velikost textu

Správní uvážení

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Správní uvážení
Název v angličtině:
Administrative discretion
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Adam Gregor
Vedoucí:
doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc.
Oponent:
JUDr. Ing. Josef Staša, CSc.
Id práce:
167322
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra správního práva a správní vědy (22-KSP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
27. 6. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Správní uvážení, diskreční pravomoc
Klíčová slova v angličtině:
Administrative discretion (consideration), discretionary power
Abstrakt:
Abstrakt Předkládaná rigorόzní práce, kterou jsem nazval „Správní uvážení“, se zabývá stejnojmenným institutem obecného správního práva. Správní uvážení, nebo - li diskreční pravomoc, je fenomén, který veřejnou správu ve větší či menší míře provázel po celou dobu jejího vývoje. Jistě se jedná o naprostou nezbytnost, bez které by byla vrchnostenská činnost paralyzována. Je tomu tak z důvodu složitosti společenských vztahů, které v jejich nekonečné variabilitě není možné předpokládat (pouze) přesnou a komplexní právní regulací. Po krátkém úvodu připomínám dvě pojetí veřejné správy, přičemž důraz je kladen na veřejnou správu ve smyslu materiálním, protože správní uvážení je vždy součástí pravomoci správního orgánu. Kapitola druhá čtenáře seznamuje s povahou správního uvážení jako institutu. Zvolenou metodou je stručná charakteristika a následné odlišení diskreční pravomoci od dalších „forem volnosti“, se kterými se v rámci výkonu veřejné správy můžeme taktéž setkávat. Následující kapitola se věnuje rozsahu diskreční pravomoci a objasňuje, jakým způsobem zákonodárce vymezuje prostor, ve kterém se uvážení může uplatnit, což souvisí se stěžejní otázkou volnosti a vázanosti. Ve čtvrté (a nejobsáhlejší) kapitole podrobněji charakterizuji kritéria (hlediska), jež musí být správním orgánem při vyplňování svěřeného prostoru zohledněna. Čtenář se tak seznámí s hledisky zákonnými, ale také s kritérii obecnějšího (vyššího) charakteru, kterými jsou zejména hodnoty, účely (cíle) a právní principy. Soudním přezkumem se zabývá následující kapitola pátá. Rozhodovací praxe (především) správních soudů má pro správní uvážení značný význam, zejména pak činnost Nejvyššího správního soudu, jehož Sbírka rozhodnutí (spolu s dílem docentky Skulové) poskytla hlavní pramen zdrojů, ze kterých jsem čerpal při zpracovávání této práce. Šestá kapitola krátce popisuje moderní veřejnou správu tak, jak ji postupně ovlivňují informační a komunikační technologie a nabízí pohled do budoucna, kdy se lidský faktor bude ve vztahu k adresátovi uplatňovat především v rovině koncepčně - designové a ve vyšších instancích. V sedmé kapitole shrnuji argumenty pro a proti přítomnosti diskreční pravomoci v platném správním právu. Zejména objasňuji nesporné výhody spočívající v pružnosti výkonu veřejné správy, jenž umožňuje zohledňovat specifika konkrétních případů, jejichž variabilita je, s ohledem na složitost společnosti, nekonečná.
Abstract v angličtině:
Resumé The submitted work, that I named „Administrative discretion“, deals with general administrative law’s phenomenon of the same name. Administrative discretion or discretionary power (administrative consideration) accompanied public administration throughout its history. Today, it is something absolutely necessary, without which public administration would be paralysed. The reason for this statement is the complexity of social relations, that, because of their infinite variability, can never be anticipated by precise detailed legal regulation. After short introduction I remind the reader of two conceptions of public administration, when the emphasis is put on the material sense, because discretionary power always has to be integral to authority. The second chapter indroduces the nature of administrative discretion. The chosen method is based on short characterization followed by distinguishing from other „forms of freedom“ that we can come across within public administration. The following chapter concentrates on the issue of space a explains how the legislator delineates this space within which discretionary power can be used, which relates to the question of freedom and „limitedness“. In the fourth (and largest) chapter I minutely describe criterions (standards, factors), that administrative body must take into account when filling this space. The reader gets to know legal standards, but also factors of more general (higher) nature, that comprise values, purposes and legal principles. Judicial review is covered in the fifth chapter. Decision - making of (especially) administrative courts is of great importance in the case of administrative discretion. Particularly, it was the practice of the Highest administrative court (together with the publication of associate professor Skulová), which provided the main source of material, that I used when composing this work. The sixth chapter deals with modern public administration in the form that it gets under the impact of information and communication technology (ICT) and offers an insight to the future, when human factor in public administration, in relation to the individual, only exists within the conceptual - design level and in higher instances. In the last chapter I summarize arguments for and against presence of dicretionary powers within modern administrative law. In particular, I mention indisputable advantage, that resides in flexibility of public administration, which enables administrators to take into consideration particularities of specific cases, whose heterogeneity is, thanks to society’s complexity, infinite.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Adam Gregor 1.16 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Adam Gregor 150 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Adam Gregor 195 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc. 197 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Ing. Josef Staša, CSc. 224 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 180 kB