velikost textu

Stanovení potenciálu endokrinní disrupce včasnou identifikací vybraných látek se zdravotním rizikem, používaných ve spotřebních výrobcích

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Stanovení potenciálu endokrinní disrupce včasnou identifikací vybraných látek se zdravotním rizikem, používaných ve spotřebních výrobcích
Název v angličtině:
Determination of endocrine disruption potential by early identification of selected substances with health risk, used in consumer products
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Markéta Dvořáková
Školitel:
MUDr. Dagmar Jírová
Oponenti:
prof. RNDr. Hana Kolářová, CSc.
RNDr. Pavel Souček, CSc.
Id práce:
169912
Fakulta:
3. lékařská fakulta (3.LF)
Pracoviště:
Mimofakultní pracoviště (12-JINE)
Program studia:
Preventivní medicína (P5109)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
26. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Látky přírodního nebo syntetického původu, schopné aktivovat nebo inhibovat funkce buněčných receptorů a tak přispívat k modulaci neuroendokrinního systému skrze dráhy hormonální signalizace (narušovat, “disruptovat” endokrinní systém), jsou v odborné literatuře nazývány “endokrinní disruptory” (ED). Endokrinní disrupce jako forma mírné systémové toxicity chemických látek a jejich směsí je intenzivně řešena na vědecké i legislativní úrovni. V roce 2018 bylo dosaženo pokroku ve vytváření uceleného legislativního rámce Evropské unie pro ED, když se podařilo dosáhnout konsensu ohledně vědeckých kritérií pro jejich posuzování a identifikaci. Evropská unie výzkum ED podporuje jako významný úkol preventivní medicíny. V rámci různých rámcových programů pro výzkum a inovace poskytla EU financování desítkám projektů a v rámci programu Horizont 2020 podpořila projekty týkající se vývoje metod vhodných pro testování ED. Do právních předpisů např. o pesticidech a biocidech, chemických látkách (nařízení REACH), zdravotnických prostředcích, kosmetických přípravcích, materiálech určených pro styk s potravinami, vodě, hračkách, a ochraně zaměstnanců na pracovišti byla ustanovení týkající se ED nově zařazena. Vzhledem k vývoji legislativy je možno očekávat i nová intervenční či preventivní opatření zaměřená na ochranu spotřebitele, zejména u látek, které mohou tvořit součást spotřebních výrobků nebo se dostávat do potravního řetězce. Toxikologické metody in vitro pro včasné stanovení potenciálu ED byly využívány převážně pro získání dat o toxicitě chemických látek, mohou však mít potenciál širšího využití v preventivní medicíně např. při identifikaci zdrojů ED, testování směsí (resp. extraktů ze spotřebních výrobků), biologických vzorků při prevenci a monitoringu expozice ED, při získávání mechanistických dat prokazujících potenci vzorků v konkrétních koncentracích, ve srovnání s látkami se známými farmakokinetickými parametry. Běžná populace je vystavena směsím mnoha látek ve velmi nízkých koncentracích, pocházejících ze všech složek životního prostředí, různých odvětví průmyslu, z potravin a spotřebních výrobků. Stále se hledají odpovědi na otázku, zda hlavně individuální aktivita konkrétních látek v určité koncentraci nebo i kombinované účinky více látek v nízkých koncentracích jsou zodpovědné za rozvoj škodlivých účinků. Přístupy k posuzování rizika pro člověka se stále vyvíjejí, zejména v kontextu realistické úrovně expozice ED, biologické dostupnosti, metabolické (de)aktivace a eliminace. Hlavním trendem v oblasti legislativy a regulace v EU je princip předběžné opatrnosti, kdy expozice člověka ED by se měla preventivně snižovat. Pro ten účel by se měly využívat všechny dostupné metody, které mohou poskytnout relevantní data, na jejichž základě mohou být přijata preventivní a intervenční opatření. Vzhledem k širokému záběru této problematiky vyvstává naléhavá potřeba užšího propojení a zapojení mnoha biomedicínských oborů do preventivní medicíny. Tato disertační práce přináší data z využití nově zavedených metod pro rychlou predikci a identifikaci potenciálu ED (se zaměřením na steroidní signalizaci) u chemických látek a z optimalizace těchto metod pro širší využití k identifikaci potenciálu ED u spotřebních výrobků. Dále poskytuje experimentální data o výskytu některých ED v moči běžné populace a data z doplňkové studie na omezeném souboru dobrovolníků, zaměřené na možná intervenční opatření pro snížení expozice ED. Na základě experimentálních výsledků a důkladné rešerše více než 200 odborných literárních zdrojů byl připraven informační materiál obsahující doporučení jak potenciálně preventivně snižovat expozici ED, vhodný pro preventivní poradenství v klinické praxi s cílem oslovit jak odbornou veřejnost, tak citlivé skupiny populace.
Abstract v angličtině:
Abstract Substances of natural or synthetic origin, capable of activating or inhibiting the functions of cellular receptors and thus contributing to the modulation of the neuroendocrine system through the pathways of hormonal signaling ("disrupting" the endocrine system) are referred to in the literature as "endocrine disruptors" (ED). Endocrine disruption as a form of mild systemic toxicity of chemicals and their mixtures is intensively addressed at both scientific and legislative levels. In 2018, progress has been made towards the introduction of a comprehensive European Union legislative framework for ED when a consensus was reached on the scientific criteria for their assessment and identification. ED research is supported by the European Union as a significant task of preventive medicine. Under the various Framework Programs for Research and Innovation, the EU has provided funding to dozens of projects and has supported projects under Horizon 2020 to develop appropriate methods for testing ED. The legislation on e.g. pesticides and biocides, chemicals (REACH), medical devices, cosmetics, food contact materials, water, toys, and workplace protection has been updated. Due to legislative developments, new intervention or preventive measures aimed at consumer protection can be expected, especially for substances which may be used or are present in consumer products or enter the food chain. In vitro toxicological methods for early identification of ED potential have been used predominantly to obtain data on the toxicity of chemicals, but may have potential for wider use in preventive medicine, e.g. in identifying ED sources, testing mixtures (or extracts from consumer products), biological samples for prevention and monitoring of ED exposure, in obtaining mechanistic data demonstrating potency of samples at specific concentrations, as compared to substances with known pharmacokinetic parameters. The general population is exposed to mixtures of many substances at very low concentrations, coming from all environmental sectors, various industries, food and consumer products. There are still unanswered questions whether the individual activity of particular substances at a certain concentration or even the combined effects of multiple substances at low concentrations are responsible for the development of adverse effects. Human risk assessment approaches are still evolving, particularly in the context of realistic levels of ED exposure, bioavailability, metabolic (de) activation and elimination. The main trend in EU legislation and regulation is the precautionary principle, where human exposure to EDs should be preventively reduced. For this purpose, all available methods that can provide relevant data on the basis of which preventive and intervention measures can be taken should be used. Given the broad scope of this issue, there is an urgent need for closer links of many biomedical disciplines to preventive medicine. This dissertation thesis brings data from the use of newly introduced methods for rapid prediction and identification of the potential of ED (with a focus on steroid signaling) of chemicals and from the optimization of the methods for wider use to identify ED potential in consumer products. In addition, it provides experimental data on the incidence of some EDs in the urine of the general population and data from an additional study in a limited set of volunteers focusing on possible intervention measures to reduce ED exposure. Based on experimental results and a thorough search of more than 200 research articles and literature sources, an informative material was prepared containing recommendations for potential preventive reduction of ED exposure, suitable for preventive counseling in clinical practice to address both the professional public and sensitive population groups.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Markéta Dvořáková 34.97 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Markéta Dvořáková 246 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Markéta Dvořáková 242 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Markéta Dvořáková 1.55 MB
Stáhnout Posudek vedoucího MUDr. Dagmar Jírová 685 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. RNDr. Hana Kolářová, CSc. 2.14 MB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Pavel Souček, CSc. 42 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 416 kB