"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
The Massacre of Aussig in Sudeten German memory culture
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/76382Identifikátory
SIS: 167565
Kolekce
- Kvalifikační práce [22841]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Spurný, Matěj
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Historie
Katedra / ústav / klinika
Ústav českých dějin
Datum obhajoby
7. 9. 2015
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Klíčová slova (česky)
31. červenec 1945, masakr, sudetští Němci, kultura paměti, kolektivní paměť, místo paměti, historické vědomí, Most Edvarda Beneše, Ústí nad Labem, Aussig, Aussiger Bote, odsunKlíčová slova (anglicky)
31. July 1945, massacre, Sudeten Germans, memory culture, collective memory, sites of memory, historical consciousness, Edvard Beneš Bridge, Ústí nad Labem, Aussig, Aussiger Bote, population transfer(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
(in English): Bachelor Thesis "The Massacre of Aussig in Sudeten German memory culture" describes the role the so called "Massacre of Aussig" had in the memory culture of the Sudeten Germans from Ústí region, organized arround the Aussiger Hilfsverein This developement is delimitated by the years 1945 - 1973. In this time period, the major forms of rememberance used until this day had established themselves. This description of developement of memory culture, especially the graudal of communicative memory into collective and cultural memory as well as methods of instrumentalisation and actualization of these events is based on theoretical works of Aleida Assmann, Jörn Rüsen and others.