity for child soldiers. This insecurity is heightened by the universal jurisdiction principle for international crimes.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Zuzana Kučerová 780 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Zuzana Kučerová 95 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Zuzana Kučerová 93 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. 100 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Věra Honusková, Ph.D. 119 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. JUDr. Vladimír Balaš, CSc. 152 kB