velikost textu

Trestněprávní postih podvodných jednání

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Trestněprávní postih podvodných jednání
Název v angličtině:
Criminal-law treatment of fraudulent conduct
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Marek Doseděl
Vedoucí:
JUDr. Simona Heranová, Ph.D.
Oponent:
JUDr. Katarína Tejnská, Ph.D.
Id práce:
169917
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra trestního práva (22-KTP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
15. 2. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
trestný čin, podvod, kriminologie
Klíčová slova v angličtině:
criminal offence, fraud, criminology
Abstrakt:
Trestněprávní postih podvodného jednání Abstrakt Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, účinný ke dni sepsání této práce, penalizuje jednání naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu (§ 209 TZ) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211 TZ) a dotačního podvodu (§ 212 TZ). Jedná se tak celkem o čtyři samostatné trestné činy zabývající se postihem podvodné delikvence. Zákonná úprava postihující podvodnou delikvenci prošla v porevolučním období významnou proměnou, která reagovala na nové společensko-politické poměry. Byla to především nemožnost postihnout veškerá podvodná jednání dle tzv. obecného podvodu (dnes § 209 TZ), která vedla zákonodárce k přijetí dalších tří výše zmíněných zvláštních trestných činů, které postihují podvodné jednání související s poskytováním pojištění, úvěrů či dotací. Tuto reakci lze bezpochyby považovat za žádoucí, neboť jak ukázala zejména devadesátá léta minulého století, těžko postižitelná kriminalita v těchto oblastech měla dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku republiky a důvěru společnosti v právní řád jako celek. V teorii se lze setkat se základním dělením podvodného jednání na tzv. vnější a vnitřní. Vnější podvodná jednání se vyznačují obvykle jednorázovostí pachatelova jednání a dopouští se jich zpravidla osoby, jež např. nejsou v zaměstnaneckém poměru k poškozenému - vyskytují vně určité struktury či organizace. Naopak podvodné delikvence vnitřní se dopouštějí zpravidla zaměstnanci nebo osoby působící ve vedení poškozeného subjektu a páchají tuto činnost povětšinou delší dobu. V praxi se však vyskytují i podvodná jednání hybridní kategorie, která by zahrnovala například situace, kdy pachatel např. klient banky ve spolupachatelství se zaměstnancem banky systematicky vyvádí prostředky z finanční instituce, na které nemají nárok. Takové jednání v sobě snoubí prvky podvodné delikvence vnitřní i vnější. Pravděpodobnost spáchání podvodného jednání determinuje přitažlivost cíle, kterého se pachatel snaží dosáhnout. Toto je jeden z více důvodů, proč není možné typického pachatele podvodné delikvence exaktně popsat, neboť pro každého jedince se neprávem získané plnění bude lišit svojí kvalitou, rozsahem atp. Dále významnou roli představují tzv. kognitivní skripta, kterými rozumíme představy pachatele o sobě samém a jiných osobách. Ekonomická krize vedla v České republice k nárůstu počtu odsouzených za podvodná jednání. I proto je mimořádně důležité využívat preventivních nástrojů k předcházení, zamezení a případnému včasnému odhalení podvodného jednání. K úspěšnému boji proti podvodné delikvenci je zapotřebí zejména prohloubit obecnou znalost právních předpisů, v rámci pracovněprávních a podnikatelských vztahů nastavit a užívat preventivní mechanismy (sdílená odpovědnost, pravidelné interní audity, prověřování smluvních partnerů atp.) a v neposlední řadě zakotvit do českého právního řádu institut tzv. whistleblowingu, který dle mezinárodních studií slouží jako velice významný prvek vedoucí k odhalení podvodného jednání. Závěrem autor srovnává českou a čínskou právní úpravu postihu podvodné delikvence. Při tomto dospívá k závěrům, že v obou zemích v důsledku transformace ekonomik a společnosti, došlo k významnému nárůstu případů podvodných jednání, na který společnost ani legislativa nebyla připravena. Autor dochází k závěru, že zejména úvěrový a dotační podvod jsou upraveny podobným způsobem. V čem se úprava bezpochyby liší, je výše a druh sankce, kterou lze odsouzenému za podvodné jednání uložit. Čína totiž ve snaze omezit četnost výskytu hospodářské kriminality a s cílem působit generálně preventivně stále ukládá za spáchání vybraných druhů podvodného jednání nezřídka i trest absolutní, tj. trest smrti. Klíčová slova: trestný čin, podvod, kriminologie
Abstract v angličtině:
Criminal-law treatment of fraudulent conduct Abstract The Act No. 40/2009 Coll., the Criminal Code, effective as of the date of this thesis, penalizes one’s behavior fulfilling the criminal signs of a fraud (Section 209 of the Act) and its special variations, such as insurance fraud (Section 210 of the Act), loan fraud (Section 211 of the Act) and subsidy fraud (Section 212 of the Act). This means that four separate criminal offences are penalizing fraudulent delinquency under the Czech legislation. Laws penalizing fraudulent delinquency have developed rapidly over the post- revolutionary era and reflected new social and political environment. It was mainly the lack of ability to punish all fraudulent actions by applying the so called general fraud provisions (nowadays Section 209 of the Act) which served as the initial power motivating legislators to pass an amendment containing provisions regarding the three abovementioned criminal offences that are penalizing fraudulent behavior relating to insurance, loans and subsidies. This action taken by the legislators is generally perceived as suitable since, as mainly demonstrated in the nineties of the twentieth century, fraudulent criminality has broad-reaching effects impacting the country’s economics and the society’s trust in the rule of law. Legal theory differentiates between external and internal fraudulent behavior. External frauds are characterized by its typical one-off nature and the criminals are usually persons that have no labor law relationship with the damaged person. On the contrary, the internal frauds are typically committed by employees or persons from the management of the damaged person. Internal frauds are also usually committed over a longer period of time. In practice, one might come across hybrid types of fraudulent actions, meaning that they include cases in which the criminal (e.g. a bank’s client) in cooperation with a person being part of the damaged entity (e.g. an employee of the bank) systematically and fraudulently conduct transfers of funds. Such behavior combines aspects of both internal and external frauds. The probability of committing a fraudulent behavior is determined by the attractiveness of the object which is the criminal trying to achieve. This is one of more reasons why it’s impossible to exactly describe a typical fraudster, since every single one of them is attracted by a different objects (differing/varying by it’s quantity, quality and value). Cognitive perception plays an important role since it describes the way how an offender thinks about himself and about the others. The economic crisis led to an increase of fraudulent crimes in the Czech Republic. Therefore, it’s very important to use special tools that are helping to prevent, stop or reveal such criminal behavior as soon as possible. To fight against the fraudulent delinquency successfully, it is vital to broaden the society’s general knowledge of effective laws, to set up a system of preventive mechanisms in labor law and business relationships (such as shared liability, regular internal audits, due diligence checks on partners etc.) and, last but not least, to enact a law regulating whistleblowing, which according to international studies serves as an effective tool in the battle against frauds. Finally, the author of this thesis compares the Czech and Chinese legal framework penalizing fraudulent delinquency. While doing so, the author concludes that in both jurisdictions the transformation of the economics and society led to an undisputable increase of fraudulent criminality for which neither the society nor the legal environment was ready. As to wording of the criminal offences, the author concludes that loan and subsidy frauds are formulated similarly in both jurisdictions. When sanctions are concerned, both analyzed jurisdictions differ more rapidly (as to their type and severity). This is because China, in the effort to scale down the frequency of economic criminality and to cause preventively on the society, often imposes lethal punishment if certain criminal offences are concerned. Key words: criminal offence, fraud, criminology
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Marek Doseděl 1.81 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Marek Doseděl 185 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Marek Doseděl 137 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Simona Heranová, Ph.D. 189 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Katarína Tejnská, Ph.D. 181 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 164 kB