velikost textu

Lezení u dětí a mládeže: akutní fyziologická odezva a využití lezení pro rozvoj síly na příkladu horních končetin

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Lezení u dětí a mládeže: akutní fyziologická odezva a využití lezení pro rozvoj síly na příkladu horních končetin
Název v angličtině:
Climbing in children and youth: acute physiological responses to climbing and their implications for upper body strength.
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Michaela Zozul'áková, Ph.D.
Školitel:
Prof. Ing. Václav Bunc, CSc.
Oponenti:
Mgr. Martin Nosek, Ph.D.
MUDr. Alois Krobot, Ph.D.
Konzultant:
Mgr. Jiří Baláš, Ph.D.
Id práce:
165514
Fakulta:
Fakulta tělesné výchovy a sportu (FTVS)
Pracoviště:
Laboratoř sportovní motoriky (51-600800)
Program studia:
Kinantropologie (P7403)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
26. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
děti a mládež, lezení, spotřeba kyslíku, energetická náročnost, energetický výdej
Klíčová slova v angličtině:
children and youth, climbing, oxygen consumption, energy expenditure, energy cost
Abstrakt:
Abstrakt Název: Lezení u dětí a mládeže: akutní fyziologická odezva a využití lezení pro rozvoj síly na příkladu horních končetin Cíle: Cílem práce bylo stanovit fyziologickou odezvu organismu během lezení v reálných podmínkách a zároveň posoudit vliv lezení na rozvoj síly na příkladu horních končetin u dětí a mládeže. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 112 dětí ve věku 9,8 ± 1,4 let. Z toho u 91 dětí jsme zjišťovali vliv lezení na sílu horních končetin pomocí specifických lezeckých testů (výdrž ve shybu na hrazdě, výdrž ve visu na dřevěné liště a maximální sílu stisku ruky ručním dynamometrem). Všechny tři testy představují izolované měření svalových skupin, které se zapojují při lezeckém pohybu. U 21 dětí jsme zjišťovali akutní odezvu lezení pomocí metody nepřímé kalorimetrie. Energetická náročnost sloužila jako ukazatel lezecké dovednosti a energetický výdej byl použit k vyjádření celkové lezecké práce. Studie trvala 16 týdnů a během této doby děti podstoupily tři měření. Na každé hodině instruktoři zaznamenávali vylezené cesty a jejich obtížnost. Délka studie odpovídala době trvání lezeckého kurzu během školního roku. Pro analýzu výsledků akutní fyziologické odezvy organismu u dětí při lezení jsme použili opakovanou analýzu rozptylu (rANOVA) a pro hodnocení specifických lezeckých testů jsme použili opakovanou analýzu kovariance (rANCOVA) s kovarianční proměnou počtem vylezených metrů. Výsledky: Výsledky studie ukazují významné zlepšení ve výdrži ve shybu o 4,7 ± 2,9 s (p < 0,02; ηp2 = 0,04) a výdrži ve visu o 4,5 ± 2,1 (p < 0,04; ηp2 = 0,04) po 16 týdnech a žádné změny v testu maximální síly stisku ruky. Kovarianční proměnná, počet vylezených metrů, měla významný vliv (p = 0,02; ηp2 = 0,04) pouze pro test výdrž ve shybu. Během 16 týdnů nedošlo u dětí k významné změně energetické náročnosti lezení, jak v kolmé, tak v mírně převislé cestě. Hodnoty energetické náročnosti pro obě cesty byly ~ 25 kJ∙min-1 (respektive vrcholové hodnoty spotřeby kyslíku v kolmé cestě byly u dětí ~ 1,20 l∙min-1 a v převislé cestě ~ 1,30 l∙min-1). Během 60 minut trvání lezeckého kroužku odpovídala energetická náročnost lezení 260 ± 0,9 kJ, respektive cca 65 kcal pro obě lezené cesty. Energetická náročnost, jakožto indikátor adaptace na zatížení, vykazovala klesající tendenci - důsledek zlepšení adaptace na lezecký pohyb. Během 16 týdnů došlo k významnému poklesu energetického výdeje u obou lezených cest, v kolmé cestě o 0,6 l∙min-1; p < 0,01 a v převislé cestě, o 0,9 l∙min-1; p < 0,05 a došlo tak k významnému zlepšení adaptace organismu na lezecké zatížení. Po 16 týdnech děti vylezly kolmou cestu o ~ 0,5 min (p = 0,03) a převislou cestu o ~ 1 min (p = 0,01) rychleji než na začátku studie. Děti byly schopné v průměru vylézt během jedné hodiny tři cesty při výšce stěny 10 metrů. Doba čistého lezení během jedné šedesáti minutové lekce představovala 10,8 ± 0,2 minut. Závěr: Spotřeba kyslíku během lezení (okolo 37 až 40 ml·kg-1∙min-1) odpovídá nárokům pro efektivní rozvoj aerobní zdatnosti u dětí. Energetická náročnost lezení u výzkumného souboru dětí se během 16 týdnů výrazně nezměnila, ale vykazovala tendenci ke snížení, tedy došlo ke zlepšení lezecké dovednosti opakovaným lezením stejné cesty, což se potvrdilo významným snížením lezeného času. Energetický výdej se významně snížil a potvrdila se adaptace organismu v důsledku pohybového zatížení a zlepšení mechanické účinnosti svalové práce během 16 týdnů u výzkumného souboru dětí. Děti se významně zlepšily v testech výdrž ve shybu p < 0,05 a výdrž ve visu p < 0,05. Oba testy jsou vhodnými lezeckými testy pro použití zjišťování síly horní části těla u výzkumného souboru dětí. Pouze test výdrž ve shybu byl v pozitivním vztahu s počtem vylezených metrů a test výdrž ve visu nikoliv. Test ruční dynamometrie není vhodným testem pro použití testování na zjišťování maximální síly stisku ruky u výzkumného souboru dětí. Lezení s lanem na umělé stěně 1x týdně vede k významnému zlepšení síly horních končetin hodnocené pomocí testů výdrž ve shybu a výdrž ve visu, i když počet vylezených metrů je malý (cca 30 m za týden, respektive cca 11 minut čistého času lezení stráveného na stěně). Klíčová slova: děti a mládež, lezení, spotřeba kyslíku, energetická náročnost, energetický výdej
Abstract v angličtině:
Abstract Title: Climbing in children and youth: acute physiological responses to climbing and their implications for upper body strength. Objectives: The aim of this thesis was to determine the physiological responses of children and youth to climbing and its implications for upper body strength. Methods: One hundred and twelve children (aged 9,8 ± 1,4 years) participated across two studies. Study one (91 children) explored the effects of climbing on upper body strength, with the aid of a battery of climbing specific tests (bent arm hang on the trapeze, finger hang on the wooden bar and maximal hand grip with the manual dynamometer). These tests were designed for the measurement of the key muscle groups involved in climbing. Study two (21 children) assessed acute physiological response to climbing using the indirect calorimetry method. Energy expenditure was used as an indicator of the climbing skills and to express the total climbing work completed. Study two lasted for 16 weeks, during this time the children underwent three measurements. Instructors recorded the routes climbed and their difficulty during each session. The period of the study corresponded with the duration of the climbing course for children during the school year. The results of the acute physiological response of children during climbing were evaluated using either a repeated analysis of variance (rANOVA) or for the evaluation of specific climbing tests a repeated covariance analysis (rANCOVA) with a covariance variable of the number of metres climbed. Results: The results of the study indicated significant increases in the bent arm hang test (p < 0,02; ηp2 = 0,04) and finger hang test (p < 0,04; ηp2 = 0,04) but no changes in the hand grip test after sixteen weeks. The covariate variable, climbing meters, had a significant effect (p = 0,02; ηp2 = 0,04) only on bent arm hang test scores. No significant effect was found for climbing energy expenditure on the vertical or slightly overhanging routes over the sixteen weeks. Energy expenditure was around 25 kJ∙min-1 for both routes (peak values of oxygen consumption were ~ 1,20 l∙min-1 for the vertical route and ~ 1,30 l∙min-1 for slightly overhanging route). The children were able to climb approximately three routes 10 metre high routes during one climbing course. The pure climbing time during sixty minutes climbing course was 10,8 ± 0,2 minutes. Over each 60 minute climbing course, climbing energy expenditure was 260 ± 0,9 kJ, at around ~ 65 kcal for each climbing route. Energy expenditure, as an indicator of adaptation to load, showed a decreasing trend - the consequence of improved adaptation to climbing. Over the 16 weeks there was a significant decrease in energy cost for both of the climbing routes, in vertical route about 0,6 l∙min-1 (p < 0,01) and 0,9 l∙min-1 (p < 0,05) for the overhanging route, thus there was a significant improvement in the physical adaptation to the climbing load. The children climbed vertical route faster (~ 30 s; p = 0,03) and improved their climbing time on the slightly overhanging route by ~ 1 min (p = 0,01) after 16 weeks. Conclusion: Children’s oxygen consumption while climbing (~ 37-40 ml·kg-1∙min-1) meets the requirements for effective development of aerobic fitness in children. There were no significant changes in energy expenditure over the sixteen weeks, however there was a tendency to the decrease. This is likely to have resulted because of an improvement in climbing skill achieved through repeatedly climbing the same route, which was also confirmed by significant reductions in climbing time. There was also a downward trend in energy expenditure and an improvement in climbing ability. There were significant decreases in the energy cost, demonstrating good adaptation of climbing movement and the improvement of mechanical efficiency of the muscle over 16 weeks. There were significant changes in both bent-arm hang p < 0,05 and finger hang p < 0,05 performance over 16 weeks. These tests were found to be suitable for the measurement of upper body strength in children. The bent-arm hang test was positively related to the number of meters climbed. The test of grip strength was not suitable for the assessment of maximal hand grip in children. Regular climbing (ones per week) improves upper body strength, despite the number of meters climbed being small (approximately 30 m per week). At the same time, the climbing course must be completed regularly for sufficient amount of time (one week, approximately eleven minutes of climbing). Furthermore, roped climbing on an artificial wall once a week leads to significant improvements in upper body strength assessed by tests bent arm hang and finger hang even though the number of meters climbed is small (about 30 m per week or about 11 minutes of pure climbing time spent on the wall). Keywords: children and youth, climbing, oxygen consumption, energy expenditure, energy cost
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Michaela Zozul'áková, Ph.D. 3.28 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Michaela Zozul'áková, Ph.D. 822 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Michaela Zozul'áková, Ph.D. 208 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Michaela Zozul'áková, Ph.D. 205 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Michaela Zozul'áková, Ph.D. 538 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Martin Nosek, Ph.D. 1.08 MB
Stáhnout Posudek oponenta MUDr. Alois Krobot, Ph.D. 186 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 427 kB