velikost textu

Poškozený a oběť trestného činu v kontextu restorativní justice

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Poškozený a oběť trestného činu v kontextu restorativní justice
Název v angličtině:
The Victim in the context of Restorative justice
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Tereza Dleštíková
Školitel:
prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc.
Oponenti:
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
Doc. JUDr. Věra Kalvodová, Dr. Ph.D.
Id práce:
168461
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra trestního práva (22-KTP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Trestní právo, kriminologie a kriminalistika (TRESTNI)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
27. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Restorativní justice – poškozený – odklony v tresním řízení
Klíčová slova v angličtině:
Restorative justice - Victim in the Criminal procedure - Diversions from Prosecution
Abstrakt:
Abstrakt Hlavní cíl disertační práce spočívá v potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda alternativní řešení trestních věcí a programy restorativní justice přináší pozitiva pro účastníky trestního konfliktu, především pak pro poškozeného, respektive oběť trestného činu. Z toho důvodu se práce zaměřuje na oběti trestné činnosti z pohledu restorativní justice ve snaze poznat jejich zájmy, potřeby a očekávání pramenící ze spáchání trestného činu a ve snaze poznat rovněž to, zda je trestní proces, resp. alternativní řešení trestních věcí a restorativní programy, schopen je účinně reflektovat. Práce je proto dělena do čtyř vzájemně provázaných celků. V první části se věnuje teoretické analýze konceptu restorativní justice a jejímu vztahu k justici retributivní. Dále krátce pojednává o teorii konfliktu, na což navazuje představením restorativního procesu, principů, z nichž vychází, a jeho účastníků, jimiž jsou kromě přímých aktérů trestného činu, tj. oběti a pachatele, i komunita (ve významu jejich sociálního okolí) a v neposlední řadě rovněž osoba zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že restorativní justice chápe trestný čin jako sociální událost negativně ovlivňující nejen jeho přímé účastníky, ale i narušující pokojný stav uvnitř společnosti, považuje tento přístup za klíčové, aby na ni bylo reagováno se zahrnutím všech zainteresovaných subjektů. Práce zdůrazňuje výhody a přínosy restorativního procesu, a to především pro oběť trestného činu, zabývá se však i jeho úskalími a snaží se argumentačně vypořádat s jeho hlavními kritikami. V návaznosti na pochybnosti ohledně vhodnosti restorativního přístupu se práce zabývá i tímto tématem, když shrnuje, že jej lze obecně doporučit především v případě trestných činů, u nichž převažuje soukromý zájem nad tím veřejným, a dále v případě trestné činnosti bagatelní a nedbalostní; v práci je však prezentována i myšlenka, že restorativní justice je schopna efektivní reakce na jakoukoli trestnou činnost bez ohledu na její charakter. Vhodnost či nevhodnost užití restorativního programu by se neměla odvíjet od druhu či závažnosti trestného činu, ale od hodnocení osoby pachatele a konkrétních okolností každého jednotlivého případu, stejně jako od postoje zainteresovaných stran a jejich vůle řešit situaci vzniklou následkem spáchání trestného činu spoluprací a konstruktivním dialogem. Práce se následně věnuje jednotlivým programům restorativní justice a jejich využití v praxi. V souvislosti s praktickým naplňováním myšlenek restorativní justice se práce dále zaměřuje na tradiční domorodé praktiky orientované na řešení sporů vycházející z vlastního výzkumu disertantky zaměřeného na právní systémy domorodých komunit obývajících území států Latinské Ameriky, především pak Peru a Kolumbii, neboť tyto do značné míry vychází z restorativní filosofie. Další části práce jsou již věnovány problematice poškozeného a oběti trestného činu v českém trestněprávním prostředí. Druhá část práce se, po krátkém ohlédnutí do historie, zabývá procesním postavením poškozeného v trestním řízení a jeho nevýznamnějšími právy vyplývajícími z trestního řádu, stejně jako situací obětí trestné činnosti dle zákona o obětech trestných činů, na což navazuje shrnutím legislativního vývoje týkajícího se postavení poškozeného, potažmo oběti trestného činu, v trestním řízení, s poukazem na ty nejvýznamnější novely trestního řádu. Vývoj právní úpravy se nese v duchu posilování jeho práv a zlepšování postavení, což je třeba hodnotit velmi pozitivně. Závěrem práce představuje španělské trestní řízení, opět se zaměřením na postavení poškozeného, kdy zdůrazňuje především jeho úlohu jako soukromého žalobce, s čímž souvisí institut soukromé trestní žaloby a v hmotněprávní rovině vymezení soukromožalobních trestných činů, přičemž navrhuje tyto instituty implementovat do právní úpravy v České republice. Třetí část práce pojednává o alternativních způsobech řešení trestních věcí a souvisejících aspektech jako je princip oportunity, zásada subsidiarity trestní represe a v konečném důsledku účel trestního řízení, resp. účel trestu. Dále se věnuje jednotlivým druhům odklonů v českém trestním řízení, jejich restorativnímu potenciálu a významu pro poškozeného trestným činem, kdy shrnuje, že prvky restorativní justice jsou zastoupeny zejména v institutu narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání, naopak dohoda o vině a trestu a vyřízení věci trestním příkazem nemá pro poškozeného žádných zvláštních výhod. Závěrem se zabývá činností Probační a mediační služby, zaměřenou na oběti trestné činnosti, a projevy restorativní justice v českém trestním systému, v souvislosti s čímž krátce poukazuje na zakotvení institutů restorativní justice do kolumbijského trestního řádu. Poslední, čtvrtá, část se zamýšlí nad očekáváními a potřebami oběti trestného činu vzniklými v důsledku jeho spáchání a zabývá se významem restorativního paradigmatu pro poškozeného trestným činem, kdy uzavírá, že restorativní přístup je viktimologicky orientovaným přístupem snažícím se o zlepšení postavení oběti v trestním procesu, zajištění jejích práv, odškodnění újmy a dosažení satisfakce, a tedy uspokojení jejích zájmů a potřeb, čímž potvrzuje počáteční hypotézu. Reakce na trestnou činnost vycházející z restorativní filosofie je v práci hodnocena jako velmi přínosná, a to především proto, že počítá s aktivní účastí přímých aktérů trestního konfliktu; pozitivně je rovněž vnímána její forma spočívající v kolaborativním přístupu stran a konstruktivním dialogu o následcích trestného činu, jemuž je přisuzován velký potenciál. Práce podporuje restorativní justici jako efektivní a smysluplný přístup k trestní spravedlnosti a její větší využívání v praxi.
Abstract v angličtině:
Abstract The purpose of the thesis is to confirm or disprove the hypothesis whether alternative methods of crime resolution and restorative programs bring advantages and benefits to the victims of crime. For that reason I perceive the victims of crime from the Restorative justice´s point of view trying to identify their interests, needs and expectations arising from the criminal event and trying to get to know whether the criminal procedure, as well as its alternatives, is able to fulfill them. Therefore the thesis is composed of four chapters, each of them dealing with different aspects of the victim from the restorative perspective. The first chapter of the thesis is dedicated to the theoretical analysis of the concept of Restorative justice. It deals with the principles of restorative and retributive paradigms and their relation, it briefly discusses the theory of conflict and describes the restorative process, its principles and the stakeholders – the victim, the offender, their communities of care or their social circles and, last but not least, the facilitator. The stakeholders are a crucial part of the process, as the Restorative justice considers the crime as a social event with negative impact not only on the victim and the offender but also on the society and a social peace, so for that reason the stakeholders should be involved in the conflict resolution. Furthermore, the thesis emphasizes the benefits of the restorative process, especially for the victim of crime, but also deals with the critiques of the restorative approach trying to rebut them with rational arguments. It investigates the suitability of the restorative process, its advantages and disadvantages for the victim of crime summarizing that the restorative justice programs are highly recommended to deal with criminal cases characterized as a personal conflict between the victim and the offender with the lack of a public interest, and for the minor and negligent offences, in general. The thesis also opens up a new issue of restorative approach to the serious crimes highlighting that not the type or seriousness of the crime, but the personality of the offender and the circumstances of the criminal event, as well as the voluntariness of participation in a constructive and collaborative dialog, should be the relevant points to considerate if the restorative program is suitable or not. In the following passage the thesis focuses on the restorative programs such as conferences, circles and the victim–offender mediation and their practical application. Regarding the application of the restorative theory in practice, the thesis looks at the indigenous ways of dispute resolutions based on my own research of indigenous legal systems realized in Southern America, especially in Peru and Colombia, as their traditional dispute- oriented practices comes from the restorative philosophy. The following chapters of the thesis are dedicated to more legal issues focused on the criminal proceeding in the Czech Republic. The chapter two examines, after a brief historical review, the victim´s position in the Czech criminal procedure, with emphasis on the most important procedural rights established by the Criminal Procedure Code and afterwards the victims´ rights according to the Act on Victims of Crimes. The following part focuses on the legislative progresses regarding the position of the victim in criminal proceeding, pointing out the most important amendments of the Criminal Procedural Code concluding that the legislative tendency is to strengthen the victims´ rights and to improve the victims´ position in the procedure, which should be evaluated very positively. In the final part the Spanish criminal procedure (focused on the victims´ position) is introduced to the Czech reader, stressing the victim´s role as a plaintiff, which is related to the institute of a private criminal action and a category of private crimes which is proposed to be implemented into the Czech penal legislation. The third chapter of the thesis deals with the diversions from prosecution as the alternatives to the traditional criminal procedure and related aspects such as the principle of opportunity, the principle of subsidiarity of criminal law or the purpose of the criminal procedure and the punishment. Afterwards the thesis examines the concrete types of diversions from the victims´ point of view and their restorativeness. There is a special focus on those which are not just another type of procedure, but are based on the restorative principles emphasizing, besides other things, the victim´s interests, needs and rights, especially the victim´s satisfaction both material and moral, avoiding the perpetrator´s stigmatization, supporting his resocialization and preventing recidivism, and in general emphasizing the conflict reconciliation. The final part of the chapter focuses on the activities of Probation and Mediation Service, obviously from the victim´s perspective, and the practical application of restorative justice in Czech criminal system with a brief mention of the Colombian legal situation in this field. The final, fourth, chapter summarizes the victims´ needs and expectations arising from the commission of the crime and points out the importance of the restorative paradigm for the victim of crime concluding that the restorative approach is highly victimologically oriented philosophy searching for an improvement of the victims´ position in the criminal procedure, guaranteeing their rights and leading to their total satisfaction, and for that reasons confirming the initial hypothesis of the research. The thesis shows a really positive evaluation of the crime resolution based on the restorative philosophy due to the active role and participation of the victim and the offender in conflict resolution process and due to the mutual dialog which is considered as a crucial aspect of the restorative process. The thesis supports the restorative justice and promotes not only higher application of the diversions from prosecution, but also the implementation of the restorative components to the criminal procedure.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Tereza Dleštíková 4.4 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Tereza Dleštíková 75 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Tereza Dleštíková 88 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. 136 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. 451 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. JUDr. Věra Kalvodová, Dr. Ph.D. 151 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 150 kB