velikost textu

Foucaultova filosofie svobody

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Foucaultova filosofie svobody
Název v angličtině:
Foucault’s Philosophy of Freedom
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Jan Petříček
Vedoucí:
doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D.
Oponent:
Mgr. Ondřej Švec, Ph.D.
Id práce:
166203
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Program studia:
Filozofie (N6101)
Obor studia:
Filozofie (FIL)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
12. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Foucault|svoboda|kritika|a priori|epistémé|diskurz|problematizace
Klíčová slova v angličtině:
Foucault|freedom|critique|a priori|episteme|discourse|problematization
Abstrakt:
Abstrakt Tématem práce je možnost svobody, již předpokládá Foucaultův pozdní projekt filozofické kritiky, jehož cílem je zároveň analýza historických a priori a narušení oněch apriorních podmínek, které nám vládnou v současnosti. V první kapitole ukazujeme, že přítomnost kritického projektu lze alespoň v náznaku odkrýt už v raných Foucaultových spisech. Stejně tak se napříč celým svým dílem Foucault potýkal s problémem svobody, a dokonce setrvale předkládal nárys téhož řešení, podle kterého se prostory svobody otevírají uvnitř ruptur vznikajících v dobovém systému. Následně rozlišujeme různé pojmy svobody, které lze ve Foucaultových textech vysledovat. Na tomto základě pak otázku kritikovy svobody reformulujeme jako problém artikulace mezi ontologickou svobodou, svobodou reflexe a svobodou transformace. V druhé kapitole se věnujeme archeologickému období Foucaultovy tvorby. Nejprve popisujeme, k jakým aporiím v otázce svobody vedla koncepce Slov a věcí. Následně sledujeme teoretické posuny, jež se uskutečnily v Archeologii vědění, a zkoumáme, zda se Foucaultovi na jejich základě podařilo dřívější nesnáze odstranit. Také toto pozdější pojetí se však ukazuje jako neuspokojivé, neboť upadá do bludného kruhu: transformace předpokládá reflexi, která ji zaciluje na dobová a priori; ale možnost reflexe vzniká teprve tam, kde transformace už proběhla. Dále naznačujeme, jak Archeologie vědění anticipuje pozici pozdního Foucaulta, soustředěnou kolem pojmu „problematizace“. Tato pozice je pak vlastním tématem třetí kapitoly. Nejprve pojem problematizace vykládáme s pomocí druhého svazku Dějin sexuality. Posléze ukazujeme, jaké řešení otázky kritikovy svobody Foucaultova pozdní pozice prima facie sugeruje a jaké obtíže i toto řešení vyvolává. Zároveň upozorňujeme na mnohoznačnosti a rozpory spojené se samotným pojmem problematizace. Nakonec se snažíme Foucaultovu pozici rekonstruovat způsobem, který by tyto nesnáze odstranil. To nám dovoluje formulovat řešení, podle kterého se možnost svobody reflexe otevírá v bodech střetu mezi různými praktikami a možnost svobody transformace v obdobích probíhající krize.
Abstract v angličtině:
Abstract In this thesis, we interrogate the possibility of freedom presupposed by the project of philosophical critique developed by late Foucault, which aims both at analysis of historical a priori conditions and at disruption of our present a priori. The first chapter shows that this critical project can be traced back to Foucault’s early works. Moreover, Foucault tackled the problem of freedom in every phase of his work and he kept proposing the same solution, namely, that the spaces of freedom are opened up by ruptures emerging within the system governing a given period. Next, different concepts of freedom present in Foucault’s texts are distinguished. On this basis, it is possible to restate the question of critic’s freedom, which we now define as the problem of articulation between the ontological freedom, the reflective freedom and the freedom of transformation. The second chapter is devoted to Foucault’s archaeological period. First, we show how the conception presented in The Order of the Things leads to aporias regarding the question of freedom. Next, we describe the theoretical transformations carried out in The Archaeology of Knowledge and examine whether Foucault succeeded in eliminating the earlier difficulties. However, this later solution also turns out to be unsatisfactory, because it falls into a vicious circle: transformation presupposes reflection, which enables it to target a priori of a given period; but the possibility of freedom emerges only after the transformation has already taken place. We also indicate how the conception of The Archaeology of Knowledge anticipates Foucault’s later position, where the concept of “problematization” will play a central role. This position is then analysed in the third chapter. First, we try to expound the concept of problematization on the basis of the second volume of The History of Sexuality. Next, it is shown how this concept suggests a certain solution of the problem of critic’s freedom, which nevertheless remains unsatisfactory. We also point out that the concept of problematization itself seems ambiguous and contradictory. Finally, we attempt at a reconstruction of Foucault’s position in order to remove the aforementioned difficulties. This enables us to formulate a new solution, according to which the reflective freedom is possible in the sites of confrontation between various practices, while the freedom of transformation is possible in the moments of crisis.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Jan Petříček 1.65 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Jan Petříček 514 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Jan Petříček 510 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D. 312 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Ondřej Švec, Ph.D. 561 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Dr. habil. Jindřich Karásek, Dr. 154 kB