velikost textu

Spravedlnost nebo odplata? Odsun Němců po druhé světové válce. Partyzánský lidový soud v Lanškrouně.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Spravedlnost nebo odplata? Odsun Němců po druhé světové válce. Partyzánský lidový soud v Lanškrouně.
Název v angličtině:
Justice or Retribution? Expulsion of Germans after the Second World War. Partisan People´s Court in Lanškroun.
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Bc. Daniela Kubíčková
Vedoucí:
Hana Kubátová, PhD.
Oponent:
PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D.
Id práce:
165942
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra politologie (23-KP)
Program studia:
Politologie (B6701)
Obor studia:
Politologie a mezinárodní vztahy (PMV)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
13. 6. 2016
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
lidové soudy; Sudety; retribuce; sudetští Němci; Lanškroun; partyzáni; poprava; odsun Němců; druhá světová válka
Klíčová slova v angličtině:
People’s Courts; Sudetenland; Retribution; Sudeten Germans; Landskron; Partisan, Execution; Expulsion of Germans; Second World War
Abstrakt:
Abstrakt Bakalářská práce popisuje jednu z doposud opomíjených kapitol českých moderních dějin, konkrétně fungování lidových soudů a otázku divokých odsunů. Práce je kvalitativní studií užívající analytické a statistické prvky. Práce zkoumá a porovnává údaje uvedené jak v primárních, tak v sekundárních zdrojích. Jejím cílem je vytvoření plastického obrazu toho, co se odehrálo v květnových dnech roku 1945 na lanškrounském náměstí. Práce navazuje na výzkum, věnující se bezprostředně poválečnému období. V několika měsících na přelomu jara a léta 1945 se (nejen v Československu) odehrály změny, které nenávratně změnily strukturu společnosti. Vlny migrace, nejrozsáhlejší v novodobé Československé historii, ovlivnily hospodářské, politické, kulturní a mezilidské vztahy a tím i celkový ráz společnosti. Prvotní euforie z osvobození se velmi rychle změnila na všeobecně projevovanou nenávistí vůči Němcům, kolektivně vnímaným jako viníci válečných hrůz. Odsunům organizovaným ze strany československé vládní garnitury předcházely rovněž útěky, vyhánění a „lidová“ odplata. Transferem Čechů do pohraničních oblastí zde vzniklo kulturně i národnostně jednotného pohraničí, které dlouhodobě poznamenalo vnitřní uspořádání státu a také zásadním způsobem ovlivnilo česko-německé (i česko-rakouské) vztahy. České i německé obyvatelstvo žijící po válce v pohraničí se dočasně octlo mimo dosah centrální moci. Autonomní tendence vedly k vytváření lokálních samosprávných systémů, které často podléhaly aktům zvůle. I přestože se pohraniční regiony v poválečných měsících vyvíjely vesměs samostatně, jejich forma správy a případné konsekvence nejsou téměř vůbec zmapovány. Ačkoli je toto období pro další politicko-správní vývoj republiky zásadní, odborná literatura se mu věnuje pouze okrajově. Pozornost českých historiků je věnována spíše centrálnímu řízení (dekrety prezidenta republiky, výroky představitelů stran apod.) a bilaterálním vztahům mezi Československem a Německem. V mé práci, konkrétně v její teoretické části, se práce zaměřuje na vývoj a vznik Sudet, jakožto části Třetí říše a na vztahy Čechů a Němců k Říši a vůči sobě navzájem. Práce se okrajově dotýká také soudobé politické situace, která měla vliv na radikalizaci postoje většinové společnosti vůči Němcům. Hlavním cílem této práce je však analýza partyzánského lidového soudu v Lanškrouně, se zaměřením na příčiny vzniku, průběh a na počty a osudy odsouzených. Tato práce se snaží mimo jiné poukázat na absenci a rozporuplnost zdrojů, které jsou zaměřeny na období mezi koncem druhé světové války a obnovením samosprávního aparátu.
Abstract v angličtině:
Abstract This bachelor thesis focuses one of the marginalized chapters of Czech modern history, the functioning of people’s courts and expulsions. It is a qualitative study using both analytical and statistical methods. This works benefits from using both primary and secondary sources. Its aim is to create a plastic picture of what happened on the main square in Lanškroun in May 1945. This work follows a research of immediate post war period. In few months (not just in Czechoslovakia) took place changes which irreversibly changed a society structure. Migration waves, the largest in the modern Czechoslovak history, affected economic, political, cultural and interpersonal relations, and thus the overall character of society. Initial euphoria over again liberation changed quickly to commonly manifestation hate against Germans, collectively responsible perpetrators of war crimes. Before official government organized expulsions, there has been a wild expulsions, escapes and people´s court. Also by the influx of inland Czechs to border areas there has been created till that time nonexistent reality, culturally and ethnically unified border region which influenced internal state organization and also significantly influenced Czech-German (and Czech-Austrian) relations. Czech and German population living after war in border area recognized a temporary absence of reach central power. Relative autonomous tendencies led to the creation of local self- government systems, often behaving in despotism way. Even though the border areas evolved largely independently in the post war months, their form of governance and possible consequences are hardly delineated. Although this period is peremptory for politic- administrative development of the republic, essential literature pays only marginally. Czech historians’ attention is more paid to central governing (presidential decrees, statements of representatives, etc.) and international relations. In my bachelor thesis, especially in the theoretical part of this bachelor thesis pays emphasis on Sudetenland, as a part of the Third Reich, and on relations between Czechs and Germans and relations of the majority Czechs to the Reich. It also covers the contemporary political situation, which influenced radicalization of the attitudes toward Germans. The main aim of this work is to analyze the partisan people’s court in Lanškroun, focusing on the causes, as well as the course and numbers and fate of convictions. This work tries to point out (among other things) the lack and the inconsistence of sources, which are focused on the period between the end of the Second World War and resurgence of self-governing apparatus.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Daniela Kubíčková 1.61 MB
Stáhnout Příloha k práci Bc. Daniela Kubíčková 282 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Daniela Kubíčková 76 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Daniela Kubíčková 74 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Hana Kubátová, PhD. 222 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D. 266 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby PhDr. Michael Romancov, Ph.D. 152 kB
Stáhnout Errata Bc. Daniela Kubíčková 1.73 MB