velikost textu

Osudy pošumavské šlechty po druhé světové válce

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Osudy pošumavské šlechty po druhé světové válce
Název v angličtině:
The fate of German-speaking nobility from the Šumava foothills after World War II
Typ:
Disertační práce
Autor:
Bc. Nina Zemanová
Školitel:
doc. JUDr. PhDr. Jan Štemberk, Ph.D.
Oponenti:
prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
PhDr. Miloš Hořejš, Ph.D.
Id práce:
167016
Fakulta:
Fakulta humanitních studií (FHS)
Pracoviště:
Doktorský obor Historická sociologie (24-DHS)
Program studia:
Humanitní studia (P6107)
Obor studia:
Historická sociologie (D HISO)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
28. 2. 2020
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
šlechta, velkostatek, konfiskace majetku, kolaborace, retribuce
Klíčová slova v angličtině:
nobility, manor farm estate, property confiscation, collaboration, retribution
Abstrakt:
Tato práce srovnává poválečné osudy tří šlechticů z oblasti šumavského podhůří. Prince Josefa Windischgrätze, Otomara šlechtice von Pelikána a Georga Heintschela šlechtice von Heinegg. Jedná se o šlechtice, kteří mají několik základních charakteristik společných. Kromě toho, že byli příslušnici šlechty, tak jejich mateřským jazykem byla němčina a všichni měli také podobně rozsáhlé pozemkové vlastnictví o velikosti několika set hektarů. Tyto pozemky se nacházely v nepříliš úrodné oblasti šumavského podhůří. Vzhledem k tomu, že byli všichni tři muži šlechtici, cítili se po roce 1918 být cizinci ve vlastním státě. Tento dojem byl ještě silnější na jejich šumavských velkostatcích, které se nacházely v dominantně českých oblastech s německou menšinou. Každý z těchto mužů na svou vykořeněnost reagoval jinak – Georg Heintschel se angažoval v rakouské Vlastenecké frontě a později vstoupil do NSDAP a byl velmi oddaným nacistickým předákem. Za to byl válce odsouzen k trestu smrti. Pelikán vkládal velké naděje do sudetoněmeckého hnutí a vstoupil do SdP a během tzv. druhé republiky do NSDAP, avšak už na začátku války začal své názory mírnit a nakonec využíval své postavení v nacistické hierarchii k pomoci lidem z okolí. V rámci této práce Pelikán figuruje jako příklad nejednoznačné kolaborace. Pelikánův poválečný soud však postrádá rozsudek, protože Pelikán byl před jeho vynesením odsunut. Windischgrätz figuruje v této práci jako příklad jednoznačné nekolaborace. V době Protektorátu se spíše držel stranou dění. Po válce se snažil získat zpět svůj zkonfiskovaný velkostatek, avšak vývoj po Únoru 1948 definitivně konfiskaci zpečetil.
Abstract v angličtině:
This thesis compares afterwar fates of three noblemen from the foothills of the Šumava mountains – prince Joseph Windischgrätz, Otomar von Pelikan and Georg Heintschel von Heinegg. These noblemen share a few characteristics. Except being members of the royalty, their mother tongue was German and they all had similarly huge property in a size of a few hundreds hectares. These estates were situated in the not so fertile area of the Šumava foothills. Since all three men were noblemen, after 1918, they felt as being strangers in their own country. This impression was even stronger on their Šumava manor farm estates which were situated in predominantly Czech areas with German minority. Each of the men reacted differently to his uprootedness – Georg Heintschel was involved in the Austrian Fatherland Front and he later entered NSDAP and was a dedicated Nazi member. After the war, he was for this sentenced to death. Pelikan pinned his hopes on Sudeten German movement and entered SdP and during the so-called second republic also into NSDAP. However, already in the beginning of the war he started to temper his opinions and at the end he used his position in the Nazi hierarchy for helping people. Pelikan represents an example of an equivocal collaboration in this thesis. Pelikan’s afterwar trial lacks verdict because Pelikan was expelled before the verdict was pronounced. Windischgrätz represents in this thesis an example of a clear noncollaboration. During Protectorate he tried to stand aside. He tried to get his confiscated property back after the war but the development after February 1948 definitively sealed the confiscation.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Nina Zemanová 1.6 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Nina Zemanová 64 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Nina Zemanová 64 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D. 223 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Miloš Hořejš, Ph.D. 278 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc. 152 kB