velikost textu

Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu
Název v angličtině:
Legal regulation of climate protection following the adoption of the Paris Agreement
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Eva Balounová
Školitel:
doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D.
Oponenti:
JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D.
Doc. JUDr. Ivana Průchová, CSc.
Id práce:
168424
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra práva životního prostředí (22-KPZP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Právo životního prostředí (ZIVOTNIP)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
16. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
ochrana klimatu; Pařížská dohoda; snižování emisí skleníkových plynů
Klíčová slova v angličtině:
climate change; the Paris Agreement; reducing greenhouse gas emissions
Abstrakt:
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu Abstrakt V prosinci roku 2015 byla mezinárodním společenstvím dojednána Pařížská dohoda, která nabyla účinnosti v roce 2016. Dohoda se vztahuje na období po roce 2020. Cílem dohody je udržet globální oteplování výrazně pod hranicí 2 ºC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nepřekročilo hranici 1,5 ºC. Smluvní strany Pařížské dohody mají představit tzv. vnitrostátně stanovené příspěvky, které povedou k zajištění tohoto cíle. Cílem této disertační práce je analyzovat vývoj v právní ochraně klimatického systému Země v Evropské unii právě v návaznosti na Pařížskou dohodu. První část práce nese název Mezinárodněprávní ochrana klimatu a je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola první části je úvodem do problematiky změny klimatu a objasňuje pojmosloví, popisuje výzkum v této oblasti, věnuje se zatím pozorovaným změnám a jejich dopadům. Druhá kapitola se věnuje předmětu mezinárodního práva změny klimatu. Třetí kapitola první části se věnuje pramenům mezinárodněprávní ochrany klimatu, tedy zejména mezinárodním úmluvám. Jsou však popsány i principy mezinárodněprávní ochrany klimatu. Čtvrtá kapitola první části se věnuje vývoji mezinárodněprávní ochrany klimatu. Stěžejním bodem této kapitoly je analýza a rozbor Pařížské dohody. Je popsán vývoj, který k jejímu uzavření směřoval, ale i navazující opatření. V souvislosti s Pařížskou dohodou je kladen důraz na analýzu požadavků na vnitrostátně stanovené příspěvky jednotlivých smluvních stran. Závěrem první části jsou tyto příspěvky analyzovány z hlediska jejich směřování k cíli Pařížské dohody. Druhá část práce se věnuje právní úpravě ochrany klimatu v Evropské unii. Je stručně popsán vývoj v této oblasti, který sahá již do osmdesátých let minulého století. Dále jsou popsány prameny práva EU v této oblasti. Je věnována pozornost právnímu základu, který je položen primárním právem. Dále je popsáno sekundární právo v této oblasti. Sekundární právo je rozděleno do tří skupin. První skupina je skupina legislativních aktů upravujících ochranu klimatu do roku 2009, druhá skupina je skupina legislativních aktů, které upravují ochranu klimatu do roku 2020. Třetí skupina legislativních aktů se vztahuje na ochranu klimatu až do roku 2030 a byla přijata v roce 2018, právě v návaznosti na Pařížskou dohodu. Druhá kapitola druhé části se věnuje energetické unii, jejíž budování bylo stanoveno jako priorita Evropskou radou v červnu 2014. Pro přehlednost jsou vývoj a budování energetické unie popsány chronologicky. Třetí část disertační práce se věnuje hlubší analýze opatření, která Evropská unie představila v návaznosti na Pařížskou dohodu. Evropská unie svůj vnitrostátně stanovený příspěvek převedla do svého právního řádu prostřednictvím několika legislativních předpisů, které směřují k zajištění cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 40 %. Tyto předpisy byly doplněny dalšími, které stanovují cíle v oblasti energetické účinnosti a podpory obnovitelných zdrojů energie. V třetí části je popsán každý z těchto cílů od stádia programového dokumentu až po jeho uvedení v oficiálně publikovaném legislativním aktu. Ve čtvrté kapitole třetí části jsou tyto cíle analyzovány jakožto součást příspěvku Evropské unie. Tato kapitola se snaží odpovědět na otázku, zda tyto cíle vedou k cíli stanovenému Pařížskou dohodou, popřípadě zda by Evropská unie neměla tyto cíle de lege ferenda navýšit. Klíčová slova: ochrana klimatu, Pařížská dohoda, snižování emisí skleníkových plynů
Abstract v angličtině:
Legal regulation of climate protection following the adoption of the Paris Agreement Abstract The Paris Agreement was adopted on 12 December 2015 and became effective on 4 November 2016. The Agreement’s central aim is to keep the increase in global average temperature well below 2ºC above pre-industrial levels and to limit the increase to 1.5ºC. The Agreement starts to apply in 2020. Under the Paris Agreement, each Party must communicate its nationally determined contributions, which will help to achieve the purpose of the Agreement. The aim of this thesis is to analyse the development of the legal protection of the Earth’s climate system in the European Union after the adoption of the Paris Agreement. Part One is subdivided into four chapters. The first chapter is introductory and provides an overview of basic terminology, scientific knowledge and observed changes in climate and their impact. Chapter Two deals with the subject matter of international climate change law. Chapter Three deals with the legal sources of international law, in particular with international conventions. Legal principles are described there as well. Chapter Four looks at the historical development of the international protection of the climate. Also, it focuses on the analysis of the Paris Agreement. This chapter describes the negotiations leading to the adoption of the Agreement as well as the following measures, an emphasis is placed on the requirements of the Parties’ nationally determined contributions. Finally, Part One analyses the ability of the contributions to reach the aims of the Agreement. Part Two examines the legal regulation of climate change in the European Union. It addresses its development and reviews the legal sources. Part Two provides a description of the legal basis contained in the Treaties and an overview of the secondary law. The secondary law is divided into three groups. The first group consists of climate change legislation adopted before 2009. The second group consists of legislations that will be in force until 2020. The third group of the legislative acts was adopted in 2018 and provides a framework for the period 2020 to 2030. Chapter Two of Part Two addresses the Energy Union. Building the Energy Union has been considered a priority of the European Council since 2014. The building of the Energy Union is described chronologically. Part Three analyses the measures undertaken by the European Union to address the Paris Agreement. The EU implemented its nationally determined contribution into its legal system through a number of legislative acts. These legislative acts commit the EU to cut greenhouse gas emissions by at least 40 % below 1990 levels by 2030, while improving energy efficiency and increasing the share of renewable energy sources. Part Three describes in detail each of these goals together with its legislative process. Chapter Four of Part Three analyses these goals as part of the nationally determined contributions of the European Union. Conclusions are drawn in this Chapter. The main aim of this Chapter is to examine whether these goals can achieve the central aim pursued by the Paris Agreement. It is suggested that the European Union should de lege ferenda set more ambitious targets. Key words: climate change, the Paris Agreement, reducing greenhouse gas emissions
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Eva Balounová 2.86 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Eva Balounová 127 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Eva Balounová 127 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. 266 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D. 232 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. JUDr. Ivana Průchová, CSc. 167 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 248 kB